53 Ad 3/2013-4     U s n e s e n í          Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích, rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Chaloupkovou ve věci žalobkyně A. L., proti žalované Okresní správě sociálního zabezpečení Chrudim, se sídlem V Hliníkách 1172, 537 55 Chrudim, v řízení o žalobě proti posudku o invaliditě ze dne 30.1.2013,   t a k t o :      I. Žaloba ze dne 30.1.2013 proti posudku žalované o invaliditě žalobkyně ze dne 30.1.2013  s e  o d m í t á .   II. Žádný z účastníků  n e m á  právo na náhradu nákladů soudního řízení.     O d ů v o d n ě n í :         Žalobkyně podala u Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích, osobně dne 30.1.2013 žalobu proti Okresní správě sociálního zabezpečení Chrudim (dále  jen „žalovaná“ či „OSSZ Chrudim“) „z důvodu neuznání invalidního důchodu, dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu“. K žalobě připojila několik listin, z nichž soud mimo jiné zjistil, že předchozí žádost žalobkyně o invalidní důchod byla rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení (dále jen „ČSSZ“) ze dne 18.10.2012, č.j. X, zamítnuta pro nesplnění podmínek ustanovení § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, neboť pokles pracovní schopnosti u žalobkyně činil pouze 30% a pojištěnec je invalidní, pokud tento pokles činí nejméně 35%. Dále z listin vyplývá, že žalobkyně podala novou žádost o invalidní důchod dne 27.12.2012. Telefonickým dotazem na OSSZ Chrudim soud dne 31.1.2013 zjistil, že o této nové žádosti doposud nebylo rozhodnuto, nicméně dne 30.1.2013 se konalo jednání ve věci posouzení zdravotního stavu žalobkyně, žalobkyně byla tohoto jednání přítomna a byl jí ústně sdělen posudek o invaliditě, který zatím nebyl vyhotoven v písemné podobě. Zároveň bylo soudu telefonicky OSSZ Chrudim sděleno, že proti rozhodnutí ČSSZ ze dne 18.10.2012 žalobkyně nepodala námitky, přistoupila raději k podání již zmíněné nové žádosti (žádost ze dne 27.12.2012) z důvodu výrazného zhoršení zdravotního stavu.        Z obsahu žaloby, listin k ní připojených a zjištění učiněných soudem telefonicky na OSSZ Chrudim je zřejmé, že žalobkyně svou žalobu míří proti posouzení jejího zdravotního stavu učiněnému posudkovým lékařem OSSZ Chrudim dne 30.1.2013, kdy výsledek tohoto posouzení jí byl sdělen ústně, zatím však nedošlo k vypracování písemného posudku.      Řízení ve věcech důchodového pojištění je upraveno zákonem č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zák. č. 582/1991 Sb.“).        Podle § 5 písm. a) bodu 1. tohoto zákona rozhoduje o dávkách důchodového pojištění ČSSZ.        Podle § 8 odst. 1 písm. a) téhož zákona okresní správy sociálního zabezpečení posuzují zdravotní stav a pracovní schopnost fyzických osob při zjišťovacích a kontrolních lékařských  prohlídkách, za tím účelem posuzují invaliditu a změnu stupně invalidity.        Podle § 86 odst. 3 zák. č. 582/1991 Sb. orgán rozhodující o invalidním důchodu uvádí v rozhodnutí vždy označení orgánu, který posoudil zdravotní stav a pracovní schopnost pojištěnce, a datum tohoto posouzení.        Podle § 88 odst. 1 zák. č. 582/1991 Sb. proti rozhodnutí ČSSZ o žádosti o invalidní důchod lze jako řádný opravný prostředek podat písemné námitky do 30 dnů ode dne jeho oznámení účastníku řízení. Rozhodnutí o námitkách pak lze napadnout žalobou podanou u příslušného správního soudu (§ 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „s. ř. s.“).        Jak již bylo řečeno výše, žalobkyně svou žalobou napadá posudek o invaliditě učiněný OSSZ Chrudim (jejím posudkovým lékařem) dne 30.1.2013 a dosud neexistující v písemné podobě. Z výše citované právní úpravy řízení ve věcech sociálního zabezpečení je zcela zřejmé, že posudek o invaliditě je pouhým podkladem pro to, aby ČSSZ mohla ve věci vydat rozhodnutí o žádosti žalobkyně. Dále pak z právní úpravy vyplývá, že takové rozhodnutí je napadnutelné námitkami a rozhodnutí ČSSZ o těchto námitkách pak lze podrobit soudnímu přezkumu na základě žaloby podané u příslušného správního soudu ve lhůtě do dvou měsíců od doručení rozhodnutí o námitkách.       Žalobkyně podala žádost o přiznání invalidního důchodu. Z tohoto důvodu u ní byl posouzen zdravotní stav posudkovým lékařem OSSZ Chrudim. Tento posudek však není rozhodnutím ve věci. Jde o podkladové rozhodnutí, na jehož základě teprve rozhodne ČSSZ o žádosti žalobkyně o přiznání invalidního důchodu. Po doručení tohoto rozhodnutí bude moci žalobkyně podat ve lhůtě do 30 dnů námitky k ČSSZ a po doručení rozhodnutí o těchto námitkách může v již řečené lhůtě dvou měsíců přistoupit k podání žaloby příslušnému správnímu soudu (v tomto případě by se jednalo o Krajský soud v Hradci Králové – pobočku v Pardubicích). Posudek tedy není rozhodnutím, které by žalobkyně mohla napadnout žalobou.        Jestliže žalobkyně již nyní není spokojena s posouzením svého zdravotního stavu, je nutné, aby vyčkala rozhodnutí ČSSZ o její žádosti o invalidní důchod, které bude na základě posudku o invaliditě, vypracovaného písemně, vydáno. Pokud nebude s tímto rozhodnutím spokojena, musí podat písemně do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí ČSSZ námitky. O námitkách opětovně rozhodne ČSSZ, ovšem ve zcela jiném obsazení. Až proti tomuto rozhodnutí o námitkách je možno podat žalobu ke správnímu soudu (Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočce v Pardubicích), a to ve lhůtě do dvou měsíců od obdržení rozhodnutí o námitkách.        Z výše uvedeného tedy vyplývá, že žalobkyně podala žalobu předčasně, neboť v řízení o její žádosti o přiznání invalidního důchodu zatím nebylo vydáno konečné rozhodnutí (rozhodnutí ČSSZ o námitkách). Soud proto postupoval podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. a žalobu odmítl.        O nákladech řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.   Poučení:   Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.     V Pardubicích dne 31.ledna 2013    Mgr. Monika Chaloupková v.r.                   samosoudkyně        Za správnost vyhotovení: Vladimíra Píchová