Osoba se nemůže zprostit své obecné povinnosti podle § 128 o. s. ř. sdělit soudnímu exekutorovi kontaktní údaje o povinném a o jeho majetku podléhajícího exekuci, které jsou potřebné pro exekuční řízení. Její nečinnost lze kvalifikovat jako neuposlechnutí příkazu soudního exekutora, kterým byl hrubě ztížen postup exekučního řízení a jsou proto dány podmínky pro uložení pořádkové pokuty podle § 53 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 34 odst. 4, § 52 odst. 1 a § 55 odst. 1 exekučního řádu.

21Co 722/2012 USNESENÍ Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Šárky Petrové a soudců JUDr. Jiřího Petržálka a JUDr. Marie Kubištové ve věci oprávněného: CCRB a. s., se sídlem Olivova 948/6, Praha 1, IČO 24723576, zastoupeného Mgr. Martinem Strakou, advokátem se sídlem Londýnská 674/55, Praha 2, proti povinnému: TC, r. č. xxx, bytem xxx, podnikateli, IČO xxx, o exekuci, k odvolání ČEZ Zákaznické služby, s.r.o., se sídlem Guldenerova 2577/19, Plzeň, IČO 26376547, proti usnesení soudního exekutora Mgr. Jaroslava Kocince, LL.M., Exekutorský úřad Frýdek - Místek se sídlem Farní 19, Frýdek - Místek, ze dne 26. září 2012 č. j. 142 EX 00146/12-104, takto: Usnesení soudního exekutora se potvrzuje. Odůvodnění: Soudní exekutor usnesením označeným v záhlaví společnosti ČEZ Zákaznické služby, s.r.o., se sídlem Guldenerova 2577/19, Plzeň (dále jen společnost) uložil pořádkovou pokutu ve výši 2.000 Kč s tím, že je povinna ji zaplatit Okresnímu soudu v Náchodě do 3 dnů od doručení tohoto usnesení. V odůvodnění uvedl, že požádal společnost o součinnost směřující k zjištění majetkových poměrů povinného. Této žádosti společnost přes upozornění na možnost uložení pořádkové pokuty nevyhověla. Nesplněním součinnosti byl přitom hrubě ztížen postup exekučního řízení. Společnost jako dodavatel elektrické energie přijímá od svých zákazníků zálohy k zaplacení dodávek elektrické energie a tyto zálohy jsou pohledávkami zákazníků, tj. povinných proti této společnosti. Tyto přeplatky mohou být předmětem exekučního řízení a proto je společnost jako subjekt spravující majetek povinného v exekučním řízení povinná k součinnosti. Společnost vede seznam odběrných míst, když tato aktivní odběrná místa povinných jsou většinou místa, kde se tyto osoby fakticky zdržují. Soudní exekutor proto podle § 33 odst. 4 exekučního řádu, § 53 odst. 1 o. s. ř., § 52 odst. 1 exekučního řádu společnosti uložil pořádkovou pokutu ve výši 2.000 Kč. Proti tomuto usnesení podala obchodní společnost ČEZ Zákaznické služby, s.r.o., včas odvolání. Uvedla, že jedná na základě mandátní smlouvy ve věcech komplexního řízení vztahu se zákazníky, fakturace řízení a správy pohledávek za společnost ČEZ Prodej, s.r.o. Sama společnost není ovšem se zákazníky (odběrateli elektřiny) v žádném smluvním vztahu. Není proto osobou pasivně legitimovanou ve smyslu § 34 odst. 3 exekučního řádu. Společnost sama a ani obchodní společnost ČEZ Prodej, s.r.o., nerozhodují ve smyslu § 33 odst. 1 exekučního řádu o právech a povinnostech, nejsou ve smyslu § 33 odst. 2 exekučního řádu pověřeni zvláštním právním předpisem k vedení jakékoli evidence a proto ani nevedou evidenci osob nebo majetku a nespravují ve smyslu § 33 odst. 4 exekučního řádu účty třetích osob – povinných. Není správný názor soudního exekutora, že zaplacené zálohy na dodávku elektřiny by měly být pohledávkami zákazníka – povinného. Soudní exekutor při požadování součinnosti podle exekučního řádu nemůže aplikovat ustanovení § 128 o. s. ř. Tomu nasvědčuje i rozhodovací praxe jiných soudů. Obchodní společnost ČEZ Zákaznické služby, s.r.o. proto navrhla, aby odvolací soud usnesení soudního exekutora zrušil. Odvolací soud odvolání projednal bez nařízení jednání podle § 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř., § 55c odst. 5 exekučního řádu a dospěl k závěru, že není opodstatněné. Odvolací soud