Právní věta
Dosáhnout omezení svéprávnosti člověka předběžným opatřením („předběžného omezení svéprávnosti“) je vyloučené.
Odůvodnění
23Co 444/2015-56
U S N E S E N Í
Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Lukáše Páchy a soudců JUDr. Ivy Trávníčkové, Ph.D. a Mgr. Stanislavy Kubištové ve věci posuzovaného LA, nar. xxx, bytem xxx, k návrhu KV, nar. xxx, bytem xxx, o svéprávnosti a opatrovnictví člověka – o předběžné opatření, o odvolání posuzovaného proti usnesení Okresního soudu v Chrudimi ze dne 3.9.2015, č.j. 0Nc 1231/2015-38, t a k t o:
I. Usnesení okresního soudu se v odvoláním napadeném výroku I. m ě n í tak, že návrh na vydání předběžného opatření, kterým by mělo být LA uloženo, aby se do doby pravomocného skončení řízení ve věci svéprávnosti zdržel všech právních jednáních týkajících se majetku, jehož hodnota převyšuje částku 400 Kč, s e z a m í t á .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před okresním a odvolacím soudem.
O d ů v o d n ě n í :
Okresní soud svým usnesením nařídil předběžné opatření, kterým LA uložil, aby se do doby pravomocného skončení řízení vedeného u Okresního soudu v Chrudimi pod sp. zn. 0Nc 1231/2015 zdržel všech právních jednáních týkající se majetku, jehož hodnota převyšuje částku 400 Kč (výrok I.). Zároveň rozhodl o spojení ke společného řízení – řízení o svéprávnosti a řízení o opatrovnictví člověka – posuzovaného LA (výrok II.) a pro toto řízení ustanovil opatrovníkem posuzovaného Město Hlinsko (výrok III.).
Rozhodl tak mj. o návrhu KV, dědečka LA, na vydání shora označeného předběžného opatření. Ten byl odůvodněn tím, že posuzovaný trpí duševní poruchou, v jejímž důsledku neví, co činí, neustále se zadlužuje, bere si půjčky u různých společností. Je i podezřelý z krádeže rodinných šperků. Zřejmě je pod vlivem dalších osob, které ho zneužívají.
Okresní soud při svém rozhodování vycházel z toho, že ze zprávy psychiatrické ambulance MUDr. Jany Malé, bylo zjištěno, že posuzovaný trpí závažnými psychickými potížemi, díky kterým má invalidní důchod 3. stupně, dále zjistil, že u posuzovaného byl diagnostikován organický psychosyndrom – encefalopatie s organicky podmíněnou změnou osobnosti a těžkou sociální trémou, balbuties, přičemž encefalopatie znamená onemocnění mozku, v důsledku kterého dochází k poruše duševních funkcí. Posuzovaný má podprůměrný intelekt, má oslabeny paměťové schopnosti, je u něho podstatně narušena sociální a pracovní adaptace. Vůči posuzovanému je vedeno několik exekucí, bere si půjčky, které nesplácí, je podezřelý z krádeže zlatých šperků. Je vlastníkem bytové jednotky v Hlinsku.
Následně uzavřel, že je potřebné zatímně upravit poměry účastníků ve smyslu ust. § 76 odst. 1 písm. d) a e) občanského soudního řádu. Posuzovanému totiž z důvodu shora uvedených hrozí závažná újma v podobě ztráty jeho majetku. Předběžné opatření bylo vydáno k ochraně zájmu posuzovaného, a to i před protiprávním jednáním dalších osob.
Proti uvedenému usnesení podal posuzovaný odvolání. Namítá, že limitní částka 400 Kč je příliš nízká, bránící uspokojování základních životních potřeb. Není vyřešeno, jak bude postupováno při potřebě jednání s částkou nad 400 Kč, například ohledně měsíčního invalidního důchodu ve výši 9.321 Kč. Přitom bez těchto finančních prostředků se odvolatel neobejde.
Odvolání je důvodné.
