52Ad 58/2011 - 43         ČESKÁ REPUBLIKA     ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY        Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích, rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Dvořákem v právní věci žalobce F,H.,  proti žalované: České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5, o žalobě proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 19.9.2011, č.j .“X“ t a k t o :  I. Žaloba proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 19.9.2011, č.j .“X“ se z a m í t á.   II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.     Odůvodnění:   Žalovaným rozhodnutím byly zamítnuty námitky a bylo potvrzeno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 15.7.2011, č.j .“X“, kterým byl žalobci podle ustanovení § 39 odst. 2 písm.b) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“, změněn  invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně na invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně.           pokračování     -2-              52Ad 58/2012     Žalobce podal včas proti žalovanému rozhodnutí žalobu, ve kterém se domáhal jeho soudního přezkoumání. V žalobě byly obsaženy námitky, které se týkaly nedostatečně posouzeného zdravotního stavu  s návrhem na zrušení žalovaného rozhodnutí.    V žalobě byly dále uvedeny  zdravotní problémy žalobce a odkaz na zdravotní dokumentaci jich se týkající.    Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.     Soud přezkoumal žalované rozhodnutí podle § 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s.ř.s.“) z hlediska správnosti a úplnosti zjištěného zdravotního stavu postižení žalobce včetně správnosti určení procentuálního ohodnocení poklesu pracovní schopnosti, přičemž dospěl k následujícím skutkovým a právním závěrům.     Mezi účastníky řízení je nesporné, že žalovaná při vydání žalovaného rozhodnutí v části určující procentuální ohodnocení poklesu pracovní schopnosti žalobce vycházela z posudku lékaře vydaném v námitkovém řízení dne 9.9.2011, kterým byla míra poklesu pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu určena podle vyhlášky č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, v platném znění (dále jen „cit. vyhláška“) ve  výši 50   %.    Z výše uvedených skutečností vyplynulo, že mezi účastníky řízení zůstala jediná sporná otázka, spočívající v odborném lékařském posouzení procentní míry poklesu pracovní schopnosti  žalobce z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. K posouzení výše uvedené otázky není příslušný soud, ale příslušný orgán – Posudková komise  Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky (dále jen „PK MPSV ČR“), a to na základě § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v platném znění. Proto za tímto účelem soud provedl důkaz, a to posudkem PK MPSV ČR, pracoviště v Hradci Králové ze dne 14.2.2012 č.j 2011/2588-HK    Z tohoto posudku vzal soud za prokázané, že procentní míra poklesu pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého stavu žalobce činila 50 %, když rozhodující zdravotní postižení  bylo stanoveno podle kapitoly IX odd. A, pol. 1 b) citované vyhlášky.    Správnost závěrů uvedeného posudku byla potvrzena revizním posudkem zpracovaným PK MPSV v Brně ze dne 15.5.2012, č.j 2012/826-BR.   Soudu tedy nezbylo než  dospět  k závěru shodném se závěrem uvedeného lékařského posudku zmíněné posudkové komise,  a to, že k datu vydání žalovaného rozhodnutí se u žalobce nejednalo o invaliditu třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) zákona o důchodovém pojištění, ale šlo pouze o invaliditu druhého stupně podle 39 odst. 2 písm. b) zákona o důchodovém pojištění.   Podle § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění platí, že jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a)                                    nejméně o 35%, avšak o 49%, jedná se o invaliditu prvního stupně,   pokračování     -3-              52Ad 58/2012     b)                                   nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c)                                    nejméně o 70%, jedná se o invaliditu třetího stupně.   Protože nárok na invalidní důchod žalobce pro invaliditu třetího stupně zanikl, když se jednalo o invaliditu druhého stupně,  a  nebylo v řízení prokázáno zkrácení veřejných subjektivních práv žalobce z důvodu nezákonnosti žalovaného rozhodnutí, nezbylo soudu, než žalobu jako nedůvodnou zamítnout (§ 65 odst. 1 a § 78 odst. 1 s.ř.s.).    Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1,2 s.ř.s., když žalované jako orgánu ve věcech důchodového pojištění, byť měla ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů nenáleží.   P o u č e n í :     Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům (§ 54 odst. 5 s.ř.s.).  Proti pravomocnému rozhodnutí je přípustná kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně, kterou lze podat z důvodů a za podmínek uvedených v § 102 a násl. s.ř.s.  ve lhůtě  dvou týdnů po doručení rozhodnutí prostřednictvím Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání (§ 105 odst. 2 a § 106 odst. 2 a 4 s.ř.s., a contrario).   V Pardubicích dne 17.10.2012                                              JUDr. Jan Dvořák, v.r.                                               samosoudce       Za správnost vyhotovení: Vladimíra Píchová