52A 22/2014 - 42                         ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY  Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jana Dvořáka a soudců JUDr. Petry Venclové. Ph. D., a JUDr. Aleše Korejtka ve věci žalobce: Bc. J.S., nar. „X“, bytem K. 639, D. v J. h., zastoupeného: Mgr. Kateřinou Pščolkovou, advokátem se sídlem Petrská 1136/12, 110 00 Praha 1, proti: žalované Univerzitě Pardubice, IČO: 00216275, Studentská 95, 532 10 Pardubice, o žalobě proti rozhodnutí rektora žalované ze dne 10. 2. 2014, č. j. STAG/DFJ/2014/0000000240,   t a k t o :   I. Rozhodnutí rektora Univerzity Pardubice ze dne 10. 2. 2014, č. j. STAG/DFJ/2014/0000000240, a rozhodnutí děkana Dopravní fakulty Jana Pernera Univerzity Pardubice ze dne 20. 12. 2013, č. j. STAG/DFJ/2013/0000003217, se zrušují a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku nahradit žalobci k rukám Mgr. Kateřiny Pščolkové, advokáta, náklady řízení ve výši 11.228,-- Kč.   Odůvodnění:   I. Žalované rozhodnutí a žaloba   Rozhodnutím rektora žalované ze dne 10. 2. 2014, č. j. STAG/DFJ/2014/0000000240 (dále též „rozhodnutí rektora žalované“), bylo potvrzeno rozhodnutí děkana Dopravní fakulty Jana Pernera, ze dne 20. 12. 2013, č. j. STAG/DFJ/2013/0000003217 (dále též „rozhodnutí děkana Dopravní fakulty Jana Pernera“), jímž byl žalobci podle § 58 odst. 3 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon o vysokých školách“), stanoven poplatek za studium delší než je standardní doba studia zvětšená o jeden rok.   Proto tomuto rozhodnutí podal žalobce včasnou žalobu, v níž namítl, že rozhodnutí rektora žalované je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, neboť rektor žalované se nevypořádal s námitkami uplatněnými v žádosti žalobce o přezkoumání rozhodnutí děkana Dopravní fakulty Jana Pernera ve smyslu § 68 odst. 4 zákona o vysokých školách. Dle žalobce též bylo rozhodnutí rektora žalované vydáno vyloučenou (podjatou) osobou, neboť v písemném vyhotovení rozhodnutí děkana Dopravní fakulty Jana Pernera i v písemném vyhotovení rozhodnutí rektora žalované je uvedeno „vyřizuje Isabela Řepková“.   V neposlední řadě žalobce poukázal i na vadu výroku rozhodnutí děkana Dopravní fakulty Jana Pernera, v němž není ani blíže určeno období, za které byl poplatek za studium stanoven.   Ze všech výše uvedených důvodů žalobce navrhl, aby soud rozhodnutí děkana Dopravní fakulty Jana Pernera i rozhodnutí rektora žalované pro vady řízení zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení. Současně žalobce požádal o to, aby soud přiznal žalobě odkladný účinek.   II.   Vyjádření žalované   Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že rozhodnutí rektora žalované i rozhodnutí děkana Dopravní fakulty Jana Pernera považuje za plně přezkoumatelná a zákonná. Rektor žalované postupoval při přezkumu rozhodnutí děkana Dopravní fakulty Jana Pernera v souladu s § 68 odst. 4  zákona o vysokých školách. Dle žalované rozhodnutí děkana Dopravní fakulty Jana Pernera odpovídalo § 68 zák. č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též „správní řád“), a „vzhledem k tomu, že v odůvodnění rozhodnutí děkana byly dostatečně uvedeny informace, na základě jakých skutečností došla žalovaná k závěru, že žalobce překročil maximální dobu studia, kdy se tak stalo, o jakou dobu byla tato maximální doba překročena, z čeho žalovaná dovozuje výši stanoveného poplatku a dokdy má být vyměřený poplatek uhrazen, považoval rektor žalované tyto informace za dostatečné a nebylo nutné je opakovat v odůvodnění rozhodnutí rektora. Protože rozhodnutí děkana nebylo vydáno v rozporu se zákonem ani s vnitřními předpisy Univerzity Pardubice, pro které by je musel rektor žalované změnit nebo zrušit, rozhodnutí děkana Dopravní fakulty Jana Pernera Univerzity Pardubice o vyměření poplatku za studium ve výši 15 000,- Kč potvrdil“.                K námitce žalobce, že rozhodnutí rektora žalované vydala vyloučena osoba, žalovaná uvedla, že „nesouhlasí s názorem žalobce, že zaměstnanec žalované, který odpovídá pouze za vyřízení spojené s oznámením rozhodnutí doručením stejnopisu písemného vyhotovení do vlastních rukou studenta, je úřední osobou, která by se podílela na projednávání nebo rozhodování ve věci“.   Vzhledem k uvedenému žalovaná navrhla, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.   III. Posouzení věci krajským soudem   Předně krajský soud připomíná, že Nejvyšší správní soud již v rozsudku ze dne 30. 3. 