52 A 3/2013-16       U s n e s e n í     Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jana Dvořáka a soudkyň Mgr. Moniky Chaloupkové a JUDr. Petry Venclové, Ph.D., ve věci žalobce: Open-IT cz, s.r.o., se sídlem Škroupova 233, 537 01 Chrudim, IČ: 25999630, proti žalovanému: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, se sídlem Karmelitská 7, 118 12 Praha 1, o žalobě proti sdělení žalovaného ze dne 9.11.2012, č. j. MSMT-47788/2012-413,   t a k t o :   I. Žaloba ze dne 11.1.2013 proti sdělení žalovaného ze dne 9.11.2012, č. j. MSMT-47788/2012-413,  s e  o d m í t á .   II. Žádný z účastníků  n e m á  právo na náhradu nákladů soudního řízení.     Odůvodnění:    Žalobou ze dne 11.1.2013 se žalobce domáhal zrušení sdělení žalovaného ze dne 9.11.2012, č. j. MSMT-47788/2012-413, a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení.                 K žalobě připojil kopie následujících listin: sdělení Krajského úřadu Pardubického kraje (dále jen „krajský úřad“) ve věci „Vyřazení žádosti o finanční podporu z OP VK na grantový projekt z důvodu nesplnění kritérií přijatelnosti“ ze dne 18.9.2012, námitka proti vyřazení žádosti adresovaná krajskému úřadu ze dne 24.9.2012, reakce krajského úřadu na námitku ze dne 5.10.2012, námitka proti vyřazení žádosti ze dne 15.10.2012 adresovaná žalovanému a napadené sdělení žalovaného.   Ze žaloby a připojených listin je zřejmé následující: Žalobce podal žádost o finanční podporu z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost (dále jen „OP VK“) na grantový projekt „Rozšíření nabídky jazykových škol o kurzy s prvky online lektorství“. Sdělením krajského úřadu ze dne 18.9.2012 byl žalobce informován o vyřazení jeho žádosti z dalšího hodnocení z důvodu nesplnění kritérií hodnocení přijatelnosti. Na žalobcovu námitku proti vyřazení krajský úřad reagoval sdělením ze dne 5.10.2012 tak, že osvětlil blíže, proč považuje vyřazení za oprávněné, a na jeho další námitku adresovanou žalovanému žalovaný reagoval napadeným sdělením ze dne 9.11.2012 tak, „postup zprostředkujícího subjektu Pardubického kraje byl shledán v souladu s pravidly stanovenými OP VK“.    Soud o žalobě uvážil následovně: Obdobně jako soudy v řízení občanskoprávním i soud ve správním soudnictví před tím, než přistoupí k posouzení merita věci, je povinen zjistit, zda jsou splněny podmínky řízení, včetně toho, zda rozhodnutí nebrání překážky, jakými jsou res iudicata a litispendence, zda se nejedná o návrh opožděný, předčasný, podaný osobou zjevně neoprávněnou či nepřípustný; zjistí-li soud některou z těchto překážek posouzení věci samé a jde-li o překážku neodstranitelnou, žalobu podle § 46 zákona číslo 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), odmítne. V daném případě soud dospěl k závěru, že byla podána nepřípustná žaloba, a to z následujících důvodů: Podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s.: „Nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh je podle tohoto zákona nepřípustný.“ Podle § 68 písm. e) s. ř. s.: „Žaloba je nepřípustná také tehdy, domáhá-li se přezkoumání rozhodnutí, které je z přezkoumání podle tohoto nebo zvláštního zákona vyloučeno. Podle § 70 písm. f) s. ř. s.: „Ze soudního přezkoumání jsou vyloučeny úkony správního orgánu, jejichž přezkoumání vylučuje zvláštní zákon.“ OP VK je „víceletým tematickým programem v gesci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR (MŠMT), v jehož rámci je možné v programovacím období 2007-2013 čerpat finanční prostředky z Evropského sociálního fondu (ESF), jednoho ze strukturálních fondů Evropské unie (EU)“ (citace ze stránek www.msmt.cz), kdy žalovaný je tzv. řídícím orgánem, který stanoví podmínky, za nichž lze požádat o finanční prostředky, způsob posuzování těchto žádostí, jejich schvalování a výkon dohledu nad nakládáním s poskytnutými  prostředky. Finanční podpora je poskytována po schválení žádosti o dotaci, na základě právního aktu, v případě grantového projektu se jedná o smlouvu o realizaci grantového projektu v rámci OP VK (viz čl. 1.2 a 1.5 Příručky pro příjemce finanční podpory z OP VK). OP VK je financován z 85% ze zdrojů EU a ze zbylých 15% ze státního rozpočtu (zdroj www.msmt.cz). Vzhledem k tomu, že finanční podpora je poskytována z veřejných rozpočtů, vztahují se na ni ustanovení zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon o rozpočtových pravidlech“). Podle § 3 písm. a) zákona o rozpočtových pravidlech se dotací rozumí „peněžní prostředky státního rozpočtu, státních finančních aktiv nebo Národního fondu poskytnuté právnickým nebo fyzickým osobám na stanovený účel“, přičemž ve smyslu § 3 písm. k) téhož zákona se peněžními prostředky státního rozpočtu rozumí i „peněžní prostředky přijaté organizační složkou státu ze zahraničí a vydané prostřednictvím státního rozpočtu“. Podle § 14 odst. 1 zákona o rozpočtových pravidlech není na dotaci právní nárok. Podle § 14 odst. 5 téhož zákona se na rozhodnutí o poskytnutí dotace nevztahují obecné předpisy o správním řízení a rozhodnutí je vyloučeno ze soudního přezkumu. V případě grantových projektů nepočítá OP VK s rozhodnutím o poskytnutí dotace (finanční podpory), nýbrž se schválením žádosti o dotaci, po které musí následovat uzavření smlouvy o realizaci grantového projektu. Právě až uzavřením smlouvy se žadatel stává příjemcem finanční podpory (čl. 1.5 Příručky pro příjemce finanční podpory z OP VK). Smlouva je tak fakticky postavena naroveň rozhodnutí o poskytnutí dotace (§ 14 odst. 5 zákona o rozpočtových pravidlech), jedná se pouze o jiné formální vyjádření téhož, jiný právní akt. Zákon o rozpočtových pravidlech výslovně vylučuje rozhodnutí o poskytnutí dotace ze soudního přezkumu. Pokud je však z přezkumu vyloučeno rozhodnutí o poskytnutí dotace, je tím spíše vyloučena z přezkumu i smlouva o realizaci grantového projektu, která je dvoustranným právním aktem, nikoliv jednostranným rozhodnutím správního orgánu, i jakýkoli další úkon, byť jednostranný, poskytovatele dotace směřovaný vůči žadateli o dotaci, učiněný před uzavřením smlouvy (tzv. argument od většího k menšímu). Napadené sdělení je takovým úkonem, proto soud postupoval podle § 46 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 68 písm. e) a § 70 písm. f) s. ř. s. a žalobu proti tomuto sdělení odmítl.   O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s § 60 odst. 3 s.ř.s., dle kterého  nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.   P o u č e n í :     Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům (§ 55 odst. 5 ve spojení s  § 54 odst. 5 s.ř.s.). Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.     V Pardubicích dne 30.ledna 2013                       JUDr. Jan Dvořák v.r.                   předseda senátu         Za správnost vyhotovení: V. P.