Číslo jednací: 29Ad 18/2014 - 36         ČESKÁ REPUBLIKA     ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY           Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Kábrtovou ve věci žalobce M.R., proti žalované České správě sociálního zabezpečení, pracoviště Hradec Králové, Slezská 839, o invalidní důchod, k žalobě proti rozhodnutí žalované o námitkách ze dne 19. 8. 2014, čj. 6003122070/46091-KRM, t a k t o  :   I. Rozhodnutí žalované o námitkách ze dne 19. 8. 2014, čj. 6003122070/46091-KRM a rozhodnutí žalované ze dne 5. 6. 2014, čj. 6003122070  s e  z r u š u j í  a věc se  vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 736,- Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku.   O d ů v o d n ě n í  :         Žalobce brojil včasnou žalobou proti rozhodnutí žalované o námitkách ze dne 19. 8. 2014, kterým byly jeho námitky proti rozhodnutí ze dne 5. 6. 2014 zamítnuty a napadené rozhodnutí potvrzeno. Uvedeným rozhodnutím byl žalobci odejmut od 8. 7. 2014 invalidní důchod, s odkazem na ust. § 56 odst. 1 písm. a) a § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění a na posudek Okresní správy sociálního zabezpečení Trutnov ze dne 27. 5. 2014, dle kterého již žalobce není invalidní.         Žalobce uváděl, že hodnocení jeho zdravotního stavu je v rozporu s lékařskými nálezy odborných lékařů, zejména ke zprávě z ambulantního vyšetření …… ze dne 3. 2. 2009, konstatující diagnózu m. Meniére, manifestní vlevo v difdg. vestib. paroxysmie, což dle jeho názoru mělo být hodnoceno v kap. VIII, oddíl A, pol. 8 b) a odpovídat invaliditě I. stupně. Žalobce proto žádal zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci k dalšímu řízení, na tomto závěrečném návrhu setrval i v průběhu jednání soudu dne 13. 4. 2015.         Žalovaná odůvodnila své rozhodnutí o námitkách tím, že u žalobce se jedná o oboustrannou percepční nedoslýchavost (těžkou vlevo) s tinnitem, celkové ztráty sluchu dle Fowlera 33,65 %, vertiginózní syndrom, polypy kolon, ojedinělé drobné divertikly sigmatu. Anamnesticky stav po otřesu mozku v 11 letech, zlomenině pravého zápěstí a levého předloktí, extirpaci burzy v oblasti levého lokte v r. 2003, v minulosti vertebrogenní obtíže. Z posudku ze dne 19. 8. 2014 žalovaná pro řízení o námitkách argumentovala tím, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce je oboustranná lehká nedoslýchavost, odpovídající pol. 7 v oddílu A kap. VIII vyhlášky č. 359/2009 Sb., kde procentní míra poklesu pracovní schopnosti odpovídá 10 %. Pro další zdravotní postižení pak došlo k navýšení hodnoty míry poklesu pracovní schopnosti dle § 3 vyhlášky č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, o dalších 10 % na konečných 20 % a invalidita žalobce tak dle posudkového orgánu zanikla k 27. 5. 2014.         Soud vyžádal ve věci důkazně posudek Posudkové komise Ministerstva práce a soc. věcí ČR v Hradci Králové, která je místně i věcně příslušná k hodnocení stupně invalidity žalobce. Tato vypracovala své posouzení dne 17. 2. 2015, uvedla, že rozhodujícím zdravotním postižením žalobce je závrativý syndrom (M. Menier), jako další zdravotní postižení pak diagnostikovala oboustrannou nedoslýchavost – vpravo stabilizovanou, vlevo těžkou, ušní šelest, koktavost, polypy tlustého střeva, dále pak se u žalobce jedná o stav po operaci tíhového váčku v oblasti levého lokte (2003), po zlomenině předloktí a po otřesu mozku v mládí. Žalobce rovněž trpí vleklým bolestivým syndromem páteře. PK hodnotila veškerou zdravotní dokumentaci žalobce, zejména pak odborné nálezy z průběhu r. 2014 a nález ….z r. 2009. PK uvedla, že rozhodujícím zdravotním postižením žalobce je přetrvávající Menierova choroba, kdy z dokumentace i subjektivních potíží plyne, že obtíže se objevují několikrát měsíčně a tíže postižení je na hranici lehké až středně těžké poruchy, na dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu žalobce se podílí i oboustranná nedoslýchavost a ušní šelest. Tato postižení