53Ad 1/2013 – 16     U S N E S E N Í        Krajský soud v Hradci Králové -  pobočka v Pardubicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Chaloupkovou ve věci žalobkyně: D. T., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení se sídlem Křížová 25, 125 08 Praha 5, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 11.10.2012, č. j. X -KRM, t a k t o :   I. Žaloba  s e   o d m í t á.   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   O d ů v o d n ě n í :         Žalobkyně se žalobou ze dne 23.12.2012, podanou k poštovní přepravě dne 02.01.2013, domáhala soudního přezkoumání v záhlaví tohoto usnesení uvedeného rozhodnutí žalované, jímž byly zamítnuty námitky žalované a potvrzeno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 17.08.2012, č. j. X, kterým byla zamítnuta žádost žalobkyně o invalidní důchod pro nesplnění podmínek § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.         Dle § 65 odst. 1  zák. č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti, (dále jen "rozhodnutí"), může se žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak.         Dle § 72 odst. 1 s. ř. s. žalobu lze podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. Dle odst. 4 téhož ustanovení zmeškání lhůty pro podání žaloby nelze prominout.         Dle § 40 odst. 2 s. ř. s. lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje s dnem, který určil počátek lhůty. Není-li takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce. Dle odstavce třetího citovaného ustanovení s. ř. s.  připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. To neplatí o lhůtách stanovených podle hodin. Dle odstavce čtvrtého je lhůta zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popřípadě zvláštní poštovní licence anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak.         Dle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. nestanoví-li zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže byl podán opožděně.         Ze shora uvedeného (mimo jiné) plyne, že jedním ze základních předpokladů meritorního přezkoumání žalovaného rozhodnutí je skutečnost, že žaloba byla podána včas (tedy v zákonem stanovené lhůtě). Tato podmínka však v dané věci splněna nebyla.       Z tvrzení žalobkyně v žalobě vyplývá, že žalobce napadá žalobou rozhodnutí žalované ze dne 11.10.2012. Toto rozhodnutí bylo žalobci doručeno dne 16.10.2012, jak je prokázáno originálem doručenky (dodejky) ve správním spisu.         Jak již soud uvedl výše, žalobu proti rozhodnutí správního orgánu lze v souladu s § 72 odst. 1 s. ř. s. podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení. Jelikož se v případě lhůty pro podání žaloby (§ 72 odst. 1 s. ř. s.) jedná o lhůtu určenou podle měsíců (§ 40 odst. 2 s. ř. s.), končí tato uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil její počátek (= den doručení žalovaného rozhodnutí žalobkyni  – viz § 72 odst. 1 s. ř. s.). Dnem, který se svým označením shodoval se dnem, který určil počátek dvouměsíční lhůty (16.10.2012), byla neděle 16.12.2012, a jelikož tento den připadl na neděli, v souladu s § 40 odst. 2 s. ř.s. bylo pak posledním dnem lhůty pondělí 17.12.2012.         Žaloba tak byla předána k poštovní přepravě (dne 02.01.2013) zjevně po uplynutí zákonem stanovené lhůty pro podání žaloby (posledním dnem lhůty pro podání žaloby bylo pondělí 17.12.2012), jejíž zmeškání nelze prominout (§ 72 odst. 4 s. ř. s.).         Za těchto okolností soudu nezbylo, než žalobu jako pozdě podanou odmítnout (§ 46 odst. 1 písm. b/ s. ř. s.).         O náhradě nákladů řízení rozhodl  soud v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s., dle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.   P o u č e n í :      Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.       Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.       Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.       V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   V Pardubicích dne 15. února 2013 Mgr. Monika Chaloupková v.r. samosoudkyně   Za správnost vyhotovení: Vladimíra Píchová