32Az 43/2014-26B002262             U S N E S E N Í          Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivonou Šubrtovou ve věci žalobce: B.V.,  proti žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR, odbor azylové a migrační politiky, Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 8. 2014, č.j. OAM-294/ZA-ZA14-ZA14-2014, ve věci mezinárodní ochrany, t a k t o:   I. Žaloba   se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   O d ů v o d n ě n í :         Žalobce se žalobou ze dne 24.11.2014, doručenou nadepsanému soudu dne 26.11.2014 (k poštovní přepravě předanou dne 25.11.2014), domáhal přezkoumání výše označeného rozhodnutí žalovaného ze dne 21.8.2014, kterým mu nebyla udělena mezinárodní ochrana podle ust. § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů („zákon o azylu“). K žalobě přiložil kopii napadeného rozhodnutí žalovaného, na němž je vyznačeno, že rozhodnutí  nabylo právní moci dne 3.10.2014.        Základním předpokladem pro věcné přezkoumání zákonnosti rozhodnutí správního orgánu,  je včasné podání žaloby proti tomuto rozhodnutí u příslušného orgánu. Dle ustanovení § 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v platném znění (dále jen „s. ř. s.“),  lze žalobu podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou.         V daném případě zvláštní zákon, kterým je zákon o azylu, stanoví ve svém ustanovení § 32 odst. 1, že žalobu proti rozhodnutí ministerstva vnitra ve věci mezinárodní ochrany lze podat ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí. Podle odst. 3 cit. ustanovení, je k řízení  o žalobě  místně příslušný  krajský soud, v jehož obvodu je žalobce v den podání žaloby hlášen k pobytu. Poučení o lhůtě a místu podání žaloby je uvedeno v žalobou napadeném rozhodnutí.         Žalobce v úvodu žaloby tvrdil: „Přestože podle razítka vyznačeného na napadeném rozhodnutí mělo toto rozhodnutí nabýt právní moci dne 3.10.2014, ve skutečnosti bylo předmětné rozhodnutí doručeno žalobci až dne 10.11.2014. Žalobce byl v pracovní neschopnosti a k převzetí napadeného rozhodnutí mu byl stanoven termín právě na den 10.11.2014, kdy ho žalobce také osobně převzal, což dokládá připojeným potvrzením o převzetí cestovního dokladu dne 10.11.2014. Má proto za to, že žalobu podal ve lhůtě uvedené v § 32 odst. 1 zákona o azylu.“        Soud si vyžádal vyjádření žalovaného k žalobnímu tvrzení o datu doručení napadeného rozhodnutí ze dne 21.8.2014 žalobci včetně zaslání kopie doručenky žalobci.         Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 8.12.2014 uvedl, že žalobci bylo dne 17.9.2014 vypraveno předvolání k převzetí žalobou napadeného rozhodnutí, a to na den 3.10.2014 v 9.30 hod na pracovišti Pobytové středisko Kostelec nad Orlicí. Toto předvolání bylo žalobci zasláno na místo jeho hlášeného pobytu na adresu …. Z vrácené zásilky vyplynulo, že žalobce byl dne 19.9.2014 písemně vyrozuměn o uložení zásilky a bylo mu zanecháno poučení o právních důsledcích, které s převzetím nebo nepřevzetím zásilky souvisejí. Zásilka nebyla ve stanovené lhůtě vyzvednuta a po skončení odběrní lhůty byla vrácena odesílateli – žalovanému. S ohledem na § 24 odst. 3 zákona o azylu je třeba takovou zásilku považovat za doručenou. Žalovaný dále uvedl a doložil, že z úředního záznamu ze dne 8.10.2014 vyplývá, že žalobce se k převzetí rozhodnutí dne 3.10.2014 nedostavil, přičemž ve správním spisu není založena ani žádná omluva ze strany žalobce, a proto je napadené rozhodnutí nutno s ohledem na příslušná ustanovení zákona o azylu považovat za pravomocné dnem 3.10.2014. Dodal, že na nabytí právní moci dne 3.10.2014 nic nemění ani skutečnost, že fyzicky bylo žalobci rozhodnutí předáno až dne 10.11.2014, kdy se dostavil na pracoviště Pobytového střediska Kostelec nad Orlicí a kdy mu byl rovněž vrácen jeho cestovní doklad. K prokázání těchto skutečností žalovaný předložil citované listinné důkazy.       Podle § 24 odst. 1 zákona o azylu se písemnosti doručují do vlastních rukou žadatele o udělení mezinárodní ochrany do místa jeho hlášeného pobytu.  