Číslo jednací: 31Af 40/2013-30         ČESKÁ REPUBLIKA     ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY      Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Marie Kocourkové a soudkyň JUDr. Magdaleny Ježkové a Mgr. Heleny Konečné ve věci žalobkyně obchodní společnosti KATA, a.s., se sídlem Pilníkov 397, zast. Mgr. Marianem Pavlovem, advokátem v Hradci Králové, Malé náměstí 125, proti žalovanému Odvolacímu finančním  ředitelství se sídlem Brno, Masarykova 31,  v řízení o žalobě proti rozhodnutí  žalovaného  ze dne 18. dubna 2013, č.j. 11862/13/5000-26000-711361, takto:   I.  Žaloba se  z a m í t á . II.  Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění:   Odvolací finanční ředitelství (dále jen žalovaný)  změnilo k odvolání žalobkyně   shora identifikované rozhodnutím Finančního úřadu v Hradci Králové (dále je “správní orgán“) ze dne 21.11.2012, č.j.  459686/12/228550605682,   ve věci pokuty uložené podle ust. § 48 odst. 1 písm. d) zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o loteriích“), ve  výši 5.000 Kč a povinnosti nahradit náklady řízení podle ust. § 79 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) ve výši 1.000 Kč v části týkající se bankovního spojení. V ostatním odvolání zamítlo a napadené rozhodnutí  potvrdilo.   V  odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaný uvedl, že dne 3.10.2012  pracovníci správního orgánu zjistili, že skutečná provozní doba herního střediska V.H…..  je stanovena v době Po – Čt od 11.00 do 23.00 hod., v Pá a So od 11.00 do 24.00 hod. a v Ne od 11.00 do 20.00 hod., ačkoliv ve schváleném návštěvním řádu tohoto herního střediska, předloženém správnímu orgánu dne 13.3.2012, byla provozní doba stanovena v Po -Čt od 10.00 do 24.00 hod.,  v Pá - Ne od 10.00 až 02.00 hod.  O tom byla dne 3.10.2013  pořízena fotodokumentace,  sepsán protokol o kontrole a žalobkyni bylo uloženo odstranit zjištěné nedostatky.  Dne 29.10.2012 bylo žalobkyni doručeno oznámení o zahájení správního řízení a byla upozorněna na právo vyjádřit se ke zjištěným podkladům, navrhovat důkazy a činit jiné návrhy, popřípadě vyjádřit své stanovisko k zahájenému správnímu řízení.   Aktualizovaný návštěvní řád se změnou provozní doby  v Po - Čt od 11.00 do 23.00 hod., v Pá - So od 11.00 do 24.00 hod. a v Ne od 11.00 do 20.00 hod. žalobkyně doručila správnímu orgánu až dne 31.10.2012, tedy skoro po 1 měsíci od provedené kontroly.   Správní orgán vydal rozhodnutí ve věci  dne 21.11.2012, pod č.j. 459686/12/2285506056820, kterým uložil žalobkyni v souladu s ust. § 46 odst. 1 písm. c) a § 48 odst. 1.písm. d)  zákona o  loteriích pokutu ve  výši 5.000 Kč za provozování loterie nebo jiné podobné hry v rozporu s podmínkou stanovenou v souladu s § 50 odst. 3 zákona o loteriích v rozhodnutí MF č.j. 34/107161/2008 ze dne 15.1.2009.   Žalovaný podrobně popsal skutek, kterým došlo k porušení rozhodnutí Ministerstva financí a zákona o loteriích a uvedl konkrétní podmínky stanovené rozhodnutím Ministerstva financí, na jejichž základě rozhodl.   Neshledal namítané porušení procesních předpisů. Poukázal na znění ust. § 3 a § 50 správního řádu a konstatoval, že i když je správní orgán povinen i bez návrhu zjišťovat všechny rozhodné okolnosti svědčící ve prospěch i neprospěch toho, komu je povinnost ukládána, není povinen zjišťovat úplný stav věci, ale postačí, když zjistí tolik informací, kolik potřebuje pro daný procesní úkon. Správní úkony musí být zároveň činěny v souladu s § 2 správního řádu. Správní orgán dle žalovaného postupoval v souladu s těmito zásadami obsaženými ve správním řádu a během kontroly v provozovně žalobkyně jednal  dle zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole.  