Odůvodnění
30A 45/2012-27
USNESENÍ
Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Rutsche a soudců Mgr. Heleny Konečné a JUDr. Pavla Kumprechta věci žalobce J. P., zast. JUDr. Miloslavem Noskem, advokátem se sídlem v Semilech, Nádražní č. 24, proti žalovanému Obecnímu úřadu Nová Ves nad Popelkou, se sídlem Nová Ves nad Popelkou č. 244, v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti, takto:
I. Řízení se zastavuje.
II. Žalovaný je p o v i n e n zaplatit žalobci náklady řízení v částce 6.760,- Kč do osmi dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce JUDr. Miloslava Noska.
III. Žalobci se po právní moci tohoto usnesení v r a c í část soudního poplatku, a to ve výši 1.000,- Kč.
Odůvodnění:
Žalobou na ochranu proti nečinnosti ze dne 28. 5. 2012 se žalobce domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost vydat rozhodnutí o jeho žádosti ze dne 2. 1. 2007 o omezení veřejného přístupu na účelovou komunikaci na p.p.č. 3110 – ostatní plocha v katastrálním území Nová Ves nad Popelkou, neboť o této jeho žádosti nebylo do okamžiku podání žaloby rozhodnuto.
Ze správního spisu žalovaného a příloh předložených žalobcem krajský soud zjistil, že žalobce podal u žalovaného dne 2. 1. 2007 shora zmíněnou žádost. Tím bylo zahájeno správní řízení, jež mělo být ukončeno vydáním rozhodnutí ve lhůtě stanovené v ustanovení § 71 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Na základě stížnosti na nečinnost ze dne 23. 11. 2010 Krajský úřad Libereckého kraje vydal dne 29. 11. 2010 příkaz, kterým uložil žalovanému
Pokračování 30A 45/2012
-2-
o žádosti do 30 dnů rozhodnout. Rozhodnutí, které žalovaný dne 8. 2. 2011 vydal, Krajský úřad Libereckého kraje k odvolání žalobce dne 11. 11. 2011 zrušil a věc žalovanému vrátil k novému projednání (žalovanému bylo rozhodnutí doručeno dne 14. 11. 2011). Žalovaný následně provedl dne 20. 12. 2011 místní šetření, na kterém bylo s účastníky dohodnuto, že se vyjádří do 31. 12. 2011. Dne 13. 3. 2012 zaslal žalobce na Krajský úřad Libereckého kraje další stížnost se žádostí o úřední opatření proti nečinnosti. V reakci na ní mu krajský úřad dne 12. 4. 2012 pouze sdělil, že obecní úřad záležitost řeší již delší dobu a má značné rezervy v dodržování termínů, přičemž zdržení v jednání vysvětlil tím, že obec si zajišťovala externí právní pomoc. Krajský úřad současně poukázal na přípis obecního úřadu ze dne 6. 4. 2012 nazvaný Seznámení s podklady před vydáním rozhodnutí s tím, že je předpoklad, že obecní úřad již bude urychleně postupovat k závěrečnému řízení, které zakončí vydáním rozhodnutí. Zmíněný přípis byl dne 6. 4. 2012 obecním úřadem skutečně odeslán zástupci žalobce s upozorněním, že účastník řízení má právo se vyjádřit k podkladům rozhodnutí před jeho vydáním ve lhůtě deseti dnů od obdržení tohoto oznámení. Dne 31. 5. 2012 pak došla zdejšímu krajskému soudu žaloba na ochranu proti nečinnosti žalovaného správního úřadu. Nutno konstatovat, že žalobce se tak domáhal ochrany proti nečinnosti žalovaného zcela důvodně, když ten ve věci rozhodl až dne 8. 6. 2012 rozhodnutím zn. 143/2012/RP.
Dne 19. 6. 2012 vzal žalobce žalobu zpět s odůvodněním, že žalovaný ve věci dne 8. 6. 2012 rozhodl a odstranil tak stav své nečinnosti. Protože tak ale učinil až po podání žaloby, domáhal se žalobce zároveň náhrady nákladů řízení, jež mu s podáním žaloby vznikly.
Krajský soud v souladu s ustanovením § 47 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen “s. ř. s.”) řízení zastavil, neboť žalobce byl oprávněn vzít žalobu zpět, dokud o ní soud nerozhodl (§ 37 odst. 4 s. ř. s.). O požadavku žalobce na náhradu nákladů řízení uvážil krajský soud následovně.
Způsob stanovení náhrady nákladů řízení při zastavení řízení upravuje ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s. Podle něho nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta. Vzal-li však navrhovatel (žalobce) podaný návrh (žalobu) zpět pro pozdější chování odpůrce (žalovaného) nebo bylo-li řízení zastaveno pro uspokojení navrhovatele, má navrhovatel proti odpůrci právo na náhradu nákladů řízení. Podle věty první uvedeného ustanovení tedy platí zásada, že při zastavení řízení nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. Z ní jsou však ve větě druhé stanoveny výjimky spojené s chováním žalovaného nebo uspokojením žalobce.
V projednávané věci vzal žalobce žalobu na ochranu proti nečinnosti zpět v souvislosti s chováním žalovaného, který ve věci rozhodl právě až po podání žaloby, a to v době, kdy mu pro to marně uběhly správním řádem stanovené lhůty. Vzhledem k tomu přiznal krajský soud žalobci právo na náhradu nákladů řízení, jež mu v souvislosti s podáním žaloby vznikly. Dlužno podotknout, že žalovaný se ve svých podáních zaslaných soudu (tj. dne 19. 6. 2012 a dne 9. 7. 2012) k namítané nečinnosti nevyjádřil.
Pokračování 30A 45/2012
-3-
Krajský soud proto přiznal žalobci náhradu nákladů řízení spočívajících v náhradě té části zaplaceného soudního poplatku, která se nevrací, tj. 1.000,- Kč, a náhradě nákladů právní služby poskytnuté advokátem za 2 úkony po 2.100,- Kč (převzetí a příprava zastoupení a sepis žaloby) včetně paušální náhrady hotových výdajů po 300,- Kč (§ 9 odst. 3 písm. f/ a § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.). Protože advokát doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty, byla odměna za zastupování zvýšena o DPH, takže celková náhrada nákladů právní služby činí 5.760,- Kč. Takto vyčíslené náklady je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobce, neboť jde o advokáta (§ 64 s. ř. s. a § 149 odst. 1 o. s. ř.).
Podle ustanovení § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o 1.000,- Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Podmínky citovaného ustanovení byly splněny, ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2.000,- Kč se proto žalobci vrací 1.000,- Kč.
P o u č e n í :
Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům (§ 54 odst. 5 s. ř. s.).
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, který o ní také rozhoduje. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Hradci Králové dne 22. října 2012 JUDr. Jan Rutsch, v. r.
předseda senátu
Hlavní stránka ·
Zásady ochrany osobních údajů ·
Smluvní podmínky