Pokud průtahy v postupu soudu vznikly v důsledku skutečnosti, že soudce, jemuž byla věc přidělena k vyřízení, je dlouhodobě neschopen vykonávat činnost soudce v důsledku dlouhodobé nemoci, může být procesním úkonem, který má být k odstranění průtahů proveden, odnětí věci tomuto soudci a její přidělení jinému soudci. Není důvod vyhovět návrhu, kterým se navrhovatel domáhá, aby byla po určení lhůty k provedení jednoho procesního úkonu, u něhož dochází k průtahům, současně určena lhůta i k provedení dalšího procesního úkonu, který by mohl být proveden teprve po provedení předchozího úkonu, u něhož došlo k průtahům.

13ULt 1/2016 Z odůvodnění: Obviněný Bc. R.P. podal prostřednictvím advokáta, který ho zastupuje v trestním řízení jako obhájce, návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu ve smyslu § 174a zák. č. 6/2002 Sb. o soudech a soudcích. Poukázal na to, že ve věci již podal stížnost na průtahy v řízení, která byla uznána jako důvodná, přesto k nápravě nedošlo a ve věci nejsou prováděny procesní úkony. Obviněnému byl v souvislosti s posuzovanou trestní věcí dne 15. 12. 2015 policií zadržen řidičský průkaz, který mu bude vrácen nejdříve po meritorním rozhodnutí ve věci, a fakticky tak obviněný již 11 měsíců z důvodu zadržení řidičského průkazu vykoná trest zákazu řízení motorových vozidel. Při vyřízení stížnosti na průtahy v řízení byla zmíněna trvající pracovní neschopnost soudce Mgr. T.L. Zřejmě ale nejde pouze o krátkodobé onemocnění a s ohledem na dobu této pracovní neschopnosti a charakter posuzované trestní věci by měl okresní soud preferovat právo obviněného na projednání věci bez zbytečných průtahů oproti zásahu do principu zákonného soudce, kterým argumentoval předseda soudu, když označil odejmutí věci zákonnému soudci a přidělení soudci jinému za mimořádný krok. Obviněný však považuje za přednostní a významné odstranění průtahů, protože bez řidičského průkazu není schopen plnohodnotně vykonávat své zaměstnání a bez problémů zajišťovat péči o novorozené dítě. Navrhl proto, aby příslušný soud vydal usnesení, kterým by nařídil Okresnímu soudu v Pardubicích, aby ve věci provedl potřebné úkony, jmenovitě aby uvedenou trestní věc odňal soudci Mgr. T.L. a přidělil ji soudci jinému, a poté v dané věci nařídil hlavní líčení. Krajský soud dospěl bez nařízení jednání k závěru, že návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu je důvodný. Podle § 174a odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, má-li účastník nebo ten, kdo je stranou řízení, za to, že v tomto řízení dochází k průtahům, může podat návrh soudu, aby určil lhůtu pro provedení procesního úkonu, u kterého podle jeho názoru dochází k průtahům v řízení (dále jen „návrh na určení lhůty“). Podle § 174a odst. 8 zák. č. 6/2002 Sb. dospěje-li příslušný soud k závěru, že návrh na určení lhůty je oprávněný, protože s ohledem na složitost věci, význam předmětu řízení pro navrhovatele, postup účastníků nebo stran řízení a na dosavadní postup soudu dochází v řízení k průtahům, určí lhůtu pro provedení procesního úkonu, u něhož jsou v návrhu namítány průtahy; touto lhůtou je soud, příslušný k provedení procesního úkonu, vázán. Je-li návrh uznán jako oprávněný, hradí náklady řízení o něm stát. Podle § 2 odst. 4 tr. řádu postupují orgány činné v trestním řízení z úřední povinnosti, jestliže trestní řád nestanoví něco jiného. Trestní věci pak musí projednávat urychleně bez zbytečných průtahů. Návrh obviněného na určení lhůty byl podán oprávněnou osobou a obsahuje nezbytné náležitosti dle § 174a odst. 2 zákona o soudech a soudcích. Řízení o návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu upravené v ustanovení § 174a zákona o soudech a soudcích představuje promítnutí zásad spravedlivého procesu z hlediska naplnění práva účastníka nebo jiné strany řízení na projednání jeho věci bez zbytečných průtahů, zakotveného zejména v ustanovení čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, do řízení probíhajícího před soudem. Přitom je však třeba vzít v úvahu, že soudnictví vykonávají v České republice nezávislé soudy a že soudci jsou při výkonu své funkce (při výkonu soudnictví) nezávislí. Má-li být respektována nezávislost soudů a soudců, pro řízení o návrhu na určení lhůty podle ustanovení § 174a zákona o soudech a soudcích z toho vyplývá, že příslušný soud sice může procesnímu soudu stanovit lhůtu k provedení procesního úkonu, avšak nesmí porušit jeho Ústavou a zákony zaručenou nezávislost při rozhodování sporu tím, že by mu nařídil, jaké procesní úkony má za řízení učinit a tedy jak má při projednávání a rozhodování jednotlivé věci konkrétně postupovat. Smyslem řízení o návrhu na určení lhůty je tedy pouze odstranění průtahů v řízení. S ohledem na uvedené může příslušný soud stanovit lhůtu ve vztahu k takovým procesním úkonům, o jejichž provedení procesní soud již rozhodl (a je v prodlení s jejich provedením) nebo jejichž potřeba provedení - i když o nich dosud nebylo rozhodnuto - je podle obsahu spisu a s přihlédnutím k povaze věci nepochybná a které ve věci stejně musí být podle zákona učiněny. I z vyjádření předsedy Okresního soudu v Pardubicích ke stížnosti na průtahy v řízení v posuzované trestní věci přitom vyplývá, že od 6. 6. 2016, kdy bylo okresnímu soudu doručeno se spisem usnesení, kterým krajský soud zrušil předchozí rozhodnutí okresního soudu o podmíněném zastavení trestního stíhání obviněného, nebyly ve věci soudcem provedeny žádné úkony, a i předseda okresního soudu tak konstatuje, že v uvedeném řízení skutečně došlo k průtahům a z tohoto pohledu je stížnost obviněného důvodná. Na vysvětlení předseda soudu uvedl, že tyto průtahy nevznikly v důsledku úmyslné nečinnosti soudce, ale byly důsledkem zdravotních potíží soudce Mgr. T.L., ty vyústily v jeho následnou pracovní neschopnost od 14. 7. 2016, která trvá dosud, a zatím není zřejmé, kdy by mohla být ukončena. V posuzované věci tedy plyne i z vyjádření předsedy soudu, že objektivně existující průtahy při vyřizování posuzované trestní věci se odvozují ze skutečnosti, že samosoudce, jemuž uvedená trestní věc připadla k vyřízení, dlouhodobě onemocněl, nedochází do zaměstnání a nemůže plnit pracovní úkoly. Jeho nemoc trvá již řadu měsíců a zatím není možné ani přibližně určit, kdy bude pracovní neschopnost uvedeného soudce ukončena. Pokud objektivně vznikly průtahy při vyřizování trestní věci v důsledku tohoto stavu, kdy zákonný soudce není schopen dlouhodobě vykonávat práci soudce a realizovat úkony v konkrétní trestní věci, pak je zjevné, že tyto průtahy může odstranit pouze odnětí věci dlouhodobě nemocnému soudci a přidělení věci soudci jinému. Krajskému soudu proto nezbylo, než návrhu na určení lhůty k nařízení tohoto úkonu vyhovět. Dále však krajský soud dospěl k závěru, že již tímto postupem, tedy přidělením věci jinému soudci, může dojít k odstranění namítaných průtahů v řízení a zatím není důvod nařizovat okresnímu soudu, aby v konkrétně určené lhůtě nařídil hlavní líčení. Teprve poté, kdy bude věc přidělena jinému soudci, bude možné zhodnotit, zda byl další nezbytný úkon proveden v přiměřené lhůtě, či zda i v tomto dalším postupu vznikají nové průtahy v řízení. V této části byl tedy návrh obviněného zamítnut. Dalším výrokem krajský soud rozhodl o nákladech řízení.