Řízení o vyloučení majetku z exekuce nařízené v roce 2013 dle § 267 odst. 2 o. s. ř. ve znění účinném k datu zahájení tohoto řízení (10. 12. 2013) se dokončí dle pravidel občanského soudního řádu před účinností novely č. 139/2015 Sb., jak vyplývá z přechodných ustanovení obsažených v článku II. bod 3 zákona č. 139/2015 Sb. Závazek pravomocně přiznaný soudem, který vznikl v souvislosti s podnikáním druhého manžela, jehož výše jednoznačně přesahuje míru obvyklou a přiměřenou majetkovým poměrům manželů, který převzal manžel bez souhlasu manželky, nespadá do společného jmění manželů (úprava rozsahu společného jmění manželů se řídí pravidly zákona č. 40/1964 Sb.). Jedná se tak o výlučný závazek podnikajícího manžela a nelze tedy nařídit výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy nebo jiného příjmu manžela povinného, přikázáním pohledávky manžela povinného z účtu u peněžního ústavu, přikázáním jiné peněžité pohledávky manžela povinného nebo postižením jiných majetkových práv manžela povinného, neboť nejde o vydobytí závazku, který patří do společného jmění manželů (§ 262a odst. 3 o.s.ř., ve znění účinném do 31. 12. 2013).

23C 294/2013 Okresní soud v Pardubicích rozhodl předsedou senátu JUDr. L.K. jako samosoudcem ve věci žalobkyně: Ing. P.Ch, nar., bytem, proti žalované: Ing. I.N. , nar., bytem, zast. Mgr. Lukášem Slaninou, advokátem se sídlem Hradec Králové, Komenského 266/3, o vyloučení majetku z exekuce, t a k t o I. Z exekuce vedené na základě pověření Okresním soudem v Pardubicích ze dne 27.8.2013, č.j. 34 EXE 2053/2013-12 soudním exekutorem Mgr. Stanislavem Molákem sp.zn. 050 EXE 4004/13 je vyloučen následující majetek : - mzda žalobkyně postižená exekučním příkazem ze dne 30.9.2013, č.j. 050 EX 4004/13-202 k provedení exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů (manželky povinného č. 4) u plátce mzdy: ...., IČ, ... Kolín - pohledávka z účtu postižená exekučním příkazem ze dne 30.9.2013, č.j. 050 EX 4004/13-203 k provedení exekuce přikázáním pohledávky z účtu (manželky povinného č. 4) číslo: --- vedeného u peněžního ústavu Česká spořitelna a.s., IČ:, Olbrachtova 1929/3, 140 00 Praha - jiná pohledávka postižená exekučním příkazem ze dne 4.10.2013, č.j. 050 EX 4004/13-211 k provedení exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky než z účtu u peněžního ústavu (manželky povinného č. 4), kterou má manželka povinného č. 4 vůči svému dlužníku Penzijní fond České republiky a.s., IČ:, Poláčkova 1976, 140 00 Praha 4. II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 3.251,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. Odůvodnění Žalobkyně se žalobou podanou dne 10.12.2013 domáhala, aby soud rozhodl o vyloučení majetku blíže popsaného ve výroku I. tohoto rozsudku z exekuce vedené na základě pověření Okresním soudem v Pardubicích ze dne 27.8.2013, č.j. 34 EXE 2053/2013-12 soudním exekutorem Mgr. Stanislavem Molákem pod sp.zn. 050 EXE 4004/13. Nejprve směřovala žaloba proti Československé obchodní bance, a.s. (dále jen ČSOB, a.s.), když následně soud připustil, aby do řízení vstoupila nová žalovaná - Ing. I.N. Žalobkyně je manželkou povinného 4/ Ing. J.Ch. v exekuci vedené soudním exekutorem Mgr. Molákem pod sp.zn. 050 EXE 4004/13. Exekučními příkazy označenými v žalobě byla postižena mzda, účet vedený u České spořitelny a.s. a penzijní připojištění žalobkyně. Žalovaná Ing.I.N. (původně ČSOB a.s.) je vedena v exekučním řízení jako osoba oprávněná. Žalobkyně nesporuje, že závazek ve výši 2.301.035,07 Kč s přísl. pravomocně přiznaný v řízení vedeném u Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích pod sp.zn. 52 Cm 130/2010, vznikl v roce 2007 