30A  59/2014-51         U S N E S E N Í     Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Rutsche a soudců JUDr. Marcely Sedmíkové a JUDr. Pavla Kumprechta ve věci navrhovatele: Přípravný výbor pro účely místního referenda, zastoupeného zmocněncem Ing. V. Z., bytem Kaštánky 1444, 549 01 Nové Město nad Metují, proti odpůrci: město Nové Město nad Metují, se sídlem náměstí Republiky 6, 549 01 Nové Město nad Metují, v řízení o návrhu na vyhlášení místního referenda,  t a k t o :     I.    Návrh se odmítá.    II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.  O d ů v o d n ě n í :  Krajskému soudu byl dne 8. 7. 2010 doručen návrh navrhovatele podepsaný jeho zmocněncem, kterým se domáhal u krajského soudu vyhlášení místního referenda za podmínek stanovených zákonem č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o místním referendu”). Navrhovatel uvedl, že dne 3. 6. 2014 doručil odpůrci návrh na konání místního referenda o otázce: „Jste proti vedení tranzitní a nákladní dopravy v navrženém dopravním koridoru Vladivostok - okolo nádraží ČD - pod Malecím - nad Vrchoviny a požadujete, aby orgány města žádaly u příslušných organizací ukončení prací na realizaci stavby přeložky 1/14 a v souladu se zákonnými postupy prosazovaly v městských, krajských i celostátních dokumentech územního plánování podmínky pro vytvoření jižního obchvatu Nového města nad Metují v trase Spy – Vladivostok -  Osma – Nahořany ?“ Přílohu návrhu tvořila podpisová listina s očíslovanými 510 podpisovými archy. Dne 13. 6. 2014 doručil Městský úřad Nové Město nad Metují zmocněnci navrhovatele výzvu k odstranění nedostatku návrhu na konání místního referenda a současně vrátil návrh včetně příloh. Vyzval navrhovatele, aby doplnil předložený návrh o přílohu k tomuto návrhu – podpisovou listinu s očíslovanými podpisovými archy, která by byla v souladu s § 10 odst. 2 zákona o místním referendu součástí návrhu.  Dle městského úřadu se totiž oprávněné osoby, které podepisují podpisovou pokračování                                                                                               30A  59/2014 -2-   listinu k návrhu na místní referendum, musí vyjadřovat pouze k návrhu, který obsahuje všechny náležitosti uvedené v § 10 odst. 1 citovaného zákona. Občané měli podepisovat neexistující návrh a nebyl jim předložen celý text předkládaného návrhu na konání místního referenda. Na tuto výzvu odpověděl zmocněnec navrhovatele dopisem ze dne 17. 6. 2014. Současně přiložil zápis o utvoření přípravného výboru a schválení návrhu na konání místního referenda dle § 10 zákona o místním referendu jako přílohy tohoto zápisu. Dále vyjádřil svůj nesouhlas s postupem městského úřadu a nezákonností při vrácení originálu návrhu. Vyjádřil přesvědčení, že jím předložený návrh na konání místního referenda je bezvadný a že výzva k odstranění jeho nedostatků není na místě. Současně upozornil, že je zákonnou povinností odpůrce projednat návrh na nejbližším zasedání zastupitelstva dne 19. 6. 2016. Na toto sdělení reagoval městský úřad přípisem ze dne 17. 6. 2014. Jeho podstatou bylo, že setrvává na důvodnosti a oprávněnosti své výzvy k odstranění nedostatků návrhu na konání místního referenda. Navrhovatel dále uvedl, že intenzivně seznamoval občany města s možnostmi řešení tranzitní dopravy. Do všech schránek města byly v lednu a dubnu 2014 distribuovány místní noviny ECHO s mimořádnými přílohami s diskusí o obou možných variantách vyplývajících z otázky referenda. Ke zveřejnění těchto materiálů došlo i na místních webových stránkách Novoměstský kurýr, členové přípravného výboru vystupovali na veřejných jednáních městského zastupitelstva a na besedách s občany, které probíhaly v období březen-duben 2014 ve všech částech Nového Města nad Metují. Přímo při sběru podpisů měli aktivisté přípravného výboru u podpisových archů přiložen návrh na konání místního referenda projednaný a schválený přípravným výborem dne 13. 