Skutečnost, že účastníkem sporného řízení jsou na obou stranách insolvenční správci (správci konkurzní podstaty), sama o sobě není důvodem zvláštního zřetele hodným pro nepřiznání náhrady nákladů řízení žádnému z účastníků.

22Co 448/2015 U S N E S E N Í Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bořivoje Hájka a soudců Mgr. Radka Kopsy a Mgr. Pavla Hradeckého ve věci žalobce 1. správcovská a konkursní v.o.s., se sídlem ---, IČ ---, insolvenčního správce dlužníka Prefa Pardubice a.s., IČ -, se sídlem ---, zast. Ing. JS, nar. ---, bytem ---, proti žalovanému JUDr. MV, se sídlem ---, správci konkurzní podstaty úpadce RASTRA AG-CZ a.s., IČ ---, se sídlem ---, zast. Mgr. Radkem Látem, advokátem se sídlem Pardubice, Smilova 547, o zaplacení 479.567.000,-Kč, o odvolání žalovaného proti usnesení Okresního soudu v Pardubicích ze dne 18.9.2015, č.j. 7C 74/2012-118, t a k t o : I. Usnesení okresního soudu se v odvoláním napadeném výroku II. mění tak, že žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 827.690,- Kč k rukám zástupce žalovaného do tří dnů od právní moci tohoto usnesení. II. Žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady odvolacího řízení ve výši 118.370,- Kč k rukám zástupce žalovaného do tří dnů od právní moci tohoto usnesení. O d ů v o d n ě n í : Shora uvedeným usnesením okresní soud rozhodl o zastavení řízení (výrok I.), a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.). K odůvodnění usnesení okresní soud uvedl, že žalobce vzal svou žalobu zpět, proto okresní soud rozhodl o zastavení řízení podle § 96 odst. 1, 2 a 4 občanského soudního řádu (dále též o.s.ř.). Dále uvedl, že o náhradě nákladů rozhodl podle § 150 o.s.ř., když shledal důvody hodné zvláštního zřetele, neboť žalobce je insolvenčním správcem úpadce Prefa Pardubice, a.s., žalovaný je správcem konkurzní podstaty úpadce Rastra AG-CZ, a.s., u obou účastníků sporu by hrazení nákladů řízení šlo k tíži majetku tvořícího konkurzní podstatu a tudíž i k tíži samotných věřitelů těchto společností, které jsou v konkurzu. Proti výroku II. usnesení okresního soudu podal žalovaný včasné odvolání, které dále doplnil podáním ze dne 20.11.2015. Namítal, že okolnosti hodné zvláštního zřetele ve smyslu § 150 o.s.ř. nelze spatřovat v tom, že účastníci řízení jsou insolvenční správce a správce konkurzní podstaty. Daný spor byl od počátku nedůvodný, žalobce nikdy neměl naději na úspěch a žalovaný se nijak nepodílel na vyvolání sporu. Nárok žalobce byl nejen promlčen, ale projednání věci bránila i překážka věci rozsouzené. Vedením sporu vznikly žalovanému zcela zbytečné náklady, jejichž vznik nezavinil. Zastavení řízení pak nepochybně zavinil žalobce svým zpětvzetím žaloby, proto by podle § 146 odst. 2 o.s.ř. měl být povinen nahradit žalovanému náklady řízení. Tyto náklady pak žalovaný vyčíslil jako odměnu advokáta za čtyři úkony právní služby v celkové výši 945.760,- Kč. Žalobce se k odvolání nevyjádřil. Krajský soud přezkoumal napadené usnesení, a to jak z pohledu odvolacích námitek, tak z důvodů v odvolání neuvedených (§ 212a odst. 1 o.s.ř.), a to bez jednání ve smyslu § 214 odst. 2 písm. e) o.s.ř., přičemž postupoval podle občanského soudního řádu ve znění platném a účinném do 31.12.2013 (viz čl. II bod 2 zák. č. 293/2013 Sb.), a dospěl k závěru, že odvolání je opodstatněné. Podle § 146 odst. 2 o.s.ř. jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení). Krajský soud musí dát zcela za pravdu žalovanému v tom, že z procesního hlediska zavinil zastavení řízení žalobce tím, že vzal svou žalobu zpět, neboť důvodem zpětvzetí nemohlo být chování žalovaného, který od počátku konzistentně nárok žalobce popíral a ani v části jej v průběhu řízení neuspokojil. Proto má žalovaný právo na náhradu nákladů řízení. Podle § 150 o.s.ř. jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nebo odmítne-li se účastník bez vážného důvodu zúčastnit prvního setkání s mediátorem nařízeného soudem, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat. Povinnost účastníka, který z procesního hlediska zavinil zastavení řízení, hradit náklady řízení může být v konkrétním případě nepřiměřeně tvrdá. Ve výjimečných případech z důvodů hodných zvláštního zřetele proto může soud účastníku, který by jinak měl právo na náhradu nákladů, tuto náhradu zcela nebo zčásti nepřiznat. Ustanovení § 150 o.s.