32Az 10/2012-16                                         USNESENÍ        Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivonou Šubrtovou ve věci žalobkyně M. S., proti žalovanému Ministerstvu vnitra České republiky, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 3, pošt. schránka 21/OAM,  v řízení  o žalobě proti rozhodnutí žalovaného  ze dne 3.4. 2012,  čj. OAM-23/ZA-ZA04-PA03-2012,  t a k t o :     I. Žaloba  se odmítá.   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.       O d ů v o d n ě n í :           Žalobou, doručenou dne 18.4. 2012 krajskému soudu, se žalobkyně domáhala přezkoumání výše označeného rozhodnutí žalovaného (které nabylo právní moci dne 17.4. 2012),  kterým jí nebyla  udělena mezinárodní ochrana  podle ust. § 12, § 13, § 14, § 14a a §14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů („zákon o azylu“).        Žaloba obsahuje  pouze obecné formální náležitosti podání. Pokud jde o žalobní body, žalobkyně ocitovala pouze část ustanovení § 2 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, v platném znění, které měl žalovaný v předchozím správním řízení porušit.  Současně uvedla, že důvody, pro které napadá rozhodnutí žalovaného doplní během nejbližších dnů písemným podáním.         Soud marně čekal na doplnění žaloby, a proto usnesením ze dne 14.5. 2012,  č.j. 32Az 10/2012-11 žalobkyni  vyzval, aby ve lhůtě tří týdnů  ode dne doručení usnesení doplnila a upřesnila svoji žalobu v souladu s ustanovením § 71 odst. 1 písm. d), e)  zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, v platném znění (dále jen s. ř. s.). V odůvodnění usnesení soud uvedl, že podaná  žaloba nemá zákonem požadované náležitosti a postrádá zejména nezbytné náležitosti žaloby dle pokračování                                                                                              32Az 10/2012 -2-     § 71 odst. 1 písm. d), e) s. ř. s., tedy neobsahuje žalobní body, z nichž by bylo patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobkyně napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné a dále pak jaké důkazy k prokázání svých tvrzení navrhuje provést. Krajský soud současně uvedl, že na takto podanou žalobu pohlíží  jako na žalobu, která není způsobilá k projednání a poučil  žalobkyni, že pokud ve stanovené lhůtě nevyhoví výzvě soudu a nedoplní žalobu  ve smyslu daného poučení, soud žalobu odmítne ( § 37 odst. 5 s. ř. s.). Žalobkyně  si usnesení soudu proti svému podpisu převzala dne 14.6. 2012 Lhůta uplynula marně, žalobkyně žalobu do dnešního dne  nedoplnila.        Podle ustanovení § 71 odst. 1  s. ř. s. musí žaloba kromě obecných náležitostí podání (§ 37 odst. 2 a 3  s. ř. s.) obsahovat a) označení napadeného rozhodnutí a den jeho doručení nebo jiného oznámení žalobci, b) označení osob na řízení zúčastněných, jsou-li žalobci známy, c) označení výroků rozhodnutí, které žalobce napadá, d) žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné, e) jaké důkazy k prokázání svých tvrzení žalobce navrhuje provést a f) návrh výroku rozsudku. Podle věty třetí odstavce 2 tohoto ustanovení může žalobce rozšířit žalobu na dosud nenapadené výroky rozhodnutí nebo ji rozšířit o další žalobní body jen ve lhůtě pro podání žaloby. Dle  ustanovení § 32 odst. 1  zákona  o azylu lze žalobu proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany  podat ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí.       V důsledku přísné dispoziční zásady v řízení o žalobách proti rozhodnutím správního orgánu musí žaloba obsahovat nejen základní náležitosti podání podle § 37 odst. 2 a 3 s. ř. s., ale zejména základní náležitosti žaloby vymezené v § 71 odst. 1 písm. a) až f) s. ř. s.       Z obsahu podané žaloby vyplývá, že kromě obecného konstatování, že žalobkyně  byla v předcházejícím řízení o udělení azylu v České republice zkrácena na svých právech a parafráze části ustanovení §  2 odst. 4 správního řádu neobsahuje žádné odůvodnění, zcela chybí vylíčení rozhodných skutečností, zejména jakých konkrétních nezákonných kroků, postupů, úkonů, hodnocení a závěrů se měl vůči ní správní orgán dopustit v řízení předcházejícím vydání napadeného rozhodnutí nebo rozhodnutím samotným. Žalobkyně rovněž neuvedla z jakých důvodů považuje napadené rozhodnutí za nezákonné. Pokud podání trpí vadami, může být tento nedostatek odstraněn v soudem stanovené lhůtě. Krajský soud poučil žalobkyni o vadách jí podané žaloby, usnesením ji vyzval k doplnění žaloby,  stanovil jí  k tomu přiměřenou lhůtu a současně ji poučil, že nebude-li výzvě soudu ve stanovené lhůtě vyhověno, soud žalobu odmítne (§ 37 odst. 5 s. ř. s.).         Vzhledem k tomu, že žalobkyně na výzvu soudu nijak nereagovala a v řízení není možné  pro tento nedostatek pokračovat,  nezbylo soudu, než žalobu odmítnout podle ustanovení § 37 odst. 5  s. ř. s., podle kterého předseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění vad podání a stanoví k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení nebude možno pro pokračování                                                                                              32Az 10/2012 -3-     tento nedostatek pokračovat, soud řízení o takovém podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek. O tom musí být podatel ve výzvě poučen. Soud v tomto směru odkazuje na již ustálenou judikaturu Nejvyššího správního soudu v Brně, např. na jeho rozsudek ze dne 27. 10. 2004, čj. 4 Azs 149/2004-52, www.nssoud.cz, kde se uvádí, že   „žalobní body   (§ 71 odst. 1 písm. d) s. ř. s.) musí obsahovat jak právní, tak zpravidla i skutkové důvody, pro které žalobce považuje napadené výroky rozhodnutí správního orgánu za nezákonné nebo nicotné. Pokud žaloba postrádala potřebná konkrétní skutková tvrzení a žalobce vzdor výzvě a poučení soudu nijak nereagoval a vadu neodstranil, postupoval krajský soud v souladu se zákonem, odmítl-li žalobcovo podání z tohoto důvodu“.      O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 3 s. ř. s., kdy pro případ, že došlo k odmítnutí žaloby,  nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.     Poučení:   Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.     V Hradci Králové dne 25. července 2012                JUDr. Ivona Šubrtová, v.r.                            samosoudkyně