1. 2014 a oprávněné osoby měly možnost se s ním seznámit. Návrh byl také po celou dobu sběru podpisů umístěn na kontaktní adrese uváděné výborem na všech informačních materiálech.   Navrhovatel pro uzavřel, že dle jeho názoru splnil všechny podmínky stanovené zákonem o místním referendu. Návrh na konání místního referenda má všechny zákonné náležitosti a bylo povinností zastupitelstva odpůrce projednat návrh na svém nejbližším zasedání dne 19. 6. 2014. K tomu ale nedošlo. Proto navrhovatel navrhl, aby krajský soud vyhlásil v obci Nové Město nad Metují místní referendum o shora uvedené otázce s tím, že místní referendum proběhne současně s nejbližšími volbami do zastupitelstva obce Nové Město nad Metují nebo, pokud tento termín nastane dříve, současně s volbami do některé z komor Parlamentu České republiky. Požadoval rovněž přiznání náhrady nákladů řízení.  Odpůrce podal k návrhu vyjádření. V něm uvedl, že k projednání předmětného návrhu na jednání zastupitelstva města dne 19. 6. 2014 dojít nemohlo. Na tomto jednání byli zastupitelé obce informování pouze o podaném návrhu na konání místního referenda a o skutečnosti, že Městský úřad Nové Město nad Metují neshledal tento návrh bezvadným a vyzval navrhovatele k odstranění jeho nedostatků. Dle odpůrce byla tato výzva zcela důvodná.  Z došlých dokumentů bylo totiž zjevné, že předložené podpisové listiny nejsou přílohou předloženého návrhu na pokračování                                                                                               30A  59/2014 -3-   konání místního referenda datovaného dnem 3. 6. 2014. Tento návrh byl tedy vytvořen až za účelem jeho předložení Městskému úřadu Nové Město nad Metují. Pokud by tento návrh byl vytvořen již 13. 1. 2014, jak uvádí navrhovatel, jistě by za tento návrh nebyly označovány jednotlivé podpisové listiny. Návrh na konání místního referenda v podobě, v jaké byl správnímu orgánu dne 3. 6. 2014 předložen, tedy neexistoval již v době shromažďování podpisů na podpisové archy. To považuje odpůrce za vadu návrhu, protože v takovém případě nelze považovat odevzdané podpisové archy za přílohu návrhu na konání místního referenda. Svoji argumentaci podpořil odkazem na judikaturu soudů. Termín stanovený pro odstranění vad návrhu, tedy do 15. 8. 2014, považoval odpůrce za dostatečný pro to, aby navrhovatel k předloženému návrhu doplnil podpisy oprávněných osob.  Ohledně vrácení originálu návrhu a podpisových archů postupoval dle svého přesvědčení plně v souladu s § 12 odst. 2 zákona o místním referendu. Zastupitelstvu tak může být návrh o vyhlášení místního referenda předložen k rozhodnutí, až když je bezvadný. Odpůrce proto závěrem vyjádřil názor, že navrhovatel měl podat za této situace u krajského soudu návrh v tom smyslu, že návrh na konání místního referenda nemá vady, což ovšem neučinil. Návrh na vyhlášení místního referenda krajským soudem proto navrhl zamítnout. Na vyjádření odpůrce reagoval ještě navrhovatel replikou ze dne 28. 7. 2014. Její podstatou je polemika s názory odpůrce ohledně bezvadnosti podaného návrhu na konání místního referenda. Navrhovatel znovu konstatoval své argumenty pro závěr, že je nutno považovat podaný návrh za bezvadný.  