ze směnky, kterou jako avalista podepsal její manžel (nyní povinný), když tato směnka měla zajišťovat úvěr poskytnutý společnosti PERNES, spol. s r.o., ve které byl od roku 1994 manžel žalobkyně společníkem. Jejich manželství bylo uzavřeno v roce 1998 a trvá. Majetkové poměry žalobkyně a její rodiny byly takové, že v období roku 2007 byla na mateřské resp. rodičovské dovolené, manžel byl společníkem spol. AVICO s.r.o., na kterou byl následně prohlášen konkurz. V důsledku probíhajících exekučních řízení se její majetkové poměry spíše zhoršovaly, má dvě nezletilé děti, vlastní rodinný dům v Kolíně pořízený ze životních úspor, dále vlastní prostředky na bankovním účtu a účtu penzijního připojištění, na které je vedena tato exekuce, stejně tak je postižena její mzda u zaměstnavatele Město Kolín, ze které jí tak zbývá v průměru částka 15.000,-- Kč měsíčně, manžel je evidován jako nezaměstnaný s podporou 9.000,-- Kč měs. Aktuální výše vymáhané pohledávky činí cca 3.200.000,-- Kč. Žalobkyně je přesvědčena o tom, že předmětný závazek přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, jedná se o výlučný závazek jejího manžela, k jehož převzetí nedala souhlas, když navíc tento závazek vznikl v souvislosti s podnikáním manžela ve spol. PERNES, spol. s r.o., jejímž se stal společníkem již v r. 1994, tedy ještě před uzavřením manželství. Žalovaná se žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. Žalovaná zdůraznila, že dotčený závazek, k jehož vydobytí je vedena předmětná exekuce, vznikl za trvání manželství žalobkyně a jejího manžela, což je i mezi účastníky nesporné. Žalobkyně řádně netvrdila ani neprokázala, že by tento závazek nespadal do společného jmění manželů, tedy že by se jednalo o výlučný závazek jejího manžela v souvislosti s jeho podnikáním ve spol. PERNES, spol. s r.o. Žalobkyně ohledně přiměřenosti převzatého závazku svého manžela uváděla aktuální stav majetkových poměrů a nikoliv stav rozhodný v době převzetí směnečného závazku. Žalovaná je přesvědčena, že v řízení bylo prokázáno, že tento závazek patří do společného jmění manželů žalobkyně a jejího manžela. Ve vztahu k věřiteli je irelevantní, zda je či není postižený majetek ve společném jmění manželů a stejně tak zda vymáhaný závazek spadá do společného jmění manželů či nikoliv. Rozhodující je existence společného jmění manželů a vznik závazku za trvání manželství. Proto považuje žalobkyně napadené exekuční příkazy za věcně správné a není tak dán důvod pro vyloučení majetku z exekuce. V průběhu řízení ještě před zahájením jednání navrhla žalobkyně, aby soud připustil záměnu účastníků na straně žalované, tedy aby namísto dosavadní žalované vstoupila do řízení Ing. IN, která vstoupila do předmětného exekučního řízení namísto dosavadní oprávněné (žalované) ČSOB, a.s., jak vyplynulo z usnesení č.j. 050 EX 4004/13-259 ze dne 7.11.2013 soudního exekutora Mgr. Stanislava Moláka. Protože žalovaná se záměnou souhlasila, soud v souladu s ust. § 92 odst. 2 o.s.ř. tomuto návrhu vyhověl usnesením ze dne 18.6.2014 č.j. 23 C 294/2013-24, které nabylo právní moci dne 16.7.2014. Z provedeného dokazování zjistil soud následující skutkový stav. Exekučními příkazy Mgr. Stanislava Moláka, soudního exekutora v Havlíčkově Brodě, má soud za prokázáno, že exekutor rozhodl podle exekučního titulu Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích, a to pravomocného směnečného platebního rozkazu č.j. 52 Cm 130/2010-30 a rozsudku č.j. 52 Cm 1310/2010-157, k návrhu oprávněného: ČSOB, a.s., proti povinným: 1/ B.M., 2/ JV., 3/ Ing. M.M., 4/ Ing. J.Ch., za účasti manželů povinných: V.M., , S.M. , P.Ch. , o provedení exekuce k uspokojení