Učiněná zjištění shledal správní orgán jako dostatečná pro  zahájení správního řízení a podložil je  protokolem, sepsaným v den kontroly s odpovědnou osobou pověřenou za žalobkyni jednat s orgánem státního dozoru. Dle žalovaného správní orgán zjistil okolnosti, které měly význam pro danou věc. Citoval dále také  platné zásady správního řízení a poukázal na ust. § 52 správního řádu, podle kterého jsou účastníci řízení  povinni označit důkazy  na podporu svých tvrzení, a i když jimi není správní orgán vázán, vždy provede důkazy, potřebné ke zjištění stavu věci. Těmito zásadami se správní orgán řídil a v oznámení o zahájení správního řízení poučil žalobkyni o jejich právech, zejména o  možnosti navrhovat důkazy, činit další návrhy a vyjádřit se před vydáním rozhodnutí ke shromážděným  podkladům.  Žalobkyně žádné důkazy nepředložila.   Žalovaný  konstatoval, že správní orgán popsal věcné a časové údaje provedené kontroly, podrobně uvedl všechny informace týkající se provozní doby a shrnul důkazní materiál, který je součástí správního spisu. Důkazy vyhodnotil a  vzal v úvahu konkrétní okolnosti, závažnost a délku trvání správního delikt, zda se jedná o první nebo opakované jednání, způsob, jakým k porušení zákona došlo a stanovil výši pokuty. Žalovaný usoudil, že napadené rozhodnutí vychází ze zjištěného skutkového stavu, který má oporu ve správním spisu. Z ust. § 47 zákona o loteriích vyplývá, že na základě každé kontroly, při které je zjištěno porušení stanovených podmínek je správní orgán oprávněn uložit sankci. Četnost a frekvence kontrol není žádným předpisem omezena.   Žalovaný přisvědčil tvrzení žalobkyně, že na základě provedené kontroly jí bylo  uloženo opatření k odstranění zjištěných nedostatků a stanovena povinnost přijatá opatření správnímu orgánu  písemně sdělit. Ve stanovené lhůtě deseti dnů (konkrétně dne 12.10.2012) předložila žalobkyně aktualizovaný seznam osob odpovědných za dodržování zákazu hry pro osoby mladší než 18 let a oznámila  aktualizovanou provozní dobu. Aktualizovaný návštěvní řád však předložila až 31.10.2012. Žalovaný nesdílel se žalobkyní její názor, že splnila svoji povinnost pouhým ohlášením změny provozní doby dne 12.10.2012 a poukázal na to, že žalobkyně směšuje dvě kvalitativně odlišné skutečnosti, a to dobu ohlášení  změny provozní doby v souladu s rozhodnutím Ministerstva financí  a lhůtu stanovenou žalobkyni správním orgánem k odstranění zjištěných nedostatků a k zaslání písemné zprávy  o jejich odstranění. Žalovaný dále připomněl, že změna provozní doby nebyla žalobkyní ohlášena, ale byla správním orgánem zjištěna až při kontrole dne 3.10.2012. Žalobkyně v žádném svém podání neuvádí, kdy změna provozní doby skutečně nastala, žalovaný proto usoudil, že mohla nastat v den kontroly, ale i před tímto dnem. Správnímu orgánu byla  nahlášena až dne 12.10.2012, tedy 9 dnů po zjištění učiněném při kontrole.   Dále žalovaný  citoval ust. § 47 odst. 2 zákona o loteriích a uvedl, že správní orgán při uskutečnění kontroly logicky vychází z provozní doby herního střediska, která mu byla oznámena. Neoznámení změny by dle jeho názoru  ve svém     důsledku mohlo vést ke znemožnění takovou kontrolu provést.  Žádostí o vydání povolení k provozování loterií  nebo  jiných podobných her a jeho následným vydáním na sebe vzala žalobkyně i povinnosti z toho plynoucí. Správní orgán tudíž vyžadoval pouze to, co bylo stanoveno právním předpisem. Skutečnost, že žalobkyně splnila podmínky stanovené správním orgánem ke zjednání nápravy zjištěných pochybení ještě neznamená, že jí nemůže být uložena pokuta, neboť správní delikt se již stal. Povinností žalobkyně bylo  neprodleně správnímu orgánu sdělit změnu provozní doby  a rovněž předložit konkrétní doplněný návštěvní řád.   Žalovaný se konečně podrobně na str. 10 svého rozhodnutí zabýval výší uložené pokuty a shledal, že míra uvážení správního orgánu  a z toho plynoucí výše pokuty nevybočila z mezí a hledisek stanovených v zákoně, je v souladu s pravidly logického uvažování  a shromážděné podklady byly zjištěny řádným procesním postupem.    