Předně odvolací soud uvádí, že odvolatel napadl svým odvoláním usnesení okresního soudu ve výroku I., výroky II. a III. jsou tak pravomocné a nemohly být odvolacím soudem přezkoumávány.
Návrh na vydání předběžného opatření byl podán v řízení o omezení svéprávnosti člověka, přitom omezení je podstatným zásahem do jeho přirozených práv (čl. 5 a 10 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod, § 19 a § 55 a násl. občanského zákoníku). S ním soud spojuje řízení ve věci opatrovnictví člověka (nebylo-li řízení zastaveno podle § 35 odst. 2 z. ř. s.), jak ukládá ustan. § 46 odst. 1 z. ř. s. Za splnění zákonných předpokladů soud omezí svéprávnost člověka v rozsahu, v jakém člověk není pro duševní poruchu, která není jen přechodná, schopen právně jednat, a vymezí rozsah, v jakém způsobilost člověk samostatně právně jednat omezil (§ 57 odst. 1 občanského zákoníku). Navrhovatel se domáhal vydání předběžného opatření, jímž by soud uložil povinnost posuzovanému zdržet se dispozice s majetkem ve stanoveném rozsahu. Je zřejmé, že cílem a smyslem tohoto opatření bylo dosáhnout omezení svéprávnosti posuzovaného tak, že není schopen samostatně nakládat s finančními prostředky nad 400,- Kč, a to okamžitě. O návrhu na předběžné opatření musí soud rozhodnout bezodkladně, nejdéle do 7 dnů od jeho podání (§ 75c odst. 2 o.s.ř.) a usnesení, kterým bylo nařízené předběžné opatření, je vykonatelné vyhlášením, popř. doručením tomu, komu ukládá povinnost (§ 76d o.s.ř.). I když důvody přednášené navrhovatelem (zejména obava z dalšího zadlužování posuzovaného v průběhu řízení zahájeného 21.8.2015) jsou lidsky pochopitelné, vydání předběžného opatření neumožňují. Není totiž přípustné (v tomto typu řízení), aby již předběžným opatřením dosáhl navrhovatel toho, čeho lze dosáhnout až pravomocným rozsudkem. Rozhodnutí o omezení svéprávnosti (§ 55 a násl. občanského zákoníku) a rozhodnutí o jmenování opatrovníka posuzovanému (§ 465 občanského zákoníku) jsou rozhodnutími ve věci samé a lze je vydat po řádně provedeném dokazování. Zákon ukládá obligatorně provést důkaz např. posudkem a výslechem znalce, provést zhlédnutí člověka, vyslechnout ho, pokud to okolnosti nevylučují, apod. Rozsah dokazování odpovídá významu tak zásadního zásahu do práv člověka, jako je omezení svéprávnosti. Dosáhnout omezení svéprávnosti člověka předběžným opatřením, jakéhosi předběžného omezení svéprávnosti, je proto vyloučené.
Pro úplnost krajský soud poznamenává, že za řízení nezůstává posuzovaný bez ochrany před hrozbou újmy ve své právní sféře. Dává mu ji ustan. § 58 občanského zákoníku, podle něhož soud může v průběhu řízení o omezení svéprávnosti svěřit třetí osobě provedení určitých jednotlivých právních jednání nebo správu majetku, je-li to nutné, aby se zabránilo závažné újmě. To krajský soud uvádí jen v obecné rovině, nikoli jako návod pro postup v této věci.
Navíc, ani požadovaným předběžným opatřením nelze dosáhnout toho, co je zjevným cílem navrhovatele, tedy toho, aby posuzovaný neobdržel finanční prostředky, které je povinen následně vracet. Fakticitě předání finančních prostředků (například v souvislosti i s případně neplatnou smlouvou) není schopno rozhodnutí soudu zabránit.
Ze všech těchto důvodů pak krajský soud usnesení okresního soudu změnil dle § 220 o.s.ř.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání ani dovolání přípustné.
V Pardubicích dne 1. října 2015
předseda senátu
Hlavní stránka ·
Zásady ochrany osobních údajů ·
Smluvní podmínky