31Af 24/2014-104               U S N E S E N Í       Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Marie Kocourkové a soudkyň JUDr. Magdaleny Ježkové  a Mgr. Heleny Konečné ve věci žalobce Ing. J. H., proti žalovanému Odvolacímu finančnímu ředitelství, se sídlem Brno, Masarykova 31, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného  ze dne 11. července 2013, č.j. 17340/13/5000-14504-711335,  t a k t o :     I. Řízení se  z a s t a v u j e.   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.     Odůvodnění:     Žalobce se žalobou doručenou krajskému soudu v Brně dne 23.9.2013 domáhal  přezkoumání  a zrušení rozhodnutí  žalovaného  ze dne 11.7.2013, č.j. 17340/13/5000-14504-711335, a jemu předcházejícího rozhodnutí Finančního úřadu v Jilemnici ze dne 26.11.2012, č.j. 66930/12/259960603261, a zároveň vyslovení nicotnosti těchto rozhodnutí. Dále  žádal, aby soud přiznal žalobě odkladný účinek. Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 13.2.2014, č.j. Nad 10/2014-25, rozhodl, že k projednání a rozhodnutí této věci je ve smyslu ust. § 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního v platném znění (dále jen „s.ř.s.“) příslušný  Krajský soud v Hradci Králové.   Svým podáním ze dne 7.4.2014 žalobce  požádal, aby  ho soud osvobodil od soudních poplatků, ustanovil mu zástupce z řad advokátů, znovu se domáhal, aby soud přiznal žalobě odkladný účinek a namítal podjatost všech soudců krajského soudu. O této námitce rozhodl Nejvyšší správní soud svým usnesením ze dne 19.6.2014, č.j. Nao 184/2014-63, a nevyhověl jí.    Žalobce na výzvu soudu  dne 25.9.2014  poskytl informace o svých osobních, majetkových a výdělkových poměrech v  prohlášení, které mu soud zaslal.  Krajský soud z něho zjistil, že žalobce je ženatý, nemá žádné vyživovací povinnosti. Za roky 2012 a 2013 nepobíral žádnou mzdu a od  9.4.2011 do 30.9.2012 pobíral dávky nemocenského pojištění. Tvrdil, že po úrazu, který prodělal dne 19.3.2011, se jeho zdravotní stav zhoršuje a žádosti o prodloužení podpůrčí doby bylo vyhověno jen do 18.10.2012. Dále uvedl, že nemá majetek, který by mohl být zpeněžen, neboť je obstaven zcela nezákonnými exekucemi, které mu brání v dispozici s ním.  Neuvedl, co mu brání ve výkonu práce,  případně pokud byl  jeho zdravotní stav špatný, jak tvrdil,  zda požádal o přiznání invalidního důchodu, když nemocenské dávky mu byly vyplaceny pouze do 30.9.2012.      Krajský soud   svým usnesením ze dne 3.10.2014, č.j. 31 Af 24/2014-91, které nabylo právní moci dne 19.10.2014, žádosti  žalobce o osvobození od soudního poplatku, ustanovení zástupce z řad advokátů a odložení vykonatelnosti žalobou napadeného rozhodnutí nevyhověl. Žalobci uložil soudní poplatky ve výši  3.000 Kč a  1.000 Kč uhradit do jednoho týdne   od doručení tohoto rozhodnutí. Stanovená lhůta  uplynula dne 3.11.2014. Žalobce soudní poplatek, k jehož zaplacení byl  vyzván, neuhradil.     Dne 26.10.2014 žalobce doručil  krajskému soudu podání, ve kterém                                                                                           opětovně žádal  o osvobození od platby soudního poplatku, který nemůže aktuálně zaplatit a tvrdil, že pro takový postup splňuje všechny předpoklady, neboť na jeho straně trvá dále překážka trvalejší povahy, která ho ohrožuje na životě a brání mu v řádném výkonu jeho práv. Tato tvrzení blíže nezdůvodnil a nepodložil žádným objektivním důkazem. Žalobce také opětovně požádal o ustanovení zástupce a přiznání odkladného účinku žalobě. Současně vznesl námitku podjatosti všech soudců krajského soudu v aktuálním obsazení.   Krajský soud připomíná, že o námitce podjatosti soudců krajského soudu rozhodl Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 19.6.2014, č.j. Nao 184/2014-63, které nabylo právní moci dne 11.7.2014, a nevyhověl jí.   Konstatoval, že dotčení soudci nejsou z  projednávání a rozhodnutí věci vyloučeni. Krajský soud neshledal důvod pro předložení  námitky podjatosti soudců krajského soudu Nejvyššímu správnímu soudu, neboť žalobce svoji opakovanou námitku žádnými novými důvody nepodložil.      Krajský soud  v tomto řízení již rozhodoval i o žádosti žalobce o osvobození od soudních poplatků, a to zamítavě shora citovaným usnesením ze 3.10.2014, č.j. 31 Af 24/2014-91.  Za této situace je krajský soud toho názoru, že již nemusel o nové žádosti  o osvobození od soudních poplatků    rozhodovat, neboť žalobce  od doby rozhodování o jeho předchozí žádosti neprokázal, že došlo ke změně okolností, jež  byly pro posouzení jeho  žádosti rozhodující.  Opětovná žádost neobsahovala  žádné nové, dosud neuplatněné skutečnosti.           Jak bylo uvedeno a zdůvodněno shora, žalobce nesplňuje podmínky   pro osvobození od soudního poplatku dle ust. § 36 odst. 3  s.ř.s., nemohlo být vyhověno ani jeho žádosti o ustanovení zástupce podle § 35 odst. 8 s.ř.s.   Pokud tedy krajský soud v rozhodnutí, kterým nevyhověl žádosti žalobce    o  přiznání osvobození od soudního poplatku  a  přiznání odkladného účinku podané žalobě mu opětovně uložil zaplatit soudní poplatky z jeho žaloby proti rozhodnutí  správního orgánu a  žádosti o poskytnutí odkladného účinku žalobě,  a poučil ho o následcích nezaplacení a žalobce přesto soudní poplatek ve stanovené lhůtě nezaplatil, jsou dle krajského soudu naplněny zákonné důvody pro zastavení řízení (srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. ledna 2006, č.j. 1 As 27/2005-87; dostupný na www.nssoud.cz).    Dle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích totiž nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. Taková situace v předmětné věci nastala.   Stejný závěr učinil krajský soud i ohledně opakované žádosti žalobce o přiznání odkladného účinku podané žalobě.    Výrok o náhradě nákladů řízení vyplývá z ustanovení § 60 odst. 3    s.ř.s..       Poučení:   Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům (§§ 54 odst. 5 a 55 odst. 5 s. ř. s.).              Proti pravomocnému rozhodnutí je přípustná kasační stížnost, kterou lze podat z důvodů uvedených v § 102 a násl. s. ř. s. ve  lhůtě dvou týdnů po doručení rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ke Krajskému soudu v  Hradci Králové. O kasační stížnosti  rozhoduje Nejvyšší správní soud. V řízení o kasační stížnosti musí   být stěžovatel zastoupen advokátem. To neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je  podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.     V Hradci Králové  10. listopadu 2014         Mgr. Marie Kocourková, v.r.    předsedkyně senátu