ř. slouží k řešení situace, v níž je nespravedlivé, aby ten, kdo důvodně hájil svá porušená nebo ohrožená práva nebo právem chráněné zájmy, obdržel náhradu nákladů, které při této činnosti účelně vynaložil. Závěr soudu o tom, zda jde o výjimečný případ a zda tu jsou důvody hodné zvláštního zřetele, musí vycházet z posouzení všech okolností konkrétní věci. Nejde přitom o libovůli soudu, ale o pečlivé posouzení všech rozhodných hledisek. Při zkoumání, zda tu jsou důvody hodné zvláštního zřetele, soud přihlíží v první řadě k majetkovým, sociálním, osobním a dalším poměrům všech účastníků řízení; je třeba přitom vzít na zřetel nejen poměry toho, kdo by měl hradit náklady řízení, ale je nutno také uvážit, jak by se takové rozhodnutí dotklo zejména majetkových poměrů oprávněného účastníka. Významné z hlediska aplikace § 150 jsou rovněž okolnosti, které vedly k soudnímu uplatnění nároku, postoj účastníků v průběhu řízení a další (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 4275/2013). Okresní soud žalovanému toto právo odepřel s poukazem na § 150 o.s.ř. a postavení účastníků řízení coby insolvenčního správce a správce konkurzní podstaty. Krajský soud má za to, že v uvedené okolnosti nelze spatřovat důvody hodné zvláštního zřetele pro odepření práva na náhradu nákladů řízení žalovanému, a to již proto, že v tomto směru mají oba účastníci v podstatě shodné postavení. Je pak zcela nejasné, proč by měli konkurzní věřitelé úpadce RASTRA AG-CZ a.s. strpět zmenšení konkurzní podstaty a tím i zmenšení uspokojení svých pohledávek o náklady, které žalovaný musel vynaložit v souvislosti s tímto řízením, pokud žalobce nepodal žalobu důvodně. Insolvenční věřitelé dlužníka Prefa Pardubice a.s. se pak mohou případně domáhat po žalobci či jiné osobě náhrady škody, vzniklé zmenšením insolvenční podstaty v důsledku povinnosti nahradit náklady řízení, budou-li pro to splněny zákonné podmínky. Pokud by navíc bylo správné tvrzení žalovaného, že ve skutečnosti žalobce zahájil řízení o věci, o které již bylo v jiných soudních řízeních rozhodnuto, nebo přinejmenším již byla předmětem jiného zahájeného řízení, pak by to o to více svědčilo pro závěr, že žalovanému nelze náhradu nákladů řízení odepřít. Z uvedených důvodů proto krajský soud podle § 220 o.s.ř. změnil odvoláním napadený výrok II usnesení okresního soudu a přiznal žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. Podle obsahu spisu učinil zástupce žalovaného v řízení celkem čtyři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis vyjádření z 14.6.2013, sepis námitek proti vstupu vedlejšího účastníka do řízení ze 4.12.2013, účast u jednání dne 17.9.2015). Za tyto úkony náleží odměna určená podle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. z částky, která byla předmětem řízení, tj. ve výši 236.140,- Kč, a to za tři úkony právní služby v plné výši podle § 11 odst. 1 cit. vyhl., a za jeden úkon právní služby (sepis námitek proti vstupu vedlejšího účastníka) v poloviční výši podle § 11 odst. 2 cit. vyhl., tj. celkem odměna 826.490,- Kč, dále čtyři paušální náhrady hotových výdajů po 300,- Kč, celkem tedy 827.690,- Kč. Jiné náklady řízení žalovaný nepožadoval a ani ze spisu nevyplývá, že by žalovanému jiné náklady vznikly. Výrok o nákladech odvolacího řízení se opírá o § 142 odst. 3 ve spojení s § 224 odst. 1 o.s.ř. Žalovaný měl se svým odvoláním takřka plný úspěch, žalovaný je proto povinen nahradit mu vynaložené náklady řízení, a sice odměnu advokáta za jeden úkon právní služby podle § 11 odst. 2 ve spojení s § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., tj. ve výši 118.070,- Kč a jednu paušální náhradu hotových výdajů ve výši 300,- Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. jsou náklady řízení splatné k rukám advokáta. Lhůty k plnění byly stanoveny podle § 160 odst. 1 o.s.ř. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení lze za podmínek uvedených v § 237 a § 238 o.s.ř. podat dovolání do dvou měsíců od doručení jeho písemného vyhotovení. Dovolání se podává dvojmo k Okresnímu soudu v Pardubicích. O přípustnosti dovolání a o dovolání samém rozhoduje Nejvyšší soud. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat splnění návrhem na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci. V Pardubicích dne 22. prosince 2015 předseda senátu