Číslo jednací: 31Af 33/2013 - 32         ČESKÁ REPUBLIKA     ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY        Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Marie Kocourkové a soudkyň JUDr. Magdaleny Ježkové a Mgr. Heleny Konečné ve věci žalobkyně obchodní společnosti KATA, a.s., se sídlem Pilníkov 397, zast. Mgr. Marianem Pavlovem, advokátem v Hradci Králové, Malé náměstí 125, proti žalovanému Odvolacímu finančním  ředitelství se sídlem Brno, Masarykova 31,   v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. března 2013, č.j. 7487/13/5000-26000-711065, takto:   I.  Žaloba se  z a m í t á . II.  Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění:   Odvolací finanční ředitelství (dále jen žalovaný) shora identifikovaným rozhodnutím  změnil  rozhodnutí Finančního úřadu v Hradci Králové (dále je “správní orgán“) ze dne 22.11.2012, č.j. 463518/12/228550603584,   ve věci pokuty uložené podle ust. § 48 odst. 1 písm. d)  a e) zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o loteriích“), v celkové výši 25.000 Kč a  povinnosti nahradit náklady řízení podle ust. § 79 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) ve výši 1.000 Kč, v části týkající se bankovního spojení, v ostatním odvolání zamítl a napadené rozhodnutí  potvrdil.   V jeho odůvodnění žalovaný uvedl, že dne 12.10.2012  pracovníci správního orgánu zjistili, že provozovna žalobkyně …, byla v době kontroly, tj. ve 12.00 hod. uzavřena, ačkoliv v návštěvním řádu této provozovny byla uvedena provozní doba od 10.00  do 24.00 hod. O těchto zjištěních  byla pořízena fotodokumentace a následně  dne 15.10.2012 pořízen záznam do spisu. Aktualizovaný návštěvní řád se změnou provozní doby od 13.00 do 22.00 hod. předložila žalobkyně dne 1.11.2012. Dne 5.11.2012 zahájil správní orgán dle § 46 odst. 1   správního řádu  správní řízení ve věci uložení pokuty, oznámení o tom bylo žalobkyni doručeno dne 6.11.2012. Ta svého oprávnění navrhovat důkazy, činit jiné návrhy nebo vyjádřit své stanovisko nevyužila. Správní orgán vydal rozhodnutí ve věci  dne 22.11.2012, pod č.j. 463518/12/228550603584, kterým uložil žalobkyni v souladu s ust. § 50 odst. 3 zákona o  loteriích pokutu v celkové výši 25.000 Kč za provozování loterie nebo jiné podobné hry v rozporu s podmínkou stanovenou v souladu s § 50 odst. 3 zákona o loteriích a v  rozhodnutí Ministerstva financí č.j. 34/107161/2008 ze dne 15.1.2009, a dále za porušení povinnosti   stanovené v § 47 odst. 2 zákona o loteriích, a to -          ve výši 10.000 Kč za porušení povinnosti uvedené v bodu č. 8 rozhodnutí Ministerstva financí  neprodleně oznámit místně příslušnému správce daně změnu provozní doby  a předložit  doplněný návštěvní řád a -          ve výši 15.000 Kč za porušení povinnosti uvedené v § 47 odst. 2 zákona o loteriích,  umožnit správnímu orgánu dne 12.10.2012 kontrolu provozovaných her a technických zařízení. Žalovaný k  jednotlivým uplatněným odvolacím námitkám  zaujal následující stanovisko. Především citoval ust. § 68 odst. 3 správního řádu a konstatoval, že správní orgán v úvodu svého rozhodnutí podrobně popsal skutek, kterým došlo k porušení rozhodnutí Ministerstva financí a zákona o loteriích.  Uvedl i všechna zjištěná porušení včetně časových údajů provedené kontroly, podrobného popisu informací týkajících se provozní doby a   důkazních materiálů založených ve spisu, které řádně vyhodnotil. Připomněl, že žalobkyně ve správním řízení nevznesla žádné námitky a nevyužila svých procesních práv.  