Nesplnění poučovací povinnosti rozhodce o možnosti podat k soudu ve stanovené lhůtě žalobu o zrušení rozhodčího nálezu nezakládá právo účastníka rozhodčího řízení podat žalobu v ničím neomezené lhůtě.

18Co 138/2013-107 R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Miloše Zdražila a soudců JUDr. Víta Pejška a Mgr. Pavla Hradeckého ve věci žalobkyně PŽ, nar. xxx, bytem xxx, zastoupené PH, bytem xxx, jako obecným zmocněncem, proti žalovanému PROFI CREDIT Czech, a.s., IČ 61860069, se sídlem Praha 1, Jindřišská 24/941, zastoupenému JUDr. Ervínem Perthenem, advokátem se sídlem Hradec Králové, Velké nám. 135/19, o zrušení rozhodčího nálezu, k odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Pardubicích ze dne 14.11.2012, č.j. 5C 46/2012-63, t a k t o : I. Rozsudek okresního soudu se m ě n í tak, že se z a m í t á žaloba, aby soud zrušil rozhodčí nález rozhodce Mgr. Jana Fišera ze dne 11.7.2011, č.j. 103Rozh 2080/2011-7. II. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému náklady řízení před okresním soudem ve výši 13.440,30 Kč k rukám jeho zástupce JUDr. Ervína Perthena, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému náklady odvolacího řízení ve výši 15.439,30 k rukám jeho zástupce JUDr. Ervína Perthena, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. O d ů v o d n ě n í : Okresní soud shora označeným rozsudkem zrušil rozhodčí nález rozhodce Mgr. Jana Fišera ze dne 11.7.2011, č.j. 103 Rozh 2080/2011-7 (výrok I.), žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.) a uložil žalovanému zaplatit soudní poplatek ze žaloby ve výši 3.000,- Kč na účet Okresního soudu v Pardubicích (výrok III.). Z odůvodnění rozsudku okresního soudu vyplývá, že okresní soud rozhodoval o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala zrušení rozhodčího nálezu. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby, protože žalobkyně neuplatnila neplatnost rozhodčí doložky v řízení před rozhodcem, ačkoliv byla rozhodcem vyzvána před vydáním rozhodčího nálezu k vyjádření. Žalobu na zrušení rozhodčího nálezu podala žalobkyně až po uplynutí zákonné tříměsíční lhůty. Okresní soud vycházel z toho, že pokud rozhodčí nález neobsahuje poučení o možnosti podat žalobu k soudu na jeho zrušení, založil žalovaný (míněn zřejmě rozhodce) nedodržením poučovací povinnosti právo žalobkyně podat žalobu k soudu i po uplynutí tříměsíční lhůty. Na základě dokazování okresní soud poté dovodil, že rozhodčí nález byl vydán na základě neplatné rozhodčí doložky. Neplatnost spatřoval v tom, že rozhodčí doložka nebyla sjednána individuálně, žalovaný jako podnikatel ji předložil žalobkyni v postavení spotřebitele na předtištěném formuláři a spor měl dle doložky rozhodovat jediný rozhodce určený žalovaným (tehdy v procesním postavení žalobce) ze seznamu osmi rozhodců rozhodnutím, proti němuž nebudou přípustné opravné prostředky. Proti rozsudku okresního soudu podal včas odvolání žalovaný. Znovu popsal podrobně obsah rozhodčí doložky a průběh rozhodčího řízení. Namítal, že judikaturou kladené požadavky na rozhodčí doložky nemohou představovat taxativní výčet náležitostí pro platnost již dříve uzavřených rozhodčích doložek, neboť Ústavní soud by v takovém případě vystupoval v roli pozitivního zákonodárce a navíc s retroaktivními účinky jeho rozhodnutí. Rozhodčí řízení ve spotřebitelských věcech není zákonem zakázáno. Jako nepřiměřené jsou zakázány jen rozhodčí doložky, podle nichž má rozhodovat rozhodce spor nikoliv podle hmotného práva nebo má být příslušný rozhodce ve vzdáleném místě (např. na Maltě). Ostatní rozhodčí doložky je třeba považovat za platné. Ohledně způsobu výběru rozhodců nelze podle judikatury (usnesení Nejvyššího soudu sp.zn. 31 Cdo 1945/2010) odkázat na rozhodčí řád vydaný právnickou osobou, jež není stálým rozhodčím soudem. To neznamená neplatnost rozhodčí doložky, která svěřuje určení rozhodce třetí osobě. Rozhodčí společnost Pardubice s.r.o. nevystupovala v daném rozhodčím řízení jako kvazirozhodčí soud, neboť žádné její řády nebyly použity, nýbrž pouze seznam rozhodců. Žalovaný navrhl, aby odvolací soud změnil rozsudek okresního soudu tak, že žalobu zamítne. Žalobkyně ve svém vyjádření k odvolání žalovaného uvedla, že důvodem podání žaloby na neplatnost rozhodčího nálezu byla skutečnost, že žalovaný souhlasil s odkladem splátky, ale vzápětí uplatnil právo na zaplacení smluvní pokuty, což žalobkyně prokázala listinnými důkazy. Žalobkyně navrhla potvrzení rozsudku okresního soudu. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas (§ 204 o.s.ř.), osobou k němu oprávněnou (§ 201 o.s.ř.), je přípustné (§ 202 o.s.ř.), obsahuje náležitosti dle § 205 odst. 1 o.s.ř. a odvolací důvod dle § 205 odst. 2 písm. g/ o.s.