61A 14/2015-78                                                        ČESKÁ REPUBLIKA          ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY         Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Venclovou, Ph. D., v právní věci žalobce: Ing. A.S., nar. „X“, bytem „X“, právně zastoupen: JUDr. Bedřichem Hájkem, advokátem se sídlem Boženy Němcové 70, 432 01 Kadaň, proti žalovaným: 1) Magistrát města Pardubic, se sídlem Pernštýnské nám. 1, 530 21 Pardubice, 2) Krajský úřad Pardubického kraje, se sídlem Komenského náměstí 125, Pardubice, v řízení o žalobě proti rozhodnutí Magistrátu města Pardubic ze dne 19. 2. 2015, č.j. OSA/P-823/14-D/89 a proti rozhodnutí Krajského úřadu Pardubického kraje ze dne 7. 4. 2015, č.j. KrÚ 22686/2015/ODSH/14, t a k t o :   I.                   Žaloba se v části směřující proti rozhodnutí 1. žalovaného odmítá. II.                Žaloba se v části směřující proti rozhodnutí 2. žalovaného zamítá. III.             Žalobce a 1. žalovaný nemají právo na náhradu nákladů řízení a 2. žalovanému se toto právo nepřiznává.   Odůvodnění:   Vymezení předmětu řízení:   Rozhodnutím 1. žalovaného ze dne 13. 1. 2015, č.j. OSA/P-823/14/D/71 byl žalobce uznán vinným tím, že dne 1. 5. 2014 v 10:47 h. jako řidič motorového vozidla tovární značky VW Passat, registrační značky „X“, v obci Dříteč, u domu čp. 1, na silnici č. III/29810 ve směru na obec Dražkov, překročil nejvyšší dovolenou rychlost stanovenou obecnou úpravou podle zák. č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (dále jen ,,zákon o silničním provozu") o 23 km/h, když mu byla naměřena nejnižší možná rychlost 73 km/h, po odečtu možné odchylky měřícího zařízení 3 km/h, kdy se tohoto přestupku dopustil podruhé v období dvanácti po sobě jdoucích kalendářních měsíců.  Uvedeným jednáním žalobce porušil ustanovení § 18 odst. 4 zákona o silničním provozu, čímž spáchal přestupek podle ustanovení § 125c odst. 1 písm. f) bod 3 zákona o silničním provozu. Žalobci byla za spáchání uvedeného přestupku podle § 11 odst. 1 písm. b) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích (dále jen „zákon o přestupcích“) a podle § 125c odst. 4 písm. d) odst. 5 zákona o silničním provozu, uložena peněžitá pokuta ve výši 4.000 Kč a podle § 11 odst. 1 písm. c) zákona o přestupcích a podle § 125c odst. 5 zákona o silničním provozu, zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 4 měsíců. Dále mu byla uložena podle § 79 odst. 1 zákona o přestupcích a podle příslušného prováděcího předpisu, povinnost uhradit paušální částku nákladů řízení ve výši 1.000 Kč. Rozhodnutí bylo žalobci doručeno do datové schránky fikcí doručení dne 23. 1. 2015, jak je prokázáno doručenkou datové zprávy.   Proti uvedenému rozhodnutí 1. žalovaného podal žalobce odvolání, které odeslal dne 9. 2. 2015 z el. adresy „X“. Uvedená el. adresa není opatřena zaručeným el. podpisem, jak vyplývá z průvodky doručeného digitálního dokumentu založené ve správním spise. Dne 18. 2. 2015 byla 1. žalovanému prostřednictvím datové schránky doručena žádost žalobce o prominutí lhůty pro doplnění odvolání podle § 37 odst. 4 zák. č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „správní řád“) s odůvodněním, že žalobce byl v době odeslání odvolání na pracovní cestě ve Velké Británii a nemohl se nalogovat do vlastní datové schránky provozované Českou poštou, přílohou bylo podání odvolání. Uvedená žádost byla odeslána z datové schránky žalobce. Dne 19. 2. 2015 vydal 1. žalovaný usnesení č.j. OSA/P-823/14-D/89, které je předmětem žaloby a kterým rozhodl tak, že lhůtu ke zmeškání úkonu, a to potvrzení podání do 5 dnů dle § 37 odst. 4 správního řádu ve věci podání odvolání proti rozhodnutí č.j. OSA/P-823/14-D/71, ze dne 13. 1. 