pohledávky oprávněného ve výši 2.301.035,07 Kč s přísl., a to konkrétně: 1/ exekučním příkazem ze dne 4.10.2013 č.j. 050 EX 4004/13-211 tak, že přikázal provedení exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky než z účtu u peněžního ústavu (manželky povinného č. 4.P.Ch. ), kterou má manželka povinného č. 4 vůči svému dlužníku - Penzijní fond České republiky a.s., IČ. 2/ exekučním příkazem ze dne 30.9.2013 č.j. 050 EX 4004/13-203 tak, že přikázal provedení exekuce přikázáním pohledávky z účtu (manželky povinného č. 4) číslo: --- vedeného u peněžního ústavu Česká spořitelna a.s., IČ. 3/ exekučním příkazem ze dne 30.9.2013 č.j. 050 EX 4004/13-202 tak, že přikázal provedení exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů (manželky povinného č. 4) u plátce mzdy: Město Kolín, IČ. Mgr. Stanislav Molák, soudní exekutor v Havlíčkově Brodě, rozhodnutím ze dne 4.9.2013 č.j. 050 EX 4004/13-7, vyrozuměl dotčené subjekty o zahájení exekuce. Z připojeného spisu Okresního soudu v Pardubicích sp.zn. 26 C 64/2013 (č.l. 45), konkrétně ze žaloby, vyjádření žalované, rozhodnutím Mgr. Moláka ze dne 7.11.2013, návrhem na procesní nástupnictví a souhlasem žalované se záměnou bylo prokázáno, že Ing. VM se jako žalobce a manžel povinné B.M. žalobou podanou dne 6.11.2013 domáhá, aby soud rozhodl o vyloučení majetku (důchod, účet, penzijní připojištění) blíže popsaného v žalobním návrhu z exekuce vedené na základě pověření Okresním soudem v Pardubicích ze dne 27.8.2013, č.j. 34 EXE 2053/2013-12 soudním exekutorem Mgr. Stanislavem Molákem pod sp.zn. 050 EXE 4004/13. Žaloba směřovala proti ČSOB, a.s., následně soud připustil, aby do řízení vstoupila nová žalovaná Ing. I.N. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Řízení nebylo doposud pravomocně skončeno. Z připojeného spisu Okresního soudu v Pardubicích sp.zn. 34 EXE 2053/2013 (č.l. 46), konkrétně z exekučního návrhu, ze směnečného platebního rozkazu, z rozsudku, pověřením soudního exekutora a odkladem exekuce bylo prokázáno, že exekučním návrhem ze dne 13.8.2013 se oprávněná ČSOB a.s. domáhala pověření soudního exekutora Mgr. Stanislava Moláka a nařízení exekuce podle vykonatelného rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích, a to směnečného platebního rozkazu č.j. 52 Cm 130/2010-30 ve znění rozsudku č.j. 52 Cm 130/2010-157 proti povinným: B.M. , J.V. , Ing. M.M. , Ing. J.Ch. Z pravomocného směnečného platebního rozkazu a rozsudku byl zjištěn přiznaný nárok oprávněné v celkové výši 2.301.035,07 Kč s příslušenstvím. Soudní exekutor Mgr. Molák byl pověřen soudem vedením exekuce, která byla nařízena rozhodnutím ze dne 27.8.2013 č.j. 34 EXE 2053/2013-12, vedena u exekutora pod sp.zn. 50 EX 4004/13. Usnesením ze dne 7.11.2013 rozhodl soudní exekutor o tom, že Ing. I.N. vstoupila do řízení na místo oprávněného ČSOB a.s. Usnesením ze dne 19.12.2013 č.j. 34 EXE 2053/2013-126 rozhodl soud o odložení exekuce v rozsahu exekučních příkazů č.j. 050 EX 4004/13-202, č.j. 050 EX 4004/13-203, č.j. 050 EX 4004/13-211, do doby pravomocného skončení řízení vedeného u OS Pardubice pod sp.zn. 23 C 294/2013. Z výslechu svědka Ing. P.P. vyplynulo, že v období 1999-2008 byl společníkem, jednatelem a ředitelem spol. PERNES, spol. s r.o., když s dalšími společníky rovněž podepsal jako avalista směnku, která zajišťovala závazek vůči ČSOB a.s., kdy vymáhaná pohledávka byla ve výši přesahující dva miliony Kč. Následně byl svědek po určitou dobu i osobou povinnou v exekučním řízení, které se vztahovalo k této pohledávce banky. Svědek svůj díl v částce cca 600.000,-- Kč zaplatil exekutorovi, a proto již jako povinný nefiguruje. Svědek nemá povědomost o