52 A 12/2013-42     U s n e s e n í     Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jana Dvořáka a soudkyň Mgr. Moniky Chaloupkové a JUDr. Petry Venclové, Ph.D., ve věci žalobců: a) S. D., b) S. Š., obě zastoupeny JUDr. Bohumilem Šoltou, advokátem, se sídlem AK Jiráskova 699, 535 01 Přelouč, c) JUDr. B. Š., proti žalovanému: Krajský úřad Pardubického kraje, se sídlem Komenského náměstí 125, 532 11 Pardubice, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 10. 1. 2013, č. j. KrÚ – 78466/210/2012/OMSŘI/Sou,     t a k t o :   I. Žaloba proti rozhodnutí Krajského úřadu Pardubického kraje ze dne 10. 1. 2013,  č. j. KrÚ - 78466/210/2012/OMSŘI/Sou,  s e  o d m í t á .   II. Žádný z účastníků  n e m á  právo na náhradu nákladů soudního řízení.     Odůvodnění:    Žalobou ze dne 21. 3. 2013 se žalobci domáhali zrušení rozhodnutí Krajského úřadu Pardubického kraje (dále jen „žalovaný“) č. j. KrÚ - 78466/210/2012/OMSŘI/Sou, ze dne         10. 1. 2013, a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení, event. vyslovení nicotnosti citovaného rozhodnutí žalovaného, event. přikázání předběžným opatřením stavebníkům, hlavnímu dodavateli stavby a projektantovi a stavebnímu dozoru, aby se zdrželi pokračování v projekci výstavby, výstavbu zastavili a odstranili, znehodnocené pozemky zahrady uvedli do původní kvality o vyšší půdní bonitě, a vše tak uvedli do původního stavu, a dále též požadovali přiznat náhradu nákladů soudního řízení.    Rozhodnutím ze dne 10. 1. 2013, č. j. KrÚ - 78466/210/2012/OMSŘI/Sou, žalovaný zamítl odvolání žalobců a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Přelouč (dále jen „městský úřad“ nebo „správní orgán I. stupně“) ze dne 4. 10. 2012, č. j. MUPC 15392/2012, kterým byla zamítnuta žádost žalobců o nařízení předběžného opatření, jímž mělo být  stavebníkům Ing. M. H. a I. H., hlavnímu dodavateli stavby M. M. a projektantovi a stavebnímu dozoru J. M. přikázáno, aby se zdrželi pokračování v projekci a výstavbě zcela nové stavby „stavební úpravy a přístavba rodinného domu č. p. x, P., J. ul.“, stavbu odstranili a okolí včetně původní zahrady uvedli do předešlého stavu. Městský úřad a žalovaný vyšly z právní úpravy předběžného opatření v zákoně č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, kdy podle § 61 odst. 1 věty první: „Správní orgán může z moci úřední nebo na požádání účastníka před skončením řízení rozhodnutím nařídit předběžné opatření, je-li třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo je-li obava, že by bylo ohroženo provedení exekuce,“ a dále též ze skutečnosti, že předmětná stavba byla stavebníky ohlášena, s jejím provedením byl udělen souhlas a v době podání návrhu na předběžné opatření nebylo vedeno žádné správní řízení o umístění nebo povolení předmětné stavby.    Soud o žalobě uvážil takto: Obdobně jako soudy v řízení občanskoprávním i soud ve správním soudnictví před tím, než přistoupí k posouzení merita věci, je povinen zjistit, zda jsou splněny podmínky řízení, včetně toho, zda rozhodnutí nebrání překážky, jakými jsou res iudicata (překážka věci rozhodnuté) a litispendence (překážka dříve zahájeného řízení v téže věci), zda se nejedná o návrh opožděný, předčasný, podaný osobou zjevně neoprávněnou či nepřípustný; zjistí-li soud některou z těchto překážek posouzení věci samé a jde-li o překážku neodstranitelnou, žalobu podle § 46 zákona číslo 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), odmítne. V daném případě soud dospěl k závěru, že byla podána nepřípustná žaloba, a to z následujících důvodů: Podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s.: „Nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh je podle tohoto zákona nepřípustný.