31Ad 6/2015-48           U S N E S E N Í     Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Marie Kocourkové a soudkyň JUDr. Magdaleny Ježkové a Mgr. Heleny Konečné ve věci žalobkyně A. H., proti žalované Státní zemědělské a potravinářské inspekci, ústřednímu inspektorátu, se sídlem Brno 3, Květná 15, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. února 2015,   č.j. SZPI/AI621-22/2014, t a k t o :     I.    Řízení se  z a s t a v u j e . II.    Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   O d ů v o d n ě n í : Žalobkyně  se žalobou doručenou krajskému soudu  dne 7.5.2015 domáhala  přezkoumání  a zrušení rozhodnutí  žalovaného ze dne  19.2.2015,   č.j. SZPI/AI621-22/2014 a jemu předcházejícího rozhodnutí Státní zemědělské a potravinářské inspekce, Inspektorátu v Hradci Králové ze dne 8.12.2014, č.j. SZPI/AI621-17/2014, a zároveň vyslovení jejich nicotnosti.  Dále žádala, aby soud přiznal žalobě odkladný účinek. Na výzvu soudu  k zaplacení soudního poplatku žalobkyně svým podáním ze dne 11.6.2015 namítala podjatost všech soudců zdejšího krajského soudu,  požádala o osvobození od soudních poplatků a znovu se domáhala, aby soud přiznal žalobě odkladný účinek. Uvedla, že důvody podaného návrhu doplní soudem stanovený právní zástupce.  O žalobkyní uplatněné námitce  podjatosti soudců zdejšího soudu  Nejvyšší správní soud  rozhodl svým usnesením ze dne 25.6.2015, č.j. Nao 189/2015-22, a neshledal ji důvodnou. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 14.7.2015.   Krajský soud dne 31.8.2015 vyzval žalobkyni, aby poskytla informace o svých osobních, majetkových a výdělkových poměrech a za tím účelem vyplnila prohlášení, které jí  zaslal. Žalobkyně  reagovala  dne 21.9.2015  a ve svém písemném podání uvedla, že zdejšímu soudu opakovaně řádně prokázala svůj nárok na osvobození od soudního poplatku i nezbytnost ustanovit jí právního zástupce. Všechny potřebné skutečnosti proto soud zná ze své úřední činnosti, a je přepjatým formalismem, pokud je vyžaduje znovu. Zároveň ale sdělila, že požadavku soudu vyhovuje a vyplněné prohlášení o majetkových a výdělkových poměrech zasílá v uzavřené obálce. Krajský soud žádnou písemnost od žalobkyně již neobdržel, proto   si údaje o majetkových jejích poměrech  opatřil ze spisu zdejšího soudu 31 Af 30/2013  a usnesením ze dne 14.10.2015, č.j. 31 Ad 6/2015-36, které nabylo právní moci dne 26.10.2015, žádosti  žalobkyně o osvobození od soudního poplatku, ustanovení zástupce z řad advokátů a odložení vykonatelnosti žalobou napadeného rozhodnutí nevyhověl. Žalobkyni uložil zaplatit soudní poplatky ve výši 3.000 Kč a 1.000 Kč do jednoho týdne od doručení tohoto rozhodnutí. Stanovená lhůta  uplynula dne 2.11.2015. Žalobkyně soudní poplatek, k jehož zaplacení byla vyzvána, neuhradila.   Dne 3.11.2015 žalobkyně doručila  krajskému soudu podání, ve kterém                                                                                           opětovně žádala  o osvobození od platby soudního poplatku, který nemůže bez své viny zaplatit, a tvrdila, že pro takový postup splňuje všechny podmínky. Tato tvrzení blíže nezdůvodnila a nepodložila žádným objektivním důkazem. Žalobkyně také opakovaně požádala o ustanovení zástupce z řad advokátů a o přiznání odkladného účinku žalobě. Současně vznesla námitku podjatosti všech soudců krajského soudu v aktuálním obsazení.    Krajský soud připomíná, že o námitce podjatosti soudců krajského soudu rozhodl Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 25.6.2015, č.j. Nao 189/2015-22, které nabylo právní moci dne 14.7.2015, a nevyhověl jí. Konstatoval, že dotčení soudci nejsou z  projednávání a rozhodnutí věci vyloučeni. Krajský soud neshledal důvod pro opakované předložení námitky podjatosti soudců krajského soudu Nejvyššímu správnímu soudu, neboť žalobkyně svoji námitku žádnými novými důvody nepodložila.      Krajský soud  v tomto řízení již rozhodoval i o žádosti žalobkyně o osvobození od soudních poplatků, a to zamítavě shora citovaným usnesením ze 14.10.2015, č,j,  31 Ad  6/2015-36.  Za této situace je toho názoru, že již nemusel o nové žádosti o osvobození od soudních poplatků rozhodovat, neboť žalobkyně od doby rozhodování o její předchozí žádosti neprokázala, že došlo ke změně okolností, jež byly pro posouzení její žádosti rozhodující.  Opětovná žádost neobsahovala žádné nové, dosud neuplatněné skutečnosti.           Jak bylo uvedeno a zdůvodněno shora, žalobkyně nesplňuje podmínky   pro osvobození od soudního poplatku dle ust. § 36 odst. 3  s.ř.s., nemohlo být proto vyhověno ani její žádosti o ustanovení zástupce podle § 35 odst. 8 s.ř.s.   Pokud tedy krajský soud v rozhodnutí, kterým nevyhověl žádosti žalobkyně o  přiznání osvobození od soudního poplatku  a  přiznání odkladného účinku podané žalobě, opětovně uložil zaplatit soudní poplatky z její žaloby proti rozhodnutí  správního orgánu a  žádosti o poskytnutí odkladného účinku žalobě,  poučil ji o následcích nezaplacení a žalobkyně přesto soudní poplatek ve stanovené lhůtě nezaplatila, jsou dle krajského soudu naplněny zákonné důvody pro zastavení řízení (srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. ledna 2006, č.j. 1 As 27/2005-87; dostupný na www.nssoud.cz).    Dle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích totiž nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. Taková situace v předmětné věci nastala.   Stejný závěr učinil krajský soud i ohledně opakované žádosti žalobkyně o přiznání odkladného účinku podané žalobě.    Výrok o náhradě nákladů řízení vyplývá z ustanovení § 60 odst. 3  s.ř.s.     Poučení:    Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.    Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.    Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.                                                  V Hradci Králové 6. listopadu 2015                              Mgr. Marie Kocourková, v.r.     předsedkyně senátu