Ve včas podané žalobě žalobkyně tvrdila, že žalovaný v rámci odvolacího řízení porušil procesní předpis upravující řízení ve smyslu ustanovení § 89 správního řádu, neboť se zcela nezabýval všemi námitkami, které vznesla v odvolání proti rozhodnutí správního orgánu prvního stupně. Žalobkyně je toho názoru, že správní orgán v dané věci neúplně zjistil skutkový stav věci a  vydal rozhodnutí, které nemá oporu v provedeném dokazování. Odvolací správní orgán vyšel při svém rozhodování ze skutkového stavu tak, jak ho z důkazních prostředků zjistil prvoinstanční správní orgán, tedy z pořízeného záznamu o kontrole ze dne 3.10.2012,  dále z oznámení žalobce o změně provozní doby, které bylo správnímu orgánu doručeno dne 12.10.2012 a z písemného doplnění návštěvního řádu doručeného správnímu orgánu dne 31.10.2012. Tyto důkazy pak žalovaný vyhodnotil a uzavřel že došlo k porušení podmínky č. 8 rozhodnutí Ministerstva financí ze dne 15.1.2009 č. j. 34/107161/2008. Svým jednáním měla žalobkyně uvést orgán státního dozoru v omyl, když předpokládal, že jí provozované herní středisko je otevřeno po celý týden již od 10:00 hodin a jsou zde provozovány loterie nebo jiné podobné hry. V důsledku toho mohla být ve dnech Po – Ne od 10:00 do 11:00 hodin orgánu státní kontroly odepřena možnost přesvědčit se o tom, že se loterie a jiné podobné hry provozují v souladu s právními předpisy. Pokud však správní orgán vycházel z výše uvedených důkazů, zejména z provedené kontroly dne 3.10.2012, nelze učinit jiný závěr než ten, že ke změně provozní doby   došlo právě tímto dnem. Jiné důkazy, např. dalšími kontrolami k prokázání změny provozní doby před tímto dnem, správní orgán neprováděl. Za první den, kdy byla provozovna otevřena dle nové provozní doby, je tedy třeba považovat právě den 3.10.2012. Tato změna   byla pak žalobkyní oznámena podáním ze dne 12.10.2012, tedy podle jejího názoru  vzhledem ke všem okolnostem neprodleně. Byl-li správní orgán jiného názoru a tuto lhůtu 9 dnů pokládal za příliš dlouhou, bylo na něm, aby v odůvodnění svého rozhodnutí sdělil, jakou  lhůtu pokládá za  odpovídající a toto svoje stanovisko  náležitě odůvodnil.   Žalobkyně dále poukázala na skutečnost, že sám správní orgán jí uložil  zjištěné nedostatky odstranit ve lhůtě 10 dnů ode dne seznámení  s protokolem o kontrole. I když nápravu ve stanovené lhůtě zjednala, byla správním orgánem sankcionována.   Dle žalobkyně   právní úkony účastníka je třeba posuzovat podle   skutečného obsahu a významu a pokud správní orgán považoval její podání ze dne 12.10.1012 za nedostatečné a trval na ohlášení změny provozní doby pouze ve formě doplněného návštěvního řádu se změnou údajů týkajících se pouze provozní doby, byl takový postup nedůvodně formalistický a účelový. Žalobkyně má zato, že svoji povinnost  hlásit neprodleně v písemné podobě změnu provozní doby,  stanovenou v bodě č. 8 povolovacího rozhodnutí, splnila již v  podání  ze dne 12.10.2012.   Žalovaný se dle žalobkyně také zcela nevypořádal ani s její  námitkou, že žádným zákonným ustanovením ani jiným právním předpisem není přímo stanovena povinnost provozovatele loterií a jiných her provozovat tyto v provozních hodinách stanovených v návštěvním řádu schváleném povolujícím orgánem. Skutečnost, že provozovatel neprovozuje  loterii nebo jiné hry, nemůže být v rozporu s podmínkami, které ukládá povolovací rozhodnutí nebo zákon,  jak vykládá žalovaný. Žalobkyně tvrdila., že tato námitka  souvisí se samotným smyslem a účelem právní úpravy loterií a jiných podobných her, kterým je především ochrana osob účastnících se na hrách a omezení společenských rizik této účasti. Pokud provozovatel překročí stanovené provozní hodiny, ačkoliv je stanoven zákaz provozování loterií a jiných her mimo tuto dobu, jde o zřejmé protiprávní jednání ze strany provozovatele, nemůže být však sankcionován za to, že žádnou činnost neprovozuje. Argumentace správního orgánu, že mu byla odepřena možnost v době od 10.00 do 11.00 hod. se přesvědčit o tom, že loterie a jiné podobné hry se provozují v souladu s příslušnými právními předpisy, je tedy s ohledem na jejich samotný smysl naprosto rozporná.   