20Ad 7/2015-30   ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY          Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Záviskou v právní věci žalobkyně S.  Z.,  proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25, k žalobě proti správnímu rozhodnutí žalované ze dne 12.1.2015, o nároku na invalidní důchod,   t a k t o :   I. Žaloba se  z a m í t á .   II. Žádnému z účastníků se  n e p ř i z n á v á  náhrada nákladů řízení.     O d ů v o d n ě n í :   I.   [1] Žalobkyni byla zamítnuta žádost o invalidní důchod, neboť pokles pracovní schopnosti byl hodnocen pouze o 30 %.   [2] Žalobkyně v zákonné lhůtě podala u zdejšího soudu žalobu, s poukazem na svůj psychický stav, který jí brání v zapojení se do normálního života.   [3] Žalovaná k žalobě po citaci příslušných právních ustanovení zákona o důchodovém pojištění zdůraznila, že v průběhu správního řízení byl pokles pracovní schopnosti hodnocen podle kap. V, položka 5, písm. b) přílohy k vyhl.č. 359/2009 Sb. o 20 % s dalším procentním navýšením o 10 % podle § 3 odst. 1 cit. vyhlášky na celkových 30 %. S ohledem na námitky žalobkyně navrhla důkaz posudkem posudkové komise MPSV ČR.   [4] Napadeným rozhodnutím žalovaná námitky zamítla a své rozhodnutí ze dne 24.10.2014 potvrdila. V odůvodnění odkázala na posudek Okresní správy sociálního zabezpečení Karviná ze dne 13.10.2014, dle kterého pokles pracovní schopnosti byl stanoven o 30 % a na další posouzení v námitkovém řízení dne 6.1.2015, kde byl shodně stanoven pokles pracovní schopnosti o 30 %.   II.   [5] Z obsahu správních spisů bylo zjištěno, že k žádosti žalobkyně o invalidní důchod byl zdravotní stav posouzen lékařem OSSZ Karviná dne 13.10.2014 tak, že byl stanoven pokles pracovní schopnosti 30 % dle kap. V, pol. 5 písm. c) přílohy k vyhl.č. 359/2009 Sb. Poté bylo vydáno žalovanou rozhodnutí dne 24.10.2014 o zamítnutí žádosti o invalidní důchod. K námitkám bylo provedeno nové hodnocení zdravotního stavu lékařem žalované dne 6.1.2015 se závěrem, že pokles pracovní schopnosti je hodnocen podle kap. V, pol. 5 písm. b) přílohy k vyhl.č. 359/2009 Sb. o 20 % a vzhledem k dalšímu postižení se tato hodnota zvýšila dle § 3 odst. 1 cit. vyhlášky o dalších 10 % na celkových 30 % s přihlédnutím k četným komorbiditám.   [6] Z posudku posudkové komise MPSV ČR v Ostravě ze dne 20.3.2015, který byl vypracován k žádosti soudu, bylo prokázáno, že u žalobkyně k datu napadeného rozhodnutí se jedná o stav daný chronifikovanou úzkostně depresivní poruchou u premorbidně akcentované osobnosti, psychosomatickou symptomatikou, afinitou k medikaci a benzodiazepinům, konzumaci ethanolu v minulosti se suicidálním pokusem ethanolem a medikamenty 19.3.2012, nyní s údajnou abstinencí, chronickým oboustranným cervikobrachiálním syndromem, foraminostenózou C4/5 vpravo a C5/6 oboustranně, s kompresí kořenů C5, C6 vpravo, kdy EMG neprokazuje postižení nervů horních končetin, dále arteriální hypertenzí I. stadia, diabetes mellitus 2. typu od r. 2008, kdy od února 2013 na inzulinoterapii, obezitou z přejídání I. stupně při nedodržování životosprávy a pokynů lékařů, autoimunní thyreogitis na hormonální substituci, hypercholesterolemii na statinu, steatózou jaterní, zjištěna jaterní cysta, cystickou mastopatií, inkompetencí kardie. Dále zjištěn stav po gynekologické operaci pro stresovou inkontinenci, bércové varixy vpravo, zvýšení nitroočního tlaku, suspicium na glaukom, angiopatie sítnice, hypermetropie korigována skly, vizus obou očí s korekcí 1,0, dále prokázána osteochondróza čéšky oboustranně, zvláště vpravo, plantární a dorzální ostruhy patních kostí, stav po subtotálním odstranění mediálního i laterálního menisku pravého kolena, osteochondróza kondylů II. – III. stupně a stav po fruktuře distálního článku IV. prstu pravé ruky s deformitou a semiflekčním postavením v DIP kloubu. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu k datu napadeného rozhodnutí,  který byl stabilizován s popsanou poruchou funkce, byla chronifikovaná úzkostně depresivní porucha u premorbidně akcentované osobnosti a psychosomatická symptomatika uvedena v příloze k vyhl.