52A 10/2013-69           ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY     Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jana Dvořáka a soudců JUDr. Aleše Korejtka a JUDr. Petry Venclové, Ph.D., v právní věci žalobkyně: J.Ž., bytem B. 16, B., zastoupená I.K. jako obecným zmocněncem, bytem B.114, B., proti žalovanému: Zeměměřický a katastrální inspektorát Pardubice, se sídlem Čechovo nábřeží 1791, 530 86 Pardubice, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 1. 2013, č.j. ZKI PU-O-49/329/2012/3,   t a k t o :   I. Žaloba se  z a m í t á . II. Žádný z účastníků  n e m á  p r á v o na náhradu nákladů řízení.      Vymezení předmětu řízení: Žalobou doručenou krajskému soudu dne 18. 3. 2013 bylo podle § 65 a násl. zák. č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s.ř.s.“) zahájeno soudní řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného, které je uvedeno v záhlaví tohoto rozsudku. Usnesením č.j. 52A 10/2013-59 ze dne 10.12. 2013 vzal krajský soud postupem podle § 47 písm. a) s.ř.s. na vědomí, že žalobci a) I.K., b) M.K. vzali žalobu zpět. Rozhodnutím žalovaného bylo výrokem I. podle § 90 odst. 5 zák. č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „správní řád“) zamítnuto odvolání odvolatelů I.K., M.K. aj.Ž. a rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, Katastrálního pracoviště Rychnov nad Kněžnou (dále jen „správní orgán prvního stupně“) sp. zn. OR-200/2012-607 ze dne 11. 10. 2012 potvrzeno; výrokem II. bylo podle § 92 odst. 1 správního řádu zamítnuto odvolání žalobkyně J.Ž. (dále jen „žalobkyně“) jako opožděně podané.  Žalobní body: Rozhodnutí žalovaného je napadeno pro nezákonnost a pro vady řízení způsobující jeho nepřezkoumatelnost, konkrétně pro nedostatek důkazů, chybějící podklady ve spise a neinformovanost účastníků řízení správními orgány. Žalobkyně tvrdí, že byly provedeny chybné zápisy, správní orgán uváděl smyšlené informace. Žalobkyně poukazuje na přípis ze dne 20. 11. 2012, kdy správní orgán nezákonně přibral do řízení K.M. a B.M.. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný ignoroval její právo na informace.   Účastníkům řízení nebylo umožněno nahlédnout do správního spisu, pracovnice paní Křížková přitom dle žalobkyně provádí „podvody ve věcech.“  Dne 13. 3. 2013 popřela právo I.K. na provedení opisu ze spisového materiálu a vyzvala ji k ukončení studia spisu, přestože byla pracovní doba.    Žalovaný se řádně nezabýval námitkami odvolatelů, neřešil otázku účastenství K. a B.M.. Originál spisu nebyl na příslušném úřadě v době, kdy si jej chtěla I.K. prostudovat. Dále uvádí, že z písemného potvrzení manželů Ž. a z kupní smlouvy sepsané notářem JUDr. Kovaříčkem a uzavřené mezi manželi Ž. a manželi K. vyplývá, že sporovaný pozemek má být beze změn prováděných katastrálním úřadem ponechán ve vlastnictví manželů I. a M.K..    K posouzení odvolání jako opožděně podaného žalobkyně namítala, že I.K. měla zplnomocnění za všechny účastníky řízení, tedy za ně podala odvolání elektronickou cestou. Žalobkyně se jako důkazu dovolává formulace použité v odvolání I.K.: „tímto podáváme odvolání,“ přičemž následně dne 31. 10. 2012 bylo odvolání podáno písemně. Žalobkyně proto navrhla, aby krajský soud zrušil napadené rozhodnutí žalovaného pro vady řízení způsobující nepřezkoumatelnost, přičemž uplatnila právo na náhradu nákladů řízení.  Vyjádření žalovaného k žalobě:   Žalovaný setrval na právním názoru prezentovaném v žalobou napadeném rozhodnutí a navrhl zamítnutí žaloby. Právo na náhradu nákladů řízení neuplatnil.  Podstatné okolnosti ze správního spisu: Rozhodnutím správního orgánu prvního stupně bylo ve věci o opravě chybného údaje katastru nemovitostí podle § 8 odst. 5 zák. č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), rozhodnuto tak, že se nevyhovuje nesouhlasu manželů M. a I.K. a manželů J. a J.