52A 67/2014-46       ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY     Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jana Dvořáka a soudců JUDr. Petry Venclové, Ph.D. a JUDr. Aleše Korejtka v právní věci žalobce: R.B., nar. „X“, bytem „X“, právně zastoupen: Mgr. Jaroslav Topol, advokát, se sídlem Na Zlatnici 301/2, Praha 4, proti žalovanému: Krajský úřad Pardubického kraje, se sídlem Komenského nám. 125, Pardubice, v řízení proti rozhodnutí Krajského úřadu Pardubického kraje ze dne 1.7.2014, č.j. KrÚ 44536/2014/ODSH/12,       takto:   I.                   Žaloba se zamítá.   II.                Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení a žalovanému se toto právo nepřiznává.             Odůvodnění:   Žalobce se včasnou žalobou domáhal soudního přezkumu v záhlaví tohoto rozsudku označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo podle ust. § 92 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád v platném znění (dále jen „správní řád“), zamítnuto jako opožděné odvolání žalobce, podané proti rozhodnutí Magistrátu města Pardubic ze dne 24.3.2014, č.j. OSA/P-289/14-D/16, jímž bylo rozhodnuto, že žalobce se jako provozovatel vozidla zn. BMW, reg. zn. „X“, dopustil správního deliktu podle ust. § 125f odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, když jako provozovatel tohoto vozidla nezajistil, aby při jeho užití na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích.  K tomu došlo tak, že dne 17.4.2013 v čase 11:54 hod. nezjištěný řidič v Pardubicích stál s tímto vozidlem v ulici Na Hrádku na chodníku, čímž se dopustil přestupku podle ust. § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu v návaznosti na porušení ust. § 53 odst. 2 zák. o silničním provozu. Za tento správní delikt byla žalobci uložena pokuta ve výši 1.500,- Kč a povinnost nahradit paušální částku náklady řízení ve výši 1.000,- Kč. Žalobu odůvodnil žalobce následujícím způsobem:   Žalobce namítl, že žalovaný nesprávně vyhodnotil podání odvolání jako opožděné, neboť počátek odvolací lhůty počítal ode dne doručení rozhodnutí společnosti FLEET Control, s.r.o., jako údajnému zástupci žalobce, ač měl lhůtu pro podání odvolání počítat ode dne doručení rozhodnutí přímo žalobci. Žalobce zmocnil společnost FLEET Control, s.r.o., když obdržel předvolání k podání vysvětlení a tuto plnou moc správní orgán prvního stupně měl akceptovat, neboť plná moc byla udělena v době, kdy žádné řízení o správním deliktu proti žalobci nebylo vedeno. Správně bylo doručeno pouze žalobci, ten byl účastníkem řízení.  Na doručení uvedené společnosti neměl být „brán zřetel“, doručení této společnosti nemohlo mít vliv na běh lhůt. Žalobce poukázal na ust. § 33 odst. 2 písm. b) správního řádu, k čemuž uvedl svůj vlastní komentář a poukázal i na rozsudek NSS ze dne 28.2.2011, č.j. 9As 87/2010-77. Opětovně uvedl, že nemělo být doručováno této společnosti, plná moc měla být považována za neúčinnou, společnost FLEET Control, s.r.o., nebyla zástupcem žalobce, ostatně ani nevyjádřila souhlas přijetím plné moci, to ani konkludentně. Proto je „pro žalobce s podivem“, proč žalovaný věc vyhodnotil věc tak, že správní orgán měl doručovat písemnosti společnosti FLEET Control, s.r.o.. Okamžikem doručení je tedy den 27.3.2014, lhůta pro podání odvolání skončila dne 11.4.2014, odvolání podané zmocněncem žalobce 9.4.2014 je třeba považovat za včasné. Žalobce navrhl, aby soud žalované rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.   