Zopakoval, že za této situace mělo zastupitelstvo obce povinnost návrh projednat, což neučinilo. Zákon o místním referendu dává v § 57 ochranu návrhu přípravného výboru a je zcela na přípravném výboru, jakou formu z možných ochran zvolí. Žaloba na vyhlášení místního referenda je dle něj tedy zcela důvodná. Pro úplnost krajský soud dodává, že po vyhlášení rozhodnutí ve věci mu byla doručena ještě duplika odpůrce, v níž krátce reagoval na shora uvedené navrhovatelovo podání. Její obsah tak již krajský soud v potaz nebral, pro rozhodnutí ve věci byl ostatně obsah této dupliky zcela irelevantní. Krajský soud posoudil návrh podle části třetí hlavy druhé dílu čtvrtého zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen také „s. ř. s.“), a dospěl přitom k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům. Zákon o místní referendu skutečně přiznává ve svém § 57 návrhu přípravného výboru soudní ochranu. Dle odst. 1 má právo domáhat se ochrany u soudu podle zvláštního předpisu (kterým je právě soudní řád správní – poznámka krajského soudu) přípravný výbor, jestliže a)     nesouhlasí s výzvou obecního úřadu nebo magistrátu statutárního města k odstranění vad podle § 12 odst. 2, b)     zastupitelstvo obce nebo zastupitelstvo statutárního města nerozhodlo o návrhu přípravného výboru podle § 13 odst. 1 písm. a) nebo rozhodlo o tom, že místní referendum nevyhlásí podle § 13 odst. 1 písm. b).  pokračování                                                                                               30A  59/2014 -4-   Provázanost zákona o místním referendu se soudním řádem správním pak dokumentuje § 91a odst. 1 s. ř. s., podle něhož se lze za podmínek stanovených zvláštním zákonem (viz shora citované ustanovení zákona o místním referendu – poznámka krajského soudu) domáhat a)     určení, že návrh na konání místního referenda nemá nedostatky, b)     vyhlášení místního referenda. Jedná se tu tak o úpravu, kdy procesní předpis (soudní řád správní) upravuje přípustný petit návrhu a úprava hmotněprávní (zákon o místním referendu) přípustné důvody jeho podání.   Dále krajský soud považuje za vhodné upozornit na § 12 zákona o místním referendu nazvaný „Přezkoumání náležitostí návrhu přípravného výboru“. Dle jeho odst. 1 návrh přípravného výboru spolu s přílohou předkládá přípravný výbor obecnímu úřadu, který posoudí předložený návrh přípravného výboru ve lhůtě do 15 dnů ode dne jeho podání; jestliže v návrhu přípravného výboru neshledá nedostatky, neprodleně po uplynutí této lhůty písemně vyrozumí zmocněnce. Dle odst. 2 nemá-li návrh přípravného výboru náležitosti stanovené podle § 10 a 11 nebo obsahuje-li nesprávné nebo neúplné údaje, obecní úřad neprodleně písemně vyzve zmocněnce, aby takové nedostatky ve stanovené lhůtě, která nesmí být kratší než 7 dnů, odstranil. Současně obecní úřad návrh přípravného výboru zmocněnci podle potřeby vrátí a o tomto postupu učiní zápis a přiloží k němu kopii návrhu přípravného výboru.  Dle odst. 3 v případě, že obecní úřad nevyrozumí zmocněnce o tom, že návrh přípravného výboru nemá nedostatky, nebo ho nevyzve k jejich odstranění, považuje se takový návrh přípravného výboru po uplynutí lhůty 30 dnů od jeho podání za bezvadný. Dle odst. 4 bezvadný návrh přípravného výboru předloží rada obce k projednání zastupitelstvu obce na jeho nejbližším zasedání. Z obsahu shora uvedených podání i z podkladů předložených navrhovatelem a odpůrcem je možno postavit najisto, že po doručení návrhu přípravného výboru na konání místního referenda o shora citované otázce Městskému úřadu Nové Město nad Metují dne 3. 6. 2014 shledal tento městský úřad v tomto návrhu nedostatky a vyzval navrhovatele k jejich odstranění (výzva ze dne 13. 6. 