Institut pěstounské péče nemůže být chápán jako řešení nepříznivé finanční situace rodiny. Svěření nezletilých do pěstounské péče navrhovatelky v situaci, kdy existuje rodič, jehož schopnost samostatné péče o nezletilé nebyla zpochybněna, přičemž motivem podání návrhu je řešení finanční situace rodiny, by bylo zneužitím institutu pěstounské péče.

30P 107/2004 Okresní soud v J. předsedou senátu Mgr. M. B. jako samosoudcem ve věci péče o nezletilé F. nar. a R., nar., bytem u babičky, zastoupeného Městským úřadem J. jako opatrovníkem, syny matky L. R., nar., trvale bytem J., t.č. bytem Ubytovna J., otce P. A., nar., bytem L., v řízení o návrhu babičky I. H. P., nar. bytem J. návrh na svěření nezletilých do její pěstounské péče takto: I. Návrh na svěření nezl. F. R., nar., a nezl. R. R., nar., do pěstounské péče babičky I. H. P., nar., se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění Návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne 15.10.2013 se navrhovatelka domáhala svěření nezletilých F. a R. R. do její pěstounské péče. Svůj návrh odůvodnila tím, že matka nezletilých je její dcera, která dlouhodobě nevede řádný život. Navrhovatelka tvrdila, že na péči o nezletilé se podílela již od jejich narození, avšak od února 2013, kdy matka děti opustila, jejich výchovu zajišťuje sama. Uvedla, že matka se o nezletilé nezajímá, finančně ani jinak jim nepřispívá, žije na ubytovně v Jičíně s bezdomovci. Navrhovatelka dále tvrdila, že otec navzdory tomu, že o syny projevuje zájem, bere si je na víkendy a prázdniny, není vhodnou osobou pro svěření do péče, neboť nemá stálé zaměstnání, na děti přispívá menšími finančními částkami, pro výchovu nezletilých nemá vytvořeny podmínky a sám není schopen o syny dlouhodobě pečovat. Navíc byl rozsudkem zdejšího soudu uznán vinným ze spáchání trestného činu pohlavního zneužívání polorodé sestry nezletilých - nezletilé Š. R. Uvedla, že nezletilý F. a R. jsou žáky 3. třídy 1. Základní školy v J., oba jsou zdraví a jejich potřeby odpovídají jejich věku. Uzavřela, že vzhledem ke stále zvyšujícím se potřebám nezletilých a s ohledem na příjmy její a jejího manžela, kdy oba jsou ve starobním důchodu, je obtížné zabezpečovat výživu nezletilých, proto je v zájmu nezletilých, aby byli svěřeni do její pěstounské péče. Otec s návrhem souhlasil. Matka se k návrhu nevyjádřila, k jednání soudu se nedostavila. Opatrovník navrhl, aby soud návrhu babičky nezletilých vyhověl, neboť za situace, kdy matka o syny zájem neprojevuje, a otec nemá s ohledem na nedostatky při péči o domácnost pro dlouhodobý pobyt nezletilých zajištěny podmínky, jeví se navrhovatelka jako vhodná osoba pro výkon pěstounské péče. Uvedl, že přiznání dávek pěstounské péče je jednoznačně v zájmu nezletilých, protože současné příjmy prarodičů a rodičů nepokryjí potřeby nezletilých. Uzavřel, že tímto způsobem lze vyřešit situaci, kdy je zřejmé, že rodiče nejsou schopni si plnit vyživovací povinnost a není v možnostech prarodičů pokrýt potřeby vnuků. Z rozsudku Okresního soudu v J. ze dne 1.6.2004, č.j. 30P 107/2004-37, bylo zjištěno, že na dobu po rozvodu manželství rodičů byl nezletilý F. svěřen do výchovy a výživy matce, otci byla uložena povinnost platit na něj s účinností od 1.4.2004 výživné ve výši 600 Kč měsíčně. Rozsudek nabyl právní moci dne 24.6.2004. Z usnesení Okresního soudu v J. ze dne 23.3.2010, č.j. 30P 107/2004-124, bylo zjištěno, že řízení o návrhu rodičů matky, tj. I. H. P. a J. P. na svěření