2006, č. j. 2 As 50/2004 64, publikovaném pod č. 907/2006 Sbírky rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, dospěl k závěru, že stanovení poplatku studentovi dle § 58 odst. 3 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, za studium delší, než je standardní doba zvětšená o jeden rok, s vymezením výše tohoto poplatku, vzniku povinnosti hradit tento poplatek a termínu splatnosti, je rozhodnutím ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s., které je přezkoumatelné soudem ve správním soudnictví.   Stejně tak již Nejvyšší správní soud v odůvodnění rozsudku ze dne 26. 11. 2009, č. j. 5 As 86/2008 – 52, uvedl, že „podle § 68 odst. 3 písm. f) zákona o vysokých školách rozhodnutí ve věcech vyměření poplatku spojeného se studiem podle § 58 odst. 3 a 4 musí být vyhotoveno písemně, musí obsahovat odůvodnění a poučení o možnosti podat žádost o přezkoumání a musí být studentovi doručeno do vlastních rukou. Z povahy věci lze proto dovodit, že náležitosti rozhodnutí citovaného ustanovení se netýkají pouze rozhodnutí o stanovení poplatku, nýbrž i rozhodnutí o přezkoumání tohoto rozhodnutí. Ke stejnému závěru lze dospět i prostřednictvím argumentace od menšího k většímu (a minore ad maius).“   Proto uvádí-li student v žádosti o přezkoumání rozhodnutí děkana (§ 68 odst. 4 zákona o vysokých školách) konkrétní důvody, pro které považuje rozhodnutí děkana za rozporné se zákonem či vnitřními předpisy, je nutné, aby se rektor při přezkumu rozhodnutí děkana těmito důvody zabýval. Pokud by rozhodnutí o opravném prostředku nemuselo být řádně odůvodněno a rektor by se nemusel vypořádat s jednotlivými důvody (námitkami) uvedenými v žádosti o přezkoumání rozhodnutí děkana, postrádal by tento opravný prostředek svůj smysl (srov. – mutatis mutandis - rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 8. 2007, č. j. 8 As 26/2006 – 71, dostupný na www.nssoud.cz). Ostatně obecně ve sféře veřejné správy platí, že funkcí odůvodnění správního rozhodnutí je zejména doložit správnost a nepochybně i zákonnost postupu správního orgánu, jakož i vydaného rozhodnutí. Je proto nutné, aby se správní orgán vypořádal s námitkami účastníků řízení, přičemž z odůvodnění jeho rozhodnutí musí být seznatelné, z jakého důvodu považuje námitky účastníka řízení za liché, mylné anebo vyvrácené. Nevypořádá-li se správní orgán s některou se základních námitek účastníka správního řízení, je napadené rozhodnutí v této části nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů rozhodnutí (srov. – mutatis mutandis -  např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 7. 2009, č. j. 9 As 71/2008 – 109, dostupný na www.nssoud.cz). Současně platí, že nedostatek odůvodnění nelze nahradit podrobnou argumentací uvedenou ve vyjádření k žalobě (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 9. 2003, č. j. 1 A 629/2002 - 25, publikovaný pod č. 73/2004 Sb. NSS, či rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 12. 2008, č. j. 8 Afs 66/2008 - 71, oba dostupné na www.nssoud.cz), neboť argumenty uvedené ve vyjádření k žalobě měly zaznít v odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí, a proto na takové dodatečné odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí nemůže být brán zřetel (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 10. 2004, č. j. 3 As 51/2003 - 58, či rozsudek téhož soudu ze dne 27. 6. 2011, č. j. 4 As 21/2011 - 60, oba dostupné na www.nssoud.cz).   Ačkoliv žalovaný v žádosti o přezkoumání rozhodnutí děkana Dopravní fakulty Jana Pernera uváděl důvody, pro které považoval toto rozhodnutí za nezákonné, rektor žalované se s těmito důvody (námitkami) nevypořádal, pouze konstatoval, že „děkan Dopravní fakulty Jana Pernera postupoval při vyměření poplatku spojeného se studiem navazujícího magisterského studijního programu N3708 v akademickém roce 2013/14 správně a rozhodnutí děkana Dopravní fakulty Jana Pernera č.j. STAG/DFJ/2014/0000003217 ze dne 20.12.2013 bylo vydáno v souladu se zákonnými předpisy a vnitřními předpisy Univerzity Pardubice“. Takové odůvodnění je však nedostatečné a námitka (nepřezkoumatelnosti rozhodnutí rektora žalované pro nedostatek důvodů) žalobce tudíž důvodná.    Důvodná je však i námitka, že ve výrokové části rozhodnutí děkana Dopravní fakulty Jana Pernera není ani blíže určeno období, za které byl poplatek stanoven, což jej činí nepřezkoumatelným. Výrok rozhodnutí je esenciální součástí správního rozhodnutí a musí být formulován tak, aby z něho bylo jednoznačně patrno, jak správní orgán rozhodl. Požadavek na jednoznačnost, jasnost, přesnost a určitost užitých formulací je dána tím, že pouze tato část rozhodnutí je závazná, schopná nabýt právní moci a být vykonatelná. Pouze porovnáním výroku lze usuzovat na existenci překážky věci rozhodnuté (res administrata). Nelze proto akceptovat možnost, že by z požadavků výše zmíněných bylo možno slevit s poukazem na skutečnosti uvedené v odůvodnění rozhodnutí (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 1. 