Ž. s provedenou opravou vlastnického práva pozemku evidovaného jako pozemková parcela katastru nemovitostí č. 303 na listu vlastnictví č. 468 pro obec a katastrální území Bolehošť. Uvedené rozhodnutí bylo žalobkyni doručeno do vlastních rukou dne 15. 10. 2012, což je prokázáno doručenkou opatřenou podpisem žalobkyně. Rovněž ostatním účastníkům řízení bylo rozhodnutí doručováno do vlastních rukou. Krajský soud prostudoval obsah správního spisu a je nucen konstatovat, že se v něm nenachází žádná plná moc, kterou by žalobkyně či kdokoliv jiný z účastníků řízení udělil I.K. k zastupování ve správním řízení. Již z podaného nesouhlasu s provedením opravy ze dne 14. 8. 2012 je jednoznačné, že jej podepsali všichni účastníci řízení svými jmény. Stejně tak postupoval správní orgán prvního stupně, když v průběhu správního řízení doručoval každému účastníků řízení jednotlivě, jak je prokázáno doručenkami založenými ve správním spise (vyrozumění o zahájení řízení ze dne 27. 8. 2012; oznámení o ukončení dokazování, seznámení s podklady pro rozhodnutí ze dne 10. 9. 2012; seznámení s podklady rozhodnutí - prodloužení lhůty ze dne 19. 9. 2012; rozhodnutí správního orgánu prvního stupně ze dne 11. 10. 2012). Dne 30. 10. 2012 bylo správnímu orgánu prvního stupně doručeno elektronické podání označené jako: „sp. zn. OR-200/2012 - odvolání proti rozhodnutí.“ Toto podání však nebylo opatřeno zaručeným elektronickým podpisem. Pod samotným textem podání je uvedena pouze I.K. V textu je sice uvedeno: „tímto podáváme odvolání ...,“ čehož se žalobkyně domáhá jako důkazu o tom, že byla zastoupena I.K., avšak z obsahu podání neplyne, že by bylo učiněno právě za žalobkyni, či za všechny nebo pouze některé z účastníků řízení. Naopak v textu je rovněž uvedeno: „Rovněž tak se vyjádřili i manželé Ž., že žádají a souhlasí s tím, aby…. Manželé Ž. vyslovili souhlas k tomu, aby… Pakliže tento souhlas vyslovili, nevíme, …“ Z uvedeného znění odvolání nelze uzavřít, že odvolání bylo podáno za žalobkyni. Dne 31. 10. 2012 bylo I.K. elektronicky odpovězeno správním orgánem prvního stupně s tím, že podané odvolání je třeba do pěti dnů doplnit v listinné podobě nebo zaslat v elektronické podobě v požadovaném formátu. Dne 31. 10. 2012 bylo správnímu orgánu prvního stupně doručeno odvolání s podpisy J.Ž., I.K., J.Ž. a M.K.  Toto podání není stejného znění jako elektronické podání ze dne 30. 10. 2012. Dne 12. 11. 2012 zaslal správní orgán prvního stupně vyrozumění o podání odvolání jednotlivým účastníkům řízení, přičemž je jednoznačné, že s prvním odvoláním nakládal jako s odvoláním I.K., zatímco za odvolatele, kteří podali odvolání dne 31. 10. 2012, považoval M.K., J.Ž. a žalobkyni J.Ž. Všichni účastníci řízení měli možnost se k podaným odvoláním ve lhůtě pěti dnů od doručení vyjádřit.   Podáním ze dne 20. 11. 2012 s podpisem I.K. a s uvedením jmen všech účastníků řízení byla podána stížnost proti uvádění K.M. a B.M. za účastníky řízení. Jednotlivým účastníkům řízení byla doručena výzva k vyjádření se k podkladům rozhodnutí ze dne 12. 12. 2012. Rozhodnutí žalovaného, které je napadáno touto žalobou, bylo doručeno jednotlivým účastníkům řízení, přičemž žalobkyni bylo doručeno dne 21. 1. 2013. Dle odůvodnění žalovaný uzavřel, že žalobkyně podala svoje odvolání opožděně, když tak učinila ve formě společného podání s ostatními odvolateli dne 31. 10. 2012. Napadené rozhodnutí pak žalovaný přezkoumal na základě odvolacích námitek ostatních odvolatelů.     Posouzení důvodnosti žaloby: Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí na základě včasně podané žaloby (§ 72 odst. 1 s.ř.s.), v mezích žalobních bodů a podle právního a skutkového stavu, který tu byl v době vydání napadeného rozhodnutí (§ 75 odst.1, 2 s.