52A 5/2015-181                   ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY       Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jana Dvořáka a soudců JUDr. Aleše Korejtka a JUDr. Petry Venclové, Ph. D., ve věci žalobkyně:  L.N., nar. „X“, zastoupené Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem, se sídlem Na Zlatnici 301/2, Praha 4, proti žalovanému: Krajský úřad Pardubického kraje, se sídlem Komenského nám. 125, Pardubice, o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného spočívající v nevydání rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě v řízení o odvolání proti rozhodnutí Magistrátu města Pardubic č.j.  OSA/P-466/13-D/32 ze dne 1. 11. 2013,     takto:   I.                          Žaloba   s e   z a m í t á . II.                       Žádný z účastníků  n e m á  právo na náhradu nákladů řízení.     Odůvodnění:   Žalobou na ochranu proti nečinnosti správního orgánu podle části třetí, hlavy II., dílu 2. (§ 79 a násl.) zák. č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s.ř.s.“), se žalobkyně domáhala vydání rozsudku, jímž by soud uložil žalovanému povinnost ve lhůtě tří dnů rozhodnout o jejím odvolání proti rozhodnutí Magistrátu města Pardubic (dále jen „správní orgán prvního stupně“), č.j. OSA/P-466/13-D/32 ze dne 1. 11. 2013.                 Žalobkyně tvrdila, že podala prostřednictvím své zmocněnkyně M.V. odvolání proti uvedenému rozhodnutí správního orgánu prvního stupně, přičemž obdržela dne 10. 3. 2014 od elektronické podatelny správního orgánu prvního stupně přijetí tohoto elektronicky učiněného podání potvrzeného zaručeným elektronickým podpisem. Žalovaný dle žalobkyně nesplnil svoji povinnost rozhodnout o podaném odvolání ve lhůtě do třiceti dnů. Dne 8. 8. 2014 podala žalobkyně opět elektronicky prostřednictvím své zmocněnkyně Ministerstvu dopravy, jako nadřízenému správnímu orgánu, žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti žalovaného. Žalobkyně má za to, že tímto splnila podmínku pro podání žaloby spočívající v bezvýsledném vyčerpání prostředků na ochranu proti nečinnosti dle zák. č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „správní řád“), přičemž doložila svá tvrzení kopiemi předmětného podání a rovněž kopií o potvrzení přijetí uvedeného elektronického podání.     Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že mu věc s odvoláním nebyla správním orgánem prvního stupně postoupena, nemůže mu být proto přičítána žalobkyní tvrzená nečinnost.     Dne 14. 12. 2015 žalovaný doručil nadepsanému krajskému soudu rozhodnutí odvolání žalobkyně proti rozhodnutí správního orgánu prvního stupně v projednávané věci, a to rozhodnutí ze dne 14. 12. 2015, č.j. 80431/2015/ODSH/8, jímž bylo odvolání žalobkyně jako opožděné podle § 92 odst. 1 správního řádu, zamítnuto.   Podle § 79 odst. 1 s.ř.s., ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. To neplatí, spojuje-li zvláštní zákon s nečinností správního orgánu fikci, že bylo vydáno rozhodnutí o určitém obsahu nebo jiný právní důsledek. Z právě uvedeného je zřejmé, že nezbytnou podmínkou řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu je podle § 79 odst. 1 s. ř. s., bezvýsledné vyčerpání procesních prostředků, které má žalobce k ochraně proti nečinnosti k dispozici ve správním řízení. Uvedená podmínka vychází z celkové koncepce správního soudnictví v České republice, která je založena na subsidiaritě ochrany veřejných subjektivních práv fyzických a právnických osob ve správním soudnictví oproti ochraně, která je těmto právům poskytována v rámci veřejné správy. Prostředkem ochrany proti nečinnosti ve smyslu § 79 odst. 1 s. ř. s., je ve správním řízení žádost k nadřízenému správnímu orgánu o učinění opatření proti nečinnosti podle § 80 odst. 3 správního řádu. (k tomu viz z např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 10. 2007, č. j. 7 Ans 1/2007 - 100, dostupný na  www.nssoud.cz).    V dané věci vycházel krajský soud z toho, že žalobkyně prokázala vyčerpání prostředků na ochranu proti nečinnosti podle § 80 odst. 3 správního řádu. Vzhledem k tomu, že soud v řízení na ochranu proti nečinnosti správního orgánu rozhoduje na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí podle § 81 odst. 1 s. ř. s., skutkový stav k datu podání žaloby je pro něj z hlediska posouzení důvodnosti žaloby nerozhodný. Ke dni 16. 12. 2015, kdy soud vynesl při jednání rozsudek, bylo ve věci odvolání žalobkyně již žalovaným vydáno rozhodnutí ve smyslu ustanovení § 71 odst. 2 písm. a) správního řádu, tedy krajský soud nutně uzavřel, že žalovaný k datu vydání soudního rozhodnutí není nečinný, proto žalobu jako nedůvodnou podle § 81 odst. 3 s. ř. s. zamítl.          O nákladech řízení krajský soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s., kdy neúspěšný žalobce neměl na náhradu nákladů soudního řízení právo a žalovaný se svého práva na náhradu nákladů řízení vzdal.       Poučení:          Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.        Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.        Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.        V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.        Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.       V Pardubicích dne 16. prosince 2015                               JUDr. Jan Dvořák v.r.  předseda senátu   Za správnost vyhotovení: Vladimíra Píchová