2012, č. j. 9 As 93/2011 – 87, dostupný na www.nssoud.cz).  Veden výše uvedenými úvahami shledal krajský soud výrok rozhodnutí děkana Dopravní fakulty Jana Pernera nepřezkoumatelným, neboť neobsahuje údaj o období, za které byl poplatek za studium vyměřen a ani údaj o oboru studia, u něhož byla překročena standardní doba studia. Bez uvedení těchto skutečností nelze jednoznačně definovat předmět rozhodnutí a (v budoucnosti) předejít případným nejasnostem při zjišťování existence překážky věci rozhodnuté. Tento nedostatek nelze zhojit ani uvedením zmíněných skutečností v odůvodnění rozhodnutí. Jedině uvedením všech výše vyjmenovaných údajů ve výrokové části rozhodnutí lze zaručit respektování zásady právní jistoty (srov. odstavce 28 až 30 odůvodnění rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 1. 2014, č. j. 9 As 23/2013 – 63, dostupný na www.nssoud.cz).    Naopak zjevně nedůvodná je námitka žalobce, že o věci rozhodovala vyloučená osoba. Rozhodnutí děkana Dopravní fakulty Jana Pernera je podepsáno děkanem této fakulty (prof. Ing. Bohumilem Culkem, CSc.) a rozhodnutí rektora žalované pak rektorem žalované (prof. Ing. Miroslavem Ludwigem, CSc.). Krajský soud ve správním spise nenalezl žádný důvod proto, aby dospěl k závěru, že rozhodnutí děkana a rozhodnutí rektora ve své písemné podobě neodpovídalo vůli uvedených osob, které tato rozhodnutí vlastnoručně podepsaly. Je přitom zcela nerozhodné, zda byl text těchto rozhodnutí koncipován přímo „rukou“ děkana či rektora, nebo někým jiným. Je totiž třeba odlišovat „přípravu“ textu právního aktu (např. textu zákona nebo vyhlášky legislativcem, rozsudku asistentem soudce či správního aktu úředníkem nebo jiným zaměstnancem příslušného správního orgánu) a uplatnění zákonem či ústavou svěřené pravomoci takový právní akt vydat s účinky, které s tím právo spojuje (srov. např. odstavec 10 odůvodnění nálezu Ústavního soudu ze dne 27. 3. 2014, sp. zn. III.ÚS 1489/13).   IV. Závěr a náklady řízení   Vzhledem k tomu, že žaloba byla důvodná, soud žalované rozhodnutí podle § 78 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), pro vady řízení zrušil (výrok I). Rozhodl přitom bez jednání, neboť tak činil z důvodů uvedených v § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s.   Současně úspěšnému žalobci (§ 60 odst. 1 s. ř. s.) přiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok II) tvořených odměnou advokáta za 2 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, žaloba /§11 vyhl. č. 177/1996 Sb./) dle § 7 bod 5. ve spojení s § 9 odst. 4 písm. d/ vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 6.200,-- Kč (2 x 3.100), paušální náhradou hotových výdajů advokáta za 2 úkony právní služby po 300,-- Kč ve výši 600,-- Kč (příprava a převzetí zastoupení, jednoduchá výzva k plnění, žaloba /§ 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb./). Vše je nutno navýšit o 21 % DPH (1.428,-- Kč), neboť advokát žalobce je plátcem této daně (§ 57 odst. 2 s. ř. s.). Dále soud žalobci přiznal právo na náhradu zaplaceného soudního poplatku za žalobu proti rozhodnutí správního orgánu ve výši 3.000,-- Kč.    Platební místo („k rukám zástupce žalobce“) bylo určeno v souladu s § 149 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též „o. s. ř.“)  ve spojení s § 64 s. ř. s., dle kterého zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátu.   O návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku žalobě krajský soud nerozhodoval, neboť rozhodl bez zbytečného odkladu o věci samé. Za této situace potom nemohou skutečnosti tvrzené jako důvod pro přiznání odkladného účinku ani nastat (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 8. 2003, č. j. 2 Azs 3/2003 - 44, publikovaný pod č. 173/2004 Sb. NSS).   P o u č e n í :   Rozsudek, který byl doručen účastníkům, je v právní moci.    Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost (mimořádný opravný prostředek) ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.    Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.     V Pardubicích dne 28. dubna 2014    JUDr. Jan Dvořák v.r.  předseda senátu     Za správnost vyhotovení: Vladimíra Píchová