Při rozhodování o exekučním návrhu je právním názorem odvolacího soudu vysloveným v dané věci vázán nejen soudní exekutor, který takové rozhodnutí vydává, ale i exekuční soud, jehož pokynem je exekutor vázán, neboť rozhodnutí soudního exekutora je výsledkem jejich společné činnosti. Vázanost právním názorem odvolacího soudu platí i v případě, kdy byl tento názor vyslovený v rozhodnutí obsahujícím měnící výrok, svou podstatou ale rovnocenný výroku zrušujícímu.

17Co 205/2014 Usnesení Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Lanžhotského, Ph.D., a soudců JUDr. Zity Jasanské a Mgr. Tomáše Šintáka ve věci oprávněného PROFI CREDIT Czech, a.s., IČ 618 60 069, se sídlem v Praze 1, Klimentská 1216/46, zastoupeného JUDr. Kateřinou Perthenovou, advokátkou se sídlem v Hradci Králové, Velké náměstí č. p. 135 / č. o. 19, proti povinnému ND, narozenému xxx, bytem xxx, o exekuci pro peněžité plnění, k odvolání oprávněného proti usnesení soudního exekutora Mgr. Martina Tunkla, Exekutorský úřad Plzeň-město, se sídlem v Plzni, Palackého náměstí 28, ze dne 18. června 2014, č. j. 094 EX 02091/14-016, takto: Usnesení soudního exekutora se zrušuje a věc se mu vrací k dalšímu řízení. Odůvodnění: Napadeným usnesením soudní exekutor zamítl exekuční návrh oprávněného ze 7. 3. 2014 (výrok I), nepřiznal povinnému právo na náhradu nákladů (výrok II), nepřiznal sám sobě nárok na náhradu nákladů exekuce (výrok III). Soudní exekutor v souladu s pokynem Okresního soudu v Havlíčkově Brodu ze dne 13. 6.2014, č. j. 33 EXE 461/2014-23, kterým je vázán, zamítl exekuční návrh (§ 43a odst. 6 exekučního řádu). Důvodem bylo, že exekuční titul, rozhodčí nález vydaný rozhodcem JUDr. Jiřím Kolaříkem 21. 9. 2012, č. j. 102Rozh 3383/2012-8, byl vydán na základě rozhodčí doložky sjednané ke spotřebitelské smlouvě, podle níž proběhlo jednoinstanční písemné rozhodčí řízení, a tak nebylo garantováno rovné zacházení smluvním stranám. Mínil, že rozhodčí doložka je neplatná, rozhodce neměl pravomoc k vydání rozhodčího nálezu, odkazoval na rozhodnutí soudů vyšších stupňů. Proti tomu se oprávněný odvolal a vyložil, proč podle něho rozhodčí smlouva platná je, i on odkázal na četnou judikaturu. Navrhl, aby krajský soud změnil usnesení soudního exekutora tak, že exekuční návrh se neodmítá. Krajský soud zjistil, že odvolání podala osoba k tomu oprávněná včas (§ 201, § 204 odst. 1 věta první občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“) a že je přípustné (§ 201, § 202 a contrario o. s. ř.). Přezkoumal usnesení soudního exekutora spolu s řízením, které mu předcházelo, aniž k tomu nařizoval jednání (§ 212, § 212a odst. 5 a 6 o. s. ř.). Krajský soud ze spisu zjistil, že na základě pokynu Okresního soudu v Havlíčkově Brodu ze 7. 5. 2014, č. j. 33 EXE 461/2014-12, exekutor již jednou usnesením z 12. 5. 2014, č. j. 094EX 02091/14-008, zamítl exekuční návrh oprávněného s tím, že rozhodčí smlouva uzavřená účastníky je neplatná a rozhodčí nález tak není způsobilým exekučním titulem, a rozhodl o nákladech účastníků a nákladech svých. K odvolání oprávněného toto usnesení Krajský soud v Hradci Králové svým usnesením ze 30. 5. 2014, č. j. 20Co 251/2014-12, změnil tak, že návrh oprávněného na nařízení exekuce rozhodčího nálezu vydaného rozhodcem JUDr. Jiřím Kolaříkem 21. 9. 