aktuálním dění ve společnosti PERNES, spol. s r.o., spolupracuje jako technický poradce s Ing. N, která v tomto řízení vystupuje jako žalovaná. Svůj obchodní podíl ve spol. PERNES, spol. s r.o. převedl na jinou osobu. Za jeho působení ve spol. PERNES, spol. s r.o. proběhlo několik kontrol z finančního úřadu a nebyly zjištěny žádné zásadnější problémy. Svědek byl jediným, kdo řešil svůj závazek vůči bance a potažmo exekutorovi. Podle ust. § 42 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném do 31.12.2013, (exekuční řád – dále jen EŘ), exekuci na majetek patřící do společného jmění manželů lze vést také tehdy, jde-li o vymáhání závazku, který vznikl za trvání manželství jen jednomu z manželů. Za majetek patřící do společného jmění povinného a jeho manžela se pro účely exekuce považuje také majetek, který netvoří součást společného jmění manželů jen proto, že byl smlouvou zúžen zákonem stanovený rozsah společného jmění manželů nebo že byl smlouvou vyhrazen vznik společného jmění ke dni zániku manželství. Podle odst. 2 téhož ust. v exekučním řízení se také nepřihlíží ke smlouvě, kterou byl zúžen zákonem stanovený rozsah společného jmění manželů o majetek, který patřil do společného jmění v době vzniku vymáhané pohledávky. Totéž platí, byl-li smlouvou rozšířen zákonem stanovený rozsah společného jmění manželů o majetek povinného, který nepatřil do společného jmění v době vzniku vymáhané pohledávky. Podle odst. 3 téhož ust. při posuzování skutečností podle odstavců 2 a 3 exekutor vždy přihlédne k tomu, co v řízení vyšlo najevo. Podle ust. § 36 odst. 1 EŘ, jsou účastníky exekučního řízení oprávněný a povinný. Podle odst. 2 téhož ust. jsou-li exekučním příkazem postiženy věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty patřící do společného jmění manželů, je účastníkem exekučního řízení, pokud jde o tyto věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty, i manžel povinného. Podle ust. § 52 odst. 1 EŘ, nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu. Podle ust. § 267 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění účinném od 1.1.2013 do 31.12.2013 (občanský soudní řád - dále jen o.s.ř.), právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, lze uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí v řízení podle třetí části tohoto zákona. Podle ust. § 267 odst. 2 o.s.ř. obdobně podle odst. 1 se postupuje, byl-li nařízeným výkonem rozhodnutí postižen majetek patřící do společného jmění manželů nebo který se považuje za součást společného jmění manželů (§ 262a odst. 1), avšak vymáhaný závazek vznikl za trvání manželství jen jednomu z manželů při používání majetku, který a) podle smlouvy o zúžení zákonem stanoveného rozsahu společného jmění manželů nebo podle smlouvy o vyhrazení vzniku společného jmění ke dni zániku manželství nepatřil do společného jmění manželů, a oprávněnému byl v době vzniku vymáhané pohledávky znám obsah smlouvy, b) náležel výhradně povinnému proto, že jej nabyl před manželstvím, dědictvím, darem, za majetek náležející do jeho výlučného majetku nebo podle předpisů o restituci majetku, který měl ve vlastnictví před uzavřením manželství nebo který mu byl vydán jako právnímu nástupci původního vlastníka, anebo že slouží podle své povahy jen jeho osobní potřebě. Podle ust. § 267 odst. 3 o.s.ř. obdobně podle odst. 1 se postupuje, byl-li nařízeným výkonem rozhodnutí postižen majetek náležející výhradně manželu povinného proto, že jej nabyl před manželstvím, dědictvím, darem, za majetek náležející do jeho výlučného majetku nebo podle předpisů o restituci majetku, který měl ve vlastnictví před uzavřením manželství nebo který mu byl vydán jako právnímu nástupci původního vlastníka, anebo že slouží podle své povahy jen jeho osobní potřebě. Podle ust. § 262a odst. 1 o.s.