Na zvýšené náklady na odběr vody z náhradního zdroje v podobě ceny za vodu nemá oprávněný odběratel podzemních vod nárok, jelikož není vlastníkem podzemních vod. Jedná se o osobu, která má oprávnění podzemní vody čerpat, a pokud došlo ke ztrátě tohoto vodního zdroje nebo podstatnému snížení vydatnosti jejího zdroje či zhoršení jakosti, spočívá náhrada za ztrátu podzemního vodního zdroje v opatření náhradního vodního zdroje (např. připojení k obecnímu vodovodu), popřípadě poskytnutí jednorázové náhrady škůdcem podle speciálního ustanovení o odpovědnosti za škodu způsobenou ztrátou podzemní vody nebo podstatným snížením vydatnosti jejího zdroje, popřípadě zhoršením jakosti podzemní vody, která není ve vlastnictví vlastníka pozemku či studny, kterým je § 29 odst. 1 z. č. 138/1973 Sb., o vodách.

22Co 136/2013 R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bořivoje Hájka a soudců JUDr. Martiny Vršanské a Mgr. Radka Kopsy ve věci žalobců a) ZŠ, nar. xxx, bytem ve xxx a b) AŠ, nar. xxx, bytem ve xxx, zast. JUDr. Marií Starečkovou, advokátkou se sídlem v Pardubicích, Pernerova 1490, proti žalovanému DÍLO, výrobní a obchodní družstvo, se sídlem ve Svratouchu 217, IČ 00029858, zast. JUDr. Jaroslavem Pavlasem, Ph.D., advokátem se sídlem ve Velkém Meziříčí, Náměstí 18, o 10.154,- Kč s příslušenstvím, k odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Chrudimi ze dne 26.9.2012, č.j. 103C 84/2009-352, t a k t o : I. Rozsudek okresního soudu se m ě n í takto: Žaloba, kterou se žalobci domáhali po žalovaném zaplacení částky 10.156,- Kč s úrokem z prodlení a dále částky 896,- Kč se z a m í t á . Žalobci jsou povinni nahradit společně a nerozdílně žalovanému náklady řízení před okresním soudem ve výši 16.688,- Kč k rukám zástupce žalovaného do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalobci jsou povinni nahradit společně a nerozdílně žalovanému náklady řízení před odvolacím soudem ve výši 7.602,- Kč k rukám zástupce žalovaného do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. O d ů v o d n ě n í : Napadeným rozsudkem okresní soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobcům oprávněným společně a nerozdílně částku 10.154,- Kč se zákonným úrokem z prodlení od 6.3.2009 do zaplacení a dále částku 896,- Kč, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I). Žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobcům oprávněným společně a nerozdílně náklady řízení 11.094,- Kč k rukám zástupkyně žalobců do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalobci tvrdili, že jsou vlastníky domu čp. 82 na stavební parcele č. 76 a st. parc. č. 76 a dalších pozemků a zemědělských staveb v obci xxx. Žalobci čerpali vodu ze studni u domu čp. 78 jako oprávnění odběratelé. V souvislosti s provozní činností žalovaného však došlo k znečištění podzemních vod u domu čp. 78 v obci xxx. Žalobci tak nemohli vodu z této studny čerpat a užívat ani jako pitnou ani jako užitkovou. Žalobci proto odebírali pitnou a užitkovou vodu z obecního vodovodu. Za rok 2007 a 2008 celkově uhradili vodné ve výši 10.154,- Kč a po žalovaném požadují úhradu této částky, neboť by tuto částku nemuseli vynaložit, pokud by mohli odebírat jako oprávnění odběratele vodu ze studny u domu čp. 78. Žalovaný se proti uplatněnému nároku bránil tak, že nebylo prokázáno tvrzení žalobců ohledně kvality vody ve studni před havárií. Vznesl námitku promlčení části nároku uplatněného za rok 2007. Dále uvedl, že po havárii, ke které došlo, se spolupodílel na financování přípojky obecního vodovodu k domu čp. 78 a za první pololetí roku 1994 uhradil za žalobce poplatek za odběr vody, a to přímo obci xxx. Po provedeném dokazování okresní soud uzavřel, že žalobci prokázali, že jsou vlastníky domu čp. 82 s pozemky v obci xxx. Za prokázané vzal i to, že v roce 1993 došlo v obci xxx v provozovně žalovaného k havárii, v důsledku které byla znečištěna i studna u domu čp. 78. Obec xxx společně se žalovaným věc řešili zbudováním obecního vodovodu, na který byl napojen i dům č. 78 a vodovodní přípojku zaplatit žalovaný. Okresní soud dále uzavřel, že žalobci byli již ve smyslu § 29 odst. 1 zákona č. 138/1973 Sb. o vodách odškodněni, když jim byl opatřen náhradní zdroj pitné vody na náklady žalovaného za součinnosti obce xxx. To znamená, že byla vybudována a žalovaným zaplacena vodovodní přípojka pro dům čp. 78 k obecnímu vodovodu. Okresní soud však dále uzavřel, že žalobci mají