Správní orgán dle žalovaného přihlédl k závažnosti sankcionovaných pochybení, k době trvání a následkům protiprávního jednání, hodnotil jako polehčující okolnost, že se jednalo o první porušení zákona v kontrolované provozovně a součinnost žalobkyně, přihlédl i ke způsobu, jakým k porušení zákona došlo. Při úvaze o výši pokuty vycházel správní orgán i z faktu, že pokuta má plnit funkci represivní i preventivní. Pokutu pak   uložil na dolní hranici  zákonné sazby. Rozhodnutí správního orgánu tak dle žalovaného vychází ze zjištěného skutkového stavu, který má oporu ve správním spisu.   V odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaný  dále poukázal na  ust. § 4 odst. 1 zákona o loteriích, dle kterého mohou  být loterie a jiné podobné hry provozovány jen na základě povolení vydaného příslušným orgánem, které se dle odst. 2 citovaného ustanovení vydá, jestliže provozování loterií a jiných her je v souladu s jinými právními předpisy, nenarušuje veřejný pořádek a je zaručeno jejich provozování včetně řádného technického vybavení. Obdobně žalobkyni stanovilo podmínky i Ministerstvo financí ve svém rozhodnutí ze dne 15.1.2009, č.j. 34/107161/2008. V jeho  bodě  8 uložilo jednoznačnou povinnost   umístit konkrétní návštěvní řád herního střediska na viditelném místě.  Počítá však i  se změnami provozní doby, v takovém případě ukládá ohlásit změny neprodleně v písemné podobě příslušnému správnímu orgánu a rovněž předložit doplněný návštěvní řád, v němž kromě názvu a adresy herního střediska musí být uvedena i provozní doba. Jiný výklad citovaných podmínek stanovených Ministerstvem financí by bylo dle žalovaného obcházením zákona.  Poukázal také na skutečnost, že žalobkyně svoje tvrzení o jednorázovém uzavření provozovny, např. z technických důvodů,  během správního řízení nedoložila. I když taková situace dle žalovaného nastat může, lze o ní informovat příslušný správní orgán bez časové prodlevy prostřednictvím technických prostředků.  O tom, že tak žalobkyně nepostupovala svědčí skutečnost, že mezi datem kontroly, která proběhla dne 12.10.2012, a písemným oznámením, ke kterému došlo 1.11.2012, uplynulo 20 dní.   Dále žalovaný uvedl, že zákon o loteriích v § 48 odst. 1 písm. d) upravuje uložení pokuty právnické nebo fyzické osobě, která provozuje loterii, tombolu nebo jinou podobnou hru v rozporu s herním plánem nebo podmínkami, které jí byly v povolení uloženy, nebo v rozporu  s ust. § 4c písm. a) zákon o loteriích. Zároveň citované ustanovení  obsahuje sankce za správní delikt nedodržení podmínek stanovených v povolení Ministerstva financí, což zajišťuje vymahatelnost těchto podmínek v případě jejich porušení. Správní orgán kontroluje dodržování zákona o loteriích a vydaných povolení Ministerstva financí, smyslem kontrol je možnost kdykoliv se přesvědčit, zda se loterie nebo jiné podobné hry provozují za podmínek určených v povolení a dodržují se příslušné právní předpisy. Kontrola se zásadně neoznamuje předem, neboť by tím došlo ke zmaření jejího základního účelu a funkce.   Žalovaný  uzavřel, že uložená pokuta je přiměřená, na samé spodní hranici sazby, neboť dle § 48 odst. 1 písm. d) zákona o loteriích lze uložit pokutu až do výše 1.000.000 Kč a podle ust. § 48 odst. 1 písm. e) až do výše 50.000 Kč. Míra správního uvážení nevybočila z mezí a hledisek stanovených zákonem, je v souladu s pravidly logického uvažování a podklady takového úsudku byly zjištěny řádným procesním postupem. Žalovaný také, dle svého tvrzení, ověřil, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami  a neshledal je.   