Pěstounům nepřísluší oprávnění žádat o udělení souhlasu k podání žádosti o změnu příjmení nezletilého.

25Co 89/2016 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Pavla Moravce a soudců Viktora Kuči a Mgr. Miroslavy Lanžhotské ve věci péče soudu o nezletilého TH, narozeného ---, bytem u navrhovatelů, zastoupeného Městským úřadem v Havlíčkově Brodě jako kolizním opatrovníkem pro řízení, syna KP, narozené ---, bytem ---, adresa pro doručování – ---, a PH, narozeného ---, bytem ---, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Vězeňské služby České republiky ---, se sídlem ---, za účasti navrhovatelů BD, narozené ---, a ČD, narozeného ---, oba bytem ---, jako pěstounů nezletilého, obou zastoupených Mgr. Ing. Josefem Chlubnou, advokátem se sídlem Havlíčkův Brod, Havlíčkovo náměstí 1963, o udělení souhlasu k podání žádosti o změnu příjmení, k odvolání otce proti rozsudku Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 24. listopadu 2015, č. j. 0P 260/2011-374, takto: I. Rozsudek okresního soudu se mění tak, že se návrh pěstounů B a Č D na udělení souhlasu za matku a otce nezletilého TH, narozeného ---, k podání žádosti o změnu příjmení nezletilého na „D-“, zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před okresním ani před krajským soudem. Odůvodnění: Okresní soud shora označeným rozsudkem udělil pěstounům B a Č D souhlas za matku a otce nezletilého T k podání žádosti o změnu příjmení nezletilého T H na „D“ (výrok pod bodem I.) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (bod II.). V odůvodnění svého rozhodnutí okresní soud předně poukázal na návrh pěstounů, jímž se domáhali udělení souhlasu k podání žádosti o změnu příjmení nezletilého T na „D“ s tím, že tento návrh je v jeho zájmu, neboť tím bude dosažena shoda příjmení nezletilého s pěstouny a s ostatními dětmi v jejich rodině. Prvostupňový soud vycházel z toho, že pěstouni o nezletilého T fakticky pečují od 29. 6. 2011, nezletilý v jejich rodině prospívá, péče pěstounů je vzorná. Rodiče o nezletilého neprojevují dlouhodobě zájem. Nezletilý T má k pěstounům vybudován velmi hezký a harmonický citový vztah, sám projevil přání nést příjmení „D“ jako ostatní členové domácnosti. Své rodiče vůbec nezná. Na své současné příjmení nezletilý nijak nereaguje. Okresní soud s ohledem na zjištěné skutkové okolnosti postupoval analogicky podle § 877 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“). Zdůraznil, že rodiče po dlouhou dobu neprojevili o nezletilého zájem, nezletilý v rodině pěstounů prospívá a je v jeho zájmu, aby mohl mít příjmení shodné s pěstouny a ostatními členy domácnosti, v níž je vychováván. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „ZŘS“). Proti rozsudku okresního soudu se odvolal otec. Nesouhlasil s tím, že o nezletilého neprojevoval zájem, nezná pouze adresu rodiny, ve které nezletilý vyrůstá. Otec je ve výkonu trestu odnětí svobody a měl s dohledáním adresy problémy, nyní se však situace změnila. Otec zdůraznil, že mu nemůže být odňato právo rozhodovat o tom, co s jeho synem bude. Vyjádřil přesvědčení, že o změně příjmení by měla rozhodovat i matka nezletilého. Otec se svým odvoláním, posouzeným podle jeho obsahu, domáhal změny napadeného rozsudku v tom smyslu, že návrh pěstounů bude zamítnut. Matka se k odvolání otce nevyjádřila. Navrhovatelé se s rozsudkem okresního soudu ztotožnili a navrhli jej potvrdit. Otcovo tvrzení, že projevuje o syna zájem, neodpovídá skutečnosti. Naposledy se otec o syna zajímal v dopise z 23. 2. 2014. Z toho je též zřejmé, že otec zná adresu syna. Rozhodnutí okresního soudu podle navrhovatelů odpovídá provedenému dokazování a je v souladu se zájmy nezletilého T. Opatrovník nezletilého navrhl rozsudek okresního soudu potvrdit. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou, v zákonné lhůtě a že je přípustné (§ 201, a contr. § 202, § 204 a § 205 občanského soudního řádu /dále jen „OSŘ“/), přezkoumal rozsudek okresního soudu, aniž by byl vázán mezemi odvolání (§ 212 OSŘ, § 28 odst. 2 ZŘS), projednal věc při jednání (§ 214 odst. 1 OSŘ) - za nepřítomnosti rodičů a za omluvené nepřítomnosti navrhovatelů – pěstounů nezletilého a opatrovníka nezletilého (§ 101 odst. 3 OSŘ), přezkoumal rovněž řízení, které předcházelo vydání napadeného rozsudku a přihlížel přitom i k důvodům, které nebyly v odvolání uplatněny (§ 212a odst. 1 a 5 OSŘ, § 28 odst. 1 ZŘS), doplnil dokazování provedením důkazů níže uvedených (§ 213 OSŘ) a dospěl k závěru, že odvolání otce je opodstatněné. Odvolací soud při jednání provedl k aktualizaci skutkového stavu důkazy: a/ výpisem z evidence rejstříku trestů otce a matky – podle ní byl otec (po předchozích opakovaných odsouzeních mj. též k nepodmíněným výkonům trestu odnětí svobody) odsouzen Okresním soudem v Plzni – město rozhodnutím ze dne 16. 4. 2015, sp. zn. 27T 24/2015, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu Plzeň ze dne 24. 8. 2015, sp. zn. 8To 244/2015, pro úmyslný trestný čin dle § 234 odst. 1 trestního zákoníku k výkonu trestu odnětí svobody nepodmíněně na 15 měsíců se zařazením do věznice s ostrahou; matka nezletilého t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody není, jí uložený poslední trest odnětí svobody nepodmíněně byl vykonán 9. 4. 2014; b/ zprávou Vězeňské služby ČR, Věznice P – podle ní je předpokládaný konec nyní vykonávaného trestu otci stanoven na 25. 6. 2016, otec je od 10. 12. 2015 ve výkonu trestu pracovně zařazen, v prosinci činila jeho čistá mzda 3.380 Kč, v lednu r. 2016 částku 4.345 Kč; c/ zprávou z centrální evidence obyvatel rodičů – podle ní má otec toliko jedno nezletilé dítě, a to nezletilého TH; matka má celkem pět nezletilých dětí, nezletilý T je v pořadí jejím čtvrtým dítětem; d/ zprávou kolizního opatrovníka nezletilého – z ní odvolací soud zjistil, že nezletilý T v rodině pěstounů prospívá a vyvíjí se dobře, pěstouni se o nezletilého vzorně starají, poskytují mu podnětné prostředí, je jimi dobře veden. Nezletilý navštěvuje mateřskou školu, z hodnocení školky vyplývá, že je to živý, pohotový, kamarádský a veselý chlapec, rodina pěstounů působí harmonicky, spořádaně a spolupráce s nimi je na výborné úrovni, k manželům D má vybudován velmi hezký a harmonický citový vztah, v rodině je zcela začleněn. O své biologické rodině je nezletilý T pěstouny přiměřeně k jeho věku informován. Nezletilý chce nést příjmení shodné jako jeho pěstouni. K zájmu biologických rodičů o nezletilého opatrovník sdělil, že matka od umístění nezletilého do rodiny pěstounů neprojevila o syna žádný zájem, nekontaktuje je, nezaslala žádný balíček. Otec se dopisem v únoru r. 2014 na nezletilého dotazoval, pěstouni ho následně informovali o vývoji syna, od té doby žádný další kontakt neproběhl, otec mu nic nezaslal. Biologičtí rodiče s opatrovníkem dlouhodobě nespolupracují, nejsou s ním v žádném kontaktu; e/ vyjádřením matky nezletilého ze dne 8. 1. 2015 k návrhu pěstounů v prvostupňovém řízení – z níž odvolací soud zjistil nesouhlasné stanovisko matky k tomuto návrhu. V něm matka zdůraznila, že nevidí důvod pro změnu příjmení syna, proklamovala, že v budoucnu se synem naváže kontakt, stávající příjmení nezletilého je jeho rodným příjmením, to mu v jeho životě nijak vadit nebude. Podle § 862 odst. 1 věta před středníkem o. z. jde-li o dítě, jehož rodiče nejsou manžely, zvolí rodiče pro dítě příjmení jednoho z nich. Podle § 77 odst. 1 o. z. jméno člověka je jeho osobní jméno a příjmení, popř. jeho další jména a rodné příjmení, která mu podle zákona náležejí. Každý člověk má právo užívat své jméno v právním styku, stejně jako právo na ochranu svého jména a na úctu k němu. Odvolací soud v rámci přezkumu prvostupňového rozhodnutí především zdůrazňuje, že nezletilý T je dítětem známých biologických rodičů, kteří o něj osobně nepečují, resp. pečovat nemohou. Na základě rozsudku Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 10. 