ř.s.). Podle § 37 odst. 2 správního řádu musí být z podání patrno, kdo je činí, které věci se týká a co se navrhuje. Fyzická osoba uvede v podání jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování podle § 19 odst. 3. V podání souvisejícím s její podnikatelskou činností uvede fyzická osoba jméno a příjmení, popřípadě dodatek odlišující osobu podnikatele nebo druh podnikání vztahující se k této osobě nebo jí provozovanému druhu podnikání, identifikační číslo osob a adresu zapsanou v obchodním rejstříku nebo jiné zákonem upravené evidenci jako místo podnikání, popřípadě jinou adresu pro doručování. Právnická osoba uvede v podání svůj název nebo obchodní firmu, identifikační číslo osob nebo obdobný údaj a adresu sídla, popřípadě jinou adresu pro doručování. Podání musí obsahovat označení správního orgánu, jemuž je určeno, další náležitosti, které stanoví zákon, a podpis osoby, která je činí.  Citované ustanovení správního řádu přesně definuje minimální požadavky na formu a obsah podání, kterým je nepochybně rovněž odvolání proti rozhodnutí správního orgánu prvního stupně. V odvolání ze dne 30. 10. 2012 bylo uvedeno pouze jméno a příjmení I.K.. Z textu podání přitom ani nebylo možné dovodit, že je podáváno v zastoupení za některé konkrétní nebo za všechny ostatní účastníky řízení. Dovolává-li se žalobkyně formulace v úvodu odvolání: „tímto podáváme odvolání…,“pak je třeba uvést, že toto znění, při absenci jakékoliv zmínky o tom, že I.K. podává odvolání i za jinou konkrétní osobu, lze vykládat tak, že I.K. měla informaci o tom, že i ostatní účastníci správního řízení podávají samostatná odvolání. Tomu nasvědčuje další formulace použitá v textu odvolání: „Rovněž tak se vyjádřili i manželé Ž., že žádají a souhlasí s tím, aby…. Manželé Ž. vyslovili souhlas k tomu, aby…“ Krajský soud proto ohledně této dílčí otázky uzavřel, že text odvolání neprokazuje tvrzení žalobkyně, že odvolání ze dne 30. 10. 2012 bylo odvoláním žalobkyně podané I.K. jako zmocněnkyní. Nicméně i pokud by tomu tak skutečně bylo, což nevzal krajský soud za prokázané, pak bylo na žalobkyni, aby zastoupení v souladu s právní úpravou správního řízení prokázala řádnou plnou mocí, jak rozvedeno níže.    Podle § 37 odst. 3 správního řádu nemá-li podání předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, pomůže správní orgán podateli nedostatky odstranit nebo ho vyzve k jejich odstranění a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu.  Další otázkou je, avšak v této věci nikoliv podstatnou, zda toto odvolání výhradně I.K. bylo na základě výzvy správního orgánu prvního stupně doplněno odvoláním ze dne 31. 10. 2012, které je opatřeno podpisy všech účastníků řízení, či zda se jedná o zcela nové odvolání. S ohledem na plné uplatnění procesních práv účastníků správního řízení lze uzavřít, že se jednalo ve vztahu k I.K. o doplnění podání ze dne 30. 10. 2012 a ve vztahu k ostatním účastníkům řízení o prvně podané odvolání. Krajský soud neodhlédl od toho, že žalobkyně stejně jako ostatní účastníci správního řízení měli možnost se k tomuto právnímu náhledu správního orgánu prvního stupně vyjádřit, když jim byla zaslána výzva k vyjádření ze dne 12. 11. 2012, ze které je tento právní náhled zcela zjevný. I.K. přitom na výzvu reagovala, avšak nikoliv ve vztahu ke zhodnocení dotčených podání, nýbrž ve vztahu k chybně uvedenému okruhu účastníků správního řízení. Podle § 33 odst. 1 správního řádu si může účastník zvolit zmocněnce. Zmocnění k zastoupení se prokazuje písemnou plnou mocí. Plnou moc lze udělit i ústně do protokolu. V téže věci může mít účastník současně pouze jednoho zmocněnce.   