32Ad 15/2012-6                                       USNESENÍ          Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivonou Šubrtovou ve věci žalobkyně  D.  T .,    proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem Křížová 25, Praha 5,  o invalidní důchod, o podání žalobkyně ze dne 18.7. 2012,  t a k t o :   I. Podání  se odmítá.   II. Žádný z účastníků  nemá právo na náhradu nákladů řízení.       O d ů v o d n ě n í :         Shora uvedeným podáním ze dne 18.7. 2012, postoupeným nadepsanému soudu od Okresního soudu v Hradci Králové dne 6.8. 2012, které žalobkyně nazvala žalobou, žalobkyně nesouhlasí s rozhodnutím ČSSZ, pracoviště Hradec Králové, kterým jí byl odebrán částečný invalidní důchod a žádá o jeho přezkoumání. Jiné skutečnosti neuvedla a ke svému rozhodnutí nepřiložila rozhodnutí, jehož přezkumu se domáhá.         Podání neobsahuje ani základní formální náležitosti podání.         Soud žalobkyni usnesením ze dne 22.8. 2012, č.j. 32Ad 15/2012 vyzval, aby ve lhůtě tří týdnů  ode dne doručení usnesení doplnila svoje podání o náležitosti žaloby  dle ustanovení  § 71 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, v platném znění (dále jen s. ř. s.).         V odůvodnění usnesení soud uvedl, že podání žalobkyně  nemá zákonem požadované náležitosti. Poučil ji o obecných náležitostech podání podle § 37 odst. 3 s.ř.s. a o náležitostech žaloby ve smyslu ustanovení § 71 odst. 1 s. ř. s. a dále žalobkyni poučil, že pokud ve stanovené lhůtě nevyhoví výzvě soudu a nedoplní žalobu  ve smyslu daného poučení, soud žalobu odmítne (§ 37 odst. 5 s. ř. s.). Žalobkyni bylo usnesení soudu doručeno dne 31.8. 2012.  Lhůta uplynula marně, žalobkyně žalobu do dnešního dne  nedoplnila.   pokračování                                                                                              32Ad 15/2012 -2-          Podle ustanovení § 71 odst. 1  s. ř. s.  musí žaloba kromě obecných náležitostí podání ( § 37 odst. 2 a 3  s. ř. s. ) obsahovat: a) označení napadeného rozhodnutí a den jeho doručení nebo jiného oznámení žalobci, b) označení osob na řízení zúčastněných, jsou-li žalobci známy, c) označení výroků rozhodnutí, které žalobce napadá, d) žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné, e) jaké důkazy k prokázání svých tvrzení žalobce navrhuje provést a f) návrh výroku rozsudku. K žalobě žalobce připojí jeden opis napadeného rozhodnutí. Podle věty třetí odstavce 2 cit. ustanovení může žalobce rozšířit žalobu na dosud nenapadené výroky rozhodnutí nebo ji rozšířit o další žalobní body jen ve lhůtě pro podání žaloby.      Podle   ustanovení § 72 odst. 1  cit. zákona  lze žalobu  podat ve lhůtě 2 měsíců poté,  co rozhodnutí bylo žalobci doručeno.       V důsledku přísné dispoziční zásady v řízení o žalobách proti rozhodnutím správního orgánu musí žaloba obsahovat nejen základní náležitosti podání podle § 37 odst. 2 a 3 s. ř. s., ale zejména základní náležitosti žaloby vymezené v § 71 odst. 1 písm. a) až f) s. ř. s.       Podaní žalobkyně nazvané žalobou neobsahuje žádné odůvodnění, zcela chybí vylíčení rozhodných skutečností, rozhodnutí není označeno, není uvedeno datum, kdy bylo vydáno, není označen žalovaný správní orgán (proti komu žaloba směřuje), není uveden den doručení rozhodnutí žalobkyni a zcela absentují žalobní body. Pokud podání trpí vadami, může být tento nedostatek odstraněn v soudem stanovené lhůtě. Krajský soud poučil žalobkyni o vadách jejího podání,  usnesením ji vyzval k doplnění žaloby,  stanovil jí  k tomu přiměřenou lhůtu a současně ji poučil, že nebude-li výzvě soudu ve stanovené lhůtě vyhověno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat,  soud podání odmítne (§ 37 odst. 5 s. ř. s.).         Vzhledem k tomu, že žalobkyně na výzvu soudu ve stanovené lhůtě  nijak  nereagovala a v řízení není možné  pro tento nedostatek pokračovat,  nezbylo soudu, než žalobu odmítnout podle ustanovení § 37 odst. 5  s. ř. s., podle kterého předseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění vad podání a stanoví k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud řízení o takovém podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek. O tom musí být podatel ve výzvě poučen. Soud v tomto směru odkazuje na již ustálenou judikaturu Nejvyššího správního soudu v Brně, např. na jeho rozsudek ze dne 27. 10. 2004, čj. 4 Azs 149/2004-52, www.nssoud.cz, kde se uvádí, že  „žalobní body   (§ 71 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ) musí obsahovat jak právní, tak zpravidla i skutkové důvody, pro které žalobce považuje napadené výroky rozhodnutí správního orgánu za nezákonné nebo nicotné. Pokud žaloba postrádala potřebná konkrétní skutková tvrzení a žalobce vzdor výzvě a poučení soudu nijak nereagoval a vadu neodstranil, postupoval krajský soud v souladu se zákonem, odmítl-li žalobcovo podání z tohoto důvodu“.   pokračování                                                                                              32Ad 15/2012 -3-     O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 3 s. ř. s., kdy pro případ, že došlo k odmítnutí žaloby,  nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.     Poučení:   Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.     V Hradci Králové dne 5. října 2012                 JUDr. Ivona Šubrtová, v.r.                            samosoudkyně