Domáhá-li se žalobce žalobou přezkumu rozhodnutí o uložení kázeňského trestu v době, kdy Ústavní soud sice již zrušil ustanovení zákona o výkonu trestu odnětí svobody vylučující jeho soudní přezkum, ale zároveň odložil účinnost takového nálezu na pozdější dobu, je přesto namístě takovou žalobu odmítnout jako nepřípustnou. Důvody nálezů Ústavního soudu lze totiž při soudním přezkumu uplatnit pouze do budoucna, nikoli pro situace, kdy správní orgán postupoval v souladu se stále platnou zákonnou úpravou.

30A 54/2011-44           USNESENÍ                 Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátu složeném z předsedkyně  Mgr. Marie Kocourkové a soudců Mgr. Heleny Konečné a JUDr. Pavla Kumprechta ve věci žalobkyně M. S., zast. JUDr. Ladislavou Lebedovou, advokátkou se sídlem AK v Ledči nad Sázavou, Husovo náměstí 64, proti žalované ředitelce věznice Světlá nad Sázavou, Rozkoš 990, Světlá nad Sázavou, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 1. dubna 2011 o stížnosti proti rozhodnutí o uložení kázeňského trestu,  takto:     I. Žaloba se odmítá.   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.     Odůvodnění:               Žalobkyně se žalobou ze dne 29. května 2011, doručenou nadepsanému krajskému soudu dne 1. prosince 2011 prostřednictvím Městského soudu v Praze, domáhala přezkoumání rozhodnutí o kázeňském trestu o umístění do uzavřeného oddělení na 3 dny, s výjimkou doby stanovené k plnění určených úkolů programu zacházení, uloženého jí ve věznici Světlá nad Sázavou rozhodnutím ze dne 1. 4. 2011. Žalobu odůvodnila celou řadou námitek, jimiž se však nemusel krajský soud zabývat z následujících důvodů.             Předmětem žaloby totiž bylo rozhodnutí ve věci kázeňského trestu, který byl žalobkyni uložen podle § 46 odst. 3 písm. f) zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů. Podle právní úpravy platné a účinné v době vydání napadeného rozhodnutí a v době předání žaloby  soudu (tj. podle §§ 76 odst. 6 a 52 odst. 4 citovaného zákona ve znění platném a účinném do 30. června 2011) ale kázeňské tresty spočívající v umístění do uzavřeného oddělení přezkoumání soudem nepodléhaly. Výjimkou v tomto směru byla pouze rozhodnutí o propadnutí nebo zabrání věci, a to v rozsahu, v jakém byl takový  přezkum možný v řízení o přestupku.     Pokračování                                                                                           30A 54/2011 -2-            Lze tedy uzavřít, že žalobkyně napadla žalobou rozhodnutí, které bylo ze  soudního přezkumu podle § 68 písm. e) a § 70 písm. f) s.ř.s. vyloučeno. V důsledku toho ale krajskému soudu nezbylo, než konstatovat, že žalobkyně podala nepřípustnou žalobu a jako takovou ji musel podle § 46 odst. 1 písm. d) s.ř.s. odmítnout.            Obiter dictum k tomu krajský soud dále uvádí, že mu samozřejmě neušlo, že žalobkyně podala žalobu s odkazem na nález Ústavního soudu ze dne 29. září 2010, sp. zn. Pl. ÚS 32/08, jímž bylo ustanovení § 76 odst. 6 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, vylučující soudní přezkum kázeňských trestů, zrušeno. Stalo se tak však až dnem 30. června 2011, neboť Ústavní soud posunul okamžik vykonatelnosti nálezu do budoucna, aby poskytl Parlamentu České republiky dostatečně dlouhou dobu k přijetí nové právní úpravy, přičemž po dobu odkladu vykonatelnosti nálezu  bylo třeba hledět na napadenou právní úpravu jako na ústavně souladnou (srov. např. odstavec 18. stanoviska pléna Ústavního soudu zn. Pl. ÚS -st31/10). Jelikož byla žaloba předána soudu (§ 40 odst. 4 s. ř. s.) v době, kdy ji zákon označoval za nepřípustnou, nezbylo soudu než ji odmítnout.             O náhradě nákladů řízení rozhodl soudu podle § 60 odst. 3 s. ř. s., dle kterého žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.   Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   V Hradci Králové dne  18. ledna 2012             Mgr. Marie Kocourková, v. r.                                                                              předsedkyně senátu