Žalovaný v písemném vyjádření k žalobě znovu shrnul učiněná skutková zjištění. Reagoval na námitku žalobkyně, v níž tvrdila, že rozhodl na základě neúplně zjištěného skutkového  stavu a vycházel pouze z kontroly provedené dne 3.10.2012. Poznamenal, že to byla žalobkyně, kdo měl správnímu orgánu sdělit od kterého data se změnila provozní doba, neboť to nepochybně přesně věděla. Poukázal v této souvislosti na ust. § 50 odst. 2 správního řádu a § 26 zákona o státní kontrole, kde je předpokládaná součinnost s účastníkem řízení. Žalobkyni bylo dne 26.10.2012 oznámeno zahájení správního řízení a zároveň byla poučena dle § 36 správního řádu, aniž jakkoliv reagovala. Zjištění správního orgánu označil žalovaný za dostatečná pro posouzení, zda k porušení zákona došlo.   Podle žalovaného je slovo neprodleně třeba chápat jako ihned nebo okamžitě. Při dostupnosti elektronické komunikace a existenci datových schránek  může být takový výklad brán doslovně.  Slovem neprodleně se rozumí, že to bude poté, co bylo takové rozhodnutí učiněno a před tím, než dojde ke zveřejnění  změny  provozní doby pro návštěvníky herny. Jestliže mezi dnem kontroly a  dnem, kdy správní orgán obdržel aktualizovaný návštěvní řád uplynulo 28 dní, nejednalo se o neprodlené nahlášení změny provozní doby.  I kdyby šlo jen o 9 dní prodlení,  jak by tomu bylo v případě nahlášení změny provozní doby správnímu orgánu, nebylo by možné zaujmout jiné  stanovisko.   Žalovaný reagoval i na námitku žalobkyně, že jí není žádným předpisem uloženo, aby byla provozovna otevřena po celou  stanovenou provozní dobu. Připomněl ust. § 1 zákona o loteriích, které citoval a uvedl, že společenská rizika byla dle něho zákonem reflektována a v § 48 pak označena  sankcionovatelná protiprávní jednání, která nemusí mít  návaznost na konkrétní škodlivé následky. Orgán vykonávající státní dozor se pak může kdykoliv přesvědčit, zda loterie nebo jiné podobné hry  se provozují za podmínek určených v povolení a zda se dodržují příslušné právní předpisy. Zákonem použitý výraz kdykoliv je dle žalovaného kdykoliv v rámci řádně stanovené provozní doby. V této souvislosti odkázal na str. 9 napadeného rozhodnutí.   V závěru navrhl zamítnutí žaloby.   Žalobkyně na vyjádření žalovaného reagovala písemným podáním ze  dne 4.10.2013. V něm uvedla, že je stále přesvědčena, že v dané věci žalovaný nezjistil úplně skutkový stav  a vydal rozhodnutí, které nemá oporu v zákoně.   Tvrdila, že zákon neporušila  a z jejího jednání nehrozila žádná škoda.  Opět zdůraznila, že změnu provozní doby hlásila v dne 12.10.2012, s přihlédnutím ke všem okolnostem tedy  neprodleně.  Žalovaný v odůvodnění svého rozhodnutí neuvedl, proč je podle 9 dnů příliš dlouhá doba.  Výklad pojmu neprodleně, jak ho podal žalovaný, označila žalobkyně jako  účelový. Poukázala na stejný pojem používaný v § 436 zákona č. 40/1964 Sb. a § 71 správního řádu. Postup žalovaného, který trval na tom, aby provozní řád byl předložen ve znění upraveném  v části týkající  se provozní doby, označila žalobkyně za přepjatě formalistický. Setrvala na svém návrhu, kterým se domáhala zrušení napadeného rozhodnutí.   Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v rozsahu žalobních námitek v řízení podle části třetí hlavy druhé dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu  správního (dále jen “s.ř.s.“). Učinil tak  bez nařízení jednání dle § 51 odst. 1 s.ř.s., když souhlas žalobkyně i žalovaného s takovým postupem byl dán za dodržení podmínek stanovených ve větě druhé zmíněného zákonného ustanovení.  