Podle § 24 odst. 3 cit. zákona platí, že pokud nebyl žadatel o udělení mezinárodní ochrany v místě doručení zastižen, doručovatel písemnost uloží v místně příslušné provozovně držitele poštovní licence, u obecního úřadu nebo v přijímacím nebo pobytovém středisku, kde je žadatel o udělení mezinárodní ochrany hlášen k pobytu, a žadatele o udělení mezinárodní ochrany o tom vhodným způsobem vyrozumí. Nevyzvedne-li si adresát písemnost do 10 dnů ode dne, kdy byla písemnost uložena, poslední den této lhůty je dnem doručení.       Podle § 24a odst. 1 zákona o azylu se stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí účastníku řízení doručí v místě a čase stanoveném v písemné výzvě k převzetí rozhodnutí. V  § 24a odst. 2 cit. zákona je uvedeno, že nedostaví-li se žadatel o udělení mezinárodní ochrany k převzetí rozhodnutí v den a čas ve výzvě uvedený, ač mu výzva byla doručena, je den k převzetí rozhodnutí ve výzvě uvedený považován za den, kdy je rozhodnutí žadateli o udělení mezinárodní ochrany doručeno. Podle § 31a zákona o azylu rozhodnutí ministerstva vnitra ve věci mezinárodní ochrany nabývá právní moci dnem doručení účastníku řízení.        Z listinných důkazů předložených žalovaným vyplývá, že výzva k převzetí rozhodnutí byla žalobci zaslána poštou na adresu jeho hlášeného pobytu (…..), kde nebyl dne 19.9.2014 zastižen, a proto byla zásilka na dobu 10 dnů uložena na příslušném poštovním úřadu a připravena k vyzvednutí. Žalobce si ji však v úložní době nevyzvedl. S ohledem na ustanovení § 24 odst. 3 zákona o azylu je tak den 29.9.2014 dnem doručení žalobci výzvy k převzetí rozhodnutí.  Podle § 24a odst. 2 zákona o azylu je pak třeba žalobou napadené rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany  ze dne 21.8.2014 považovat za doručené a tedy pravomocné dnem 3.10.2014. Skutečnost, že žalobce si osobně fyzicky převzal rozhodnutí až dne 10.11.2014 nemá vliv na právní moc napadeného rozhodnutí, která nastala již dne 3.10.2014 v souladu s výše citovanými ustanoveními zákona o azylu. Žalobce nijak neprokázal omluvitelný důvod, který by mu bránil v převzetí rozhodnutí (žalobní tvrzení o pracovní neschopnosti včetně tvrzení o stanovení termínu k převzetí rozhodnutí na den 10.11.2014).          Lhůty jsou upraveny v § 40 s. ř. s. Dle odst. (1 ) lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. To neplatí o lhůtách stanovených podle hodin.   Dle odst. (2) lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje s dnem, který určil počátek lhůty. Není-li takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce.   Dle odst. (3)  připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. To neplatí o lhůtách stanovených podle hodin.   Dle odst. (4) je lhůta  zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popřípadě zvláštní poštovní licence anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak.        Dle ustanovení § 72 odst. 4 s. ř. s. nelze zmeškání lhůty pro podání žaloby prominout.        Ve smyslu ustanovení § 32 odst. 1 zákona o azylu  a § 40 s. ř. s. by  tak  posledním dnem patnáctidenní lhůty pro podání žaloby bylo pondělí  20. října 2014.         Žalobce doručil svoji žalobu Krajskému soudu v Hradci Králové, jako soudu věcně a místně příslušnému dne 26. listopadu 2014 prostřednictvím držitele poštovní lince, kterému písemnost předal k přepravě dne 25. listopadu 2014. Z výše uvedeného je tak zcela nepochybné, že žaloba byla  podána  po marném uplynutí zákonné lhůty pro podání žaloby, jejíž zmeškání nelze prominout.        Vzhledem k tomu, že žalobce  podal žalobu opožděně, nemohl  se krajský soud zabývat věcnou správností a zákonností rozhodnutí samotného a nezbylo mu, než výrokem I. žalobu  podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s.  jako opožděnou odmítnout, když žalobce byl napadeným rozhodnutím řádně poučen o místu a lhůtě pro podání žaloby.                    O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 3 s. ř. s. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na jejich náhradu, neboť žaloba byla odmítnuta.      Poučení:   Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.     V Hradci Králové dne  6. ledna 2015                                            JUDr. Ivona Šubrtová, v.r.                 samosoudkyně