52A 29/2014-35                     ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY      Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jana Dvořáka a soudců JUDr. Petry Venclové, Ph.D., a JUDr. Aleše Korejtka v právní věci žalobce J.W., nar. „X“, H. 242, H., proti žalovanému Krajskému úřadu Pardubického kraje, Komenského nám. 125, 532 11 Pardubice, o žalobě proti rozhodnutí Krajského úřadu Pardubického kraje ze dne 14. 4. 2014, č.j. 25210/2014/OŽPZ/VR, sp. zn. SpKrÚ 66398/2012/OŽPZ,      t a k t o :   I.                   Žaloba proti rozhodnutí Krajského úřadu Pardubického kraje ze dne 14. 4. 2014, č. j. 25210/2014/OŽPZ/VR, sp. zn. SpKrÚ 66398/2012/OŽPZ, se zamítá. II.                Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.     O d ů v o d n ě n í :   Žalobce se včasnou žalobou domáhal zrušení rozhodnutí Krajského úřadu Pardubického kraje ze dne 14. 4. 2014, č. j. 25210/2014/OŽPZ/VR, sp. zn. SpKrÚ 66398/2012/OŽPZ, jímž bylo podle § 92 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), jako nepřípustné zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Obecního úřadu Radiměř ze dne 22. 8. 2012, č.j. 410/2012, kterým bylo paní V.Š. povoleno kácení dřeviny rostoucí mimo les (jasanu ztepilého) podle § 8 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně přírody a krajiny“).   V žalobě žalobce namítal, že žalované rozhodnutí je vadné, neboť žalovaný v rozporu se závazným právním názorem vysloveným v odůvodnění rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 16. 10. 2013, č. j. 52A 9/2013 – 108, řádně neobjasnil, kde se strom, jehož kácení mělo být povoleno, nachází (zda na pozemku ve společném jmění žalobce a paní K.W., nebo na pozemku ve vlastnictví V.Š., žadatelky o vydání povolení ke kácení dřeviny rostoucí mimo les). Žalovaný nadto v řízení postupoval v rozporu s pravidly upravujícími dokazování před správními orgány a z odůvodnění jeho rozhodnutí není ani zřejmé, na základě jakých podkladů rozhodl. Z výše uvedených důvodů žalobce navrhl, aby soud žalované rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení   K žalobě se vyjádřil žalovaný podáním ze dne 26. 5. 2014. Zdůraznil, že postupoval v souladu se zákonem a že v řízení bylo spolehlivě prokázáno, že dřevina rostoucí mimo les (jasan ztepilý) nerostla na pozemku ve vlastnictví žalobce, a proto žalobce nebyl účastníkem řízení o žádosti V.Š. o vydání povolení ke kácení dřeviny rostoucí mimo les (jasanu ztepilého) podle § 8 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny. Žalovaný proto navrhl, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.   Vzhledem k tomu, že ve vyjádření k žalobě nebyly uvedeny žádné nové skutečnosti, na které by bylo nutné reagovat, a toto rozhodnutí krajský soud o obsah vyjádření žalovaného k žalobě neopřel, nezasílal jej žalobci k replice (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 29. 3. 2006, III. ÚS 178/05, či usnesení téhož soudu ze dne 22. 3. 2012, sp. zn. II. ÚS 1672/10 a řadu dalších/).   Krajský soud v souladu s § 75 odst. 1, 2 zák. č. 150/2002 Sb., soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též „s. ř. s.“), přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů (vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.   Ve správním soudnictví poskytují soudy ochranu veřejným subjektivním právům fyzických i právnických osob způsobem stanoveným tímto zákonem a za podmínek stanovených tímto nebo zvláštním zákonem a rozhodují v dalších věcech, v nichž tak stanoví tento zákon (§ 2 s. ř. s.).   