10. 2012, č. j. 0P 260/2011-237, byl nezletilý po realizované ústavní výchově svěřen do společné pěstounské péče manželům B a Č D, kteří měli nezletilého ve faktické péči od 29. 6. 2011 na základě rozhodnutí o předpěstounské péči. Pěstounství jakožto institut náhradní rodinné péče je ve smyslu § 958 a násl. o. z. subsidiární k péči rodičů, jedná se o péči dočasnou, byť třeba i dlouhodobou. Účelem pěstounské péče není přijetí cizího dítěte za své tak, jak je tomu v případě osvojení, kdy dochází ke změně statusu dítěte (srov. důvodová zpráva k o. z.). Pěstounská péče nepřináší ztrátu práv a povinností rodičů vyplývajících z jejich rodičovské odpovědnosti (srov. § 960 odst. 1 o. z.). Z ustanovení § 966 odst. 2 věta první a druhá o. z. vyplývá, že pěstoun při výchově dítěte vykonává přiměřeně povinnosti a práva rodičů. Je povinen a oprávněn rozhodovat jen o běžných záležitostech dítěte, v těchto záležitostech dítě zastupovat a spravovat jeho jmění. Okresní soud si při svém rozhodování o návrhu pěstounů náležitě neuvědomil význam ustanovení shora citovaných a institutu pěstounství jako takového. V této věci má nezletilý T rodiče, kteří mají zachovánu rodičovskou odpovědnost, nedotčenou rozhodnutím o pěstounství navrhovatelů. Pěstouni jsou oprávněni nezletilého T zastupovat v běžných záležitostech, nelze však uvažovat, a to ani analogicky, že by pěstouni mohli být v postavení rodičů, oprávněných zastupovat dítě v podstatných záležitostech (odvolací soud odkazuje na nosné a použitelné závěry přijaté v rozhodnutí Ústavního soudu pod sp. zn. II. ÚS 157/2001). Z obsahu spisu vyplývá, že rodiče jsou ve shodě ohledně příjmení nezletilého T – otec se jasně vyjádřil jak v prvostupňovém řízení, tak v podaném odvolání. Matka vyjádřila svůj nesouhlas se změnou příjmení nezletilého v podání ze dne 5. 1. 2015 založeném na č. l. 329 spisu, což okresní soud (vycházeje z odůvodnění jeho rozsudku) patrně zcela přehlédl. Není zde tedy žádný nesoulad mezi rodiči, ostatně žádný z nich změnu příjmení nezletilého nenavrhuje. Z důvodů výše popsaných a především s ohledem na povahu institutu pěstounské péče tak z podstaty věci pěstounům nepřísluší oprávnění žádat o udělení souhlasu k podání žádosti o změnu příjmení nezletilého. Nadto odvolací soud uvádí, že podle ust. § 72 odst. 1 a 2 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, lze příjmení měnit pouze, pokud jsou pro to vážné důvody. V posuzované věci řádný a příkladný výkon pěstounské péče zajišťovaný nezletilému jeho pěstouny však nemůže dle platné právní úpravy sám o sobě přestavovat vážný důvod pro změnu příjmení nezletilého, jdoucí proti vůli obou jeho rodičů. Odvolací soud zcela sdílí skutkový závěr okresního soudu o vzorné a pro nezletilého prospěšné péči navrhovatelů o nezletilého T, kteří mu nahrazují svojí výchovou, láskou i materiálním prostředím fungující rodinné prostředí, jež mu jeho rodiče neposkytují. Právní úprava však, jak již bylo shora uvedeno, neumožňuje vyhovění pěstouny podanému návrhu. Odvolací soud z důvodů výše uvedených rozsudek okresního soudu změnil podle § 220 OSŘ a návrh pěstounů k podání žádosti o změnu příjmení nezletilého zamítl. O náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 a 2 OSŘ a § 23 ZŘS. Odvolací soud neshledal žádné okolnosti případu, které by odůvodňovaly přiznání náhradového práva některému z účastníků. Poučení: Proti tomuto rozsudku není odvolání ani dovolání přípustné. V Hradci Králové dne 7. dubna 2016 předseda senátu