52Ad 46/2011-78       ČESKÁ REPUBLIKA     ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY    Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Dvořákem v právní věci žalobců: a) J.M.,  b) O. P.,   proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, Na poříčním právu 1, 128 01 Praha 2,  v řízení o žalobě proti rozhodnutí Krajského úřadu Pardubického kraje ze dne 15.7.2011, č.j. 59951/2011/DSU,   t a k t o :   I. Žaloba   s e   vůči žalobci ad a)   o d m í t á .   II. Žaloba   s e   vůči žalobci ad b)   z a m í t á .   III. Žádný z účastníků   n e m á    právo na náhradu nákladů řízení.     O d ů v o d n ě n í :      Žalobci podali u podepsaného soudu návrh označený jako: Žádost o ustanovení zástupce ve věci přezkumu rozhodnutí Krajského úřadu Pardubického kraje č.j. KrÚ 59951/2011/DSU ze dne 15.7.2011, přičemž z obsahu uvedeného podání vyplývá, že žalobci se jím domáhali soudního přezkumu v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného. Žalovaným rozhodnutím bylo zamítnuto odvolání žalobce ad a) a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Žamberk ze dne 3.5.2011, č.j. 10975/2011/SOCZ-55/BECP-102, jímž byl zvýšen příspěvek na péči podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění (dále jen „zákon o sociálních službách“) žalobci ad a) z 2.000,-- Kč na 4.000,-- Kč měsíčně ode dne 1.5.2008 a zároveň tímto rozhodnutím (druhým výrokem) tento příspěvek     pokračování     -2-              52Ad 46/2011   byl zvýšen ze 4.000,-- Kč na 8.000,-- Kč měsíčně ode dne 1.11.2009. Žalobci odůvodnili žalobu následovně:    Městský úřad Žamberk trvá na tom, že žádnou žádost o příspěvek na péči o osobu blízkou pro J. Mv roce 2006 neobdržel. Když se však žalobce ad b) u tohoto správního orgánu domáhal svých práv, neboť žádost v České správě sociálního zabezpečení dne 13.1.2006 podával a v rozhodném období od 13.1.2006 do 31.12.2006 bydlel s žalobcem ad a) ve společné domácnosti a staral se o něho, obdržel od tohoto správního orgánu dne 4.4.2011 sdělení s tím, že žádost podávala úplně jiná osoba, která měla s žalobcem ad a) údajně bydlet ve společné domácnosti a které byl zřejmě příspěvek na péči na osobu blízkou vyplácen. Městský úřad Žamberk však neodtajnil, kdo tedy o žalobce ad a) od 13.1.2006 pečoval. Dne 3.6.2011 obdržel žalobce ad b) stanovisko Krajského úřadu Pardubického kraje s tím, že se jedná o správní řízení, jehož není účastníkem. Zároveň žalobci požádali o ustanovení zástupce, přičemž o této žádosti rozhodl podepsaný soud usnesením ze dne 23.1.2011 tak, že tuto žádost zamítl s tím, že žalobci kasační stížnost proti tomuto usnesení nepodali.    Žalovaný ve vyjádření k žalobě zpochybnil žalobní legitimaci žalobce ad b), popsal vývoj celého případu  a navrhl, aby žaloba byla zamítnuta.    Ve vztahu k žalobci ad a) krajský soud v řízení vedeném podle zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v platném znění (dále jen „s.ř.s.“) dospěl k následujícím skutkovým a právním závěrům:    Ve vztahu k žalobci ad a) soud musel konstatovat, že nebyla splněna podmínka pro věcné projednání žaloby z důvodu nesplnění jedné ze základních podmínek řízení, a to z důvodu nedostatku procesní legitimace na straně žalobce ad a), neboť ten po podání žaloby, v průběhu soudního řízení, zemřel (mrtev od 26.9.2011, jak vyplývá z výpisu z Centrální evidence obyvatel). Proto musel soud žalobu ve vztahu k tomuto žalobci odmítnout pro neodstranitelný nedostatek podmínky řízení (nedostatek procesní legitimace) podle § 46 odst. 1 písm. a) s.ř.s.    Ve vztahu k žalobci ad b) dospěl soud v uvedeném soudním řízení k následujícím skutkovým a právním závěrům:    Podle obsahu výše zmíněného návrhu se žalobce ad b) domáhal soudního přezkumu rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce ad a) a potvrzeno napadené rozhodnutí Městského úřadu Žamberk v řízení o příspěvku na péči podle zákona o sociálních službách. Je nesporné, že jediným účastníkem tohoto správního řízení, jehož předmětem bylo rozhodování o příspěvku na péči, byl žalobce ad a), tedy nikoli žalobce ad b), avšak protože žalobce ad a) v průběhu soudního řízení zemřel, v případě sporu o nárok splatného do dne smrti tohoto žalobce vstupuje do řízení fyzická osoba, která se od zahájení řízení podílela na pomoci žadateli o příspěvek do dne jeho úmrtí. Tyto osoby nabývají nárok na částku příspěvku splatné do dne smrti žadatele o příspěvek za kalendářní měsíc, ve které poskytovaly pomoc (§ 16 odst. 1 zákona o sociálních službách).           pokračování     -3-              52Ad 46/2011      Podle § 65 odst. 1 s.ř.s. má žalobní legitimaci ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti.    Z obsahu žaloby je nepochybné, že se žalobce ad b) domáhá přezkumu rozhodnutí o příspěvku na péči, přičemž tento nárok sice uplatnil žalobce ad a), avšak v případě úmrtí tohoto žalobce v souladu s výše citovanou právní úpravou vzniká žalobci ad b) žalobní legitimace podle § 65 odst. 1 s.ř.s., když z obsahu žaloby je zřejmé, že tento žalobce tvrdil svou účast na pomoci žadateli o příspěvek do dne jeho smrti (tj. žalobce ad a) a v důsledku toho vznikla tomuto žalobci i procesní legitimace v tomto soudním řízení, která je odvozena z věcné legitimace vyvozené z ustanovení § 16 odst. 1 zákona o sociálních službách (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12.8.2010, č.j. 7As 9/2010-255). Proto se soud po konstatování dostatku žalobní legitimace žalobce ad b) soustředil na přezkum žalovaného rozhodnutí v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s.ř.s.). Jediným žalobním bodem bylo v dané věci v podstatě pouhé tvrzení žalobce o tom, že on podával žádost České správě sociálního zabezpečení, v rozhodném období od 13.1.2006 do 31.12.2006 bydlel s žalobcem ad a) ve společné domácnosti a staral se něho a dne 4.4.2011 obdržel sdělení s tím, že žádost podávala úplně jiná osoba, která měla s žalobcem ad a) údajně bydlet ve společné domácnosti a které byl zřejmě příspěvek na péči na osobu blízkou vyplácen. Správní orgán I. stupně dle tvrzení žalobce „neodtajnil“, kdo tedy se o žalobce ad a) od  13.1.2006 staral, respektive kdo o něj pečoval.    Krajský soud se nejprve zaměřil na tvrzení žalobce ad b) o tom, že ten podal žádost k České správě sociálního zabezpečení a zda byly splněny podmínky pro výplatu příspěvku na péči na osobu blízkou v souvislosti s tvrzením žalobce ad b) týkajícím se péče o žalobce ad b) v období od 13.1.2006 do 31.12.2006.    Jak vyplývá z obsahu správního spisu, rozhodnutím správního orgánu I. stupně byl žalobci ad a) zvýšen příspěvek na péči z 2.000,-- Kč na 4.000,-- Kč měsíčně ode dne 1.5.2008 a z 4.000,-- Kč na 8.000,-- Kč měsíčně ode dne 1.11.2009. S tímto rozhodnutím žalobce ad a) nesouhlasil a podal proti němu odvolání, o němž rozhodl žalovaný žalovaným rozhodnutím tak, že jej zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. Žalobce ad a) v odvolání uvedl, že v rozhodném období od 13.1.2006 do 31.12.2006 o něj pečovala osoba blízká, která s ním bydlela ve společné domácnosti a která podávala žádost o příspěvek na péči na předepsaném tiskopisu. Proto se žalobce ad a) domníval, že od 1.1.2007 mu náležel příspěvek na péči ve vyšším stupni z důvodu zhoršení zdravotního stavu. Žalobce ad a) dále v odvolání tvrdil, že mu měl být příspěvek na péči překlopen do II. závislosti, protože byl osobou straší 80 let a zároveň o něj pečovala osoba, jíž náležel příspěvek na péči o osobu blízkou. Tuto námitku shledal žalovaný v odůvodnění žalovaného rozhodnutí za nedůvodnou s odkazem na sdělení Městského úřadu Žamberk ze dne 4.4.2011, podle níž tento správní orgán žádnou žádost o příspěvek při péči o osobu blízkou na osobu žalobce ad a) neobdržel, přičemž taková skutečnost nevyplývá ani ze spisové dokumentace, ani nebyla doložena v odvolání. Krajský soud nebyl oprávněn přezkoumat celý postup řízení o příspěvku na péči, neboť soudní přezkum je limitován žalobními body, v jejichž mezích je soud oprávněn přezkoumat žalované rozhodnutí, když v tomto soudním řízení platí dispoziční zásada. Proto se mohl soud pokračování     -4-              52Ad 46/2011     soustředit pouze na otázku, zda se žalobce ad b) domáhal u Městského úřadu Žamberk („svých práv“), zda podal žádost České správě sociálního zabezpečení ve věci příspěvku na péči a zda je pravdivé jeho tvrzení o tom, že žádost podávala „úplně jiná osoba“, která měla s žalobcem ad a) bydlet ve společné domácnosti a které byl „zřejmě příspěvek na péči na osobu blízkou vyplácen“.        Ze spisové dokumentace Městského úřadu Žamberk soud zjistil, že tento správní orgán rozhodoval o žádosti na příspěvku při péči o blízkou či jinou osobu v roce 2006, přičemž ve správním spise žádná žádost žalobce ad b) o příspěvek na péči o osobu blízkou, tj. o žalobce ad a).    Ze spisové dokumentace a z žaloby vyplývá, že se žalobci jedná o nárok na příspěvek na péči podle platné právní úpravy týkající se příspěvku při péči o blízkou nebo jinou osobu podle předchozí platné právní úpravy, tj. podle zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení (§ 80 a násl. tohoto zákona). Ostatně i žalobní bod se týká období od 13.1.2006 do 31.12.2006, kdy podle tvrzení žalobce ad b) tento s žalobcem ad a) bydlel ve společné domácnosti a staral se o něho.    Podle ustanovení § 80 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu náleží občanovi pečujícímu osobně, celodenně a řádně o blízkou osobu, která je za a) převážně nebo úplně bezmocná, b) starší 80 let a je částečně bezmocná. Je nesporné, že se o tomto příspěvku při péči o blízkou osobu nebo jinou osobu rozhodovalo v návrhovém řízení, tj. na základě žádosti osoby, která splňovala zákonné podmínky pro přiznání tohoto příspěvku, tj. osobně, celodenně a řádně o blízkou osobu pečovala. To žalobce ad b) v odvolání a v žalobě tvrdil, avšak ze správního spisu a ani z podkladů žaloby nevyplývá, že by žalobce ad b) podal žádost o tento příspěvek u Městského úřadu Žamberk, přičemž podání této žádosti bylo základním předpokladem pro zahájení řízení o tomto příspěvku. Ostatně ze správního spisu Městského úřadu Žamberk soud nezjistil, že by žalobce ad b) podal uvedenou žádost o tento příspěvek. Tento správní orgán nebyl povinen žalobci ad b) „odtajňovat“, jak požadoval žalobce v žalobě, kdo o žalobce ad a) od 13.1.2006 pečoval. Pro vznik nároku na tento příspěvek bylo nutné nejen splnit zákonnou podmínku spočívající ve výše zmíněném rozsahu péče o blízkou či jinou osobu, ale základním předpokladem bylo i podání žádosti o tento příspěvek. Takovou žádost žalobce ad b) nepodal, proto bylo nadbytečné přezkoumávat postup správních orgánů týkajících se zmíněného nároku, když navíc v žalobě nebyl obsažen žádný žalobní bod umožňující přezkum žalovaného rozhodnutí na základě jiných věcných námitek týkajících se obsahu tohoto rozhodnutí. Proto musel soud žalobu ve vztahu k žalobci ad b) zamítnout.    Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 60 odst. 1, 2 a 3, když v případě výroku I. žaloba byla odmítnuta a žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (§ 60 odst. 3 s.ř.s.) a v případě výroku II. žalobce ad b) neměl úspěch v řízení, proto neměl právo na náhradu nákladů řízení a úspěšnému žalovanému toto právo nevzniklo (§ 60 odst.2 s.ř.s.).       pokračování     -5-              52Ad 46/2011     Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve třech vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právní vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nsssoud.cz.     V Pardubicích dne 4.10.2012              JUDr. Jan Dvořák, v.r.                samosoudce   Za správnost vyhotovení: Vladimíra Píchová