30A 34/2016-9       U S N E S E N Í   Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Rutsche a soudkyň Mgr. Heleny Konečné a JUDr. Ivony Šubrtové ve věci žalobce: Vladimír Pechan, IČ: 14528134, se sídlem Vlčice 215, proti žalovanému: Ministerstvo životního prostředí, se sídlem Vršovická 1442/65, Praha 10, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného  ze dne 12. 2. 2016, čj. 125/550/16-Hd, 3771/ENV/16, t a k t o :   Věc se   p o s t u p u j e   Městskému soudu v Praze.     O d ů v o d n ě n í :     Žalobce podal u nadepsaného soudu žalobu, jíž se domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 2. 2016, čj. 125/550/16-Hd, 3771/ENV/16, kterým rozhodl o odvolání žalobce proti rozhodnutí České inspekce životního prostředí, oblastního inspektorátu Hradec Králové ze dne 30. 11. 2015, čj. ČIŽP/45/OOV/SR01/1410248.007/15/KLD-P 6/15.    Podle § 7 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je v řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany.   Podle § 1 odst. 1 a 2 zákona č. 282/1991 Sb., o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ČIŽP“), se zřizuje Česká inspekce životního prostředí jako orgán státní správy, který je podřízen ministerstvu životního prostředí České republiky. Inspekce se dělí na ústředí a oblastní inspektoráty. Česká inspekce životního prostředí tak byla zřízena zákonem o ČIŽP jako orgán státní správy s celostátní působností a ustanovení § 1 odst. 2 zákona o ČIŽP upravuje pouze postavení a interní organizaci České inspekce životního prostředí, nesvěřuje však jednotlivým oblastním inspektorátům samostatné rozhodovací pravomoci ani nevymezuje jejich působnost. Zákony upravující oblast ochrany životního prostředí rovněž nepředpokládají žádnou pravomoc jednotlivých oblastních inspektorátů, neboť zmiňují pouze Českou inspekci životního prostředí (např. zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny). Oblastní inspektoráty jakožto dekoncentrované regionální složky České inspekce životního prostředí tak jednají a vykonávají činnost jejím jménem, a proto o nich nelze uvažovat jako o samostatných správních orgánech, které by byly nadány rozhodovací pravomocí.    Z výše uvedeného vyplývá, že správním orgánem obecně i ve smyslu § 7 odst. 2 s. ř. s. je Česká inspekce životního prostředí. Její oblastní inspektoráty jsou pouhými organizačními součástmi tohoto úřadu a nejsou originárně vybaveny rozhodovacími pravomocemi tak, aby na ně bylo možno hledět jako na samostatný správní úřad. Sídlem správního orgánu, jenž rozhodl ve věci v prvním stupni, je z hlediska výše uvedeného Praha, nikoliv Hradec Králové (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 5. 2012, sp. zn. Nad 39/2012, ze dne 16. 10. 2012, čj. Nad 84/2012-47 nebo ze dne 28. 11. 2012, sp. zn. Nad 81/2012).   Podle § 7 odst. 5 věty prvé s. ř. s. není-li soud, u něhož byl návrh podán, k jeho vyřízení místně příslušný, postoupí jej k vyřízení soudu příslušnému. Proto krajský soud rozhodl, jak ve výroku uvedeno.   Poučení:      Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům (§ 54 odst. 5 s. ř. s.). Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, který o ní také rozhoduje. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.     V Hradci Králové 2. května 2016        JUDr. Jan Rutsch v.r.         předseda senátu Za správnost vyhotovení: Iveta Kyralová