32Az 14/2015 - 23                 USNESENÍ      Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivonou Šubrtovou ve věci žalobce: V. V., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6.5.2015, č. j. OAM-34/LE-BE02-P06-2015, ve věci mezinárodní ochrany,           t a k t o  :   I. Žaloba  se odmítá.   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.     O d ů v o d n ě n í :        Žalobou doručenou krajskému soudu dne 15.5.2015 se žalobce domáhal  přezkoumání výše označeného rozhodnutí žalovaného, kterým mu nebyla udělena mezinárodní ochrana dle § 12, § 13, § 14, § 14a a §14b  zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů.        Žaloba obsahovala pouze obecné formální náležitosti podání. Soud proto usnesením  č.j. 32Az 14/2015-17 ze dne 2.7.2015 žalobce  vyzval, aby ve lhůtě dvou týdnů  ode dne doručení usnesení doplnil a upřesnil svoji žalobu v souladu s ustanovením § 71 odst. 1 a 2  zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, v platném znění (dále jen „s. ř. s.“).  V odůvodnění usnesení soud uvedl, že podaná  žaloba nemá zákonem požadované náležitosti ve smyslu § 71 odst. 1 a 2 s. ř. s., neobsahuje žalobní body, z nichž by bylo patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné. Krajský soud současně uvedl, že žalobu, která obsahuje prostý výčet paragrafů příslušného zákona, případně jejich parafrázi bez jakékoliv specifikace a odůvodnění, nelze považovat za žalobu způsobilou k projednání, přičemž těmito nedostatky trpí i žalobcem podaná žaloba.   Současně žalobce poučil, že pokud ve stanovené lhůtě nevyhoví výzvě soudu a nedoplní žalobu ve smyslu daného poučení, soud žalobu odmítne (§ 37 odst. 5 s. ř. s. ve spojení s § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.). Uvedené usnesení bylo žalobci doručeno proti jeho vlastnoručnímu podpisu dne 8.7.2015. Lhůta uplynula marně, do dnešního dne žalobce na výzvu soudu nijak nereagoval a žalobu nedoplnil.        Podle ustanovení § 71 odst. 1  s. ř. s.  musí žaloba kromě obecných náležitostí podání (§ 37 odst. 2 a 3  s. ř. s. ) obsahovat:  a) označení napadeného rozhodnutí a den jeho doručení nebo jiného oznámení žalobci, b) označení osob na řízení zúčastněných, jsou-li žalobci známy, c) označení výroků rozhodnutí, které žalobce napadá, d) žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné, e) jaké důkazy k prokázání svých tvrzení žalobce navrhuje provést a f) návrh výroku rozsudku. Podle věty třetí odstavce 2 tohoto ustanovení může žalobce rozšířit žalobu na dosud nenapadené výroky rozhodnutí nebo ji rozšířit o další žalobní body jen ve lhůtě pro podání žaloby.       V důsledku přísné dispoziční zásady v řízení o žalobách proti rozhodnutím správního orgánu musí žaloba obsahovat nejen základní náležitosti podání podle § 37 odst. 2 a 3 s. ř. s., ale zejména základní náležitosti žaloby vymezené v § 71 odst. 1 písm. a) až f) s. ř. s.        Soud konstatuje, že žalobcem podaná žaloba není způsobilá k řádnému projednání, neboť za žalobní body ve smyslu § 71 odst. 1 písm. d) s. ř. s. je označen pouze výčet paragrafů zákona č. 500/2004 Sb., soudní řád správní a zákona o azylu, které měl žalovaný v předchozím řízení porušit bez řádného odůvodnění, přičemž zcela chybí vylíčení rozhodných skutečností, zejména jakých konkrétních nezákonných kroků, postupů, úkonů, hodnocení a závěrů se měl vůči žalobci správní orgán dopustit v řízení předcházejícím vydání napadeného rozhodnutí nebo rozhodnutím samotným. Pokud podání trpí vadami, může být tento nedostatek odstraněn v soudem stanovené lhůtě. Krajský soud poučil žalobce o vadách jím podané žaloby, usnesením ho vyzval k doplnění žaloby,  stanovil mu  k tomu přiměřenou lhůtu a současně ho poučil, že nebude-li výzvě soudu ve stanovené lhůtě vyhověno, a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud žalobu odmítne (§ 37 odst. 5 s. ř. s.).         Vzhledem k tomu, že žaloba obsahuje takové nedostatky, pro které není možné v řízení pokračovat, nezbylo soudu, než žalobu odmítnout podle ustanovení § 37 odst. 5 s. ř. s. ve spojení s § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Soud v tomto směru odkazuje na již ustálenou judikaturu Nejvyššího správního soudu, např. na jeho rozsudek ze dne 22. 9. 2004, č. j. 4 Ads 37/2004-42, dostupný na www.nssoud.cz, v němž se uvádí: „V řízení o žalobách proti rozhodnutím správních orgánů musí žaloba obsahovat jednak základní náležitosti podání podle § 37 odst. 2 a 3 s. ř. s., jednak náležitosti žaloby podle § 71 odst. 1 písm. a) až f) s. ř. s. Neobsahuje-li žaloba tyto náležitosti a žalobce na výzvu soudu k odstranění vad podání a po poučení o následcích, jestliže výzvě nevyhoví, reaguje podáním, které zákonem požadované náležitosti rovněž neobsahuje, a v řízení nebylo možno pro tento nedostatek řízení pokračovat, soud žalobu odmítne (§ 37 odst. 5 s. ř. s.).“ V projednávaném případě však žalobce na výzvu soudu nereagoval vůbec.      O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 3 s. ř. s., kdy pro případ, že došlo k odmítnutí žaloby, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.         Poučení:   Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.     V Hradci Králové dne 4. srpna 2015                  JUDr. Ivona Šubrtová, v. r.                         samosoudkyně   Za správnost vyhotovení: Kateřina Vrabcová