nezletilého F. R. do jejich výchovy, bylo zastaveno. Z usnesení Okresního soudu v J. ze dne 6.9.2012, č.j. 30P 107/2004-146, bylo zjištěno, že řízení o návrhu Městského úřadu v J. na zbavení matky rodičovské zodpovědnosti k nezletilému F. R. bylo zastaveno. Z usnesení Okresního soudu v J. ze dne 2.4.2010, č.j. 30Nc 415/2009-49, bylo zjištěno, že řízení o návrhu rodičů matky, tj. I. H. P. a J. P. na svěření nezletilého R. R. do jejich výchovy, bylo zastaveno. Z usnesení Okresního soudu v J. ze dne 6.9.2012, č.j. 30P 101/2012-68, bylo zjištěno, že řízení o návrhu Městského úřadu v J. na zbavení matky rodičovské zodpovědnosti k nezletilému R. R. bylo zastaveno. Z usnesení Okresního soudu v J. ze dne 21.1.2014, č.j. 2T 140/2009-200, soud zjistil, že otec se ve zkušební době podmíněného odsouzení z rozhodnutí Okresního soudu v J. ze dne 12.10.2009, č.j. 2T 140/2009-125, osvědčil. Z výpovědi navrhovatelky soud zjistil, že otec nezletilých původně žil ve společné domácnosti společně s matkou nezletilých, s navrhovatelkou a jejím manželem do doby, kdy se k nim přistěhoval syn navrhovatelky, který otce i s ohledem na zneužívání sestry nezletilých z bytu vyhodil. Rovněž matka nezletilých měla se svým bratrem (synem navrhovatelky) konflikt, avšak problémy s ní začaly 14.2.2013, kdy zpočátku nepřišla domů týden, poté 14 dní a následně doma nebyla celý měsíc. Navrhovatelka uvedla, že matku nezletilých naposledy viděla v říjnu 2013 s mužem, se kterým v současné době žije na ubytovně, na její výzvy však nereagovala, stejně jako před 14 dny, kdy ji potkala u Tesca, kdy se s ní matka nezletilých rovněž nebavila, ani ji nepozdravila. Uvedla, že matka své syny letos viděla jen jednou. Ve své výpovědi navrhovatelka dále uvedla, že otec jí na výživu obou nezletilých pravidelně přispívá částkou 1.000 Kč, avšak přes prázdniny, co jsou děti u otce, jí nepřispívá ničeho. Matka jí na výživu nezletilých dětí nepřispívá. Uvedla, že z důvodu nedostatku finančních prostředků na nezletilé musela vybrat své penzijní připojištění, neboť dětem jinak platí vše do školy, včetně výletů. S F. jezdí do N. P. na rovnátka, s oběma chlapci chodí k zubařům, na psychologickou poradnu a doprovázím je všude po doktorech. Uvedla, že náklady na provoz společné domácnosti činí cca 7.000 Kč měsíčně, kdy tato částka představuje platbu za nájem, vodu, plyn, TV a elektřinu. Navrhovatelka uvedla, že vedle jejího manžela, ve společné domácnosti s navrhovatelkou žije i její zletilý syn a vnuk, který již chodí do práce. Uvedla, že vnuk jí přispívá na domácnost zhruba 3.000 Kč na měsíc, avšak syn je dlouhodobě bez práce a za 5 let jí na domácnost mnoho nepřidal, naposledy jí přispěl částkou 2.000 Kč, ale bylo to dávno. Navrhovatelka dále vypověděla, že manžel si nedávno pořídil automobil, kdy prodal starší a koupil si novější automobil Peugeot. Z výpovědi otce bylo zjištěno, že společně s matkou nezletilých bydlel u jejich rodičů v J. v období od roku 2002 do roku 2009. Poté, co ukončil soužití s matkou nezletilých, pracoval ve firmě JASTAV jako zedník a zde i bydlel, následně si zajistil zaměstnání v L., kde si k bydlení sehnal roubenku, ve které bydlí dosud. V uvedeném období syny navštěvoval nebo oni jezdili za ním. V současné době se s nezletilými v průběhu školního roku stýká tak, že v pátek odpoledne po škole k němu přijedou, stráví zde víkend, v pondělí ráno odjíždějí do školy a až do pátku zůstávají u navrhovatelky. Celé prázdniny tráví nezletilí u