Sjednají-li si strany při nájmu pozemků patřících do zemědělského půdního fondu delší než jednoroční výpovědní lhůtu, potom se neuplatní pravidlo o konci výpovědní lhůty k 1. říjnu běžného roku, jelikož nájemce mnoho let dopředu věděl, že jeho nájem skončí a kdy se tak stane a mohl se na tuto situaci včas připravit. Běh výpovědní lhůty při nájmu zemědělských pozemků bez bližšího vymezení počátku jejího běhu se řídí obecnými pravidly o počítání času.

Číslo jednací: 20Co 316/2014-57 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Karla Kondra a soudců Mgr. Ley Pavlovové a Mgr. Borise Nypla ve věci žalobkyň a) VN, xxx, a b) IŠ, bytem xxx, obou zastoupených JUDr. Lubomírem Málkem, advokátem se sídlem Havlíčkův Brod, Horní 6, proti žalovanému NATUR HB, s. r. o., se sídlem Novotnův Dvůr 169, Havlíčkův Brod – Svatý Kříž, zastoupenému JUDr. Ladislavou Lebedovou, advokátkou se sídlem Ledeč nad Sázavou, Husovo náměstí 65, o vyklizení pozemků, k odvolání žalobkyň proti rozsudku Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 27. 3. 2014 č. j. 5C 10/2014-38, takto: I. Rozsudek okresního soudu se mění takto: Žalovaný je povinen vyklidit pozemky zapsané u Katastrálního úřadu pro Vysočinu, katastrální pracoviště Havlíčkův Brod, na listu vlastnictví č. - pro katastrální území M parc. č. 1192/12 a 1216/3, na listu vlastnictví č. - pro katastrální území HB parc. č. 2866, 2868/46 a 2868/60 a na listu vlastnictví č. - pro katastrální území S u HB parc. č. 1505, 1507, 1576, 1585, 1586, 1619, 1620 a 1656, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyním náklady řízení před okresním soudem ve výši 25.890 Kč a před krajským soudem ve výši 22.260 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejich zástupce. Odůvodnění: Napadeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu, jíž se žalobkyně domáhaly vyklizení ve výroku uvedených pozemků žalovaným. Okresní soud vyšel ze zjištění, že žalovaný užívá pozemky na základě nájemních smluv uzavřených s žalobkyněmi. Jde o pozemky, jež jsou součástí zemědělského půdního fondu. V nájemních smlouvách byla dohodnuta pětiletá výpovědní doba. O běhu výpovědní doby nebylo ve smlouvách nic zvláštního uvedeno. Bylo proto nutno na běh výpovědní doby aplikovat obecné ustanovení občanského zákoníku, podle něhož výpověď nájmu pozemku patřícího do zemědělského půdního fondu lze dát ke dni 1. října běžného roku (§ 677 odst. 2 zák. č. 40/1964 Sb., obč. zák.). Vzhledem k tomu, že výpověď nájmu byla žalovanému doručena na začátku roku 2009, začala pětiletá výpovědní doba běžet od 1. 10. 2009 a skončí 1. 10. 2014. Jelikož toto datum ještě nenastalo, shledal okresní soud žalobu předčasnou, a z tohoto důvodu ji zamítl. Proti rozsudku okresního soudu podaly odvolání žalobkyně. Namítaly, že ustanovení § 677 obč. zák. užít nelze, neboť účastníci zvolili svou vlastní smluvní úpravu. Podle obecné soudní praxe počala dohodnutá pětiletá výpovědní lhůta běžet od doručení výpovědi. Tak to odpovídá i smyslu právní úpravy. Při jednoroční výpovědní lhůtě je stanoven okamžik 1. 10. běžného roku proto, aby měl nájemce jistotu, že započatou zemědělskou výrobu dokončí. Při pětileté výpovědní lhůtě měl žalovaný dost času se na konec nájmu připravit. Nová právní úprava, již přinesl nový občanský zákoník, počátek jednoroční výpovědní lhůty již vůbec nestanoví. Z toho je patrné, že takový koncept není nutností. Nájemní smlouvy byly navíc vytvořeny žalovaným, proto by případné nejasnosti v jejich formulaci měly být vykládány k jeho tíži. Žalobkyně navrhly, aby odvolací soud změnil rozsudek okresního soudu a uložil žalovanému povinnost pozemky vyklidit. Žalovaný ve vyjádření k odvolání označil rozsudek okresního soudu za správný. Zdůraznil, že rozdílně od zákona byla sjednána jen výpovědní doba. Její počátek však sjednán nebyl, a proto se pro jeho stanovení použije zákonné úpravy (§ 677 obč. zák.). Odkaz na současnou právní úpravu je irelevantní, neboť tou se posuzovaný právní vztah neřídí. Žalovaný navrhl potvrzení rozsudku. Odvolací soud přezkoumal rozsudek okresního soudu z podnětu podaného odvolání a shledal odvolání důvodným. Rozhodnutí v této věci stojí na jediné právní otázce, totiž zda se konec výpovědní lhůty, stanovený ve smyslu § 677 odst. 2 obč. zák. na 1. října běžného roku, uplatní jen u