ř., rozsudek z podnětu odvolání a v jeho mezích přezkoumal, když přihlížel i k důvodům v něm výslovně neuplatněným (§ 212 a § 212a o.s.ř.). Odvolání shledal opodstatněným. Obecný zmocněnec žalobkyně požádal o odročení odvolacího jednání nařízeného na 25.3.2013, ale neuvedl žádný důvod odročení. Odvolací soud proto jednání neodročil a jednal v nepřítomnosti žalobkyně a jejího zástupce (§ 101 odst. 3 o.s.ř.). Odvolací soud se ztotožnil se skutkovým závěrem okresního soudu, zejména v první řadě v tom směru, že rozhodčí nález byl doručen žalobkyni do vlastních rukou dne 29.7.2011 a žaloba na jeho zrušení byla podána 8.3.2012, tj. po více než 7 měsících. Dle § 32 odst. 1 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení, ve znění účinném do 31.3.2012, musí být podán návrh na zrušení rozhodčího nálezu do tří měsíců od doručení rozhodčího nálezu té straně, která se zrušení rozhodčího nálezu domáhá, nestanoví-li zákon o rozhodčím řízení jinak. Odvolací soud se neztotožnil s názorem okresního soudu, že absence poučení ze strany rozhodce o možnosti podat žalobu na zrušení rozhodčího nálezu má za následek vznik práva účastníka rozhodčího řízení podat žalobu v ničím neomezené lhůtě. Takové právo účastníka rozhodčího řízení ze zákona nevyplývá. Dlužno dodat, že i přiměřené použití občanského soudního řádu nedovozuje z absence poučení o opravných prostředcích běh neomezené lhůty (v případě absence poučení o možnosti podat odvolání nebo dovolání proti rozhodnutí soudu dochází k prodloužení lhůty v obou případech jen na dobu tří měsíců - § 204 odst. 2 a § 240 odst. 3 o.s.ř.). Právní názor okresního soudu, na němž byl založen závěr o včasnosti žaloby podané v této věci, je v rozporu se zásadou právní jistoty účastníků rozhodčího řízení. Odvolací soud z důvodů shora uvedených rozhodnutí soudu prvního stupně změnil (§ 220 odst. 1 písm. a/ o.s.ř.) a žalobu zamítl pro její opožděnost. Jako obiter dictum odvolací soud dodává, že pokud byla rozhodčí doložka sjednána neplatně, jak dovodil okresní soud, v důsledku čehož vydal rozhodčí nález orgán postrádající pravomoc, má žalobkyně možnost podat v exekučním řízení návrh na zastavení exekuce, kterému by v případě neplatnosti rozhodčí doložky mělo být dle současné judikatury vyhověno. Dle § 224 odst. 2 a § 142 odst. 1 o.s.ř. odvolací soud znovu rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně a procesně úspěšnému žalovanému přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 13.440,30 Kč sestávajících z odměny advokáta ve výši 10.000,- Kč (§ 8 vyhl. č. 484/2000 Sb.), dvou paušálních náhrad hotových výdajů advokáta po 300,- Kč (§ 13 odst. 3 vyhl. č. 177/96 Sb.), cestovného k jednání okresního soudu ve výši 307,70 Kč (Hradec Králové – Pardubice a zpět, 50 km, spotřeba 7,03 l/100 km, cena Natural 95 ve výši 34,90 Kč/l, sazba základní náhrady 3,70 Kč/km), náhrady za ztrátu času stráveného advokátem cestou k jednání okresního soudu ve výši 200,- Kč (2 půlhodiny po 100,- Kč) a 21% DPH z odměny a náhrad advokáta. Dle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. odvolací soud přiznal procesně úspěšnému žalovanému právo na náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 15.439,30 Kč sestávajících z náhrady za soudní poplatek z odvolání ve výši 2.000,- Kč, odměny advokáta ve výši 10.000,- Kč (§ 8 vyhl. č. 484/2000 Sb.), dvou paušálních náhrad hotových výdajů advokáta po 300,- Kč (§ 13 odst. 3 vyhl. č. 177/96 Sb.), cestovného k jednání odvolacího soudu ve výši 306,90 Kč (Hradec Králové – Pardubice a zpět, 50 km, spotřeba 7,03 l/100 km, cena Natural 95 ve výši 36,10 Kč/l, sazba základní náhrady 3,60 Kč/km), náhrady za ztrátu času stráveného advokátem cestou k jednání odvolacího soudu ve výši 200,- Kč (2 půlhodiny po 100,- Kč) a 21% DPH z odměny a náhrad advokáta. Ačkoliv žalovaný zaplatil na soudní poplatek z odvolání částku 3.000,- Kč, odvolací soud mu přiznal právo na náhradu tohoto soudního poplatku jen v částce 2.000,- Kč, neboť ve zbývající částce 1.000,- Kč byl žalovaný k zaplacení soudního poplatku nesprávně vyzván a okresní soud je povinen mu tuto část soudního poplatku vrátit. Položka Sazebníku soudních poplatků č. 17a se uplatní jen pro soudní poplatek z návrhu na zrušení rozhodčího nálezu, nikoliv pro soudní poplatek z odvolání, neboť položka č. 22 upravující soudní poplatek z odvolání na položku č. 17a v žádném ze svých odstavců neodkazuje. Soudní poplatek z odvolání proti rozsudku o zrušení rozhodčího nálezu činí 2.000,- Kč (pol. 22 odst. 1 b/ Sazebníku soudních poplatků). P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání u Okresního soudu v Pardubicích ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu. O dovolání bude rozhodovat Nejvyšší soud ČR. Dovolání je přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud. V Pardubicích dne 25. března 2013 předseda senátu