Ve včas podané žalobě žalobkyně brojila proti všem výrokům napadeného rozhodnutí, domáhala se jeho zrušení a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení. Namítala nedostatečně zjištěný skutkový stav a nesprávné zhodnocení                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                    důkazů,  které ji  poškodilo  na jejích právech a  mohlo způsobit chybné rozhodnutí ve věci. Žalovanému vytýkala, že v rámci odvolacího řízení  porušil  ustanovení  § 89 správního řádu, neboť se zcela nezabýval všemi námitkami žalobce vznesenými v odvolání proti rozhodnutí správního orgánu. Vyšel při svém rozhodování ze skutkového stavu  jak ho  zjistil   správní orgán, tedy pouze z pořízeného záznamu o kontrole ze dne 12.10.2012. Z tohoto kontrolního zjištění vzal žalovaný za dostatečně prokázané, že žalobkyně neoznámením změny provozní doby v písemné podobě,  nepředložením konkrétního doplněného návštěvního řádu správnímu orgánu a neumožněním  kontroly provozovaných her a technických zařízení   porušila shora citovaná ustanovení.   Žalobkyně má však za to, že žalovaný vycházel z neúplných skutkových zjištění správního orgánu, která jednoznačně neprokazovala porušení shora uvedených povinností. Žádný ze správních orgánů se nezabýval  tím, od kterého data skutečně došlo ke změně provozní doby, zda šlo o změnu trvalého charakteru nebo o změnu jednorázovou,  zda v den provedené kontroly již byla provozní doba trvale změněna a tato změna měla být žalobkyní oznámena v souladu s povolovacím rozhodnutím Ministerstva financí. Žalobkyně namítá, že ze strany správního orgánu nebyl ani řádně zjištěn skutkový stav věci, na jehož základě mohl stanovit žalobkyni sankci, když nezjistil, jak dlouho nebyla změna provozní doby příslušnému orgánu nahlášena, tedy   zda byla porušena a překročena lhůta nahlásit změnu neprodleně, jak ukládá příslušná podmínka povolení k provozu. Žalobkyně má tedy za to, že ze strany správního orgánu nebylo porušení podmínky č. 8 rozhodnutí Ministerstva financí č.j.: 34/107161/2008 ze dne 15.1.2009 jednoznačně zjištěno. V případě, že správní orgán nezjistil, od kdy příslušná změna nastala, nemohl tak ani postavit na jisto, že žalobkyně tuto povinnost ve stanovené  lhůtě  skutečně nesplnila. Shrnula,  že správní orgán v dané věci neúplně zjistil skutkový stav věci a na základě takto neúplně zjištěného skutkového stavu vydal rozhodnutí, které nemá oporu v provedeném dokazování.   Dle žalobkyně tvrdila, že se žalovaný nevypořádal ani s její námitkou, že žádným zákonným ustanovením ani jiným právním předpisem není přímo stanovena povinnost provozovatele loterií a jiných her provozovat tyto v provozních hodinách stanovených v návštěvním řádu, schváleném povolujícím orgánem. Skutečnost, že žalobkyně neprovozuje loterie nebo jiné hry, nemůže být v rozporu s podmínkami, které ukládá povolovací rozhodnutí nebo zákon. Tato námitka  souvisí se samotným smyslem a účelem právní úpravy loterií a jiných podobných her, kterým je především jejich regulace. Pokud provozovatel překročí stanovené provozní hodiny, ačkoliv je stanoven zákaz provozování loterií a jiných her mimo tuto dobu, jde o   protiprávní jednání, nemůže však být sankcionován za to, že žádnou činnost neprovozuje. Žalobkyně  má dále za to, že žalovaný postupoval nezákonně, když žalobkyni uložil sankci za porušení povinnosti dle § 47 odst. 2   zákona o loteriích.  K protiprávnímu jednání z její strany nedošlo. Výše citované ustanovení ukládá provozovateli povinnost umožnit  orgánu státního dozoru vstup do provozních místnosti a umožnit kontrolu provozovaných her a technických zařízení. Žalobkyni však byla uložena sankce za to, že správní orgán neměl možnost provést kontrolu v provozovně, která byla uzavřena, a v níž se žádné loterie nebo jiné podobné hry neprovozovaly.     Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že pracovníci správního orgánu zamýšleli provést dne 12.10.2012 (v pátek) v provozovně žalobkyně  kontrolu dodržování  vydaného povolení. Vycházeli z návštěvního řádu této provozovny, zaslaného žalobkyní správnímu orgánu,  kde byla provozní doba stanovena  od 10.00 do 24.00 hod. Dostavili se na dané místo v 10.30 hod., provozovna byla uzavřena a na vstupu bylo uvedeno, že provozní doba je  Po - Pá 13.00 -?, na zadním vstupu byla uvedena taktéž neurčitá provozní doba  Po – Čt. 10.00 - ? a Pá –Ne 11.00 -?. Na návštěvním řádu herny, umístěném na okně vedle hlavního vstupu do provozovny,  byla uvedena provozní doba  10.00 – 24.00 hod.  O tom svědčí pořízená fotodokumentace.  Teprve dne  1.11.2012 žalobkyně doručila správnímu orgánu aktualizovaný návštěvní řád provozovny , který určoval provozní dobu 13.00 - 22.00 hod. Zjištěné skutečnosti byly kvalifikovány jako porušení ust. §  48 odst. 1 písm. d)  a písm. e) zákona o loteriích. Dále žalovaný citoval bod 8 rozhodnutí Ministerstva financí ze dne 15.1.2009, č.j. 34/107161/2008. Porušení povinností daných ust. § 47 odst. 2 zákona o loteriích spočívalo dle žalovaného v tom, že  orgánu  státního dozoru nebyl umožněn vstup do provozních místností, nebyly mu předloženy účetní doklady, uzávěrky, výkazy a další doklady a záznamy na technických nosičích dat a nebyla mu umožněna kontrola provozovaných her a technických zařízení.    Žalovaný dále poukázal na obsah oznámení o zahájení správního řízení v této věci, na které žalobkyně nereagovala a v rozporu s ust. § 40 správního řádu  neposkytla správnímu orgánu potřebnou součinnost. I v žalobě  pouze namítala, že nebyl zjištěn skutečný skutkový stav, neuvádí však, v čem se správní orgány ve svých závěrech o skutkových okolnostech mýlí. Dle žalovaného by další šetření bylo nehospodárné, když učiněná zjištění jsou pro posouzení věci dostatečná. Zákon ani vydané povolení nerozlišují, zda jde o trvalé nebo jednorázové změny  provozní doby  a povolení Ministerstva financí jednoznačně ukládá případné změny hlásit neprodleně. To žalobkyně neučinila, když ode dne kontroly do nahlášení změny provozní doby uběhlo dvacet dní.             Konečně žalovaný reagoval na žalobní námitku, že pokud je provozovna uzavřena, žádné loterie a hry se neprovozují a logicky odpadá i důvod kontroly.  Žalobkyně z toho dovozovala, že nemohla porušit ust. § 47 odst. 2 zákona o loteriích. K tomu uvedl, že žalobkyně nedodržela provozní dobu podle návštěvního řádu dané provozovny, nenahlásila  změnu příslušnému správnímu orgánu a tím  znemožnila, resp. neumožnila provedení kontroly. Poukázal i na ust. § 4 odst. 3 správního řádu a § 47 odst. 1 zákona o loteriích a konstatoval, že pokud používají termín „kdykoliv“, je nutné ho vykládat tak, že se myslí v rámci řádně stanovené provozní doby.    Žalobce reagoval na vyjádření žalovaného svým podáním  ze dne 26.7.2013.  Vyslovil přesvědčení, že ze skutkového stavu zjištěného správním orgánem nemohlo být jednoznačně a objektivně vyhodnoceno porušení rozhodnutí Ministerstva financí ze dne 15.1.2009, č.j. 34/107161/2008. Především nebylo zkoumáno, kdy skutečně došlo ke změně provozní doby oznámené dne 1.11.2012 a posuzováno, zda tak žalobkyně učinila neprodleně. Žalovaný se nezabýval významem jednotlivých informačních tabulí  umístěných na provozovně  a jejich porovnáním se skutečnou provozní dobou.  Nevyloučil tak, že provozovna mohla být uzavřena z technických důvodů.   Žalobkyně konstatovala, že citované  rozhodnutí má na mysli změnu provozní doby trvalého charakteru, změnu krátkodobou (z nečekaných důvodů) nelze sankcionovat. Opět zdůraznil, že není povinností žalobkyně mít provozovnu otevřenou a provozovat v ní loterie a jiné hry po celou dobu, stanovenou v návštěvním řádu.   Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v rozsahu žalobních námitek v řízení podle části třetí hlavy druhé dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu  správního (dále jen “s.ř.s.“). Učinil tak  bez nařízení jednání dle § 51 odst. 1 s.