vůči žalovanému jako znečistiteli vodního zdroje nárok i na náhradu škody ve smyslu § 420a ObčZ. Podle tohoto ustanovení má žalovaný objektivní odpovědnost za znečištění vody, která se stala v důsledku činnosti žalovaného. Stran dokazování okresní soud uzavřel, že studna u domu čp. 78 ve xxx byla vybudována před rokem 1955, odběr z této studny lze tedy považovat za povolený. Žalobci jsou proto aktivně legitimován k nároku na náhradu škody. Žalovaný pak způsobil znečištění podzemní vody ve studni svojí provozní činností, a proto odpovídá objektivně za škodu žalobcům způsobenou. Tato škoda podle okresního soudu spočívá v tom, že žalobci nemohou čerpat vodu pitnou ani užitkovou ze studny u domu čp. 78 a musí odebírat vodu z veřejného vodovodu, za což v rozhodném období let 2007 až 2009 zaplatili částku 11.050,- Kč. Tímto žalobcům vznikla škoda, kterou je povinen uhradit žalovaný. Okresní soud proto žalobě vyhověl (výrok I rozsudku okresního soudu). Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. okresní soud přiznal žalobcům náhradu nákladů řízení, neboť byl ve sporu zcela úspěšný. Proti rozsudku okresního soudu podal žalovaný včasné odvolání. V něm zopakoval své námitky, že žalobci neprokázali, že před rokem 1993 byla ve studni u domu čp. 78 voda v kvalitě, kterou tvrdí. K tomuto nebyl proveden žádný objektivní důkaz. Poukázal na to, že žalovaný zajistil žalobcům náhradní vodní zdroj, když se podílel na úhradě vodovodní přípojky k domu čp. 78. Navrhl, aby odvolací soud změnil rozsudek okresního soudu a žalobu zamítl. Žalobci navrhli potvrzení rozsudku okresního soudu. Poukázali na správný závěr okresního soudu o tom, že jsou oprávnění odběratelé vody ze studny u domu čp. 78. Zpochybnili tvrzení žalovaného, že se podílel na zbudování obecního vodovodu v obci xxx a vodovodní přípojky k domu čp. 78, tedy že by se podílel na zajištění náhradního vodního zdroje. Žalobci se však v tomto sporu nedomáhají náhrady ve smyslu zajištění náhradního vodního zdroje, ale domáhají se náhrady další škody, která žalobcům vznikla tím, že nemohli užívat podzemní vodu ze své studny a museli odebírat vodu z veřejného vodovodu. Odvolací soud přezkoumal rozsudek okresního soudu v mezích odvolání a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného je důvodné. Okresní soud ve věci provedl rozsáhlé dokazování, na základě kterého učinil správné skutkové závěry, a to, že studna u domu čp. 78 ve xxx, která byla využívána jako zdroj pitné i užitkové vody pro osoby bydlící v domě č. 78, byla v roce 1993 znečištěna, resp. podzemní voda v této studni byla znečištěna a toto znečištění nadále trvá v tom rozsahu, že vodu nelze využívat jako vodu pitnou, ale převážně ani ne jako vodu užitkovou. Okresní soud také správně zjistil, že v roce 1993 bylo zjištěno znečištění podzemních vod v souvislosti s provozní činností žalovaného. Žalovanému z tohoto důvodu byla uložena pokuta a bylo uloženo opatření k odstranění nebo zmírnění škodlivých následků. Okresní soud také zjistil, že v důsledku znečištění podzemní vody tetrachlorethanem a trychlorethanem, kterým byla zasažena i podzemní voda čerpaná do studny u domu čp. 78 ve xxx, došlo k připojení domu čp. 78 ve xxx na obecní vodovod, čímž byl zajištěn zdroj pitné i užitkové vody pro osoby žijící v domě čp. 78. Dále okresní soud uzavřel, že na zajištění vodovodní přípojky pro dům čp. 78 se podílel žalovaný v součinnosti s obcí xxx. Okresní soud věc správně posuzoval podle ust. § 29 odst. 1 zákona č. 138/1973 Sb. o vodách. Podle tohoto ustanovení organizace, která způsobí ztrátu podzemní vody nebo podstatné snížení vydatnosti jejího zdroje, případně zhoršení jakosti vody v něm, je povinna nahradit škodu, která tím vznikla tomu, kdo má povoleno odebírat podzemní vodu (§ 8 odst. 1 písm. b)). Náhrada spočívá v opatření náhradního zdroje vody. Není-li to možné nebo hospodářsky účelné, poskytne se jednorázová náhrada, odpovídající snížení hodnoty toho nemovitého majetku, z jehož užívání je povolení spojeno, jinak platí o náhradě škody obecné předpisy. Zákon č. 138/1973 Sb. o vodách ve znění pozdějších předpisů obsahuje mimo jiné právní úpravu podzemních vod a v rámci ní stanoví v citovaném ustanovení § 29 odst. 1 odpovědnost organizace, která způsobí ztrátu podzemní vody nebo podstatné snížení vydatnosti jejího zdroje, popřípadě zhoršení jakosti vody v něm. Ve vztahu k ustanovení hlavy druhé části šesté ObčZ jde o speciální