předesílá, že nemohl přihlédnout k „vyjádření k odvolání“, které ve věci podal soudní exekutor, protože soudní exekutor v této fázi řízení není účastníkem řízení. Pokud soudní exekutor hodlal odůvodnit svůj postup (nad rámec původního odůvodnění), měl a mohl tak učinit v rámci odůvodnění svého usnesení. Soudní exekutor uložil společnosti pořádkovou pokutu za nesplnění povinnosti součinnosti dané § 33 exekučního řádu. Exekuční řád upravuje v § 33 povinnosti třetích subjektů (rozdílných od účastníků exekuce) poskytnout soudnímu exekutorovi součinnost. Podle § 34 odst. 4 exekučního řádu za nesplnění povinnosti uvedených v § 33 může exekutor uložit třetím osobám pořádkovou pokutu. Odvolací soud – na rozdíl od odvolatele – zastává názor, že ustanovení § 33 exekučního řádu je třeba vykládat šířeji, a to v souvislosti s § 128 občanského soudního řádu, podle kterého každý je povinen bezplatně na dotaz sdělit soudu skutečnosti, které mají význam pro řízení a rozhodnutí. Toto ustanovení lze užít v exekučním řízení pro rozhodování exekutora podle § 52 odst. 1, § 55b odst. 1 exekučního řádu. Aplikaci § 128 občanského soudního řádu při součinnosti třetích osob se soudním exekutorem podle § 33 nevylučuje ve své praxi ani Nejvyšší soud ČR (viz bod VI stanoviska Nejvyššího soudu ČR sp. zn. Cpjn 200/2005). Soudní exekutor požádal společnost o sdělení, zda povinný byl nebo je jejím klientem, jaké kontaktní údaje o povinném vede, např. odběrné místo, kontaktní adresa, telefon, e-mail, veškerá bankovní spojení atd., jaké má povinný zúčtovací období a zda u něho eviduje vyplatitelný přeplatek na zálohách na dodávku energií nebo jiných služeb, další informace dle uvážení. Odvolateli je třeba dát za pravdu v tom, že není právnickou osobou, která by spravovala účet zákazníka – povinného a proto není ani osobou povinnou sdělit soudnímu exekutorovi číslo účtu zákazníka – povinného podle § 33 odst. 4 exekučního řádu. Společnost se ovšem nemůže zprostit své obecné povinnosti podle § 128 o. s. ř. sdělit další údaje o povinném a jeho majetku, které jsou potřebné pro exekuční řízení. V tomto případě by těmito údaji byly ostatní údaje, které soudní exekutor po společnosti žádal sdělit. Společnosti nepřísluší posuzovat, zda přeplatky na zálohách za dodávku energií nebo jiných služeb, které u povinného eviduje, jsou způsobilými stát se předmětem exekuce. O způsobu exekuce rozhoduje soudní exekutor ve smyslu § 58 odst. 3 exekučního řádu a je v tomto svém rozhodování vázán zákonem. Jinými slovy řečeno není na společnosti jako osobě povinné k součinnosti se soudním exekutorem hodnotit, zda údaje o majetku povinného, které soudní exekutor žádá sdělit, se týkají majetku, který exekuci podléhá. Jako je třeba ustanovení § 33 exekučního řádu vykládat ve spojení s § 128 občanského soudního řádu, je třeba ustanovení § 34 odst. 4 exekučního řádu o uložení pořádkové pokuty vykládat ve spojení s ustanovením § 53 odst. 1 o. s. ř., podle kterého tomu, kdo hrubě ztěžuje postup řízení zejména tím, že se nedostaví bez vážného důvodu k soudu nebo neuposlechne příkazu soudu, nebo kdo ruší pořádek, nebo kdo učinil hrubě urážlivé podání, může předseda senátu uložit usnesením pořádkovou pokutu do výše 50.000 Kč. Pokud společnost svoji povinnost podle 128 odst. 1 o. s. ř. nesplnila, lze její nečinnost kvalifikovat jako neuposlechnutí příkazu soudního exekutora, kterým byl hrubě ztížen postup exekučního řízení a jsou proto dány podmínky pro uložení pořádkové pokuty podle § 53 odst. 1 o. s. ř., § 52 odst. 1, § 55b odst. 1 exekučního řádu. Soudní exekutor pořádkovou pokutu uložil v sazbě, která je přiměřená povaze porušení povinnosti. Odvolací soud proto usnesení soudního exekutora jako věcně správné potvrdil podle § 219 o. s. ř. Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání ani dovolání přípustné. V Hradci Králové dne 29. března 2013 předsedkyně senátu