svého otce v L. Dům otce je zařízen tak, že každý syn zde má svůj pokojík. Otec dále vypověděl, že nezletilým samostatně připravuje jídlo, s přípravou do školy synům nepomáhá, neboť oni mu tvrdí, že už jsou naučení. Společný čas s otcem tráví tak, že chodí do lesa na houby, v zimě lyžují, sáňkují, hrají hokej, přes léto se chodí koupat. Otec popřel, že by syny využíval na práci na poli, pouze uvedl, že jej doprovází, když jde on pracovat. Otec dále uvedl, že je nezaměstnaný, v současné době je na úřadě práce, kde pobírá cca 3.000 Kč, tvrdil, že s touto částkou na chod domácnosti a výživu synů vystačí. Má rozjednané nějaké pracovní příležitosti a na práci se chodí pravidelně informovat. K odsouzení za trestný čin pohlavního zneužívání sestry nezletilých Š otec uvedl, že on toto neudělal, ale nemohl to prokázat. Uvedl, že synům nic takového nehrozí. K tomu, zda má v současné době splněny bytové podmínky pro dlouhodobý pobyt synů, uvedl, že zatím nikoliv, ale pokud by chtěl, tak by je mohl mít. Připustil, že jeho domácnost není v naprostém pořádku, ale trval na tom, že dům v pořádku je, nezatéká do něj a v zimě je v něm teplo. Uvedl, že na prospěch dětí ve škole se nebyl informovat, neboť věděl, že děti jsou u matky a babičky. Lékařským posudkem MUDr. D. K. z 8.10.2013 má soud za prokázané, že navrhovatelka je zdravotně schopna pěstounské péče. Zprávami MUDr. J. Ch. z 1.10.2013 má soud za prokázané, že zdravotní stav nezletilých F. a R. je dobrý, vážněji nestonali. F. trpí vadným držením těla, asthénií a dyslálií, R. trpí kariesním chrupem, je sledován v DPA u MUDr. H. pro hyperkinetický syndrom. Ze zprávy MUDr. J. Ch. z 8.7.2014 soud zjistil, že péče prarodičů o nezletilé chlapce se jeví dobrá, rodina řádně spolupracuje, mají provedeny všechny preventivní prohlídky i povinná očkování. Na dětské středisko se chlapci dostavují v doprovodu své babičky. Nemocnost chlapců je minimální. Nezletilý F. je v péči DPA u MUDr. H. od roku 2013 pro ADHD - poruchu pozornosti. V březnu byl vyšetřen pro výukové potíže, byla mu přiznána specifická porucha učení dysortografie, dyslektické a dysortografické obtíže. Nezletilý R. je v péči DPA u MUDr. H. od roku 2012 pro ADHD - poruchu pozornosti. V březnu 2014 byl vyšetřen pro výukové potíže, byla mu přiznána specifická porucha učení dysortografie, dyslexie a dysortografické obtíže. Je sledován na foniatrii pro lehkou nedoslýchavost. Zprávou České správy sociálního zabezpečení z 30.9.2013 má soud za prokázané, že navrhovatelka pobírá starobní důchod ve výši 10.386 Kč měsíčně. Zprávou České správy sociálního zabezpečení z 18.6.2014 má soud za prokázané, že navrhovatelka pobírá starobní důchod ve výši 10.429 Kč měsíčně a JP pobírá starobní důchod ve výši 10.885 Kč měsíčně. Výpisem z Rejstříku trestů ČR z 1.10.2013 má soud za prokázané, že navrhovatelka nebyla trestně stíhána a odsouzena. Rodným listem z 9.9.2013 má soud za prokázané, že R. R., nar. je dítětem rodičů P. A., nar. a L. R., nar. Rodným listem z 7.8.2007 má soud za prokázané, že F. R., nar. je dítětem rodičů P. A. nar., a L. R., nar. Ze zprávy Úřadu práce ČR z 13.6.2014 bylo zjištěno, že navrhovatelka pobírá od července 2013 dávku státní sociální podpory a to přídavek na dítě R. R. a F. R., v obou případech vždy ve výši 610 Kč. Navrhovatelka byla od července 2013 ustanovena jako zvláštní příjemce přídavků na děti na základě zprávy MěÚ J. o tom, že matka nezletilých opustila společnou domácnost a od 3.5.2013 o děti