2014). Následně se mezi navrhovatelem a městským úřadem rozpoutala polemika o tom, zda je tato výzva důvodná, tedy zda uvedený návrh na konání místního referenda skutečně má vytýkané vady či nikoliv. Právě na takový případ pamatuje shora citované ustanovení § 57 odst. 1 písm. a) zákona o místním referendu, které dává přípravnému výboru právo domáhat se ochrany o soudu, pokud nesouhlasí s výzvou obecního úřadu k odstranění vad dle § 12 odst. 2. Přípravný výbor má za této situace možnost domáhat se u soudu určení, že návrh na konání místního referenda nemá nedostatky (§ 91a odst. 1 písm. a) s. ř. s.). Na tuto možnost obrany proti výzvě k odstranění nedostatků návrhu na konání místního referenda upozornil navrhovatele i Městský úřad Nové Město nad Metují v přípisu ze dne 17. 6. 2014 včetně uvedení lhůty, v níž je možno takový návrh u krajského soudu podat. pokračování                                                                                               30A  59/2014 -5-   Navrhovatel ale takový návrh (tedy návrh dle § 91a odst. 1 písm. a) s. ř. s. na určení, že návrh na konání místního referenda nemá nedostatky) nepodal. Místo toho podal návrh dle § 91a odst. 1 písm. b) s. ř. s. na vyhlášení místního referenda. Na tomto návrhu výslovně setrval i poté, co na tuto skutečnost upozornil odpůrce ve svém vyjádření k žalobě. Navrhovatel se mýlí v tom, že je na něm, jakou z forem soudní ochrany v té které fázi projednávání návrhu na konání místního referenda zvolí. Není tomu tak. Návrh na vyhlášení místního referenda dle § 91a odst. 1 písm. b) s. ř. s. je možno podat až po té, co o bezvadném návrhu na konání místního referenda zastupitelstvo obce nerozhodlo nebo rozhodlo o tom, že místní referendum nevyhlásí. V posuzované věci však do této fáze projednávání předmětného návrhu na konání místního referenda vůbec nedospělo. Navrhovateli byla v zákonné lhůtě doručena výzva městského úřadu k odstranění vad návrhu, s níž navrhovatel nesouhlasil, neboť návrh považuje za bezvadný. V ten okamžik ovšem měl využít takovou formu právní obrany, kterou mu zákon za tím účelem dává, a tou je návrh dle § 91a odst. 1 písm. a) s. ř. s. na určení, že návrh na konání místního referenda nemá nedostatky. Tak ovšem, jak už krajský soud shora konstatoval, navrhovatel nepostupoval. Krajský soud se tak posouzením otázky, zda výzva Městského úřadu Nové Město nad Metují ze dne 13. 6. 2014 byla důvodná, resp. zda návrh přípravného výboru na konání místního referenda o shora citované otázce byl bezvadný či nikoliv, nemohl vůbec zabývat. Vzhledem k tomu, že do doby rozhodnutí soudu nebyl předložen zastupitelstvu města Nové Město nad Metují bezvadný návrh přípravného výboru na konání místního referenda a zastupitelstvo tak o něm dosud nerozhodlo, nezbylo krajskému soudu, než návrh navrhovatele, jímž se dle § 91a odst. 1 písm. b) s. ř. s. domáhá vyhlášení místního referenda,  jako předčasně podaný odmítnout dle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. (srovnej například s usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 22. 6. 2009, č.j. 44 Ca 44/2009-33; dostupné na www.nssoud.cz).   Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 93 odst. 4 s. ř. s. Dle něj nemá žádný z účastníků řízení ve věcech volebních a ve věcech místního a krajského referenda právo na náhradu nákladů řízení.   Poučení :     Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem vyvěšení na úřední desce soudu (§ 93 odst. 5 s. ř. s.). Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). pokračování                                                                                               30A  59/2014 -6-   Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.    V Hradci Králové dne 4. srpna 2014         JUDr. Jan Rutsch, v.r. předseda senátu   Za správnost vyhotovení: Iveta Škopová