Je třeba zopakovat, že ve správním spise není založena plná moc účastníků řízení ve prospěch I.K., veškerá korespondence správních orgánů byla doručována jednotlivě konkrétním účastníkům správního řízení. Nadto žalobkyně ani netvrdila existenci písemné plné moci k zastupování I.K. ve správním řízení, jejíž doložení by bylo způsobilé zhojit nedostatek prokázání zastoupení obecným zmocněncem podle § 33 odst. 1 správního řádu (viz judikatura správních soudů, např. rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 5 As 62/2010-126 ze dne 11.11.2011,  rozsudek Krajského soudu v Ostravě č.j. 22 Ca 147/2008-22 ze dne 13.11.2008, Rozsudek Městského soudu Praha ze dne 30.11.2005, sp. zn. 6 Ca 157/2004). Podle § 83 odst. 1 správního řádu činí odvolací lhůta 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Odvolání lze podat teprve poté, co bylo rozhodnutí vydáno. Bylo-li odvolání podáno před oznámením rozhodnutí odvolateli, platí, že bylo podáno v první den odvolací lhůty. Žalobní námitky v tom směru, že rozhodnutí žalovaného je ve vztahu k výroku II. nepřezkoumatelné a že odvolání žalobkyně bylo nezákonně posouzeno jako opožděné, krajský soud vyhodnotil jako nedůvodné. Rozhodnutí žalovaného je srozumitelně a racionálně odůvodněno. Tvrzené vady správního řízení o neposkytování informací, neumožnění prostudování spisu, provádění podvodů pracovnicí správního orgánu prvního stupně, chybné vymezení okruhu účastníků řízení, kdy se jednalo o písařskou chybu uvedenou v přípise správního orgánu prvního stupně, jsou irelevantní ve vztahu k možnosti podání řádného odvolání žalobkyní, tedy ve svém důsledku bez vlivu na zákonnost výroku II. napadeného rozhodnutí. Žalobkyně podala odvolání dne 31. 10. 2012, tj. po marném uplynutí lhůty 15 dnů k podání odvolání podle § 83 odst. 1 správního řádu, když rozhodnutí správního orgánu prvního stupně bylo žalobkyni doručeno dne 15. 10. 2012, přičemž rozhodnutí obsahovalo řádné poučení o podání opravného prostředku v souladu s § 68 odst. 5 správního řádu.     S ohledem na to, že odvolání žalobkyně bylo v souladu se zákonem posouzeno jako opožděně podané, tudíž jako nepřípustné bylo podle § 92 odst. 1 správního řádu zamítnuto, nemohl se již krajský soud z důvodu níže uvedených meritorně zabývat věcnými žalobními námitkami uplatněnými v žalobě. Podle § 68 odst. 1 písm. a) s.ř.s. je žaloba nepřípustná, nevyčerpal-li žalobce řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, připouští-li je zvláštní zákon, ledaže rozhodnutí správního orgánu bylo na újmu jeho práv změněno k opravnému prostředku jiného. V dané věci jde o procesní situaci, na níž je nutno analogicky použít citované ustanovení § 68 odst. 1 s.ř.s. Přípustnost žaloby v části uplatňující ostatní žalobní body je totiž třeba posoudit obdobně, jako by žalobkyně odvolání nepodala (tedy jako by opravné prostředky nevyčerpala), avšak rozhodnutím žalovaného by bylo rozhodnuto o odvolání jiných účastníků řízení. Za takové procesní situace by žaloba mohla být v této části považována za přípustnou pouze tehdy, pokud by došlo ve vztahu k žalobkyni k takové změně rozhodnutí správního orgánu prvního stupně, která by způsobovala újmu na jejích právech. S ohledem na to, že rozhodnutí správního orgánu prvního stupně bylo žalovaným potvrzeno, nemohlo dojít k újmě na právech žalobkyně, tedy krajský soud není pro nepřípustnost ostatních dotčených žalobních bodů oprávněn k provedení přezkumu žalovaného rozhodnutí v takto požadovaném rozsahu. Krajský soud tak vyčerpal rozsah soudního přezkumu tím, že zhodnotil přezkoumatelnost a následně přezkoumal zákonnost včetně tvrzených vad řízení ve vztahu k výroku II. žalobou napadeného rozhodnutí.    Ze všech shora uvedených důvodů krajský soud žalobu podle § 78 odst. 7 s.ř.s. v celém rozsahu zamítl. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s.ř.s. podle zásady úspěchu ve věci, když žalobkyně ve věci nebyla úspěšná a žalovaný právo na náhradu nákladů řízení neuplatnil.   P o u č e n í :  Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.       V Pardubicích dne 14. května 2014      JUDr. Jan Dvořák v.r.  předseda senátu   Za správnost vyhotovení: Vladimíra Píchová