nepečuje. Ze zprávy dále vyplývá, že navrhovatelka ani její manžel nejsou příjemci dávek v hmotné nouzi ani dávek státní sociální podpory. Ze zprávy opatrovníka z 9.12.2013 bylo zjištěno, že nezletilí chlapci žijí s rodiči matky v bytě o velikosti 3+1, jehož vlastníky jsou navrhovatelka a její manžel. V bytě dále bydlí dospělý syn navrhovatelky L. P. a dva polorodí sourozenci nezletilých Š. a D. R., kteří jsou již zletilí. Sociálně právní ochrana je chlapcům poskytována dlouhodobě, s matkou již byly řešeny nedostatky v péči o děti. Matka byla závislá na pomoci svých rodičů, kteří se na péči o děti podíleli i finančně. Matka o syny řádně nepečuje, domácnost opouští, nepodílí se na výchově a výživě nezletilých. Otec bydlí ve starém pronajatém domě v L., je nezaměstnaný, chlapci u něj tráví víkendy. Byl odsouzen za spáchání trestného činu pohlavního zneužívání polorodé sestry nezletilých Š., na oba syny přispívá navrhovatelce částkou 900 Kč. Nezletilí jsou žáky 3. třídy Základní školy v J., nevěnují se žádným placeným aktivitám, ve volném čase navštěvují nízkoprahové zařízení Exit. Oba jsou v péči dětské psychiatrické ambulance pro poruchu soustředění, u nezl. R jsou řešeny problémy se sluchem. Ze zprávy dále vyplývá, že navrhovatelka je zdravá, bezúhonná, na péči o chlapce se podílí od jejich narození, je ve starobním důchodu. Sama zabezpečuje chod domácnosti, vaří, dbá na pravidelnou školní docházku dětí a jejich přípravu do školy. Ze zprávy vyplývá, že problémem rodiny je nedostatek finančních prostředků a dluhy, rodina řešila hrozbu exekuce půjčkami. Svěření nezletilých do pěstounské péče navrhovatelky a přiznání dávek s ní spojených je v zájmu nezletilých. Ze zprávy opatrovníka z 23.6.2014 bylo zjištěno, že navrhovatelka na podaném návrhu trvá, její manžel s návrhem souhlasí. V péči navrhovatelky o nezletilé chlapce nebyly shledány nedostatky. Ze zprávy dále vyplývá, že matka bydlí na ubytovně na adrese J., její příjem tvoří pouze dávky hmotné nouze, a to příspěvek na živobytí a na bydlení. Stálého přítele nemá, hledá si práci, nemá další vyživovací povinnost, se syny se nestýká, pro péči o ně nemá v současné době podmínky. S návrhem své matky souhlasí. Ze zprávy dále vyplývá, že chlapci otce navštěvují v L., kde u něj tráví střídavě víkendy. Ze zprávy vyplývá, že problémem rodiny je neuspokojivá finanční situace a dluhy, rodina spolupracuje s o.p.s. Soropo. Oba nezletilí jsou v péči dětské psychiatrické ambulance MUDr. H., svěření nezletilých do pěstounské péče navrhovatelky je v jejich zájmu. Ze zprávy opatrovníka z 30.6.2014 bylo zjištěno, že otec je nezaměstnaný, od listopadu 2013 nemá žádnou práci, pobírá podporu v nezaměstnanosti ve výši 3.700 Kč měsíčně. Bydlí v pronajaté roubence, kde hradí nájem ve výši 1.000 Kč měsíčně, oba chlapci jej navštěvují o víkendech, buď zvlášť, nebo oba společně. Na oba syny hradí výživné ve výši 1.000 Kč měsíčně. Ze zprávy Základní školy a mateřské školy J z 26.11.2013 adresované Městskému úřadu J. soud zjistil, že komunikace ohledně nezletilých probíhá převážně s jejich babičkou, která se o oba chlapce stará. Matka péči o nezletilé zanedbává, opouští domácnost i na 2 měsíce. Obě děti nejsou citově a emočně vyzrálé, mají výchovné problémy, zejména u F. se občas projevuje agresivní chování ve vztahu ke spolužákům, dospělého jako autoritu neuznává. V rámci komunitních kruzích chlapci mluví o svém otci, kterého navštěvují v L., během víkendu mu pomáhají na zemědělském