31Af 108/2011-16               USNESENÍ   Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Marie Kocourkové a soudců JUDr. Magdaleny Ježkové a Mgr. Heleny Konečné ve věci žalobce F. Š., proti žalovanému Finančnímu ředitelství v Hradci Králové, se sídlem Hradec Králové 2, Horova 17, v řízení o žalobě proti rozhodnutím žalovaného ze dne 26. července 2011, č.j. 4455/11-1100-602925 a č.j. 4591/11-1100-604124, t a k t o :     I. Žaloba se  o d m í t á .   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.         O d ů v o d n ě n í :     Žalobou adresovanou Krajskému soud v Hradci Králové, podanou dne 13.10.2011 u Okresního soud ve Svitavách se žalobce domáhal, aby rozhodnutí žalovaného ze dne 26.7.2011, č.j.4455/11-1100-602925 a č.j. 4591/11-1100-604124, a jim předcházející rozhodnutí Finančního úřadu ve Svitavách (dále jen „správce daně“) o zastavení řízení byla změněna tak, že v žalobě konkrétně popsané daňové doklady v celkové částce 638.520,- Kč a 170.370,- Kč jsou náklady vynaložené žalobcem v letech 2007 a 2008 na úhradu spotřebovaných služeb nájemců v domech Bernartice 307 a 308 a Javorník, nádražní 272, 273, 274 a 275.   V žalobě pak žalobce vedl, že správce daně u něho provádí daňovou kontrolu daně z příjmů za roky 2007 a 2008. Rozhodnutími ze dne 23.5.2011, č.j. 80500/11/263911608545 a č.j. 80478/11/263911608545 zastavil dle ust. § 106 odst. 1 písm. b) zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu v platném znění (dále jen „daňový řád“) řízení ve věci dodatečného daňového přiznání, která žalobce podal v průběhu daňové kontroly. Odvolání žalobce žalovaný shora uvedenými rozhodnutími zamítl. Žalobce vyslovil přesvědčení, že důkazními prostředky, které správci daně předložil prokázal, že služby uvedené na dokladech SIPO byly spotřebovány a k jakým pronájmům se vztahují.   Žalobce zároveň uvedl, že podáním ze dne 4.8.2011 podal žalobu stejného obsahu i u okresního soudu v Hradci Králové, která je projednávána pod sp. zn. 13 Ca 50/2011. pokračování              31Af 108/2011   -2-     Žalovaný v napadených rozhodnutích shodně uvedl, že žalobce podal dodatečná daňová přiznání po zahájení daňové kontroly, která do vydání napadených rozhodnutí nebyla dokončena. Žalobce byl při zahájení daňové kontroly poučen, že podle ust. § 41 odst. 1, 2 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků v platném znění poučen o tom, že nemůže podat do ukončení daňové kontroly dodatečné daňové přiznání, zahájení daňové kontroly však lhůtu pro podání dodatečného daňového přiznání přerušuje. Správce daně řízení o žalobcem padaném dodatečném daňovém přiznání zastavil v souladu s ust. § 106 odst. 1 písm. b) daňového řádu.   Krajský soud z obsahu spisu Okresního soudu v Hradci Králové sp. zn. 13 C 50/2011 zjistil, že žalobce u tohoto soud podal dne 5.8.2011 žalobu proti žalované České republice – Finančnímu ředitelství v Hradci Králové, která byla obsahem shodná jako žaloba v této projednávané věci a domáhala se i vydání stejného rozhodnutí. Okresní soud v Hradci králové svým usnesením ze dne 30.3.2012, č.j. 13 C 50/2011-27 zastavil řízení o podané žalobě s odůvodněním, že věc náleží do věcné příslušnosti soudu, který rozhoduje podle zvláštního zákona věci správního soudnictví, proto dle ust. § 104b odst. 1 o.s.ř. řízení zastavil. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 26.4.2012.   Podle ust. § 65 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen “s.ř.s.”) kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti, (dále jen "rozhodnutí"), může se žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak.   Žalobu lze podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. Lhůta je zachována, byla-li žaloba ve lhůtě podána u správního orgánu, proti jehož rozhodnutí směřuje (§ 72 odst. 1 s.ř.s.). Zmeškání lhůty pro podání žaloby nelze prominout (§ 72 odst. 4 s.ř.s.).   Podle ust. § 72 odst. 3 s.ř.s., jestliže soud rozhodující v občanském soudním řízení zastavil řízení proto, že šlo o věc, v níž měla být podána žaloba proti rozhodnutí správního orgánu, může ten, kdo takovou žalobu v občanském soudním řízení podal, podat u věcně a místně příslušného soudu žalobu ve správním soudnictví do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí o zastavení řízení. V takovém případě platí, že žaloba byla podána dnem, kdy došla soudu rozhodujícímu v občanském soudním řízení.   Jak vyplývá z obsahu podkladů předložených žalovaným, žalobou napadená rozhodnutí byla žalobci doručena dne 28.7.2011, žalobce podal žalobu adresovanou Krajskému soud v Hradci Králové dne 13.10.2011. Nedodržel tak lhůtu, kterou k podání žaloby na přezkum rozhodnutí správního orgánu, v daném případě pokračování              31Af 108/2011   -3-     rozhodnutí žalovaného ze dne 26.7.2011, č.j.4455/11-1100-602925 a č.j. 4591/11-1100-604124, stanoví § 72 odst. 1 s.ř.s. Ta uplynula dne 28.9.2011.   Krajský soud otázku včasnosti zkoumal i z pohledu žaloby, kterou žalobce podal u Okresního soudu v Hradci Králové, a to z pohledu ust. § 72 odst. 3 s.ř.s. Žaloba podaná dne 13.10.2011 není žalobou ve smyslu cit. ustanovení, když taková by musela následovat až po datu zastavení řízení před Okresním soudem v Hradci Králové, tj. po 30.3.2012, resp. po 26.4.2012.   Krajský soud proto žalobu v souladu s ust. § 46 odst. 1 písm. b/ s.ř.s. odmítl, neboť byla podána opožděně.   Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 60 odst. 3 s.ř.s. Žaloba byla odmítnuta, žádný z účastníků proto nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Poučení:   Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.   V Hradci Králové dne 29. srpna 2012 Mgr. Marie Kocourková, v.r.      předsedkyně senátu