Zjistil, že skutkové okolnosti popsané žalovaným v napadeném rozhodnutí a ve vyjádření k žalobě  odpovídají obsahu správního spisu.  Žalobkyně je v žalobě ani dalších podáních nijak nezpochybnila a v žalobě  uplatnila prakticky shodné námitky jako v odvolání do rozhodnutí správního orgánu.     Ve správním spise je založeno rozhodnutí Ministerstva financí ze dne   15.1.2009, č.j. 34/107161/2008, v němž pod bodem 8 je uvedeno, že „Provozovatel zajistí umístění schváleného generálního herního plánu CLS, schválených herních plánů jednotlivých loterií nebo jiných podobných her uvedených v bodě 5 povolení a konkrétně návštěvního řádu v bodě 6 tohoto povolení uvedeného herního střediska, doplněného o název, adresu  a provozní dobu, pro jeho návštěvníky na viditelném místě. Případné změny provozní doby bude provozovatel hlásit neprodleně v písemné podobě místně příslušnému finančnímu úřadu dle adresy objektu, ve kterém je příslušné herní středisko umístěno, a předkládat mu konkrétní doplněný návštěvní řád.“ V bodě 6 citovaného rozhodnutí Ministerstva financí není herní středisko žalobkyně uvedeno a bylo schváleno  rozhodnutím Ministerstva financí ze dne 7.2.2012, č.j. 34/108180/2011. Protože posledně citovaným rozhodnutím bylo rozhodnutí Ministerstva financí ze dne   15.1.2009, č.j. 34/106066/2011,  doplněno, vztahuje se podmínka uvedená v bodě 8 i na  kontrolované herní středisko žalobkyně.   Žalobkyně v žalobě především namítala,  že se žalovaný nezabýval všemi námitkami, které vznesla v odvolání proti rozhodnutí správního orgánu prvního stupně,  neúplně zjistil skutkový stav věci a na základě takto neúplně zjištěného skutkového stavu vydal rozhodnutí, které nemá oporu v provedeném dokazování. Žalovaný pak  vyšel při svém rozhodování ze skutkového stavu tak, jak ho z důkazních prostředků zjistil prvoinstanční správní orgán, tedy z pořízeného záznamu o kontrole ze dne 3.10.2012 a dále z oznámení žalobkyně o změně provozní doby, které bylo správnímu orgánu doručeno dne 12.10.2012 a z písemného doplnění návštěvního řádu doručeného správnímu orgánu dne 31.10.2012.     Touto žalobní námitkou žalobkyně  napadá skutková zjištění správního orgánu a žalovaného jako neúplná, nespecifikuje však,  v čem se jimi  zjištěný skutkový stav odchyluje od skutečnosti  jak ji vidí ona,   a nenavrhuje  žádný důkaz, kterým by chtěla dokazování doplnit a podpořit tím svoje tvrzení.  Dále ji   v žalobě rozvádí pouze poukazem na  zjištění učiněná správním orgánem a týkající  se rozporu mezi provozní dobou herního střediska žalobkyně uvedenou ve schváleném návštěvním řádu a skutečnou provozní dobou. Konstatovala, že za první den, kdy byla provozovna otevřena dle nové provozní doby je třeba považovat den 3.10.2012, tedy den kontroly.   K tomu krajský soud poukazuje na závěry žalovaného, který v napadeném rozhodnutí na str. 8 konstatoval, že žalobkyně „nikde neuvádí, kdy změna provozní ve skutečnosti nastala, mohla tedy nastat v den kontroly, tak i před tímto dnem. Změněná provozní doba byla účastníkem řízení nahlášena správnímu orgánu až 9 dní po jejím zjištění, tedy dne 12.10.2012“. Z citovaného, ale i z celého obsahu napadeného rozhodnutí je zřejmé, že správní orgán ani žalovaný při svých úvahách o  délce doby, po kterou žalobkyně postupovala v rozporu s bodem 8 rozhodnutí Ministerstva financí ze dne 15.1.2009, č.j. 34/107161/2008,  nepřekročili den 3.10.2012, tedy den kontroly. Tato námitka je tedy dle  krajského soud  zjevně nedůvodná a nelogická.   Žalobkyně dále poukázala na to,  že změnu provozní doby  oznámila podáním ze dne 12.10.2012, tedy   vzhledem ke všem okolnostem neprodleně. Byl-li správní orgán jiného názoru a tuto lhůtu 9 dnů pokládal za příliš dlouhou, bylo na něm, aby v odůvodnění svého rozhodnutí sdělil, jaká lhůta dle jeho  názoru odpovídá termínu neprodleně a svoje stanovisko náležitě odůvodnil.   