“ Podle § 68 písm. e) s. ř. s.: „Žaloba je nepřípustná také tehdy, domáhá-li se přezkoumání rozhodnutí, které je z přezkoumání podle tohoto nebo zvláštního zákona vyloučeno.“ Podle § 70 písm. b) s. ř. s.: „Ze soudního přezkoumání jsou vyloučeny úkony správního orgánu předběžné povahy.“ Právě o rozhodnutí předběžné povahy se v tomto případě jedná. Podle platné právní úpravy (viz citace § 61 odst. 1 správního řádu výše) lze předběžné opatření nařídit pouze před skončením správního řízení, pokud tu existuje potřeba zatímní úpravy poměrů účastníků nebo existuje-li obava z ohrožení výkonu rozhodnutí. Jinými slovy řečeno, návrh na nařízení předběžného opatření přichází v úvahu v případě, kdy probíhá meritorní správní řízení a před jeho skončením je třeba dočasně upravit poměry účastníků řízení anebo je tu obava z ohrožení provedení exekuce. Rozhodnutí o předběžném opatření je rozhodnutím časově omezeným a pozbývá účinnosti nejpozději dnem, kdy se rozhodnutí ve věci samé stalo vykonatelným nebo nabylo jiných právních účinků (§ 61 odst. 3 správního řádu). Jedná se tedy o rozhodnutí, na které dopadá kompetenční výluka podle § 70 písm. b) s. ř. s., a nezbývá, než žalobu proti němu odmítnout. V tomto ohledu lze poukázat na judikaturu Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“), např. rozsudek rozšířeného senátu NSS ze dne 27. 10. 2009, č. j. 2 Afs 186/2006-54, který definoval tři podmínky, při jejichž splnění se bude jednat o rozhodnutí předběžné povahy: „O rozhodnutí předběžné povahy, na které dopadá výluka podle § 70 písm. b) s. ř. s., se jedná, pokud ve vztahu k rozhodnutí konečnému splňuje kumulativně tři podmínky: časovou, věcnou a osobní. Je tedy vydáno v již zahájeném řízení o vydání rozhodnutí konečného nebo je zákonem stanovena přiměřená lhůta pro zahájení takového řízení a účinky předběžného rozhodnutí musí být omezeny do vykonatelnosti rozhodnutí konečného. Rozhodnutí konečné pak v sobě musí věcně zahrnout vztahy upravené rozhodnutím předběžné povahy a musí být adresováno mj. i subjektu, jemuž bylo určeno rozhodnutí předběžné.“ Všechny tyto podmínky jsou v případě rozhodnutí o návrhu na předběžné opatření splněny, soud proto postupoval podle § 46 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 68 písm. e) a § 70 písm. b) s. ř. s. a žalobu jako nepřípustnou odmítl, neboť byla podána proti rozhodnutí předběžné povahy. Pouze pro úplnost pak dodává: V daném případě z rozhodnutí žalovaného vyplývá, že žádné meritorní správní řízení neběží, a i vzhledem k petitu návrhu na nařízení předběžného opatření, kdy žalobci fakticky požadovali nikoliv zatímní úpravu poměrů, ale navrácení do původního stavu, je otázkou, zda žalobci zvolili správný prostředek k ochraně svých práv a zájmů. Jinak řečeno, předběžným opatřením, jehož hlavním rysem je dočasnost, resp. pouze omezená účinnost, a vázanost na správní řízení o meritu věci, nelze nahrazovat řádné opravné prostředky proti rozhodnutí správního orgánu či prostředky na ochranu před nečinností správního orgánu. Již jen závěrem soud k návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě, který žalobci podali současně se žalobou, uvádí, že o něm v souladu se zásadami hospodárnosti a rychlosti řízení nerozhodoval, neboť  rozhodl přímo o žalobě samé, čímž řízení u něj končí. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s., kdy žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.   P o u č e n í :     Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům (§ 55 odst. 5 ve spojení s  § 54 odst. 5 s.ř.s.). Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   V Pardubicích dne 27. března 2013                       JUDr. Jan Dvořák v.r.                   předseda senátu       Za správnost vyhotovení: Vladimíra Píchová