ř. výkon rozhodnutí na majetek patřící do společného jmění manželů lze nařídit také tehdy, jde-li o vydobytí závazku, který vznikl za trvání manželství jen jednomu z manželů. Za majetek patřící do společného jmění povinného a jeho manžela se pro účely nařízení výkonu rozhodnutí považuje také majetek, který netvoří součást společného jmění manželů jen proto, že byl smlouvou zúžen zákonem stanovený rozsah společného jmění manželů nebo že byl smlouvou vyhrazen vznik společného jmění ke dni zániku manželství. Podle ust. § 262a odst. 2 o.s.ř. při výkonu rozhodnutí se nepřihlíží ke smlouvě, kterou byl zúžen zákonem stanovený rozsah společného jmění manželů o majetek, který patřil do společného jmění v době vzniku vymáhané pohledávky. Totéž platí, byl-li zákonem stanovený rozsah společného jmění manželů smlouvou rozšířen o majetek povinného, který nepatřil do společného jmění v době vzniku vymáhané pohledávky. Podle ust. § 262a odst. 3 o.s.ř. výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy nebo jiného příjmu manžela povinného, přikázáním pohledávky manžela povinného z účtu u peněžního ústavu, přikázáním jiné peněžité pohledávky manžela povinného nebo postižením jiných majetkových práv manžela povinného lze nařídit tehdy, jde-li o vydobytí závazku, který patří do společného jmění manželů. Ustanovení hlavy druhé a třetí se použije přiměřeně. Podle ust. § 143 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. ve znění účinném do 31.12.2013 (občanský zákoník - dále jen obč. zák.), společné jmění manželů tvoří a) majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství, s výjimkou majetku získaného dědictvím nebo darem, majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednoho z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství a nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka, b) závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství, s výjimkou závazků týkajících se majetku, který náleží výhradně jednomu z nich, a závazků, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého. Podle odst. 2 téhož ust. stane-li se jeden z manželů za trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva, nezakládá nabytí podílu, včetně akcií, ani nabytí členských práv a povinností členů družstva, účast druhého manžela na této společnosti nebo družstvu, s výjimkou bytových družstev. Občanský soudní řád v ust. § 267 o.s.ř. upravuje vylučovací žalobu, jejímž smyslem je poskytnout právní ochranu osobám, které mají k majetku, jenž byl postižen nařízením exekuce, taková práva, která nepřipouštějí, aby nařízená exekuce také byla provedena a aby tento majetek byl zdrojem uspokojení oprávněného. Vylučovací žaloba je právní prostředek, jímž se vlastník může bránit proti neoprávněnému zásahu do svého vlastnictví a účelem žaloby je ochrana vlastnického práva. K této žalobě je aktivně legitimována osoba odlišná od účastníků exekučního řízení, která tvrdí, že je vlastníkem věcí postižených výkonem rozhodnutí a že nařízením výkonu rozhodnutí bylo do jejího vlastnického práva neoprávněně zasaženo, v daném případě žalobkyně. Žalobce nemusí tvrdit a prokazovat naléhavý právní zájem na určení nepřípustnosti výkonu rozhodnutí. Naléhavost právního zájmu při vylučovací žalobě podle ust. § 267 odst. 1 o.s.ř. zákon předpokládá. Pasivně legitimován je oprávněný, který navrhl výkon rozhodnutí a jedině proti němu může žaloba směřovat. Na základě provedeného dokazování při aplikaci shora citovaných zákonných ustanovení (zejména ust. § 267 o.s.ř., § 262a odst. 3 o.s.