29Ad 4/2015-  58             U S N E S E N Í     Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Kábrtovou ve věci žalobkyně Z. Š., proti žalovanému Ministerstvu práce a sociálních věcí se sídlem v Praze 2, Na Poříčním právu 1, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 9. 2014, čj. MPSV-UM/10735/14/4S-KHK, o povinnosti vrátit přeplatek na dávce na doplatek na bydlení za měsíc červen 2014 v celkové výši 879,- Kč, takto:                                                                I. Žaloba se odmítá.   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.       Odůvodnění:          Žalovaný správní orgán vydal dne 30. 9. 2014 rozhodnutí, kterým zamítl odvolání žalobkyně, směřující proti rozhodnutí orgánu I. instance – tedy Krajské pobočce Úřadu práce ČR v Hradci Králové, kontaktní pracoviště Trutnov, ze dne 5. 8. 2014, čj. 50518/2014/TRU a citované rozhodnutí orgánu I. stupně potvrdil.        Žalobkyně podala na poště dne 8. 12. 2014 proti rozhodnutí žalovaného žalobu, v níž namítala nesprávnost celého postupu žalovaného i jeho výpočtů. Žalovaný správní orgán podal k žalobě dne 8. 6. 2015 písemné vyjádření, z něhož však mj. plyne, že napadené rozhodnutí žalobou bylo žalobkyni doručeno dne 3. 10. 2014, žalobu proto považuje žalovaný za opožděnou. Ze správního spisu pak soud ověřil z doručenky správnost uvedeného údaje doručení.        Soud nařídil ve věci jednání na den 23. 11. 2015, neboť z průběhu spisu (výslech před dožádaným OS Trutnov a písemná podání žalobkyně) považoval za potřebné osobně žalobkyni vysvětlil všechny okolnosti případu. V neposlední řadě ji pak řádně poučil o znění ust. § 46 odst. 1 písm. b) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní – s.ř.s., které zní: „Nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže byl podán předčasně nebo opožděně“. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyni bylo doručeno napadené rozhodnutí žalovaného dne 3. 10. 2014, posledním dnem lhůty pro podání žaloby byla středa 3. prosince 2014. Jak však soud výše uvedl, podání žalobkyně bylo podáno na poštu až dne 8. 12. 2014, tedy jednoznačně opožděně a soudu proto nezbylo, než ve věci postupovat podle ust. § 46 odst. 1 písm. b) s.ř.s. a žalobu jako opožděnou odmítnout.       Výrok o náhradě nákladů řízení soud odůvodňuje ust. § 60 odst. 3 s.ř.s., neboť pokud soud odmítá žalobu, žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.     Poučení:   Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.     V Hradci Králové dne 23. listopadu 2015         JUDr. Jana Kábrtová, v. r. samosoudkyně   Za správnost vyhotovení: Iveta Škopová