jsou lehčího stupně, ovšem podílejí se na snížení pracovní schopnosti posuzovaného. Procentní míru poklesu pracovní schopnosti hodnotila posudková komise dle kap. VIII, oddíl A, pol. 8b) vyhlášky č. 359/2009 Sb., a to ve výši 35 %, PK uvedla, že tato míra pak zohledňuje i práci v dělnických profesích. Zdravotní stav žalobce odpovídal stále a odpovídá i nadále invaliditě I. stupně, žalobce je schopen běžných prací v dělnických profesích, s vyloučením práce v hlučném prostředí a ve výškách. Není vhodná práce u řízení strojů a zařízení. Přiznání invalidity v dřívějším období považovala PK za opodstatněné, s ohledem na přetrvávající dlouhodobé lehčí projevy i zhoršenou ztrátu sluchu se jeví posouzení stavu žalobce OSSZ Trutnov v květnu 2014 i posouzení lékaře LPS ČSSZ Hradec Králové ze srpna 2014 jako podhodnocené.         Při jednání soudu dne 13. 4. 2015 žalobce odkázal na posudek PK MPSV ČR, který považuje za správný a objektivní a navrhl zrušení napadeného rozhodnutí žalované. Na náhradě nákladů řízení žalobce účtoval jízdné vlakem z místa bydliště k jednání soudu a zpět, při ceně jedné jízdenky 99,- Kč a ušlou mzdu v den jednání soudu, když z potvrzení jeho zaměstnavatele s.r.o. Pro-Charita Červený Kostelec plyne průměrný hrubý hodinový výdělek 63,29 Kč za 8,5 hodiny pracovní doby.         Soud hodnotil provedené důkazy jednotlivě i v jejich souhrnu (§ 77 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní -  s.ř.s. ) a dospěl k závěru, že žaloba byla důvodná.         Z důkazu posudkem PK MPSV ČR v Hradci Králové ze dne 17. 2. 2015 plyne, že posudková komise určila jako rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce závrativý syndrom M. Menier, když z lékařské dokumentace zjistila jeho problémy jako dlouhodobě přetrvávající. Kap. VIII. vyhlášky č. 359/2009 Sb. upravuje v oddíle A v pol. 7 oboustrannou lehkou nedoslýchavost, v pol. 8 pak objektivizovatelné poruchy rovnováhy. Žalobcem uváděné problémy, zaznamenané opakovaně v lékařské dokumentaci, pak PK hodnotila spodní hranicí rozpětí pol. 8b), tedy 25 %, které znamenají počátek středně těžké poruchy, spočívající v nejistotě a projevech závrati při celodenním zatížení, kdy záchvat ovlivňuje pracovní činnost. S tímto hodnocením se ztotožnil, s ohledem na popsané a zaznamenané problémy žalobce, i soud. S ohledem na další výraznější zdravotní problémy žalobce a jeho dělnickou kvalifikaci pak soud neměl ani žádné pochybnosti o správnosti využití ust. § 3 cit. vyhlášky, a tedy navýšení míry poklesu pracovní schopnosti o možných   10 %  na konečných 35 %. Posudková komise uvedla, že invalidita I. stupně tak u žalobce přetrvává nadále, neměla tím pádem být odnímána a proto soud zrušil ve svém řízení nejen rozhodnutí žalované o námitkách, ale i rozhodnutí, které tomuto rozhodnutí předcházelo, neboť z provedených důkazů soudem zcela jednoznačně vyplývá, že obě posouzení zdravotního stavu žalobce byla podhodnocená a tudíž v rozporu se zákonem (§ 78 odst. 1 a 3 s.ř.s.). Soud pak vrací žalované věc k dalšímu řízení, v němž vezme správní orgán v úvahu dokazování, provedené soudem a nově rozhodne o trvání invalidity I. stupně u žalobce nepřetržitě (§ 78 odst. 4, 5 a 6 s.ř.s.).         Výrok o náhradě nákladů řízení soud odůvodňuje ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., když ve věci úspěšný žalobce žádal náhradu nákladů řízení, spočívajících v jízdném vlakem k soudu a zpět v den jednání soudu a ušlou mzdu, o níž předložil potvrzení zaměstnavatele, jak uvedeno shora. Jízdné činí celkem 198,- Kč a ušlá mzda částku 538,- Kč, což činí celkem 736,- Kč, které žalovaná zaplatí žalobci do 15 dnů od právní moci rozsudku.     Poučení:   Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.     V Hradci Králové dne 13. dubna 2015                                                                                  JUDr. Jana Kábrtová, v.r.                                                                                    samosoudkyně