statku s prací. O své matce nemluví vůbec, zmiňují se o babičce. Ze zprávy Základní školy a mateřské školy J. z 9.6.2013 adresované Městskému úřadu J. soud zjistil, že ve škole oba chlapci prospívají a probírané učivo zvládají. Mají zájem o školní úspěšnost a do školy se snaží připravovat. Občas jim chybí domácí úkol nebo sešit. Do školy se připravují se svými staršími sourozenci. Oběma chlapcům je medikován Ritalin, který užívají každé ráno před výukou, chlapci jsou soustředění, nemají problémy s chováním. Jejich vztahy se spolužáky a pedagogickými pracovníky jsou bez problémů. Spolupráce školy s rodinou a péče prarodičů o oba chlapce je v pořádku, babička se o chlapce stará, pomáhá jim s přípravou do školy, platí veškeré školní výdaje, včetně nadstandartních, dochází s chlapci k lékařům. Navrhovatelka se na vnuky pravidelně informuje na třídních schůzkách i mimo ně. Na víkendy jezdí chlapci střídavě, vždy jen jeden, do L. k otci. Ze zprávy Pedagogicko-psychologické poradny Královéhradeckého kraje z 26.11.2013 soud zjistil, že nezletilí byli vyšetřeni dne 27.9.2013, podrobili se psychologickým testům, na kterých je doprovázela jejich matka, avšak na druhou část speciálně psychologického vyšetření dne 25.10.2013 se již matka nedostavila, děti přišly v doprovodu prarodičů, tudíž pro nepřítomnost zákonného zástupce nemohlo být vyšetření provedeno. Ani v další sjednané termíny nebylo vyšetření provedeno, neboť matka nebyla stále k dispozici. Ze sdělení manžela navrhovatelky J. P., nar. soud zjistil, že s návrhem na svěření nezletilých do pěstounské péče navrhovatelky souhlasí. Podle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen jako "občanský zákoník") předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Podle § 910 odst. 2 občanského zákoníku vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti předchází vyživovací povinnosti prarodičů a dalších předků vůči dítěti. Podle § 910 odst. 3 občanského zákoníku vzdálenější příbuzní mají vyživovací povinnost, jen nemohou-li ji plnit bližší příbuzní. Podle § 958 odst. 1 občanského zákoníku nemůže-li o dítě osobně pečovat žádný z rodičů ani poručník, může soud svěřit dítě do osobní péče pěstounovi. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že návrh navrhovatelky není důvodný, neboť v daném případě nebyly splněny předpoklady stanovené zákonem pro svěření nezletilých dětí do její pěstounské péče. Předně je třeba uvést, že pěstounskou péči jako formu péče o dítě, je třeba chápat jako subsidiární k přirozené rodinné péči, která se těší zvláštní ochraně, jejím účelem je tedy zajištění osobní péče o dítě, a to podpůrně k péči rodičů. Základním předpokladem pro svěření dítěte do pěstounské péče je skutečnost, že o dítě nemůže pečovat žádný z rodičů, ať již ze subjektivních nebo objektivních důvodů, přičemž subjektivní důvody spočívají zejména v neschopnosti rodičů o dítě pečovat nebo v jejich nezájmu, přičemž objektivní důvody mohou spočívat ve zdravotním stavu rodičů, dítěte či v sociální a bytové situaci. V daném případě bylo v průběhu řízení zjištěno, že matka se o nezletilé chlapce dlouhodobě nestará, zanechala je v péči své matky - navrhovatelky a dále se o nezletilé nezajímá. Oproti tomu bylo zjištěno, že otec, navzdory tomu, že jeho péče o domácnost není příkladná, je rodičem, který o nezletilé chlapce projevuje zájem a na jejich péči a výchově se nikoliv zanedbatelnou měrou podílí a na jejich výživu navrhovatelce pravidelně přispívá. Nezletilí