Soud zastaví exekuci podle § 268 odst. 1 písm. e/ o. s. ř. i tehdy, jsou-li její náklady uhrazeny, pokud se zároveň ukáže, že povinný nemá žádný další majetek, z něhož by mohla být zbývající část vymáhané pohledávky uspokojena.

20Co 235/2014-37 USNESENÍ Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Karla Kondra a soudců Mgr. Ley Pavlovové a Mgr. Borise Nypla ve věci oprávněného ZŠ, nar. xxx, bytem xxx, zastoupeného JUDr. Josefem Košmiderem, advokátem se sídlem Havlíčkův Brod, Kalinovo nábřeží 605, proti povinnému JL, nar. xxx, bytem xxx, o zastavení exekuce, k odvolání oprávněného proti usnesení Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 24. 3. 2014 č. j. 32EXE 388/2010-22, ve znění doplňujícího usnesení ze dne 10. 7. 2014 č. j. 32EXE 388/2010-30, takto: I. Usnesení okresního soudu se potvrzuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Odůvodnění: Napadeným usnesením okresní soud zastavil exekuci, rozhodl, že náklady exekuce se neurčují a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení. Rozhodnutí o zastavení exekuce zdůvodnil okresní soud tím, že exekuce je vedena od roku 2010. Vymáhaná pohledávka činila celkem 25.131 Kč. Vymoženo bylo celkem 11.476 Kč, naposledy se jednalo o částku 381 Kč ze dne 15. 12. 2011. Z takto vymožené částky bylo 7.980 Kč použito na úhradu nákladů exekuce a 3.496 Kč bylo vyplaceno oprávněnému. Jelikož od naposled vymožené části plnění uběhla již poměrně dlouhá doba a v současné době není znám žádný zdroj, z něhož by mohl být zbytek pohledávky oprávněného uspokojen, dospěl okresní soud k závěru, že jsou naplněny podmínky pro zastavení exekuce ve smyslu § 268 odst. 1 písm. e) o. s. ř. Proti usnesení okresního soudu podal odvolání oprávněný. Namítal, že povinný je mladý a má před sebou řadu let produktivního věku, kdy bude pracovat a ze svých příjmů bude moci splácet dluh. Může v budoucnu nabýt i dědictví. Postihnout lze též majetek povinného, který se nachází v režimu společného jmění manželů. Přechodná nemožnost splácet dluh nemůže vést k zastavení exekuce. Oprávněný sám nemá reálnou možnost získat informace o majetku dlužníka, zatímco exekutor takovou možnost má. Oprávněný navrhl, aby odvolací soud změnil usnesení okresního soudu a rozhodl, že se exekuce nezamítá. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení z podnětu podaného odvolání, odvolání však neshledal důvodným. Jak vyplývá z obsahu spisu, soudní exekutor, ale ani soud nemají v současné době žádný poznatek o tom, že povinný vlastní nějaký majetek, z něhož by mohla být pohledávka oprávněného uspokojena. Naposledy došlo k vymožení určité finanční částky již 15. 12. 2011. Jednalo se přitom o poměrně nepatrnou částku 381 Kč. Soudnímu exekutorovi se nepodařilo dohledat žádný jiný majetek ani ve spolupráci s orgány a institucemi, jež mají za úkol evidovat finanční a majetkové poměry občanů (daňové orgány, evidence motorových vozidel apod.). Žádný bližší údaj ohledně exekucí postižitelného majetku povinného nesdělil ani oprávněný. Odvolací soud má za to, že za těchto okolností byly splněny podmínky pro zastavení exekuce pro nemajetnost povinného. Je přesvědčen, že tomu tak je i přesto, že podle ustanovení § 268 odst. 1 písm. e) o. s. ř. může být exekuce zastavena, jestliže její průběh ukazuje, že výtěžek nepostačí ani ke krytí jejích nákladů. V tomto konkrétním případě byly náklady exekuce vymoženy. Doslovným výkladem citovaného ustanovení by bylo možno dospět k závěru, že exekuci v takovém případě zastavit nelze. Odvolací soud se však domnívá, že uvedené ustanovení je třeba vykládat tak, že exekuce bude zastavena vždy, pokud se ukáže, že neexistuje majetek povinného, z něhož by bylo možné pohledávku povinného uspokojit. Jde tedy o situaci, kterou označil zákonodárce např. v ustanovení § 89 zák. č. 120/2001 Sb. jako nemajetnost povinného. Opačný výklad by vedl k závěru, že exekuce by se stala nezastavitelnou, byť by bylo zřejmé, že její pokračování k žádnému dalšímu výtěžku nepovede. Jednalo by se o situaci trvale otevřeného řízení, které by nebylo možné i přes zjevnou nemajetnost povinného zastavit. Takový výklad je podle názoru odvolacího soudu nepřijatelný a postrádal by jakýkoliv praktický smysl. Důvodem pro nezastavení exekuce nemohou být ani okolnosti, na které poukázal oprávněný ve svém odvolání. Nebyl-li při provedení všech potřebných šetření zjištěn žádný majetek povinného, nelze odůvodnit prodlužování exekučního řízení zcela obecnou a žádným konkrétním poznatkem nepodloženou úvahou, že povinný možná někdy v budoucnosti nějaký majetek nabyde. To sice samozřejmě nelze vyloučit, avšak jen na tomto základě není možné návrh na zastavení exekuce pro nemajetnost povinného zamítnout. Z uvedených důvodů odvolací soud usnesení okresního soudu jako správné potvrdil. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle ustanovení § 224 odst. 1 o. s. ř. Z hlediska předmětu odvolacího řízení byl úspěšným účastníkem povinný. Měl by proto právo na náhradu odvolacích nákladů. Povinnému však v souvislosti s odvoláním oprávněného žádné náklady nevznikly. Odvolací soud proto nepřiznal právo na náhradu odvolacích nákladů žádnému z účastníků. Poučení: Proti tomuto usnesení lze podat odvolání za podmínek uvedených v § 237 občanského soudního řádu. Dovolání je třeba podat do dvou měsíců od doručení usnesení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Okresního soudu v Havlíčkově Brodě. V Hradci Králové dne 9. září 2014 předseda senátu