31Af 93/2014 - 83                 U S N E S E N Í       Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Marie Kocourkové a soudkyň JUDr. Magdaleny Ježkové  a Mgr. Heleny Konečné ve věci žalobce J. H., proti žalovanému Odvolacímu finančnímu ředitelství, se sídlem Brno, Masarykova 31, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného  ze dne 1. srpna  2014, č.j. 20174/14/5000-14401-700796,   t a k t o :   I. Řízení se  z a s t a v u j e. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění:   Žalobce se žalobou doručenou krajskému soudu v Brně dne 15.10.2014 domáhal  přezkoumání  a zrušení rozhodnutí  žalovaného  ze 1.8.2014, č.j. 20174/14/5000-14401-700796, a jemu předcházejícího rozhodnutí Finančního úřadu pro Královéhradecký kraj  ze dne 19.12.2013, č.j. 1673587/13/2711-24400-603495, a zároveň vyslovení nicotnosti těchto rozhodnutí. Dále žádal, aby soud přiznal žalobě odkladný účinek. Krajský soud v Brně usnesením ze dne 22.10.2014, č.j. 30 Af 68/2014-9, věc  postoupil Krajskému soud v Hradci Králové jako soudu příslušnému podle § 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního v platném znění (dále jen „s.ř.s.“).  Na výzvu soudu  k zaplacení soudního poplatku reagoval žalobce svým podáním ze dne 8.1.2015, v němž namítal podjatost všech soudců zdejšího krajského soudu,  požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů. Znovu se domáhal, aby soud přiznal žalobě odkladný účinek. O námitce  podjatosti soudců zdejšího soudu rozhodl Nejvyšší správní soud svým usnesením ze dne 12.5.2015, č.j. Nao 82/2015-58, a neshledal důvod pro jejich vyloučení z projednávané věci.   Krajský soud dne 23.6.2015 vyzval žalobce, aby sdělil, zda od 28.2.2015, kdy soudu poskytl údaje o majetkových poměrech, potřebné pro rozhodnutí o žádosti o osvobození od soudních poplatků, došlo ke změně v jeho osobních, majetkových nebo výdělkových poměrech. Žalobce dne 14.7.2015 sdělil, že k takovým změnám došlo, krajský soud mu proto znovu zaslal k vyplnění formulář prohlášení. Faxovým podáním ze dne 22.9.2015 žalobce sdělil, že žádosti vyhovuje a zasílá vyplněný formulář. Ten však soudu nebyl doručen. Proto  pro své rozhodnutí použil údaje o majetkových poměrech žalobce, které předložil v této  věci dne 5.3.2015  a  svým usnesením ze dne 6.10.2015, č.j. 31 Af 93/2014-75, které nabylo právní moci dne 19.10.2015, žádosti  žalobce o osvobození od soudního poplatku, ustanovení zástupce z řad advokátů a odložení vykonatelnosti žalobou napadeného rozhodnutí nevyhověl. Žalobci uložil zaplatit soudní poplatky ve výši 3.000 Kč a 1.000 Kč do jednoho týdne od doručení tohoto rozhodnutí. Stanovená lhůta  uplynula dne 26.10.2015. Žalobce soudní poplatek, k jehož zaplacení byl vyzván, neuhradil.     Dne 26.10.2015 žalobce doručil krajskému soudu podání, ve kterém                                                                                           opětovně žádal  o osvobození od platby soudního poplatku, který nemůže bez své viny zaplatit a tvrdil, že pro takový postup splňuje všechny podmínky. Tato tvrzení blíže nezdůvodnil a nepodložil žádným objektivním důkazem. Žalobce také opakovaně požádal o ustanovení zástupce a přiznání odkladného účinku žalobě. Současně vznesl námitku podjatosti všech soudců krajského soudu v aktuálním obsazení.    Krajský soud připomíná, že o námitce podjatosti soudců krajského soudu rozhodl Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 12.5.2015, č.j. Nao 82/2015-58, které nabylo právní moci dne 25.5.2015, a nevyhověl jí. Konstatoval, že dotčení soudci nejsou z  projednávání a rozhodnutí věci vyloučeni. Krajský soud neshledal důvod pro opakované předložení námitky podjatosti soudců krajského soudu Nejvyššímu správnímu soudu, neboť žalobce svoji opakovanou námitku žádnými novými důvody nepodložil.      Krajský soud v tomto řízení již rozhodoval i o žádosti žalobce o osvobození od soudních poplatků, a to zamítavě shora citovaným usnesením ze 6.10.2015, č,j,  31 Af 93/2015-75.  Za této situace je toho názoru, že již nemusel o nové žádosti o osvobození od soudních poplatků rozhodovat, neboť žalobce  od doby rozhodování o jeho předchozí žádosti neprokázal, že došlo ke změně okolností, jež  byly pro posouzení jeho  žádosti rozhodující.  Opětovná žádost neobsahovala žádné nové, dosud neuplatněné skutečnosti.            Jak bylo uvedeno a zdůvodněno shora, žalobce nesplňuje podmínky   pro osvobození od soudního poplatku dle ust. § 36 odst. 3  s.ř.s., nemohlo být proto vyhověno ani jeho žádosti o ustanovení zástupce podle § 35 odst. 8 s.ř.s.   Pokud tedy krajský soud v rozhodnutí, kterým nevyhověl žádosti žalobce    o  přiznání osvobození od soudního poplatku  a  přiznání odkladného účinku podané žalobě, opětovně uložil zaplatit soudní poplatky z jeho žaloby proti rozhodnutí  správního orgánu a  žádosti o poskytnutí odkladného účinku žalobě,   poučil ho o následcích nezaplacení a žalobce přesto soudní poplatek ve stanovené lhůtě nezaplatil, jsou dle krajského soudu naplněny zákonné důvody pro zastavení řízení (srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. ledna 2006, č.j. 1 As 27/2005-87; dostupný na www.nssoud.cz).    Dle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích totiž nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. Taková situace v předmětné věci nastala.   Stejný závěr učinil krajský soud i ohledně opakované žádosti žalobce o přiznání odkladného účinku podané žalobě.    Výrok o náhradě nákladů řízení vyplývá z ustanovení § 60 odst. 3 s.ř.s..   Poučení:   Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům (§§ 54 odst. 5 a 55 odst. 5 s. ř. s.).              Proti pravomocnému rozhodnutí je přípustná kasační stížnost, kterou lze podat z důvodů uvedených v § 102 a násl. s. ř. s. ve lhůtě dvou týdnů po doručení rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ke Krajskému soudu v  Hradci Králové. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. V řízení o kasační stížnosti musí   být stěžovatel zastoupen advokátem. To neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.     V Hradci Králové 29. října 2015                                      Mgr. Marie Kocourková, v. r.               předsedkyně senátu       Za správnost vyhotovení: Kateřina Vrabcová