ř.s., když souhlas žalobkyně i žalovaného s takovým postupem byl dán za dodržení podmínek stanovených ve větě druhé zmíněného zákonného ustanovení. O věci usoudil následovně.   Krajský soud zjistil, že skutkové okolnosti popsané žalovaným v napadeném rozhodnutí a vyjádření k žalobě   odpovídají obsahu správního spisu.  Žalobkyně je v žalobě ani dalších podáních nijak nezpochybnila.  V podané žalobě žalobkyně uplatnila shodné námitky jako v odvolání do rozhodnutí správního orgánu.   Ve správním spise je  založeno rozhodnutí Ministerstva financí ze dne   15.1.2009, č.j. 34/107161/2008, v němž pod bodem 8 je uvedeno, že „Provozovatel zajistí umístění schváleného generálního herního plánu CLS, schválených herních plánů jednotlivých loterií nebo jiných podobných her uvedených v bodě 5 povolení a konkrétně návštěvního řádu v bodě 6 tohoto povolení uvedeného herního střediska, doplněného o název, adresu  a provozní dobu, pro jeho návštěvníky na viditelném místě. Případné změny provozní doby bude provozovatel hlásit neprodleně v písemné podobě místně příslušnému finančnímu úřadu dle adresy objektu, ve kterém je příslušné herní středisko umístěno, a předkládat mu konkrétní doplněný návštěvní řád.“ V bodě 6 citovaného rozhodnutí Ministerstva financí není herní středisko žalobkyně uvedeno a bylo schváleno  rozhodnutím Ministerstva financí ze dne 28.5.2012, č.j. 34/108180/2011. Protože posledně citovaným rozhodnutím bylo rozhodnutí Ministerstva financí ze dne   15.1.2009, č.j. 34/107161/2008,  doplněno, vztahuje se podmínka uvedená v bodě 8 i na  kontrolované herní středisko žalobkyně.   Žalobkyně v žalobě především namítala,  že žalovaný vycházel z neúplných skutkových zjištění  správního orgánu, který  se nezabýval podstatnou skutečností, a to tím, od kterého data skutečně došlo ke změně provozní doby, zda šlo o změnu trvalého charakteru nebo o změnu jednorázovou, zda v den provedené kontroly již byla provozní doba trvale změněna, zda tato změna měla být žalobkyní oznámena v souladu s povolovacím rozhodnutím Ministerstva financí,  jak dlouho nebyla změna provozní doby příslušnému orgánu nahlášena a zda byla porušena a překročena lhůta nahlásit změnu neprodleně.    Jak je patrno z napadeného  rozhodnutí (viz bod Ad b), žalovaný vyloučil, že se jednalo o jednorázové uzavření provozovny a uvedl důvody, které ho k tomuto závěru vedly. Poukázal i na skutečnost, že žalobkyně v průběhu celého správního řízení neuvedla žádný důvod,  který by o nutnosti jednorázového uzavření provozovny svědčil.  Přesto usoudil, že i jednorázové uzavření provozovny mělo být dostupným technickým prostředkem oznámeno ihned. Oznámení trvalé změny provozní doby, k němuž došlo dne 1.11.2012,  hodnotil jako nevyhovující povinnosti hlásit ji neprodleně. S tímto závěrem se krajský soud ztotožnil. Žalobkyně poukazovala na to, že žalovaný nezjistil, zda se jednalo v době kontroly o jednorázové nebo trvalé změny provozní doby, v žádném svém podání však netvrdila, že v posuzovaném případě se o takové jednorázové uzavření provozovny jednalo a neuvedla  ani důvod, který by ji k tomu postupu  vedl. Navíc krajský soud podotýká, že vyvěšená provozní doba, jak byla při kontrole zjištěna a zdokumentována,  se týkala celého pracovního týdne, chyběl údaj o časovém omezení původní provozní doby i o důvodu takové změny. Pak bylo na žalobkyni, aby tento důvod uvedla a navrhla pro prokázaní svých tvrzení důkazy. To neučinila,  ačkoliv byla o svých procesních právech poučena v oznámení o zahájení správního řízení. Krajský soud proto neshledal tuto námitku důvodnou a je  názoru, že žalovaný i správní orgán vedli řízení v souladu se zákonem,  svoje závěry řádně zdůvodnili a toto zdůvodnění odpovídá zjištěným skutkovým okolnostem.   