28A 22/2014-  37             U s n e s e n í        Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Sedmíkovou ve věci žalobce: A. P., zast. Mgr. Umarem Switatem, advokátem se sídlem Dědinova 2011/19, 148 00 Praha 4, proti žalovanému Krajskému úřadu Královéhradeckého kraje, Pivovarské náměstí 1245, 500 03 Hradec Králové, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28.11.2014, č.j. 20185/DS/2014/Kj, k žádosti žalobce o osvobození od soudních poplatků, takto:       I. Řízení o žalobě se zastavuje.   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění:        Nadepsanému soudu byla doručena žaloba žalobce mířící do rozhodnutí žalovaného označeného v záhlaví tohoto usnesení. Žaloba včetně žádosti o přiznání odkladného účinku byla doručena bez zaplaceného soudního poplatku. Krajský soud usnesením ze dne 7.1.2015, č.j. 28A 22/2014-8, vyzval zástupce žalobce, a z opatrnosti rovněž žalobce samotného, ač by tak s přihlédnutím k ustálené soudní judikatuře v této oblasti nebyl povinen učinit (viz rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 22.7.2005, čj. 2Afs 187/2004-69), k úhradě soudního poplatku. Poplatková povinnost vzniká s ohledem na ust. § 4 odst. 1 písm. a)  a § 7 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), podáním žaloby.       Zástupce žalobce na výzvu soudu zareagoval žádostí ze dne 21.1.2015, ve které požádal o osvobození od soudních poplatků s tím, že žalobce je nemajetný a nemá žádný zdroj příjmů. Krajský soud nepovažoval tento obsah tohoto žádání za dostatečně objektivní a vyčerpávající podklad pro své rozhodnutí, resp. pro úvahy, zda-li je možno v konkrétním případě aplikovat postup dle § 36 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále „s.ř.s.“).       Podle výše uvedeného ustanovení účastník, který doloží, že nemá dostatečné prostředky, může být na vlastní žádost usnesením předsedy senátu zčásti osvobozen od soudních poplatků. Přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Dospěje-li však soud k závěru, že návrh zjevně nemůže být úspěšný, takovou žádost zamítne. Přiznané osvobození kdykoliv za řízení odejme, popřípadě i se zpětnou účinností, jestliže se do pravomocného skončení řízení ukáže, že poměry účastníka přiznané osvobození neodůvodňují, popřípadě neodůvodňovaly. Přiznané osvobození se vztahuje i na řízení o kasační stížnosti.       Krajský soud posoudil informace sdělené zástupcem žalobce jako nedostatečné proto, aby mohl o žádosti objektivně rozhodnout. Uložil proto žalobci usnesením ze dne 28.1.2015, č.j. 28A 22/2014-12, doložit řádně vyplněné potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech, včetně stanovení lhůty pro splnění výzvy. Žalobce na výzvu soudu nereagoval, proto bylo dne  5.3.2015, pod č.j. 28A 22/2014-15, vydáno další usnesení, kterým soud žalobci osvobození od soudního poplatku nepřiznal. Toto usnesení napadl žalobce kasační stížností, kterou jako nedůvodnou Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 9.7.2015, č.j. 3As 80/2015-25, zamítl.       S ohledem na výsledek řízení o kasační stížnosti vydal krajský soud dne 31.7.2015, č.j. 28A 22/2014-34 další usnesení, kterým neosvobozenému žalobci uložil povinnost zaplatit soudní poplatek ve lhůtě 3 dnů od doručení výzvy. Usnesení bylo doručeno do datové schránky zástupce žalobce, který si je vyzvedl dne 13.8.2015. Poslední den pro včasné zaplacení vyměřeného soudního poplatku připadl na pondělí 17.8.2015, neboť třetím dnem byla neděle.       Žalobce však uvedený soudní poplatek v této lhůtě, a stejně tak ani do vydání tohoto rozhodnutí, nezaplatil, s krajským soudem v tomto směru dále nikterak nekomunikoval. Krajský soud proto musil podle ust. § 9 odst. 1 zák. ČNR č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, řízení zastavit. O následcích nezaplacení soudního poplatku byl žalobce ve výzvě k jeho úhradě řádně poučen.       Výrok o náhradě nákladů řízení vyplývá z ust. § 60 odst. 3 s.ř.s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.       Poučení:   Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.       V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   V Hradci Králové 1. září 2015                                                                                                                         JUDr. Marcela Sedmíková, v.r.                                                                                                samosoudkyně   Za správnost vyhotovení: Iveta Škopová