32Az 41/2014-50             Usnesení                Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivonou Šubrtovou ve věci žalobce: V.V., zast. Mgr. Janem Urbanem,  advokátem  se sídlem Haškova 1714/3, 500 02 Hradec Králové, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR, Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7,  o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24.10.2014, č.j. OAM-378/ZA-ZA08-K01-2014, ve věci mezinárodní ochrany, takto:   I. Řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24.10.2014, č.j. OAM-378/ZA-ZA08-K01-2014,  se   zastavuje.   II.         Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.     Odůvodnění:           Žalobce napadl včas podanou žalobou (doručenou soudu dne 10.11.2014)  shora uvedené rozhodnutí žalovaného, kterým žalovaný rozhodl o žádosti žalobce o udělení mezinárodní ochrany tak, že je nepřípustná podle § 10a písm. e) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu) a řízení o udělení mezinárodní ochrany podle § 25 písm. i) tohoto zákona zastavil.        Podle § 33 písm. b) zákona o azylu soud řízení zastaví, jestliže nelze zjistit místo pobytu žadatele o udělení mezinárodní ochrany (žalobce).        V průběhu řízení před soudem vyšlo najevo, že žalobce dne 31.10.2014 svévolně opustil  pobytové středisko v Kostelci nad Orlicí bez udání adresy a jeho současné místo pobytu není do dnešního dne  známo. Tato skutečnost byla dne 9.1.2015 ověřena z databáze Ministerstva vnitra  ČR a dotazem do Pobytového střediska v Kostelci nad Orlicí. Soud dále pátral po místu pobytu žalobce. K výzvě soudu zástupce žalobce podáním ze dne 29.1.2015 sdělil, že ani jemu není pobyt žalobce znám a není s ním v žádném kontaktu, zásilka, kterou žalobci zaslal na adresu pobytového střediska v Kostelci nad Orlicí se mu vrátila zpět jako nevyzvednutá. Výše uvedená skutečnost byla opětovně ověřena z databáze Ministerstva vnitra  ČR dne 11.3.2015.         Vzhledem k tomu, že nelze zjistit místo pobytu žalobce, nezbylo soudu než řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného zastavit podle § 33 písm. b) zákona o azylu. Tento postup umožňuje  ust. § 47 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v platném znění (dále jen „s. ř. s.“), dle kterého soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon.         O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 3 s. ř. s. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť řízení bylo zastaveno.      Poučení:   Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   V Hradci Králové dne  27. března 2015 JUDr. Ivona Šubrtová, v.r.          samosoudkyně