2015, neprominul. V poučení je výslovně uvedeno, že proti tomuto usnesení se lze do 15 dnů od jeho doručení podle § 76 odst. 5 správního řádu, odvolat ke Krajskému úřadu Pardubického kraje prostřednictvím podání k Magistrátu města Pardubic a dále, že podle § 76 odst. 5 správního řádu, nemá odvolání odkladný účinek.   Proti tomuto usnesení podal žalobce odvolání doručené prostřednictvím datové schránky dne 9. 3. 2015. Dne 22. 4. 2015 bylo 2. žalovaným vydáno rozhodnutí č.j. KrÚ 25629/2015/ODSH/14, jímž bylo odvolání žalobce podané do usnesení 1. žalovaného o neprominutí lhůty zamítnuto a napadené usnesení bylo potvrzeno. Toto rozhodnutí 2. žalovaného bylo doručeno do datové schránky dne 3. 5. 2014.          O odvolání podaném proti rozhodnutí žalovaného, jímž byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku, jak uvedeno shora, bylo rozhodnuto rozhodnutím 2. žalovaného ze dne 7. 4. 2015, č.j. KrÚ 22686/2015/ODSH/14 tak, že podané odvolání bylo podle § 92 odst. 1 správního řádu zamítnuto jako opožděné.   Žalobce podal žalobu proti rozhodnutí správního orgánu podle části třetí, hlavy II., dílu 1. zák. č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s.ř.s.“) dne 9. 4. 2015, přičemž v ní napadl rozhodnutí 1. a 2. žalovaného specifikovaná v záhlaví tohoto rozsudku.   Žalobní body:   Žalobce tvrdí, že mu byl odepřen opravný prostředek proti rozhodnutí o přestupku, které vydal 1. žalovaný, jako správní orgán prvního stupně. Žalobce zopakoval, že odvolání podal prostřednictvím e-mailu bez zaručeného el. podpisu z toho důvodu, že byl od 6. do 17.2.2015 na služební cestě ve Velké Británii, kde se mohl nalogovat do své datové schránky, přičemž lhůta k doplnění podání odvolání dle žalobce uplynula dnem 16. 2. 2015 a žalobce požádal o její prominutí bezprostředně po návratu, tj. dne 18. 2. 2015, když doložil rovněž potvrzení zaměstnavatele o služební cestě. Žalobce tvrdil, že o jeho odvolání proti rozhodnutí 1. žalovaného o neprominutí lhůty nebylo rozhodnuto, poukazoval na to, že v rozhodnutí 2. žalovaného, které je předmětem žaloby, bylo uvedeno, že uvedené usnesení o zamítnutí žádosti o prominutí zmeškání lhůty k úkonu nabylo právní moci dne 11. 3. 2015. Žalobce namítá, že neprominutí lhůty nebylo v daném případě hospodárné, zmeškání lhůty by v případě prominutí nemohlo mít vliv na prekluzivní dobu stanovenou zákonem k projednání přestupku. Žalobce vytýká 2. žalovanému, že rozhodl o odvolání proti rozhodnutí o přestupku, aniž by vyčkal pravomocného rozhodnutí o žádosti o prominutí zmeškání lhůty k úkonu.      Žalobce navrhl zrušení obou žalobou napadených rozhodnutí a vrácení věci k dalšímu řízení. Krajský soud doplňuje, že, jak vyšlo v průběhu soudního řízení najevo a jak specifikováno shora, o podaném odvolání žalobce bylo po podání žaloby rozhodnuto rozhodnutím 2. žalovaného ze dne 22. 4. 2015, č.j. KrÚ 25629/2015/ODSH/14, které však nebylo a ani logicky nemohlo být předmětem této žaloby, tudíž se tento rozsudek na něj nevztahuje. Uvedené rozhodnutí správního orgánu je předmětem samostatného soudního přezkumu na základě žaloby uplatněné žalobcem dne 5. 5. 2015.   Vyjádření k žalobě:   2. žalovaný ve svém vyjádření setrval na vyhodnocení opožděnosti podaného odvolání proti rozhodnutí správního orgánu prvního stupně o přestupku, přičemž zdůraznil, že odvolání proti usnesení, jímž nebylo prominuto zmeškání lhůty k úkonu, nemá podle § 76 odst. 5 správního řádu, odkladný účinek a navrhl, aby byla žaloba zamítnuta jako nedůvodná.   Posouzení věci krajským soudem:   Krajský soud se nejprve zabýval otázkou přípustnosti žaloby.   Podle § 68 písm. a) s.ř.s., je žaloba nepřípustná, nevyčerpal-li žalobce řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, připouští-li je zvláštní zákon, ledaže rozhodnutí správního orgánu bylo na újmu jeho práv změněno k opravnému prostředku jiného.       