zákonem stanovené jednoroční lhůty, nebo u jakékoliv jiné lhůty sjednané mezi účastníky ve smyslu § 678 obč. zák., pokud nebudou zároveň upravena zvláštní pravidla pro její běh. Okresní soud vyložil výše uvedená ustanovení tak, že pokud se účastníci dohodnou na jiné než jednoroční lhůtě, avšak neupraví zároveň pravidla jejího běhu (tj. jejího počátku a konce), pak je třeba na režim běhu lhůty aplikovat subsidiárně úpravu obsaženou v občanském zákoníku. To znamená, že i v tomto případě končí lhůta k 1. říjnu běžného roku. Odvolací soud tento závěr nesdílí. Má naopak za to, že pravidlo, podle něhož nájem pozemku patřícího do zemědělského či lesního půdního fondu skončí vždy k 1. říjnu běžného roku, se vztahuje jen k jednoroční výpovědní lhůtě. Smyslem úpravy je totiž ochrana nájemce. Jde o to, aby nájemce mohl dokončit hospodářský rok a případně sklidit úrodu vzešlou z toho, co zasel. Při delší lhůtě, např. pětileté, která byla domluvena v posuzovaném případě, tento požadavek mizí, neboť žalovaný jako nájemce mnoho let dopředu věděl, že jeho nájem skončí a kdy se tak stane, a mohl se na tuto situaci včas dopředu připravit. Není důvod vykládat ust. § 677 obč. zák. tak, že i v tomto případě měl nájem skončit k 1. říjnu běžného roku. Pokud tedy účastníci v tomto případě sjednali pětiletou výpovědní lhůtu bez bližšího vymezení počátku jejího běhu, je třeba vztáhnout na běh lhůty obecná ustanovení o počítání času (§ 122 obč. zák.). Pětiletá lhůta tak skončila dnem, který se pojmenováním a číslem shoduje s dnem, na který připadá událost, od níž lhůta počíná (srov. § 122 odst. 2 obč. zák.). Touto událostí bylo v daném případě doručení výpovědi žalovanému (§ 45 obč. zák.). Okresní soud uzavřel, že výpověď byla žalovanému doručena začátkem roku 2009. S ohledem na odeslání výpovědi, k němuž dle žalobkyň došlo 30. 12. 2008, se tak při obvyklém chodu věcí muselo stát nejpozději během prvních několika dnů roku 2009 (jistě již např. k 10. lednu 2009). Pětiletá výpovědní lhůta počítaná od doručení výpovědi skončila tedy začátkem ledna 2014. Přesnější údaj o doručení výpovědi nepovažoval odvolací soud za potřebné zkoumat, neboť žaloba byla podána až 24. ledna 2014, kdy pětiletá lhůta od doručení výpovědi již s určitostí uběhla. Žalobu proto nebylo možné považovat za předčasnou, a to nejen ke dni rozhodnutí okresního soudu, ale ani ke dni jejího podání. Lze tedy shrnout, že žalovaný v současné době odvozuje užívání pozemků od nájemní smlouvy, jejíž platnost skončila v lednu 2014. Užívá tedy pozemky bez právního důvodu. Je proto povinen je vyklidit. Odvolací soud na základě výše uvedeného hodnocení změnil rozsudek okresního soudu a uložil žalovanému povinnost pozemky vyklidit. O nákladech řízení rozhodl odvolací soud podle ustanovení § 224 odst. 1 a 2 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byly v řízení úspěšné, a proto mají právo na náhradu svých nákladů. Ty spočívaly v řízení před okresním soudem v odměně za zastupování za tři úkony právní služby při zastoupení dvou osob po 2.400 Kč (§ 7, § 9, § 12 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. – převzetí věci, podání žaloby, zastoupení při jednání), v šesti paušálních náhradách hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 1 a 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.), zaplaceném soudním poplatku 15.000 Kč (§ 137 odst. 1 o. s. ř.) a 21% DPH ve výši 1.890 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Celkem činily náklady řízení žalobkyň před okresním soudem 25.890 Kč. Ze stejných důvodů a podle stejných právních předpisů náleží žalobkyním též náhrada nákladů odvolacího řízení. Tyto náklady spočívaly v odměně za zastupování za dva úkony právní služby po 2.400 Kč (podání odvolání, zastoupení při jednání u odvolacího soudu), čtyřech paušálních náhradách hotových výdajů po 300 Kč, zaplaceném soudním poplatku ve výši 15.000 Kč a 21% DPH ve výši 1.260 Kč. Celkem činily odvolací náklady žalobkyň 22.260 Kč. Poučení:Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání za podmínek obsažených v ustanovení § 237 občanského soudního řádu. Dovolání je třeba podat do dvou měsíců od doručení rozsudku k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Okresního soudu v Havlíčkově Brodě. V Hradci Králové dne 23. září 2014 předseda senátu