Podle § 65 odst. 1, 2 s. ř. s. kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti (dále jen „rozhodnutí“), může se žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak (odst. 1). Žalobu proti rozhodnutí správního orgánu může podat i účastník řízení před správním orgánem, který není k žalobě oprávněn podle odstavce 1, tvrdí-li, že postupem správního orgánu byl zkrácen na právech, která jemu příslušejí, takovým způsobem, že to mohlo mít za následek nezákonné rozhodnutí (odst. 2). V daném případě, jak již bylo zmíněno výše, se žalobce domáhal včasnou žalobou zrušení rozhodnutí Krajského úřadu Pardubického kraje ze dne 14. 4. 2014, č. j. 25210/2014/OŽPZ/VR, sp. zn. SpKrÚ 66398/2012/OŽPZ, jímž bylo podle § 92 odst. 1 správního řádu jako nepřípustné zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Obecního úřadu Radiměř ze dne 22. 8. 2012, č. j. 410/2012, kterým bylo paní V.Š. povoleno kácení dřeviny rostoucí mimo les (jasanu ztepilého) podle § 8 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny.   Žalobce i žalovaný však nepřihlédli k tomu, že rozhodnutí Obecního úřadu Radiměř ze dne 22. 8. 2012, č.j. 410/2012, proti němuž žalobce podal odvolání a které následně žalovaný žalobou napadeným rozhodnutí dne 14. 4. 2014 jako nepřípustné zamítl, bylo již rozhodnutím ze dne 19. 11. 2012, č. j. 71825/2012/OŽPZ/VR, sp. zn. SpKrÚ 66398/2012/OŽPZ (výrok B), ve zkráceném přezkumném řízení zrušeno. Obecní úřad Radiměř následně vydal dne 19. 2. 2013 pod sp. zn. 410/2012/13 (č. j. 138/2013) nové rozhodnutí, jímž opět povolil paní V.Š. kácení dřeviny rostoucí mimo les (jasanu ztepilého). Toto rozhodnutí, jak je patrno ze správního spisu, nabylo moci práva dne 9. 3. 2013. Následně v průběhu měsíce března 2013 byl strom pokácen (viz stranu 5 žalovaného rozhodnutí /poslední dva odstavce/).     Z výše uvedeného je patrno, že žalovaný dne 14. 4. 2014 rozhodoval o odvolání žalobce proti rozhodnutí Obecního úřadu Radiměř (ze dne 22. 8. 2012, č. j. 410/2012), které v době rozhodování žalovaného neexistovalo. Současně je zřejmé, že rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce proti neexistujícímu rozhodnutí Obecního úřadu Radiměř ze dne 22. 8. 2012, č. j. 410/2012, nemohlo (byť by toto rozhodnutí i řízení, z něhož rozhodnutí vzešlo, trpělo vadami) jakkoliv žalobce zkrátit na jeho veřejných subjektivních právech (jak tvrdil), neboť se jím ve skutečnosti o žádných jeho právech a povinnostech nerozhodovalo. Taktéž nemohlo dojít ke zkrácení práv žalobce jiným postupem žalovaného, neboť odvolací řízení nemělo být vůbec vedeno (chyběla základní podmínka řízení – existence odvoláním napadeného rozhodnutí).   Celý spor se stal navíc ryze akademickým, neboť předmětná dřevina byla již v březnu roku 2013 pokácena na základě pravomocného rozhodnutí orgánu veřejné správy a žádné rozhodnutí tohoto soudu či správního orgánu již nemůže mít na postavení žalobce vliv. Nemá proto smysl (a není ani přípustné) zjišťovat, kde zmíněná dřevina stála a kdo byl (či nebyl) účastníkem řízení o povolení ke kácení této dřeviny (rozhodování soudů a orgánů veřejné správy zásadně neslouží k řešení teoretických akademických sporů, jejichž výsledek se nijak nepromítne do právní sféry účastníků řízení). Pokud se žalobce domnívá, že mu postupem V.Š. vznikla škoda, může se svým (tvrzeným) nárokem na náhradu škody obrátit na civilní soud.   Jelikož žaloba nebyla důvodná, krajský soud ji soud podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl (výrok I). Rozhodl přitom bez jednání, když zákonem (§ 51 odst. 1 s. ř. s.) stanovené podmínky pro takový postupu byly splněny.   Žalobce nebyl v řízení úspěšný, nemá tedy právo na náhradu nákladů řízení (§ 60 odst. 1 s. ř. s. a contrario), jelikož však žalovanému žádné náklady v řízení nevznikly, soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II).     P o u č e n í :  Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.       V Pardubicích dne 5. června 2014 JUDr. Jan Dvořák v.r. předseda senátu     Za správnost vyhotovení: Vladimíra Píchová