ustanovení o odpovědnosti za škodu způsobenou ztrátou podzemní vody nebo podstatným snížením vydatnosti jejího zdroje, popřípadě zhoršením jakosti podzemní vody, která není ve vlastnictví vlastníka pozemku či studny. Toto ustanovení tudíž zakládá zvláštní nárok na náhradu škody někomu (oprávněnému odběrateli podzemních vod), jehož majetkový stav nezahrnoval podzemní vody, a proto sám o sobě se nezmenšil. Náhrada spočívá v opatření náhradního zdroje, popřípadě poskytnutí jednorázové náhrady. V daném případě z provedených důkazů okresní soud učinil správný závěr, že oprávněným odběratelům podzemní vody ze studny čp. 78 organizace (žalovaný), která způsobila zhoršení jakosti podzemní vody, zajistila náhradní zdroj vody, tím, že dům čp. 78 ve spolupráci s obcí xxx připojila k obecnímu vodovodu. Tímto žalovaný, který pro oprávněné uživatele vody ze studny u domu čp. 78, zajistil náhradní zdroj vody, splnil svojí povinnost k náhradě škody ve smyslu § 29 odst. 1 zákona č. 138/73 Sb. Toto ustanovení, jak bylo výše uvedeno, je speciální ustanovení obsahující odpovědnost za škodu, způsobenou zhoršením jakosti podzemní vody a pokud znečistitel podzemní vody zajistí pro oprávněné uživatele podzemní vody náhradní vodní zdroj, splní tak svojí povinnost a oprávněným uživatelům podzemní vody již nenáleží žádné další nároky související přímo se ztrátou podzemní vody nebo podstatným snížením vydatnosti jejího zdroje, popřípadě se zhoršením jakosti podzemní vody. Pokud judikatura Nejvyššího soudu dovodila možné přiznání náhrady škody podle ust. § 420 nebo § 421 ObčZ spočívající v majetkové újmě vzniklé vynakládáním vyšších nákladů na odběr vody z náhradního zdroje (viz rozhodnutí 1Cz 45/85 či 25Cdo 2022/2004), spatřovala tuto škodu odpovídající majetkové újmě, vzniklé vynakládáním vyšších nákladů na odběr vody z náhradního zdroje v tom, že oprávněný odběratel podzemní vody musel vynakládat další výdaje s tím, aby vodu dopravil do místa, kde byl oprávněn užívat podzemní vodu, tedy jednalo se o náklady na dopravu vody z hydrantu v obci nebo z cisterny přistavené ve větší vzdálenosti. Za tyto zvýšené náklady na odběr vody z náhradního zdroje není považována cena vody, neboť oprávněný odběratel podzemních vod není vlastníkem podzemních vod. Jedná se pouze o osobu, která je oprávněna podzemní vody čerpat. Z uvedeného výkladu vyplývá, že nárok uplatňovaný žalobci, žalobcům nepřísluší. Nevyplývá z ustanovení § 29 odst. 1 zákona o vodách ani mu nenáleží podle jiných ustanovení o náhradě škody obsažených v obecných předpisech. Odvolací soud proto rozsudek okresního soudu podle § 220 odst. 1 písm. a) o.s.ř. změnil a žalobu v celém rozsahu zamítl. V důsledku změny rozsudku ve věci samé odvolací soud rozhodl nově o nákladech řízení před okresním soudem podle § 224 odst. 2 o.s.ř. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů náleží úspěšnému žalovanému. Náklady za řízení před soudem I. stupně spočívají v odměně právního zástupce za šest úkonů právní služby po 1.540,- Kč podle § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb, v náhradě paušálním výdajů za šest úkonů po 300,- Kč podle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., v náhradě za ztrátu času v rozsahu 8 půl hodin po 100,- Kč podle § 14 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. a v jízdném zástupce žalovaného k jednání u okresního soudu ve výši 1.952,- Kč a s 21% DPH. Náhrada nákladů za řízení před soudem I. stupně tak činí 16.688,- Kč a žalobci jsou povinni jí nahradit žalovanému k rukám právního zástupce žalovaného do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Právo na náhradu nákladů za řízení před odvolacím soudem bylo přiznáno úspěšnému žalovanému podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. Náklady spočívají v dvou úkonech právní služby po 1.540,- Kč, dvou paušálních náhradách hotových výdajů po 300,- Kč podle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., v náhradě za ztrátu času v rozsahu 6 půl hodin po 100,- Kč podle § 14 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. a v jízdném zástupce žalovaného k jednání u odvolacího soudu ve výši 1.176,- Kč a v 21% DPH a zaplaceném soudním poplatku 1.000,- Kč. I tuto náhradu nákladů jsou žalobci povinni nahradit žalovanému k rukám právního zástupce žalovaného do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání ani dovolání. V Pardubicích dne 30. května 2013 předseda senátu