52 A 41/2012-78    U s n e s e n í   Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jana Dvořáka a soudců Mgr. Moniky Chaloupkové a JUDr. Karla Kudláčka v právní věci žalobce P. V., zastoupeného JUDr. Ondřejem Tošnerem, Ph.D., advokátem, se sídlem Slavíkova 23/1568, 120 00 Praha 2, proti žalovanému Ing. J. K., autorizovanému inspektorovi, zastoupenému JUDr. Ing. Jiřím Klavíkem, advokátem, se sídlem Havlíčkova 99, 537 01 Chrudim, za účasti CPI Park Žďárek, a.s., se sídlem Václavské náměstí 1601/47, 110 00 Praha 1, IČ: 27916669, zastoupené Mgr. Kamilem Blažkem, advokátem, se sídlem Na Příkopě 19, 117 19 Praha 1, o žalobě proti certifikátu vydanému žalovaným dne 24.11.2008, pod č. 04/2008,   t a k t o :   I. Žaloba proti certifikátu vydanému žalovaným dne 24.11.2008, pod č. 04/2008,     s e  o d m í t á .   II. Žádný z účastníků  n e m á  právo na náhradu nákladů soudního řízení.   Odůvodnění:   Žalobce se žalobou ze dne 18.6.2012 domáhal přezkoumání certifikátu žalovaného ze dne 24.11.2008, č. 04/2008, kterým bylo stvrzeno, že „navrhovaná stavba CPI Park Žďárek k.ú. Knínice u Libouchce a Žďár u Velkého Chvojna, stavebník CPI Park Žďárek a.s., Václavské náměstí 1601/47, 110 00 Praha 1, IČ: 27916669, může být v souladu s § 117 zákona č. 183/2006 Sb. provedena“. V žalobním petitu navrhoval zrušení napadeného certifikátu, vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení a přiznání žalobci náhrady nákladů řízení.    Soud o žalobě uvážil takto: Obdobně jako soudy v řízení občanskoprávním i soud ve správním soudnictví před tím, než přistoupí k posouzení merita věci, je povinen zjistit, zda jsou splněny podmínky řízení, včetně toho, zda rozhodnutí nebrání překážky, jakými jsou res iudicata a litispendence, zda se nejedná o návrh opožděný, předčasný, podaný osobou zjevně neoprávněnou či nepřípustný; zjistí-li soud některou z těchto překážek posouzení věci samé a jde-li o překážku neodstranitelnou, žalobu podle § 46 zákona číslo 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“), odmítne. V daném případě soud dospěl k závěru, že není dána pravomoc soudu ve věci rozhodnout. Podle § 46 odst. 1 písm. a) s.ř.s.: „Nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat.“ pokračování     -2-     52A 41/2012                            Podle § 4 odst. 1 písm. a) s.ř.s.: „Soudy ve správním soudnictví rozhodují o žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy (dále jen „správní orgán“).“ Autorizovaný inspektor nemůže být považován za správní orgán, neboť mu nebylo „svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy“ (viz § 4 odst. 1 písm. a) s.ř.s.). Při vydávání certifikátu vystupuje autorizovaný inspektor jako soukromá osoba na základě soukromoprávní smlouvy se stavebníkem, kterou se zavazuje provést kontrolu projektové dokumentace (§ 117 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „stavební zákon“). Certifikát je pak stvrzením, že autorizovaný inspektor projektovou dokumentaci ověřil a navrhovaná stavba může být provedena (§ 117 odst. 3 stavebního zákona). Autorizovaný inspektor nemůže autoritativně rozhodovat o námitkách osob, které by v případě stavebního řízení byly jeho účastníky, buď je vypořádá neformálním způsobem, nebo je musí předložit k řešení stavebnímu úřadu (§ 117 odst. 4 stavebního zákona). Rovněž za případnou škodu způsobenou stavebníkovi odpovídá autorizovaný inspektor soukromoprávně a musí mít sjednáno pojištění z odpovědnosti za škodu (§ 146 stavebního zákona). Vzhledem k tomu, že činnost autorizovaného inspektora je činností soukromé osoby na základě soukromoprávní smlouvy, tedy se nejedná o činnost správního orgánu,  nelze jím vydaný certifikát považovat za rozhodnutí podle § 65 odst. 1 s.ř.s. S tímto závěrem je ostatně v souladu i úprava certifikátu ve stavebním zákoně, když certifikát sám o sobě nezakládá žádná práva ani povinnosti, jeho právní účinky nastupují až okamžikem oznámení stavebnímu úřadu (§ 117 stavebního zákona ve spojení s dosavadní judikaturou, např. rozsudek NSS ze dne 4.8.2010, č.j. 9 As 63/2010-111). Vzhledem k tomu, že autorizovaný inspektor není správním orgánem a tudíž jím vydaný certifikát není rozhodnutím napadnutelným správní žalobou, tedy není dána pravomoc soudu rozhodujícího ve správním soudnictví k přezkumu certifikátu, nezbylo nadepsanému soudu než žalobu odmítnout podle § 46 odst. 1 písm. a) s.ř.s. Stejný názor byl vysloven i v usnesení zvláštního senátu zřízeného podle zákona č. 131/2002 Sb. ze dne 6.9.2012, č.j. Konf 25/2012-9, jímž došlo k zásadnímu obratu oproti dosavadní judikatuře, která certifikát autorizovaného inspektora považovala za rozhodnutí dle § 65 odst. 1 s.ř.s. Ke změně v dosavadním nazírání se zvláštní senát vyjádřil výslovně na č.l. 16 usnesení, kdy uvedl: „Zvláštní senát si je vědom toho, že ke změnám v ustálené judikatuře by mělo docházet pouze výjimečně, a to jen tehdy, když k tomu vedou závažné důvody (např. nález Ústavního soudu ze dne 20.9.2006, sp. zn. II. ÚS 566/05). Je však přesvědčen, že právě takové důvody ke změně právního názoru shledal. Právním názorem opírajícím se o minimum pevných právních argumentů, z nichž některé svědčí dokonce pro právní názor opačný, je možno otřást argumentací jinou a nelze jej vnímat jako nezměnitelný. To platí tím spíše za situace, kdy právní řád dotčeným osobám po celou dobu existence sporného ustanovení poskytuje jinou možnost ochrany, podle mínění zvláštního senátu snazší a rychlejší, kterou se soudy zatím nezabývaly.“ V citovaném usnesení zvláštního senátu (lze dohledat na www.nssoud.cz) jsou rozebrány i možnosti obrany proti certifikátu, přičemž ve vztahu                 k osobám, které by byly účastníky případného stavebního řízení, se jedná o postup podle § pokračování     -3-     52A 41/2012   142 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), tedy domáhání se určení právního vztahu (zde by zřejmě přicházelo v úvahu domáhání se určení, že stavebníkovi nevzniklo právo provést stavbu, které se předmětný certifikát týká), kdy podání návrhu podle tohoto ustanovení správního řádu není časově omezeno, stavební  úřad musí vydat rozhodnutí bez zbytečného odkladu, zpravidla do 30 dnů (§ 71 správního řádu), proti jeho rozhodnutí je přípustné odvolání a proti případnému odvolacímu rozhodnutí se lze bránit žalobou dle § 65 s.ř.s. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s § 60 odst. 3 s.ř.s., dle kterého  nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.   P o u č e n í :     Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům (§ 55 odst. 5 ve spojení s  § 54 odst. 5 s.ř.s.). Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve třech vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.         V Pardubicích dne 20.9.2012                        JUDr. Jan Dvořák, v.r.                    předseda senátu     Za správnost vyhotovení: Vladimíra Píchová