ř., § 143 odst. 1 písm. b) obč. zák.) soud shledal žalobu důvodnou, když se v zásadě mohl ztotožnit s právní argumentací strany žalující. Žalobkyně je k žalobě aktivně legitimována, neboť vystupuje jako manželka povinného 4/ Ing. J.Ch. v předmětné exekuci vedené soudním exekutorem Mgr. Molákem pod sp.zn. 050 EXE 4004/13 a exekučními příkazy označenými v petitu a ve výroku rozsudku byla postižena její mzda, účet vedený u České spořitelny a.s. a penzijní připojištění. Naproti tomu žalovaná Ing. I.N. vystupuje v exekučním řízení jako oprávněná (původně ČSOB a.s.), a proto je pasivně legitimována v řízení o vyloučení majetku z exekuce. Není sporu o tom, že předmětný závazek, ve výši 2.301.035,07 Kč s přísl. pravomocně přiznaný v roce 2013 v řízení vedeném u Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích pod sp.zn. 52 Cm 130/2010, vznikl v roce 2007 ze směnky, kde jako avalista vystupoval manžel žalobkyně (povinný). Směnka zajišťovala úvěr poskytnutý ČSOB, a.s., společnosti PERNES, spol. s r.o., ve které byl od roku 1994 manžel žalobkyně společníkem. Manželství žalobkyně a povinného 4/ bylo uzavřeno v roce 1998 a doposud trvá. Je tak zřejmé, že dotčený závazek vznikl za trvání manželství. Spornou otázkou bylo, zda tento závazek patří do společného jmění manželů (žalobkyně a povinného 4/), zda nenáleží výhradně jednomu z nich (povinnému) a zda nepřesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, který by převzal jeden z nich bez souhlasu druhého. Společné jmění manželů tvoří závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství, s výjimkou závazků týkajících se majetku, který náleží výhradně jednomu z nich, a závazků, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého (§ 143 odst. 1 obč. zák., ve znění účinném do 31.12.2013). Výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy nebo jiného příjmu manžela povinného, přikázáním pohledávky manžela povinného z účtu u peněžního ústavu, přikázáním jiné peněžité pohledávky manžela povinného nebo postižením jiných majetkových práv manžela povinného lze nařídit tehdy, jde-li o vydobytí závazku, který patří do společného jmění manželů (§ 262a odst. 3 o.s.ř., ve znění účinném do 31.12.2013). Soud má za prokázané, že předmětný závazek ze směnky pravomocně přiznaný soudem v částce 2.301.035,07 Kč s přísl. vznikl v souvislosti s podnikáním povinného 4/ (společník) ve spol. PERNES spol. s r.o., jedná se s přihlédnutím ke všem okolnostem i k tvrzeným majetkovým poměrům, o kterých nemá soud důvod výrazněji pochybovat, o závazek, jehož výše jednoznačně přesahuje míru obvyklou a přiměřenou majetkovým poměrům manželů, který převzal povinný 4/ bez souhlasu žalobkyně, a lze tak dovodit, že tento nespadá do společného jmění manželů (žalobkyně a povinného 4/). Jedná se tak o výlučný závazek povinného 4/. Při aplikaci příslušných zákonných ustanovení proto soud žalobě mohl vyhovět. Dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. náleží náhrada nákladů řízení procesně úspěšné žalobkyni v celkové výši 3.251,50 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku 2.000,-- Kč a z náhrady cestovních výdajů zástupce žalobkyně ve výši 1.251,50 Kč při cestě 2x na soudní jednání dne 26.3.2015, 21.5.2015, na trase Kolín – Pardubice a zpět, tj. celkem 216 km osobním automobilem Subaru, RZ 2SP4546, při průměrné spotřebě 5,8 l/100 km při vyhláškové ceně nafty ve výši 36,10 Kč/litr, při náhradě (amortizace) 3,70 Kč/km (vyhl.č. 328/2014 Sb.). Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemně, dvojmo, prostřednictvím Okresního soudu v Pardubicích ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí. 04.06.2015 JUDr. L.K. předseda senátu