2012, č. j. 102Rozh 3383/2012-8, se nezamítá. Uzavřel, že rozhodčí doložka, v níž bylo sjednáno rozhodčí řízení jako jednoinstanční písemné a bez ústního jednání, neplatná není. Důvody uváděné soudním exekutorem, potažmo v závazném pokynu okresním soudem, neplatnost rozhodčí doložky nezpůsobují, k zamítnutí exekučního návrhu vést nemohou. Uložil exekutorovi, aby opětovně požádal exekuční soud o pověření. V rámci toho bude muset exekuční soud posoudit, zda jsou splněny i další – zatím nezkoumané – zákonem stanovené předpoklady pro vedení exekuce. Soudní exekutor ve shodě s pokyny krajského soudu pak požádal exekuční soud, jímž je Okresní soud v Havlíčkově Brodě, znovu o pověření. Obdržel závazný pokyn ze 13. 6. 2014, č. j. 33 EXE 461/2014-23, v němž okresní soud uvedl tytéž důvody jako v pokynu předchozím, pouze je rozvedl. Okresnímu soudu je třeba vytknout, že se neřídil závazným pokynem krajského soudu v usnesení shora označeném. Podle § 226 odst. 1 o. s. ř. bylo-li rozhodnutí zrušeno a byla-li věc vrácena k dalšímu řízení, je soud prvního stupně vázán právním názorem odvolacího soudu. Rozhodnutí krajského soudu bylo sice formulované jako měnící, neboť důvody zamítnutí exekučního návrhu uvedené v odůvodnění napadeného usnesení krajský soud posoudil jinak a uzavřel, že nařízení exekuce nebrání. Přitom ale nebyly zkoumány ostatní zákonem stanovené předpoklady pro vedení exekuce, které měl teprve posoudit exekuční soud, a tak měnící výrok je svou podstatou rovnocenný výroku zrušujícímu, po němž je věc vrácena k dalšímu řízení. Věc přitom musela být vrácena soudnímu exekutorovi, neboť on je povolán k tomu, aby podle soudem uděleného pokynu exekuční návrh částečně nebo úplně odmítl nebo zamítl, nebo aby exekuční řízení zastavil, přičemž tímto pokynem je vázán (§ 43a odst. 6 exekučního řádu). Ačkoli vydává rozhodnutí svým jménem, ve skutečnosti postupuje podle instrukce okresního soudu. Z toho je třeba dovodit, že právní názor krajského soudu vyslovený ve shora označeném usnesení je závazný nejen pro soudního exekutora, ale i pro exekuční soud. Napadené usnesení o zamítnutí exekučního návrhu je totiž výsledkem jejich společné činnosti. Rozhodnutí obsažené v napadeném usnesení nerespektuje právní názor odvolacího soudu v této věci vyslovený. Řízení je zatížené vadou, která měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a za odvolacího řízení nemohla být zjednána náprava. Krajskému soudu pak nezbylo, než aby usnesení soudního exekutora zrušil podle § 219a odst. 1 písm. a/ o. s. ř. a věc vrátil podle § 221 odst. 1 písm. a/ o. s. ř. soudnímu exekutorovi k dalšímu řízení. V něm exekutor znovu požádá exekuční soud o pověření a exekuční soud bude muset posoudit, zda jsou splněny i další – zatím nezkoumané – zákonem stanovené předpoklady pro vedení exekuce, jak již jednou krajský soud v této věci uložil. Krajský soud zdůrazňuje, že exekuční soud při vydání pokynu je právním názorem krajského soudu vysloveným v usnesení ze 30. 5. 2014, č. j. 20Co 251/2014-12, vázán. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné. Dovolání je přípustné v případě, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Lze je podat ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí u soudního exekutora Mgr. Martina Tunkla k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně. V Hradci Králové dne 13. srpna 2014 předseda senátu