32Az 27/2014-26                                 U s n e s e n í    Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivonou Šubrtovou ve věci žalobkyně: N.  T. K. L.,  proti žalovanému Ministerstvu vnitra České republiky, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 3, pošt. schránka 21/OAM,  v řízení  o žalobě proti rozhodnutí žalovaného  ze dne 2.6.2014,  čj. OAM-74/LE-LE05-LE05-2014, ve věci mezinárodní ochrany, t a k t o  :   I. Žaloba se odmítá.   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.     O d ů v o d n ě n í :         Včas podanou žalobou, doručenou soudu dne 15.7.2014, se žalobkyně domáhala přezkoumání výše označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo řízení o udělení mezinárodní ochrany zastaveno podle § 25 písm. i) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů („zákon o azylu“) z důvodu nepřípustnosti žádosti o udělení mezinárodní ochrany  podle ustanovení § 10a písm. e) zákona o azylu.        Žaloba obsahovala pouze obecné formální náležitosti podání. Soud proto usnesením ze dne 7.8.2014,  č.j. 32Az 27/2014-5 žalobkyni  vyzval, aby ve lhůtě tří týdnů  ode dne doručení usnesení doplnila a upřesnila svoji žalobu v souladu s ustanovením § 71 odst. 1 a 2  zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, v platném znění  dále jen s. ř. s.).  V odůvodnění usnesení soud uvedl, že podaná  žaloba nemá zákonem požadované náležitosti ve smyslu § 71 odst. 1 a 2 s.ř.s., neobsahuje žalobní body, z nichž by bylo patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobkyně napadené výroky rozhodnutí za nezákonné. Krajský soud současně uvedl, že na takto podanou žalobu pohlíží  jako na žalobu, která není způsobilá k projednání a poučil  žalobkyni, že pokud ve stanovené lhůtě nevyhoví výzvě soudu a nedoplní žalobu  ve smyslu daného poučení, soud žalobu odmítne (§ 37 odst. 5 s. ř. s. ve spojení s § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.). Soud k žádosti žalobkyně poskytl další lhůtu k doplnění žaloby. Žalobkyně v doplnění žaloby ze dne 16.9.2014 uvedla, že její rodiče ve Vietnamu již zemřeli. V ČR má rodinu, která ji finančně zajistí a poskytne bydlení, chce zde zůstat a pracovat. Žádá proto, aby soud její žádost o udělení mezinárodní ochrany přezkoumal. Jiné skutečnosti neuvedla.       pokračování                                                                                              32Az 27/2014 -2-   Podle ustanovení § 71 odst. 1  s. ř. s.  musí žaloba kromě obecných náležitostí podání ( § 37 odst. 2 a 3  s. ř. s. ) obsahovat a) označení napadeného rozhodnutí a den jeho doručení nebo jiného oznámení žalobci, b) označení osob na řízení zúčastněných, jsou-li žalobci známy, c) označení výroků rozhodnutí, které žalobce napadá, d) žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné, e) jaké důkazy k prokázání svých tvrzení žalobce navrhuje provést a f) návrh výroku rozsudku. Podle věty třetí odstavce 2 tohoto ustanovení může žalobce rozšířit žalobu na dosud nenapadené výroky rozhodnutí nebo ji rozšířit o další žalobní body jen ve lhůtě pro podání žaloby.       V důsledku přísné dispoziční zásady v řízení o žalobách proti rozhodnutím správního orgánu musí žaloba obsahovat nejen základní náležitosti podání podle § 37 odst. 2 a 3 s. ř. s., ale zejména základní náležitosti žaloby vymezené v § 71 odst. 1 písm. a) až f) s. ř. s.        Soud konstatuje, že žaloba ani po doplnění ze dne 16.9.2014 není způsobilá k řádnému projednání, neboť neobsahuje žádný žalobní bod a odůvodnění, zcela chybí vylíčení rozhodných skutečností, zejména jakých konkrétních nezákonných kroků, postupů, úkonů, hodnocení a závěrů se měl vůči žalobkyni správní orgán dopustit v řízení předcházejícím vydání napadeného rozhodnutí nebo rozhodnutím samotným. Žalobkyně rovněž neuvedla, z jakých důvodů považuje napadené rozhodnutí za nezákonné. Pokud podání trpí vadami, může být tento nedostatek odstraněn v soudem stanovené lhůtě. Krajský soud poučil žalobkyni o vadách jí podané žaloby, usnesením ji vyzval k doplnění žaloby,  stanovil jí  k tomu přiměřenou lhůtu a současně ji poučil, že nebude-li výzvě soudu ve stanovené lhůtě vyhověno, a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud žalobu odmítne (§ 37 odst. 5 s. ř. s.).         Vzhledem k tomu, že žaloba žalobkyně i po doplnění ze dne 16.9.2014 obsahuje takové nedostatky, pro které není možné v řízení pokračovat, nezbylo soudu, než žalobu odmítnout podle ustanovení § 37 odst. 5  s. ř. s. ve spojení s § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Soud v tomto směru odkazuje na již ustálenou judikaturu Nejvyššího správního soudu v Brně, např. na jeho rozsudek ze dne 22. 9. 2004, čj. 4 Ads 37/2004-42, dostupný na www.nssoud.cz, v němž se uvádí: „V řízení o žalobách proti rozhodnutím správních orgánů musí žaloba obsahovat jednak základní náležitosti podání podle § 37 odst. 2 a 3 s. ř. s., jednak náležitosti žaloby podle § 71 odst. 1 písm. a) až f) s. ř. s. Neobsahuje-li žaloba tyto náležitosti a žalobce na výzvu soudu k odstranění vad podání a po poučení o následcích, jestliže výzvě nevyhoví, reaguje podáním, které zákonem požadované náležitosti rovněž neobsahuje, a v řízení nebylo možno pro tento nedostatek řízení pokračovat, soud žalobu odmítne (§ 37 odst. 5 s. ř. s.).“ Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 8. 2008, čj. 8 Ans 4/2008-167 „Výzva k opravě nebo odstranění vad podání (§ 37 odst. 5 s. ř. s.) musí obsahovat údaj, v čem jsou spatřovány jeho podstatné nedostatky. To však neznamená, že by soud měl uvádět, jaká má být konkrétní formulace příslušné části podání. Z ničeho nevyplývá, že by soud, pokud po řádné výzvě nedojde k odstranění vad podání, byl povinen činit výzvu opětovně.“ pokračování                                                                                              32Az 27/2014 -3-      O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 3 s. ř. s., kdy pro případ, že došlo k odmítnutí žaloby,  nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.     Poučení:   Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.     V Hradci Králové dne 31. října 2014                    JUDr.  Ivona Šubrtová, v.r.                          samosoudkyně