č. 359/2009 Sb., v kap. V, položka 5, písm. b) vedoucí k poklesu pracovní schopnosti na horní hranici rozmezí (15 – 20 %), tj. o 20 % a dále s možností navýšení o dalších 10 % dle § 3 cit. vyhlášky na celkových 30 %. Nebylo prokázáno středně těžké ani těžké postižení, proto nelze hodnotit podle písmen c) a d). Žalobkyně byla schopna lehké práce v dělnických profesích, v lehkém průmyslu nebo službách, včetně naposledy vykonávaného zaměstnání hospodyně.  Potíže vznesené žalobkyní u jednání posudkové komise jsou odůvodnitelné zjištěnými diagnózami, nejsou však důvodem pro uznání invalidity. Lékařské nálezy, které podala v průběhu soudního řízení, nepřinesly nové posudkově významné skutečnosti k datu napadeného rozhodnutí.   [7] Krajský soud provedeným řízením a dokazováním vzal za prokázané, že žalovaná ve správním řízení ve výsledku zhodnotila zdravotní stav žalobkyně jako dlouhodobě nepříznivý s poklesem pracovní schopnosti o 30 %, když lékařem OSSZ i lékařem v námitkovém řízení byl stanoven shodný pokles  pracovní schopnosti. Posudkem posudkové komise MPSV nebylo prokázáno jiné zjištění.   III.   [8] Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Soud při přezkoumávání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu by v době rozhodování správního orgánu, tedy ke dni 12.1.2015 (§ 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní – dále jen s.ř.s.).   [9] Přezkoumává-li krajský soud k žalobě správní rozhodnutí žalované o nároku na důchodovou dávku podmíněnou zdravotním stavem, což v projednávané věci je nárok na invalidní důchod, je rozhodnutí soudu především závislé na odborném lékařském posudku. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR svými posudkovými komisemi (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/91 Sb.). Tato komise je oprávněná nejen k celkovému posouzení zdravotního stavu a dochované pracovní schopnosti žalobkyně, ale též k posouzení schopnosti soustavné výdělečné činnosti a k zaujetí posudkového závěru o invaliditě, jejím vzniku, trvání a zániku. Z tohoto důvodu byl vypracován odborný lékařský posudek posudkovou komisí MPSV ČR v Ostravě. Tento důkaz považuje soud za stěžejní. Posudková komise podala posudek v řádném složení, stanoveném v ust. § 16b zákona č. 582/1992 Sb., v platném znění, s náležitostmi uvedenými v ust. § 7 vyhl. č. 359/2009 Sb., na základě zdravotní dokumentace žalobkyně, zejména psychiatrických nálezů a vlastního vyšetření žalobkyně přítomným psychiatrem u jednání posudkové komise dne 20.3.2015. Komise na základě odborných lékařských nálezů z období před datem vydání napadeného rozhodnutí a poznatků z vlastního vyšetření dospěla k závěru, že pokles pracovní schopnosti u žalobkyně je o 30 %, tedy, že nedosahuje míry, která zakládá invaliditu alespoň I. stupně. Posudková komise zaujala jednoznačný závěr, že zdravotní stav je objektivně zdokumentován a odpovídá posudkově kapitole V, položka 5 písm. b) přílohy k vyhlášce. Posudková komise vyhodnotila i nálezy, které žalobkyně v průběhu soudního řízení předložila, a vyhodnotila i stesky, které přednesla u jednání komise. Posudková komise dospěla ke shodnému závěru jako lékař v námitkovém řízení. [10] Podle ustanovení § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen zdp) pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Vzhledem k právě uvedenému je nutno k uznání invalidity alespoň prvého stupně prokázat pokles pracovní schopnosti alespoň v míře 35 %, avšak u žalobkyně v takovém rozsahu prokázán nebyl; žalobkyni není možno považovat za invalidní i přes zjištěný dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav. S ohledem na uvedené, soud žalobě nevyhověl a tuto zamítl dle ustanovení § 78 odst. 1 s.ř.s.   [11] Žádnému z účastníků nepřiznal soud právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně nebyla  úspěšná a  žalovaná nemá právo na náhradu nákladů ze zákona (§ 60 odst. 1, 2 s.ř.s. a § 118d  odst. 1 zákona č. 582/91 Sb. v plat. znění).     P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí  l z e  podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí č. 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   V Ostravě dne 3.6.2015                                                   JUDr. Jana Záviská                  samosoudkyně