V souvislosti s řízením o ochraně držby je možné nařídit předběžné opatření, ačkoli se navrhovatel mohl domáhat ochrany přímo žalobou z rušené držby podle § 176 a násl. o. s. ř.

23Co 196/2014 U S N E S E N Í Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jana Ducháčka a soudkyň JUDr. Ivy Trávníčkové, Ph.D. a Mgr. Stanislavy Kubištové ve věci žalobkyně Zemědělské společnosti Ostřetín, a.s., IČ: 64789462, se sídlem Holice, Ostřetín 273, zast. JUDr. Petrem Wildtem, Ph.D., advokátem se sídlem Hradec Králové, Bohuslava Martinů 1038, proti žalovanému FS, nar. xxx, bytem xxx, zast. JUDr. Jaroslavou Moravcovou, advokátkou se sídlem Pardubice-Semtín, budova P 9 č. p. 81, o strpění užívání cesty s návrhem na vydání předběžného opatření, k odvolání žalovaného proti usnesení Okresního soudu v Pardubicích ze dne 24.2.2014, č. j. 9 C 4/2014-26, t a k t o : Usnesení okresního soudu se p o t v r z u j e. O d ů v o d n ě n í : Napadeným usnesením okresní soud vyhověl návrhu žalobkyně a vydal předběžné opatření, kterým uložil žalovanému povinnost odstranit překážky, které brání žalobkyni v přístupu na pozemek parc. č. 311/2 v k. ú. L, obec DR, a umožnil tak žalobkyni a jejím pracovníkům průjezd a průchod přes tento pozemek do 10 dnů od doručení tohoto usnesení (výrok I.). Současně zavázal žalobkyni ke splnění poplatkové povinnosti (výrok II.). Soud prvého stupně shledal návrh na vydání předběžného opatření důvodným ve smyslu § 102 odst. 1 o. s. ř., když vzal za prokázané tvrzení žalobkyně o tom, že je nájemcem v žalobě označených pozemků, a žalovaný, jako jeden ze tří rovnodílných spoluvlastníků pronajatých pozemků jí brání ve výkonu nájemního práva tím, že vytvořil překážku na části pronajatých pozemků (tj. parcela č. 311/2 v k. ú. L), která je rovněž přístupovou cestou k dalším nemovitostem (pronajatým pozemků i pozemkům vlastním), a žalobkyni tak znemožňuje jejich užívání. Soud prvého stupně dospěl k závěru, že tvrzení žalobkyně byla prokázána předloženými nájemními smlouvami č. 2/2013 a 387/2012, výpisy z katastru nemovitostí a fotodokumentací, jež zachycuje zmíněnou překážku. Uzavřel, že předmět nájmu je v podílovém spoluvlastnictví žalovaného a dalších dvou osob, přičemž pouze žalovaný brání žalobkyni ve výkonu nájemního práva. Ostatní spoluvlastníci uzavřeli s žalobkyní označené nájemní smlouvy, když většinou hlasů rozhodli o hospodaření se společnou věcí vlastníků. Nutnost zatímní úpravy poměrů předběžným opatřením dovodil soud prvého stupně potřebou žalobkyně užívat a obdělávat pozemky pronajaté i vlastní, jelikož se blíží vegetační období. Proti citovanému usnesení podal odvolání žalovaný. Namítl, že návrh žalobce není důvodný, neboť má jinou možnost přístupu k pozemkům a to z druhé strany pronajatých pozemků z obecní cesty a také, že přístupem žalobce za užití zemědělské techniky dochází k jeho poškozování. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích vyplývajících z odvolání (§ 212 o. s. ř.) a o odvolání rozhodl, aniž by ve věci musel nařizovat jednání (§ 214 odst. 2 písm. c/ o. s. ř.). Pravomoc soudu o věci rozhodnout je dána povahou uplatněného nároku. Žalobkyně opírá své právo o existenci nájemního vztahu i práva vlastnického a jeho ochranu jí nelze upřít v řízení občanskoprávním, neboť toto právo vyplývá ze soukromoprávního předpisu. V daném případě se nejedná pouze o obecné užívání účelové komunikace, kde by pravomoc soudu byla vyloučena a naopak by k poskytnutí ochrany byly příslušné silniční správní orgány (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 18.10.2004, sp. zn. 22 Cdo 2373/2003, event. 22 Cdo 2322/2013 ze dne 21.1.2014). Odvolací soud ve shodě se soudem prvého stupně dospěl k závěru, že na straně žalobkyně byly splněny všechny zákonné předpoklady pro vydání předběžného opatření ve smyslu § 102 odst. 1 o. s. ř. Listinnými důkazy, a to výpisem z katastru nemovitostí (LV č. 305 obec DR, k. ú. L, vedený u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Pardubice) a nájemními smlouvami č. 387/2012 ze dne 31.12.2012 a č. 2/2013 ze dne 31.12.2012, bylo prokázáno, že žalobkyně je nájemcem v žalobě označených pozemků, které jsou podílovým spoluvlastnictvím žalovaného, paní AB a JŠ. Jedná se o rovnodílné podílové spoluvlastnictví, kdy každému vlastníku náleží podíl v rozsahu 1/3. Paní AB a JŠ rozhodli o pronájmu označených nemovitostí ve prospěch žalobkyně. Předmětem nájmu je mimo jiné i parcela č. 311/2 v k. ú. L, obec DR, která je dle označení v katastru nemovitostí ostatní komunikací. Žalobkyně dále prokázala výpisem z katastru nemovitostí LV č. 344 pro obec DR, k. ú. L, vedený u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Pardubice, že je vlastníkem parcely č. 280/11 a 280/20, které dle kopie katastrální mapy sousedí s pronajatými pozemky. Prokázala rovněž předloženou fotodokumentací charakter vytvořené překážky s připojenou výhružkou zastřelením pro případ vstupu. Z obsahu spisu vedeného Okresním soudem v Pardubicích je zřejmé, že žalobkyně podala u téhož soudu současně žalobu vedenou pod sp. zn. 9 C 4/2014, kterou se domáhá uložení povinnosti žalovanému strpět užívání cesty na parcele č. 311/2, parcely č. 311/1 a parcely č. 906 v k. ú. L, obec DR. O této žalobě dosud nebylo rozhodnuto. S ohledem na charakter pronajatých pozemků i pozemků vlastních, kdy se jedná o pozemky zemědělské, které je třeba obhospodařovat, má odvolací soud za to, že blížící se vegetační období vyvolává na straně žalobkyně nutnou potřebu označené pozemky užívat a obdělávat. Proto se důvodně dovolává potřeby zatímní úpravy poměrů mezi účastníky uložením povinnosti žalovanému odstranit překážku, která mu brání v přístupu na označené pozemky přes parcelu č. 311/2, která je současně jedinou přístupovou komunikací. Předloženými listinami bylo prokázáno, že žalovaný předmětný pozemek přehradil provizorní bránou, která znemožňuje volný přístup k sousedním nemovitostem a je tak na jeho straně dán důvod domáhat se ochrany formou předběžného opatření tak, jak je shora uvedeno ve smyslu ustanovení § 102 o. s. ř. a § 76 odst. 1 písm. e) o. s. ř. Žalovaný tento nežádoucí stav odstraní otevřením brány příp. odklizením překážky, která volnému průjezdu přes označený pozemek brání. Námitky žalovaného o tom, že si žalobkyně může zajistit přístup z druhé strany pronajatých pozemků z obecní cesty, a také to, že dochází ke svévolnému poškozování označeného pozemku používanou zemědělskou technikou, neshledal odvolací soud relevantní. Jedná se o tvrzení žalovaného, které nebylo soudu prvého stupně známo v době jeho rozhodování. Ve smyslu ust. § 75c odst. 4 o. s. ř. je pro předběžné opatření rozhodující stav v době vyhlášení (vydání) usnesení soudu prvního stupně. K takovým námitkám proto nemohlo být v odvolacím řízení přihlédnuto. Žalovaný však může takové skutečnosti tvrdit a prokázat v řízení o zrušení předběžného opatření dle § 77 odst. 2 o. s. ř. Ve věci rovněž nelze přehlédnout, že žalobkyně nevyužila svého práva a nedomáhala se ochrany žalobou podle § 176 a násl. o. s. ř. z rušené držby tak, jak vyplývá z ust. § 1003 občanského zákoníku. Z nové úpravy provizorní ochrany držby ostatně není zcela zřejmé, jaký je vztah mezi usnesením na ochranu držby vydaným podle § 176 a násl. o. s. ř. a institutem předběžného opatření podle § 74 a násl. o. s. ř. Dosavadní výklad se v tomto směru různí. Odvolací soud je však toho názoru, že existence, či neexistence provizorní žaloby z rušené držby nevylučuje možnost podat návrh na vydání předběžného opatření téhož petitu, které by chránilo rušenou držbu až do doby rozhodnutí o definitivní žalobě na ochranu držby podané na základě § 1040 nebo 1043 nového občanského zákoníku, event. na ochranu práva nájemního podle § 2211 nového občanského zákoníku. Odvolací soud se tak přiklání k závěru, že využití předběžného opatření podle § 102 odst. 1 o. s. ř. v souvislosti s řízením o definitivní ochraně držby je možné. Předběžné opatření navázané na řízení o definitivní ochraně držby je jakýmsi „příslušenstvím“ tohoto řízení, proto by nemělo být zapovězeno s odkazem na fakt, že vlastník případně nájemce, může o urychlenou ochranu držby požádat v jiném typu řízení (§ 176 a násl. o. s. ř.), které procesní úprava pokládá za nezávislé (a formálně meritorní) řízení. Z důvodů výše uvedených odvolací soud neshledal pochybení v postupu soudu prvého stupně při rozhodování o vydání předběžného opatření a tak, jak je ve výroku shora uvedeno, toto rozhodnutí jako věcně správné potvrdil podle § 219 o. s. ř. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání ani dovolání přípustné. V Pardubicích dne 24. dubna 2014 předseda senátu