Pohledávky, jejichž předmětem je plnění poskytnuté věřiteli po účinnosti schválení oddlužení (za trvání oddlužení), jsou pohledávkami, které se ze své podstaty neuspokojují v rámci oddlužení, a trvající proces oddlužení proto nebrání, aby byly uplatněny samostatnou žalobou.

17Co 228/2014 Usnesení Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Lanžhotského, Ph.D., a soudců JUDr. Zity Jasanské a Mgr. Tomáše Šintáka ve věci žalobce RWE Energie, s.r.o., sídlem v Praze 10, Limuzská 3135/012, IČ 499 03 209, zastoupeného Mgr. Kamilem Stypou, advokátem se sídlem v Praze, Rubešova 162/8, proti žalovanému JM, narozenému xxx, bytem v xxx, o zaplacení 25.282,14 Kč, k odvolání žalobce proti usnesení Okresního soudu v Hradci Králové z 16. května 2014, č. j. EPR 106920/2014-11, takto: Usnesení okresního soudu s e m ě n í tak, že se řízení nezastavuje. Odůvodnění: Shora označeným usnesením okresní soud řízení zastavil (výrok I), nikomu z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů (výrok II) a rozhodl, že se žalobci zaplacený soudní poplatek z žaloby nevrací (výrok III). Zastavovací výrok odůvodnil zjištěním, že 14. prosince 2012 bylo proti žalovanému zahájeno insolvenční řízení, které zatím neskončilo. Odkázal na § 109 odst. 1 a § 141a zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen „insolvenční zákon“). Konstatoval, že žaloba byla podána v průběhu insolvenčního řízení, v ní uplatněný nárok se týká majetkové podstaty a lze jej uplatnit jen přihláškou do insolvenčního řízení. Proti tomuto usnesení se odvolal žalobce. Navrhl je zrušit a vrátit věc k dalšímu řízení okresnímu soudu. Shrnul, že 3. března 2011 byl zjištěn úpadek žalovaného a povoleno řešení úpadku oddlužením. Za klíčové pokládal, že mu v tomto řízení jde mu o úplatu za odebranou elektřinu za období od 3. května 2012 do 19. června 2013 a za zemní plyn za období od 3. května 2012 do 30. července 2013, tedy za komodity dodané po rozhodnutí o zjištění úpadku žalovaného, který je ve vztahu k daným závazkům tzv. osobou s dispozičním oprávněním (§ 229 odst. 3 písm. e/ insolvenčního zákona). Insolvenční zákon pohledávky, které mohou být uspokojeny v insolvenčním řízení vedeném na majetek dlužníka, dělí; jde o pohledávky, které věřitelé uplatňují proti dlužníku podáním přihlášky, pohledávky, na něž se hledí jako na přihlášené, ačkoli je věřitelé přihláškou neuplatnili, pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky pohledávkám za majetkovou podstatou postavené na roveň. Pohledávky, které byly uplatněny žalobou v dané věci, jsou podle žalobce pohledávkami za majetkovou podstatou ve smyslu § 168 odst. 2 písm. g/ insolvenčního zákona, a mohou být žalovaným zaplaceny kdykoli po rozhodnutí o úpadku. Zákaz vyplývající z § 109 odst. 1 písm. a/ insolvenčního zákona se tu tedy uplatnit nemůže a důvod k zastavení řízení dán není. Protože bylo odvolání podáno k tomu oprávněnou osobou a včas, krajský soud napadené usnesení přezkoumal, a to včetně řízení, jež jeho vydání předcházelo. Dospěl k následujícím závěrům: Podle § 109 odst. 1 písm. a/ insolvenčního zákona platí, že se se zahájením insolvenčního řízení spojuje, mj. i ten účinek, že pohledávky a jiná práva týkající se majetkové podstaty nemohou být uplatněny žalobou, lze-li je uplatnit přihláškou. Podle § 141a téhož zákona pak platí, že po právní moci rozhodnutí o úpadku zastaví soud nebo jiný k tomu příslušný orgán řízení o pohledávkách nebo jiných právech, která byla zahájena v rozporu s tímto omezením. Jde tedy o to, zda se žalobcem vymáhané pohledávky týkají majetkové podstaty žalovaného a zda je lze uplatnit jen přihláškou do insolvenčního řízení. Především je třeba uvést, že uplatněné pohledávky nejsou pohledávkami za majetkovou podstatou (ani nejsou takovým pohledávkám zákonem postaveny na roveň). Podle žalobcem zmiňovaného § 168 odst. 2 písm. g/ insolvenčního zákona v jeho znění účinném od 1. ledna 2014 (ve znění zákona č. 294/2013 Sb.; viz i jeho čl. II, podle něhož insolvenční zákon ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti zákona č. 294/2013 Sb. platí i pro insolvenční řízení zahájená před tímto dnem a právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány) totiž sice zásadně jsou pohledávkami za majetkovou podstatou, pokud vznikly po rozhodnutí o úpadku, pohledávky věřitelů ze smluv, které se podle insolvenčního zákona považují za smlouvy, jejichž splnění osoba s dispozičními oprávněními neodmítla, jestliže se týkají plnění poskytnutého věřiteli dlužníku po zahájení insolvenčního řízení; avšak toto pravidlo, a to je podstatné, neplatí pro pohledávky, které se týkají plnění poskytnutého věřiteli za trvání oddlužení. A žalobce přece hodlá vymáhat právě úplaty za plnění, která žalovanému poskytl za trvání oddlužení. Přesto je třeba žalobci přisvědčit, že jím vymáhané pohledávky pod režim § 109 odst. 1 písm. a/ a § 141a insolvenčního zákona nespadají a dané řízení tak z okresním soudem uvedeného důvodu zastavit nelze. Vznikly (resp. podle tvrzení žalobce měly vzniknout) totiž po povolení oddlužení. Úpadek žalovaného byl zjištěn a oddlužení povoleno usnesením zdejšího krajského soudu z 3. března 2011, č. j. KSHK 41 INS 15280/2010-A-13/celk.2; účinky rozhodnutí o úpadku nastaly k témuž dni. Usnesením z 15. června 2011, č. j. KSHK 41 INS 15280/2010-B-12/celk.5, pak byl schválen způsob oddlužení splátkovým kalendářem a vymezeny podmínky splácení. Pohledávky toho typu, jaké chce žalobce vymáhat v tomto řízení, vznikající věřitelům vůči dlužníku, zde žalovanému, po účinnosti schválení oddlužení (lze je pojmenovat novými dluhy), do oddlužení zahrnuty a v jeho rámci uspokojovány přirozeně nejsou (být nemohou) a jejich přihlašování do insolvenčního řízení nepřichází v úvahu. Z uvedených důvodů krajský soud napadené usnesení změnil (§ 220 o. s. ř.) tak, že se řízení nezastavuje. Tím jsou bez dalšího odklizeny i výroky okresního soudu o nákladech řízení a nevrácení soudního poplatku. Poučení: Odvolání proti tomuto usnesení není přípustné. Dovolání je přípustné pouze pokud usnesení závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Lze je podat do dvou měsíců ode dne doručení tohoto usnesení, a to k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Hradci Králové. V Hradci Králové dne 31. října 2014 předseda senátu