Předběžným opatřením nelze nařídit účast na mimosoudním smírčím nebo mediačním jednání nebo rodinné terapii nebo jím nařídit setkání s odborníkem v oboru pedopsychologie.

21Co 62/2016 USNESENÍ Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Šárky Petrové a soudců JUDr. Jiřího Petržálka a JUDr. Marie Kubištové ve věci péče o nezl. MM, nar. xxx, zastoupenou Městským úřadem Dobruška jako opatrovníkem, dceru matky JS, nar. xxx, bytem xxx, zast. JUDr. Martou Hradeckou, advokátkou se sídlem v Dobrušce, nám. F. L. Věka 38, a otce MM, nar. xxx, bytem xxx, o návrhu na nařízení předběžného opatření, k odvolání otce proti usnesení Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 25. ledna 2016, sp. zn. 0P 113/2012, takto: Usnesení okresního soudu se potvrzuje. Odůvodnění: Okresní soud usnesením označeným v záhlaví zamítl návrh otce ze dne 18. 1. 2016 na vydání předběžného opatření, podle kterého by byli rodiče povinni vykonávat mediaci u JUDr. Dany Jirmanové, se sídlem Náchod, Tyršova 59. V odůvodnění uvedl, že bylo zahájeno řízení o změně úpravy styku otce s dítětem. Návrh otce posoudil podle § 102 o. s. ř. a dospěl k závěru, že důvody pro nařízení předběžného opatření dány nejsou. Za situace, kdy jsou poměry dítěte, včetně úpravy styku otce s ním, upraveny soudním rozhodnutím, není dáno nebezpečí vzniku závažné nebo těžko odstranitelné újmy. Proti tomuto usnesení podal otec včas odvolání. Namítal, že mediace by měla smysl v tom, že by se rodiče na výchově nezletilého dítěte dohodli a byla by nastavena pravidla, aby otec mohl dceru vychovávat. Otec navrhl, aby věc byla postoupena Okresnímu soudu v Náchodě, který má na rozdíl od Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou vysoký kredit a respektuje zákony této země. Odvolací soud odvolání projednal bez nařízení jednání podle § 214 odst. 2 písm. c/ o. s. ř. a dospěl k závěru, že není opodstatněné. V prvé řadě nespokojenost účastníka s rozhodnutím soudu není bez dalšího důvodem pro to, aby byla věc přikázána jinému soudu téhož stupně. Podle § 12 odst. 1 o. s. ř. nemůže-li příslušný soud o věci jednat, protože jeho soudci jsou vyloučeni (§ 14, § 15 odst. 2 a § 16a), musí být věc přikázána jinému soudu téhož stupně. V projednávané věci nedošlo k vyloučení všech soudců Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou z důvodu jejich podjatosti, a pokud měl otec svým odvoláním namítnout, že usnesení vydala soudkyně vyloučená pro podjatost, pak samotný postup soudce v řízení nemůže být důvodem pro jeho vyloučení z projednávání a rozhodnutí věci (§ 14 odst. 4 o. s. ř.). Důvodem pro vyloučení soudce z projednávání a rozhodnutí věci je, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jeho nepodjatosti. Otec ve svém odvolání neuvedl žádné konkrétní okolnosti týkající se vztahu soudkyně Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou, která má věc podle rozvrhu práce okresního sodu projednat, Mgr. Michaely Lonsmínové, které by svědčily o takovém jejím vztahu (takové kvality a intenzity) k věci nebo k účastníkům nebo k jejich zástupcům, že by byl důvod pochybovat o její nepodjatosti. Soudkyně sama ve svém vyjádření uvedla, že k věci, k účastníkům a ani k jejich zástupcům žádný vztah nemá. Ve věci samé pak okresní soud rozhodl věcně správně a odvolací soud k jeho důvodům považuje za významné dodat následující. Podle § 102 odst. 1 zák. č. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále jen o. s. ř. je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření. Řízení ve věcech péče o nezletilé děti se řídí zákonem č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, dále jen z. ř. s. (§ 2 písm. t/ z. ř. s.). Podle § 474 odst. 1 z. ř. s. za účelem ochrany zájmu dítěte soud vede rodiče k nalezení smírného řešení. Soud může rodičům uložit na dobu nejvýše 3 měsíců účast na mimosoudním smírčím nebo mediačním jednání nebo rodinné terapii, nebo jim nařídit setkání s odborníkem v oboru pedopsychologie. Toto ustanovení je ustanovením speciálním ve vztahu k obecné úpravě obsažené v § 100 odst. 2 o. s. ř., podle kterého je-li to účelné a vhodné, může předseda senátu účastníkům řízení nařídit první setkání se zapsaným mediátorem (dále jen „mediátor“) v rozsahu 3 hodin a přerušit řízení, nejdéle však na dobu 3 měsíců. Pokud se účastníci bez zbytečného odkladu nedohodnou na osobě mediátora, vybere jej ze seznamu vedeného ministerstvem předseda senátu. Po uplynutí 3 měsíců soud v řízení pokračuje. První setkání nelze nařídit po dobu platnosti předběžného opatření ve věcech ochrany proti domácímu násilí. Postup soudu v řízení ve věci péče o nezletilé děti, kterým účastníkům nařídí účast na mimosoudním smírčím nebo mediačním jednání nebo rodinné terapii nebo jim nařídí setkání s odborníkem v oboru pedopsychologie, není z podstaty věci zatímní úpravou poměrů účastníků ve smyslu § 102 o. s. ř., protože nejde vůbec o úpravu vzájemných práv a povinností účastníků, vyplývajících zpravidla z norem práva hmotného (například platit výživné v nezbytné míře apod.). V případě ustanovení § 100 odst. 2 o. s. ř. a § 474 odst. 1 z. ř. s. jde o ryze procesní nástroj soudu. Mediace je jedním z nezávazných způsobů řešení sporu. Účast na mediaci nelze vynucovat exekucí a nelze ani účastníky donutit k účasti na ní například institutem předvedení (§ 52 o. s. ř.) a ani by to z povahy věci nemělo smysl, protože mediace může být úspěšná pouze za předpokladu existence minimální vůle všech stran. Rozhodnutí soudu o nařízení předběžného opatření ovšem naproti představuje exekuční titul a účastníci se splnění vzájemných povinností plynoucích z předběžného opatření mohou domoci návrhem na nařízení exekuce. Připomenout je třeba i právní úpravu obsaženou v § 202 odst. 1 písm. m/ o. s. ř., podle kterého odvolání není přípustné proti usnesení, kterým bylo nařízeno první setkání s mediátorem podle § 100 odst. 2 o. s. ř. Jediným důsledkem pro účastníka, který se bez vážného důvodu odmítl zúčastnit prvního setkání s mediátorem nařízeného soudem, je, že mu soud nemusí výjimečně přiznat právo na náhradu nákladů řízení podle § 150 o. s. ř. Souhrnně řečeno, je zcela na úvaze soudu prvního stupně, zda, vycházeje z okolností konkrétního případu, rodičům uloží či neuloží účast na mimosoudním smírčím nebo mediačním jednání nebo rodinné terapii. Účastníku jistě nic nebrání v tom, aby soudu tento postup navrhl a uvedl pro to své důvody, ale nemůže se tohoto postupu soudu domoci návrhem na nařízení předběžného opatření podle § 102 o. s. ř., protože nejde z podstaty věci o zatímní úpravu poměrů účastníků, ale o procesní nástroj soudu k nalezení smírného řešení sporu, v případě péče soudu o nezletilé vedoucí k zajištění ochrany zájmů dítěte. Odvolací soud proto usnesení okresního soudu jako věcně správné potvrdil podle § 219 o. s. ř. Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání ani dovolání přípustné. V Hradci Králové dne 17. února 2016 soudkyně v zastoupení za nepřítomnou předsedkyni senátu Za správnost vyhotovení: