52Ad 57/2011 - 66         ČESKÁ REPUBLIKA     ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY      Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích, rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Dvořákem v právní věci žalobkyně: A.V. zastoupené JUDr. Evou Vaňkovou, advokátkou, Rokycanova 114 – Litomyšlské Předměstí, 566 01 Vysoké Mýto, proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5, o žalobě proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 19.8.2011, č. „X“ t a k t o :  I. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 19.8.2011, č „X“ se pro nezákonnost z r u š u j e  a  v ě c  s e  v r a c í  žalované k dalšímu řízení.   II. Žádný z účastníku řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.   III. JUDr. Evě Vaňkové, advokátce, se přiznává vůči České republice právo na náhradu nákladů řízení ve výši 5.985,60 Kč, které budou vyplaceny do 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku z prostředků Krajského soud v Hradci Králové.   Odůvodnění:    Žalovaným rozhodnutím byly zamítnuty námitky a bylo potvrzeno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 19.8.2011, čj. „X“, kterým byl žalobkyni, podle ustanovení § 38, písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“, přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně.         pokračování      -2-              52Ad 57/2011   Žalobce (žalobkyně) podal(a) včas proti žalovanému rozhodnutí žalobu, ve kterém se domáhal(a) jeho soudního přezkoumání. V žalobě byly obsaženy námitky, které se týkaly nedostatečně posouzeného zdravotního stavu žalovanou  s návrhem na zrušení žalovaného rozhodnutí.    V žalobě byly dále uvedeny  zdravotní problémy žalobce (žalobkyně)a odkaz na zdravotní dokumentaci jich se týkající.    Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.    Soud přezkoumal žalované rozhodnutí podle § 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s.ř.s.“) z hlediska správnosti a úplnosti zjištěného zdravotního stavu postižení žalobce (žalobkyně) včetně správnosti určení procentuálního ohodnocení poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti, přičemž dospěl k následujícím skutkovým a právním závěrům.     Mezi účastníky řízení je nesporné, že žalovaná při vydání žalovaného rozhodnutí v části určující procentuální ohodnocení poklesu pracovní schopnosti žalobce (žalobkyně) vycházela z posudku lékaře vydaném v námitkovém řízení dne 12.8.2011, kterým byla míra poklesu pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu určena podle vyhlášky č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, v platném znění (dále jen „cit. vyhláška“) ve  výši 40   %.    Z výše uvedených skutečností vyplynulo, že mezi účastníky řízení zůstala jediná sporná otázka, spočívající v odborném lékařském posouzení procentní míry poklesu pracovní schopnosti  žalobce (žalobkyně) z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. K posouzení výše uvedené otázky není příslušný soud, ale příslušný orgán – Posudková komise  Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky (dále jen „PK MPSV ČR“), a to na základě § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v platném znění. Proto za tímto účelem soud provedl důkaz, a to srovnávacím posudkem PK MPSV ČR, pracoviště v Hradci Králové ze dne 25.4.2012 č.j. 2012/217-HK.    Z tohoto posudku vzal soud za prokázané, že procentní míra poklesu pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého stavu žalobce (žalobkyně) činila 50 %, když rozhodující zdravotní postižení  bylo stanoveno podle kapitoly VI., pol. 16, písm. c) vyhlášky č. 359/2009 Sb., v platném znění.    Za rozhodující zdravotní postižení považovala PK MPSV ČR myastenii gravis.   Soudu tedy nezbylo než  dospět  k závěru shodném se závěrem uvedeného lékařského posudku zmíněné posudkové komise,  a to, že k datu vydání žalovaného rozhodnutí se u žalobkyně nejednalo o invaliditu prvního stupně, ale šlo o invaliditu druhé stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) zákona o důchodovém pojištění. a)                                    nejméně o 35%, avšak o 49%, jedná se o invaliditu prvního stupně, b)                                   nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c)                                    nejméně o 70%, jedná se o invaliditu třetího stupně. d)                                     pokračování      -3-              52Ad 57/2011   Protože nárok na invalidní důchod žalobce (žalobkyně) pro invaliditu druhého stupně vznikl, když se jednalo o invaliditu druhého stupně,  a  bylo v řízení prokázáno zkrácení veřejných subjektivních práv žalobce (žalobkyně) z důvodu nezákonnosti žalovaného rozhodnutí, nezbylo soudu, než žalované rozhodnutí pro nezákonnost zrušit a vrátit věc žalované k dalšímu řízení (§ 78 odst. 1, 4 s.ř.s.)    Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1,2 s.ř.s., žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení a úspěšné žalobkyni náklady řízení nevznikly. Pokud se týče zástupkyně žalobkyně, ta byla ustanovena na náklady státu a neúspěšné žalované nelze povinnost k náhradě nákladů řízení uložit, neboť ta je osvobozena od soudních poplatků. Náhradu výdajů vzniklé advokátce v souvislosti se zastupováním žalobkyně, proto soud dle § 35 odst. 8 s.ř.s., přiznal ustanovené advokátce vůči státu. Jedná se o tyto náklady: odměna a paušální náhrada za 4 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, účast na jednání před posudkovou komisí dne 25.4.2012, účast na jednání soudu dne 19.9.2012), tj. 4x 500,-- Kč a 4x 300,-- Kč, dále náhrada cestovného za dvě cesty z Vysokého Mýta do Pardubic a zpět os. automobilem Škoda Roomster, reg. zn. „X“ (celkem 160 km x 6,17 Kč), tj. 2x 494,-- Kč a náhrada za promeškaný čas 8x 100,-- Kč, celkem náhrada nákladů činí 4.988,-- Kč, s připočtením 20% DPH činí 5.985,60 Kč (§2, §7, §9, §11, §13, §14 vyhl. č. 177./1996 Sb.).   P o u č e n í :     Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve třech vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.  Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.  Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.  V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.  Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   V Pardubicích dne 26.9.2012                                               JUDr. Jan Dvořák, v.r.                                                 samosoudce   Za správnost vyhotovení: Vladimíra Píchová