Ani tuto námitku neshledal krajský soud důvodnou. Žalobkyni je třeba přisvědčit  pokud tvrdí,  že žalovaný ani správní orgán nijak nerozvedli, proč 9 dnů, které uplynuly  od provedené kontroly (3.10.2012) do doručení sdělení žalobkyně o změně provozní doby, nepokládají za splnění podmínky dané v rozhodnutí Ministerstva financí, dle které bylo povinností žalobkyně změnu hlásit neprodleně. Tento nedostatek však nepokládá krajský za podstatný. Slovo neprodleně je běžně používané a  není  třeba vysvětlovat, že synonymem k němu jsou slova ihned, v témž okamžiku, okamžitě, za malou chvilku, za okamžik, obratem, bez meškání, bez průtahů. Dobu devíti dnů, kterou žalobkyně potřebovala k tomu, aby změnu provozní doby nahlásila správnímu orgánu,  proto  krajský soud nemůže hodnotil jako splnění podmínky dané rozhodnutím Ministerstva financí hlásit takovou změnu neprodleně.    Žalobkyně netvrdila, že se mělo jednat pouze o jednorázovou změnu, a i ze všech učiněných zjištění je nepochybné, že  šlo o změnu trvalou, pro kterou musela mít vážný důvod a kterou musela předem zvažovat. V den, kdy ji dávala na vědomí veřejnosti tím, že ji vyvěsila na svoji provozovně  ji měla i oznámit správnímu orgánu. Proto se  jeví  doba devíti dnů od kontroly do oznámení změn jako neodpovídající podmínce, kterou pro hlášení takové změny stanovilo Ministerstvo financí v bodě 8 svého rozhodnutí ze dne 15.1.2009. Žalobkyně  ani  neuvedla žádný důvod, který by jí v okamžitém oznámení změny provozní doby bránil.     Žalobkyně dále tvrdí, že se žalovaný zcela nevypořádal ani s její další odvolací námitkou,  v níž poukazovala na to, že žádným zákonným ustanovením ani jiným právním předpisem není přímo stanovena povinnost provozovatele loterií a jiných her provozovat je v provozních hodinách stanovených v návštěvním řádu schváleném povolujícím orgánem.      K tomu krajský soud především musí poukázat na skutečnost, že žalobkyně napadeným rozhodnutím nebyla sankcionována za to, že neprovozovala loterie nebo podobné hry v době od  10.00 do 11.00 hod., tedy v době, o kterou byla původní provozní doba herního střediska,  uvedená ve schváleném návštěvním řádu, zkrácena nově stanovenou provozní dobou, zjištěnou při kontrole, tj. dne 3.10.2012. Žalovaný sice v napadeném rozhodnutí  na str. 3 v posledním odstavci zmiňuje, že by správnímu orgánu postupem žalobkyně mohla být odepřena možnost provést kontrolu, nelze však z toho dovodit, že za to byla správním orgánem trestána nebo tento  závěr nějak  ovlivnil jeho rozhodování o výši uložené pokuty.    Nedůvodnou krajský soud konečně shledal i poslední žalobní námitku, jíž se žalobkyně domáhala zohlednění skutečnosti, že z jejího  jednání nehrozila a ani nevznikla žádná škoda či újma. Loterijní zákon v ust. § 48 odst. 1 písm. d) zákona o loteriích, který žalobkyně porušila a podle kterého jí byla uložena pokuta, a ani jiné ustanovení citovaného zákona nestanoví, že hodnotícím kritériem je způsobení škody, případně výše této škody. Pokud správní orgán  tuto skutečnost nevzal v úvahu jako hodnotící kritérium postupoval v souladu se zákonem.    Krajský soud proto uzavřel, že žalobkyně svým jednáním  porušila  povinnosti     v bodu č. 8 rozhodnutí Ministerstva financí  ze dne  15.1.2009, č.j. 34/107161/2008. Proto  v souladu s ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu jako nedůvodnou zamítl.   Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s. Podle něj má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. V řízení před krajským soudem žalobkyně úspěch neměla, žalovaný náhradu nákladů řízení nepožadoval a krajský soud ani nezjistil, že by mu nějaké takové náklady vznikly. Vzhledem k tomu bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.     Poučení:  Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.  Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.     V Hradci Králové dne 30. ledna 2015                             Mgr. Marie Kocourková, v.r. předsedkyně senátu