Žalovaný ve vyjádření k žalobě popsal skutkový stav věci, přičemž zejména uvedl, že žalobce reagoval na výzvu správního orgánu ke sdělení totožnosti řidiče sdělením, že řidičem byl P.K., současně uvedl osobu, kterou ustanovil pro celé toto řízení jako zmocněnce, a to společnost FLEET Control, s.r.o., se sídlem Smetanovo nábřežní 327/14, Praha 1, a to dle ust. § 33 odst. 2 písm. b) správního řádu, kdy plná moc byla udělena v plném rozsahu ke všem úkonům, včetně doručování písemností. Je pouze na správním orgánu, jak posoudí plnou moc zaslanou účastníkem, v daném případě bylo postupováno v souladu s ochranou práv žalobce jako účastníka řízení. Na sdělení o zahájení správního řízení žalobce nijak nereagoval, tedy ani na skutečnost, že správní orgán prvního stupně považoval společnost FLEET Control, s.r.o., za jeho zmocněnce i v řízení o správním deliktu a žalobce nezpochybnil své zastoupení ani poté, co obdržel v dané věci rozhodnutí správního orgánu prvního stupně. Toto zastoupení nebylo zpochybněno ani v odvolání podaném M.V. jako zmocněncem žalobce v odvolacím řízení. V případě uvedené společnosti se jedná o zmocněnce zvoleného v souladu se zákonem, toto je vlastnoručně podepsáno žalobcem, bez nutnosti přijetí zmocnění uvedenou společností. Zaslání rozhodnutí o správním deliktu i žalobci jako účastníkovi řízení bylo důsledkem praxe obecných zmocněnců, kdy dochází ke zpochybňování plných mocí v případě, kdy účastník byl v řízení zastoupen, doručení rozhodnutí přímo účastníkovi nemá právní následky. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl.   Krajský soud přezkoumal žalované rozhodnutí podle ust. § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v platném znění, a to v mezích žalobních bodů, přičemž dospěl k následujícím skutkovým a právním závěrům:   Stěžejní námitkou žalobce bylo jeho tvrzení o neúčinnosti plné moci, kterou udělil společnosti FLEET Control, s.r.o., v podání adresovaném správnímu orgánu prvního stupně (doručeno správnímu orgánu dne 13.12.2013) označeném jako „Sdělení údajů o totožnosti řidiče vozidla v době spáchání přestupku“, přičemž v bodě III. tohoto podání je obsaženo zmocnění pro tuto společnost pro zastupování žalobce v řízení o výše zmíněném správním deliktu, a to pro celé řízení, v plném rozsahu ke všem úkonům, včetně doručování písemností. Z tohoto důvodu považuje žalobce za neúčinné i doručení rozhodnutí o správním deliktu společnost FLEET Control, s.r.o., přičemž naopak žalovaný při posuzování včasnosti odvolání podaném žalobcem proti tomuto rozhodnutí správního orgánu prvního stupně vychází právě z data, kdy toto rozhodnutí bylo této společnosti jako zástupci žalobce doručeno. Ze správního spisu vyplývají tyto rozhodné skutečnosti:   Správní orgán prvního stupně obdržel od Městské policie Pardubice oznámení o přestupku, kterého se dne 17.4.2013 v čase 11:54 hod. dopustil nezjištěný řidič vozidla značky BMW, rek. zn. „X“ z důvodu, že stál s tímto vozidlem v ulici Na Hrádku v Pardubicích na chodníku. Správní orgán vyzval žalobce jako provozovatele uvedeného vozidla podle ust. § 125h odst. 1 zákona o provozu na pozemních komunikacích k úhradě určené částky, příp. ke sdělení údaje o totožnosti řidiče, přičemž dne 13.12.2013 obdržel správní orgán prvního stupně od žalobce sdělení, že toto vozidlo řídil P.K., bytem „X“, a zároveň v tomto sdělení, a to v části III. mimo jiné bylo uvedeno, že žalobce v případě zahájení řízení pro podezření ze spáchání správního deliktu provozovatele vozidla dle ust. § 125f odst. 1 zákona o provozu na pozemních komunikacích „ustanovuje si pro celé toto řízení zmocněncem společnost FLEET Control, s.r.o., IČ 24149322, se sídlem Smetanovo nábřežní 327/14, Praha 1, a to ve smyslu ust. § 33 odst. 2 písm. b) zák. č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a to v plném rozsahu ke všem úkonům, včetně doručování písemností.“ Následně v zahájeném řízení o tomto správním deliktu vydal správní orgán prvního stupně výše zmíněné rozhodnutí o správním deliktu, které bylo doručeno společnosti FLEET Control, s.r.o., dne 23.4.2014. Žalobce podal proti tomuto rozhodnutí odvolání dne 9.4.2014, což ostatně ani žalobce v žalobě nepopírá. Podle žalovaného rozhodnutí posledním dnem patnácti denní lhůty pro podání odvolání byl den 8.4.2014, když žalovaný vycházel z výše uvedeného doručení rozhodnutí o deliktu společnosti FLEET Control, s.r.o., do datové schránky dne 24.3.2014, tedy žalovaný dospěl k závěru, že toto odvolání bylo opožděné. Se závěry žalovaného se krajský soud plně ztotožňuje.   V projednávané věci je nepochybné, že žalobce udělil plnou moc pro zastupování v řízení o správním deliktu společnosti FLEET Control, s.r.o., podle správního řádu, což výslovně je obsaženo v části III. uvedeného sdělení žalobce, kterým reagoval na výše uvedenou výzvu správního orgánu. Rozhodnutí o správním deliktu bylo také v souladu s obsahem této plné moci a v jejich intencích doručeno této společnosti, přičemž pokud správní orgán doručoval toto rozhodnutí přímo i žalobci, tak toto doručování nemělo právní účinky, neboť žalobce byl ve správním řízení zastoupen touto společností na základě uvedené plné moci obsažené ve zmíněném podání žalobce. Správní řád umožňuje zastoupení ve správním řízení zvolené zmocněncem na základě plné moci, kterou lze učinit buď ve formě písemné, nebo může být udělena ústně do protokolu. Plná moc (či také průkaz plné moci) je jednostranným prohlášením zmocnitele (účastníka zmocnitele) především o rozsahu zmocnění a osobě, která byla zmocněna a dokládá se tím, že se zmocnitel dohodl na svém zastoupení s jinou osobou (zmocněncem) a že mezi zmocněncem a zmocnitelem byla o tomto zastoupení uzavřena smlouva, tj. buď ústním či písemná. Ta má soukromoprávní povahu, typicky se jedná o smlouvu příkazní. Obsahem průkazu plné moci musí být konkrétní rozsah zmocnění, uvedení osoby, která je k zastupování účastníka zmocněna a popis zmocnitele, přičemž naopak v plné moci nemusí být obsažen podpis zmocněnce s uvedením jeho souhlasu s přijetím plné moci. V uvedeném sdělení tak byla obsažena plná moc zahrnující jasný a srozumitelný projev vůle žalobce týkající se zastupování uvedenou společností ve správním řízení, a to v řízení o správním deliktu, jak je zde výslovně uvedeno. Toto řízení bylo vedeno, když v něm bylo vydáno rozhodnutí o správním deliktu, přičemž správní orgán prvního stupně správně doručoval toto rozhodnutí této společnosti jako zmocněnci žalobce v tomto řízení. Doručení tohoto rozhodnutí tato společnost potvrdila, když jí bylo doručeno do datové schránky dne 24.3.2014, a posledním dnem patnácti denní lhůty, kdy bylo možné v dané věci podat odvolání, byl den 8.4.2014, protože odvolání  bylo podáno až dne 9.4.2014, bylo tedy podáno opožděně, jak je správně uvedeno v odůvodnění žalovaného rozhodnutí. Způsob tohoto doručování žalobce ani jeho zmocněnec FLEET Control, s.r.o., a později zmocněnec Markéta Veselá, v odvolání nezpochybnili. Je nepochybné, že právní účinky uvedeného zmocnění jsou vázány na správní řízení, kterého se plná moc týká. Pouze v případě, že by takové správní řízení vůbec nebylo zahájeno a vedeno, tak by nemohly nastat účinky takové plné moci, což byl právě případ žalobcem uvedeného rozsudku NSS ze dne 28.2.2011, č.j. 9As 87/2010-77, přičemž na rozdíl od této jiné věci v projednávaném případě naopak správní řízení, v němž vystupovala uvedená společnost jako zástupce žalobce na základě uvedené plné moci, bylo zahájeno a bylo vedeno. Je proto třeba vycházet nikoliv z formálního pojetí účinku této právní moci, ale právní účinky této plné moci je nutné hodnotit z materiálního hlediska v souvislosti se skutečným účelem zmocnění žalobce, tj. v souladu s jeho projevem vůle žalobce být zastoupen v řízení o správním deliktu, který byl předmětem rozhodování správního orgánu prvního stupně.   Krajský soud proto dospěl k závěru, že žaloba nebyla důvodná a musel ji zamítnout               (§ 78 odst. 7 s.ř.s.).   Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s., když neúspěšný žalobce neměl právo na náhradu nákladů řízení a úspěšnému žalovanému soud toto právo nepřiznal, když mu žádné náklady podle obsahu spisu nevznikly.   Poučení:  Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.  Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.  Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.  V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.  Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.     V Pardubicích dne 23. září 2015       JUDr. Jan Dvořák v.r.       předseda senátu   Za správnost vyhotovení: Michaela Jiroutová