V dané věci bylo předmětem žaloby usnesení 1. žalovaného, kterým tento jako správní orgán prvního stupně rozhodl podle § 41 odst. 6 správního řádu, o tom, že zmeškání lhůty k úkonu se nepromíjí. Rozhodnutí přitom obsahovalo řádné poučení o možnosti podání opravného prostředku a dále výslovné poučení o tom, že podání odvolání podle § 76 odst. 5 správního řádu, nemá odkladný účinek. Tedy, žaloba zjevně v části směřující proti 1. žalovanému napadá rozhodnutí, proti němuž bylo možno podat opravný prostředek, tudíž je v této části podle § 68 písm. a) s.ř.s. nepřípustná. Z uvedeného důvodu ji krajský soud podle § 46 odst. 1 písm. d) s.ř.s., pro nepřípustnost odmítl.   Pokud jde o rozhodnutí 2. žalovaného ze dne 7. 4. 2015, č.j. KrÚ 22686/2015/ODSH/14, jímž bylo zamítnuto odvolání do rozhodnutí 1. žalovaného, kterým byl žalobce uznán vinným z přestupku, dospěl krajský soud po přezkoumání žaloby bez jednání podle § 51 odst. 1 s.ř.s., k závěru, že žaloba není důvodná, přičemž uvádí následující právní argumentaci.   Předně je třeba zdůraznit, že soudy ve správním soudnictví přezkoumávají zákonnost napadeného rozhodnutí v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s.ř.s.), a to podle skutkového a právního stavu v době rozhodování správních orgánů, jak jednoznačně stanoví § 75 odst. 1 s.ř.s. Tedy, jestliže bylo v době rozhodování 2. žalovaného vydáno rozhodnutí o neprominutí lhůty k zmeškání úkonu (v daném případě doplnění řádné formy podaného odvolání), přičemž podle § 76 odst. 5 správního řádu, nemá odvolání proti tomuto usnesení odkladný účinek, pak žalovaný nepochybil, jestliže při posuzování včasnosti vycházel z toho, že zmeškání lhůty k podání odvolání nebylo žalobci prominuto. Podle § 83 odst. 1 správního řádu, činí lhůta k podání odvolání 15 dní od oznámení napadaného rozhodnutí. Jestliže bylo rozhodnutí napadené odvoláním doručeno žalobci dne 23.1.2015, pak, počítáno podle § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu, lhůta k podání odvolání uběhla uplynutím dne 9. 2. 2015 (pondělí). Vzhledem k tomu, že žalobce podal odvolání, které mělo řádnou formu ve smyslu § 34 odst. 4 správního řádu, dne 18. 2. 2015, podal jej po lhůtě k odvolání a žalovaný rozhodl v souladu se zákonem, neboť odvolání pro opožděnost podle § 92 odst. 1 správního řádu zamítl.   V případě, že by byl žalobce úspěšný s žalobou směřující proti rozhodnutí 2. žalovaného ze dne 22. 4. 2015, č.j. KrÚ 25629/2015/ODSH/14, pak by byl dán důvod pro podání návrhu na obnovu řízení podle § 100 odst. 1 písm. b) správního řádu, neboť by tím došlo ke zrušení či změně rozhodnutí, které bylo podkladem rozhodnutí vydaného v řízení, které by mělo být obnoveno. Na posouzení zákonnosti žalovaného rozhodnutí vydaného 2. žalovaným (dne 7. 4. 2015, pod č.j. KrÚ 22686/2015/ODSH/14) soudem na základě podané žaloby, však takové případné zrušení či změna rozhodnutí nemůže mít vliv, neboť, jak již uvedeno shora, správní soudy přezkoumávají zákonnost napadeného rozhodnutí podle skutkového a právního stavu v době rozhodování správních orgánů (§ 75 odst. 1 s.ř.s).    Za daného stavu věci krajskému soudu nezbylo než žalobu v části směřující proti 2. žalovanému proti rozhodnutí specifikovanému v záhlaví tohoto rozsudku podle § 78 odst. 7 jako nedůvodnou zamítnout.   Náklady řízení:   Výrok o náhradě nákladů řízení ve vztahu k části žaloby týkající se 1. žalovaného se opírá o ustanovení § 60 odst. 3, když žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta a dále ve vztahu k části žaloby týkající se 2. žalovaného o zásadu úspěchu ve věci zakotvenou v ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s., když žalobce nebyl ve věci úspěšný a 2. žalovanému dle obsahu soudního spisu nevznikly takové náklady řízení, které by přesahovaly běžný rozsah jeho úřední činnosti.     Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.     V Pardubicích dne 27. října 2015    JUDr. Petra Venclová, Ph.D., v.r. samosoudkyně     Za správnost vyhotovení: Vladimíra Píchová