Kromě toho je krajský soud názoru, že i jednorázové uzavření provozovny případně změny provozní  doby byla povinna  žalobkyně oznámit,  a   za neprodlené oznámení nelze pokládat dobu 20 dnů, které uplynuly ode dne kontroly do dne oznámení trvalé změny provozní doby.    Další žalobní námitka poukazovala na skutečnost, že žádným zákonným ustanovením ani jiným právním předpisem není přímo stanovena povinnost provozovatele loterií a jiných her provozovat tyto v provozních hodinách stanovených v návštěvním řádu schváleném povolujícím orgánem. Skutečnost, že provozovatel neprovozuje loterii nebo jiné hry, nemůže být dle žalobkyně v rozporu s podmínkami, které ukládá povolovací rozhodnutí nebo zákon, jak vykládá žalovaný.   Pokud je provozovna uzavřena a žádné loterie a jiné hry nejsou provozovány, odpadá logicky i účel a smysl kontroly správního orgánu.   K tomu krajský soud podotýká, že provozování loterií a jiných podobných her podléhá, jak uvádí i § 1 odst. 1 zákona o loteriích,   zvýšené kontrole státu, která má  sloužit  k ochraně osob, které se účastní loterií a jiných podobných her, a k omezení společenských rizik této účasti. Proto jsou v zákoně a následně i v rozhodnutí Ministerstva financí, které povoluje provozování loterií a jiných podobných her, stanoveny zvláštní podmínky pro jejich provozování. Tomu odpovídá i oprávnění správního orgánu provádět namátkové kontroly jejich dodržování. Krajský soud proto nemůže souhlasit s názorem žalobkyně, že je na ní, jako provozovateli, zda v provozní době bude mít otevřeno nebo provozovnu uzavře. Takový postup je zcela v rozporu se  zákonem o loteriích i s rozhodnutím Ministerstva financí. Pokud žalobkyně jako provozovatel stanovila v návštěvním řádu provozní dobu a uzavře provozovnu, bez ohledu na to, zda tak činí  z technických nebo jiných mimořádných důvodů, nebo se rozhodne provozní dobu změnit trvale, případně provozovnu zcela uzavřít, je povinna tuto skutečnost neprodleně oznámit. Neprodleně znamená bez odůvodněného odkladu. Žalobkyně tak učinila až za dvacet dnů od kontroly, kterou správní orgán provedl, a kdy zjistil, že provozní  doba  byla změněna, a neuvedla žádný důvod, který jí v oznámení změny provozní doby bránil. Proto krajský soud neshledal tuto žalobní námitku důvodnou. V návaznosti na shora uvedené závěry lze  dovodit, že  nesplněním povinnosti neprodleně hlásit  všechny změny provozní doby žalobkyně způsobila, že správní orgán nemohl provést kontrolu její činnosti.   Krajský soud proto uzavřel, že žalobkyně svým jednáním  porušila  povinnosti stanovené v § 47 odst. 2 zákona o loteriích a   v bodu č. 8 rozhodnutí Ministerstva financí  ze dne  15.1.2009, č.j. 34/107161/2008.   Žalobkyně v úvodu žaloby  brojila proti všem výrokům napadeného rozhodnutí, ohledně výše uložené pokuty však v žalobě žádnou konkrétní námitku neuplatnila. Nebyly tak splněny podmínky pro to, aby se tímto výrokem mohl krajský soud zabývat.   Z výše uvedených důvodů krajský soud v souladu s ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu jako nedůvodnou zamítl.   Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s. Podle něj má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. V řízení před krajským soudem žalobkyně úspěch neměla, žalovaný náhradu nákladů řízení nepožadoval a krajský soud ani nezjistil, že by mu nějaké takové náklady vznikly. Vzhledem k tomu bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.   Poučení:    Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.    Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.    Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.     V Hradci Králové dne  30. ledna 2015                                          Mgr. Marie Kocourková, v.r. předsedkyně senátu