29Az 48/2015-  19                                                                                                    B002838           USNESENÍ          Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Kábrtovou ve věci žalobce A. N. proti žalovanému Ministerstvu vnitra České republiky, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, pošt. schránka 21/OAM, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 10. 2015, čj. OAM-52/ZA-ZA14-P10-2015, takto:     I. Žaloba se odmítá.   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.       O d ů v o d n ě n í  :          Žalobce se včasnou žalobou domáhal přezkoumání správnosti a zákonnosti rozhodnutí žalovaného správního orgánu, kterým byla vyslovena nepřípustnost jeho žádosti o udělení mezinárodní ochrany podle § 10a  písm. e) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů, druhým výrokem pak žalovaný řízení o udělení mezinárodní ochrany zastavil, s odkazem na ust. § 25 písm. i) téhož zákona.  V podání žalobce uvedl, že má za to, že správní orgán v předchozím řízení o udělení mezinárodní ochrany nezjistil stav věci způsobem, o němž nejsou významné pochybnosti, nezajistil dostatečné podklady pro vydání rozhodnutí a nepřihlédl pečlivě ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, namítal tedy porušení ust. § 3 a § 50 správního řádu. Navrhl zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci k dalšímu řízení.        Soud uložil usnesením ze dne 3. 11. 2015 žalobci, aby své podání řádně doplnil v souladu s ust. § 71 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní – s.ř.s., a to ve lhůtě dvou týdnů od doručení usnesení, toto usnesení nabylo právní moci dnem 13. listopadu 2015. Žalobce žalobu nedoplnil, ač byl soudem řádně poučen o možném následku, tedy odmítnutí žaloby ve smyslu ust. § 37 odst. 5 s.ř.s. Žalobce byl vyzván, aby zejména řádně doplnil žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné, rovněž pak, jaké důkazy k prokázání svých tvrzení navrhuje provést, tedy, aby žaloba splňovala požadavky, kladené na ni ust. § 71 odst. 1 písm. d) a e) s.ř.s.        Žaloba v určeném zákonném termínu nebyla řádně doplněna, soudu pak nezbylo, než žalobu odmítnout, a to zcela v souladu s ust. § 46 odst. 1 písm. a) s.ř.s., ve spojení s ust. § 37 odst. 5 s.ř.s., když žalobce byl řádně o možném postupu soudu poučen.        Náhradu nákladů řízení soud nepřiznal žádnému z účastníků, v souladu s ust. § 60 odst. 3 s.ř.s.     Poučení:   Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   V Hradci Králové dne 5. ledna 2016         JUDr. Jana Kábrtová, v. r. samosoudkyně     Za správnost vyhotovení: Iveta Škopová