u svého otce v průběhu běžného týdne pravidelně tráví celý víkend, kdy k otci přijíždí v pátek odpoledne po škole a odjíždí až v pondělí ráno, nezletilí chlapci dále u svého otce tráví veškeré školní prázdniny. Z uvedeného vyplývá, že otec je osobou, která se jednak podílí na výchově nezletilých dětí a která je do značné míry schopna zajistit i dlouhodobější péči o nezletilé, byť s přispěním jejich babičky - navrhovatelky. Není pochyb o tom, že na péči otce o nezletilé lze shledat mnoho nedostatků spočívající zejména v péči o domácnost, v zájmu o školní prospěch a zdravotní stav nezletilých, z výpovědi otce však vyplynulo, že tyto nedostatky v péči pramení z jeho vědomí, že je zde navrhovatelka - babička nezletilých, která dotčené oblasti péče o nezletilé řádně zajišťuje. V situaci, kdy otec je schopen každé pondělí nezletilé chlapce řádně vypravit do školy, přičemž v průběhu školních prázdnin je schopen zajistit veškerou péči o nezletilé, nebylo možné dospět k závěru, že o nezletilé děti nemůže osobně pečovat žádný z rodičů. Na této skutečnosti nemůže ničeho změnit okolnost, že sociální a bytové poměry otce nejsou ideální, ani to, že otec byl před 5 lety odsouzen za trestný čin pohlavního zneužívání polorodé sestry nezletilých, tím spíše, když je třeba s ohledem na osvědčení otce ve zkušební době podmíněného odsouzení, hledět na otce, jako by nebyl odsouzen (§ 83 odst. 4 trestního zákona). Soud dále považuje za potřebné uvést, že institut pěstounské péče nemůže být chápán jako řešení nepříznivé finanční situace rodiny. V daném případě navíc nelze přehlédnout, že navrhovatelka a její manžel tím, že se osobně i finančně podílí na péči o nezletilé, v podstatě plní svoji zákonnou vyživovací povinnost ve smyslu § 910 odst. 3 občanského zákoníku, do které nastoupili po své dceři - matce nezletilých, která navrhovatelce na výživu nezletilých žádný způsobem nepřispívá. V této souvislosti nad rámec odůvodnění si soud dovoluje poznamenat, že hlavní příčinu neutěšené finanční situace rodiny navrhovatelky soud nespatřuje v její péči o nezletilé, tím spíše v situaci, když otec na jejich výživu pravidelně přispívá částkou 1.000 Kč a do rodiny je úřadem práce vyplácen přídavek na děti ve výši 1.220 Kč, nýbrž ve faktu, že společnou domácnost navrhovatelky dlouhodobě obývají další osoby, které na chod společné domácnosti přispívají buď sporadicky, nebo dokonce vůbec. Ostatně finanční situaci rodiny, jejíž příjem představují dva starobní důchody v celkové výši 21.271 Kč, příspěvek vnuka na domácnost ve výši 3.000 Kč, výživné od otce ve výši 1.000 Kč a přídavek na děti ve výši 1.220 Kč, při nákladech ve výši 7.000 Kč, lze stěží hodnotit jako nepříznivou. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že svěření nezletilých do pěstounské péče navrhovatelky v situaci, kdy existuje rodič, jehož schopnost samostatné péče o nezletilé nebyla zpochybněna, přičemž motivem podání návrhu je řešení finanční situace rodiny, by bylo zneužitím institutu pěstounské péče, a proto soud o návrhu rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 146 odst. 1 písm. a) o.s.ř. ve znění účinném do 31.12.2013 tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, protože pro jiné rozhodnutí nebyly shledány důvody (výrok II. rozsudku). Poučení: Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání do 15 dnů ode dne doručení prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v H. K. 21.08.2014 Mgr. M. B. předseda senátu